3 C 173/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 821,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a z částky částka od datum do datum, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ke zdejšímu soudu ze dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci řízení uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr s možností postupného čerpání až do výše částka. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit dle podmínek stanovených ve smlouvě, kdy první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Současně se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,066 % denně z nesplacené části jistiny a poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované v databázích NRKI a BRKI, v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, a ověřila, že čistý měsíční příjem žalované činil částka. Žalobkyně žalované dne datum poskytla na bankovní účet částku částka. Žalovaná si současně zvolila volitelné služby Klidné spaní za poplatek ve výši částka a službu Presto za poplatek ve výši částka. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a žalobkyně proto dne datum smlouvu vypověděla. Dne datum se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Žalobkyně se proto domáhala dosud nesplacené jistiny ve výši částka, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka, poplatku za službu Klidné spaní ve výši částka a poplatku za službu Presto ve výši částka. Dále se žalobkyně domáhala smluvní pokuty ve výši částka, která představuje 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období od datum do datum, tedy za prvních 90 dnů prodlení žalované s úhradou.

2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalované, která byla k jednání řádně a včas předvolána, přičemž se z jednání neomluvila ani nepožádala o jeho odročení. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, všeobecných obchodních podmínek, informace pro spotřebitele, souhlasu se zpracováním osobních údajů a údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr s možností postupného čerpání až do výše částka s úrokem ve výši 1,066 % denně. Poplatek za vyplacené tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 2448,88 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných denních splátkách, nejméně však v minimální výši s tím, že přehled splátek jí bude dostupný v klientské sekci. Žalovaná si dále zvolila službu Presto ve výši částka za expresní vyplacení každé tranše a službu Klidné spaní ve výši částka za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dnů. Pro případ prodlení žalované bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně byla současně oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalované alespoň 91 dnů se splácením alespoň jedné splátky za předpokladu, že předem vyzve žalovanou k uhrazení dlužných splátek a poskytne jí nejméně 30denní lhůtu k úhradě.

5. Z předpisu denních splátek soud zjistil, že žalovaná měla od datum do datum splácet denně částka.

6. Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum ověřila totožnost žalované náhledem na bankovní účet.

7. Z listiny označené jako „Identifikované příjmy“ soud zjistil, že žalobkyně zpracovala listinu, v níž uvedla příjmové transakce za období od datum do datum, které údajně ověřila z bankovního výpisu žalované.

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela z toho, že v domácnosti žalované jsou 3 osoby, z toho všechny s příjmem. Ověřený čistý měsíční příjem žalované je částka měsíčně, čistý měsíční příjem uvedený žalovanou byl ve výši částka. Ohledně výdajů vycházela žalobkyně z toho, že žalovaná má pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši částka, na bydlení ve výši částka, na další nezbytné výdaje ve výši částka a ostatní zbytné výdaje ve výši částka. Žalobkyně dále započetla rezervu pro výdaje ve výši částka. Dospěla k závěru, že vypočítané minimální výdaje žalované jsou ve výši částka a disponibilní příjem žalované tak činí částka.

9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a ze sdělení právnická osoba., ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum byla na účet žalované pod variabilním symbolem var. symbol připsána částka částka.

10. Z listiny označené jako „Prodlení v délce 91 dní“ ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že nejstarší neuhrazená splátka je 91 dní po splatnosti a žalobkyně proto smlouvu s okamžitou platností vypovídá, a vyzvala ji k úhradě částky částka s tím, že tato částka je nyní splatná v plné výši.

11. Z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky částka do tří dnů; výzva byla žalované dne datum odeslána.

12. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro posouzení věci.

13. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr s možností postupného čerpání až do výše částka s úrokem ve výši 1,066 % denně. Poplatek za vyplacené tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 2448,88 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných denních splátkách po částka denně, nejméně však v minimální výši s tím, že přehled splátek jí bude dostupný v klientské sekci. Žalobkyně poskytla dne datum žalované na bankovní účet částku částka. Žalobkyně úvěr k datum zesplatnila. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, kterou žalované téhož dne odeslala. Žalovaná však ničeho neuhradila.

14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.

15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne datum s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr, či nikoliv.

22. Žalobkyně se omezila na tvrzení, že před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované v databázích NRKI a BRKI, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a rovněž v dalších veřejně dostupných či interních registrech, a že dále vycházela z informací získaných prostřednictvím licence AISP, tato tvrzení však nijak nedoložila. Žalobkyně dále tvrdila, že nahlédla na účet žalované, z něhož ověřila příjmy s tím, že čistý měsíční příjem žalované činil částka, ani toto tvrzení však dostatečně nedoložila; přehled příjmových transakcí vytvořený žalobkyní neprokazuje, že tyto příjmy skutečně na bankovní účet žalované přicházely. Nadto z výpisu posouzení úvěruschopnosti plyne, že žalobkyní ověřený příjem činil pouze částka měsíčně, částka částka byla příjmem tvrzeným žalovanou. Především však žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by jakkoliv zkoumala skutečné výdaje žalované; její tvrzení ohledně zkoumání transakcí na účtu žalované se týkala pouze příjmů. K výzvě soudu ze dne datum se nevyjádřila, ačkoliv jí byla výzva doručena dne datum, a protože se k jednání nedostavila, nemohl ji soud poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalobkyně tak netvrdila ani neprokázala, jaké konkrétní doklady vyžádala od žalované ohledně jejích výdajů a neprokázala ani, že úvěruschopnost žalované ověřila v jí tvrzených registrech. Žalobkyně proto neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně toho, že řádně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Soud tedy uzavřel, že předmětná smlouva je absolutně neplatná, a neplatná jsou proto i ujednání zakotvující nárok žalobkyně na úroky, pokuty či poplatky.

23. Žalobkyně pro případ závěru o absolutní neplatnosti smlouvy navrhla, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalované celkem částku částka. Žalobkyně se domáhala úhrady jistiny ve výši částka, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni cokoliv uhradila. Částka ve výši částka tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud proto žalované uložil povinnost žalobkyni tuto částku zaplatit, a to se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Splatnost pohledávky určil soud k datum. Ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalované odeslána ještě téhož dne. Podle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Soud tedy s ohledem na citované ustanovení vycházel z toho, že výzva byla žalované doručena dne datum. V dopise pak byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů od obdržení dopisu. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne datum. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal též nárok na zákonné úroky z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně ode dne datum do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

27. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a z částky částka od datum do datum, pak soud žalobu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla v řízení v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku, žalovaná v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku. V řízení byla tedy úspěšnější žalovaná. Ta byla však v řízení zcela pasivní a žádné náklady jí nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.