3 C 222/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 259 795 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení– částky , částka– úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok dosáhne částky , částka– a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že se žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit s úrokem ve výši 54,82 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě informací a dokladů od něj získaných a v databázi SOLUS a NRKI. Stran výdajů vycházela z tvrzení žalovaného a z částky životního minima. Žalovaný uhradil pouze , částka, , ostatní splátky však řádně a včas nehradil. Žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši celkem , částka, za každou splátku, s nimiž se žalovaný ocitl v prodlení, a na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , částka, za 37 splátek, s nimiž se žalovaný ocitl v prodlení. Následně žalobkyně úvěr zesplatnila k , datum, . Po zesplatnění žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu z nové jistiny úvěru ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně se tak celkem domáhala jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku za poskytnutí úvěru od , datum, a zákonných úroků z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán, a přesto se bez omluvy k jednání nedostavil ani nepožádal o jeho odročení.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z výpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ohledně žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru a má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jej splatit s úrokem ve výši 54,82 % v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Celkem měl žalovaný splatit , částka, , RPSN činila 70,92 %. Ve smlouvě bylo dále sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením a právo žalobkyně na automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného po dobu 65 dnů.

7. Z předsmluvního formuláře ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně měla žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný žalobkyni splatit s úrokem ve výši 54,82 % v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Celková částka ke splacení činila , částka, . RPSN činila 70,92 %. Dále byla ve formuláři uvedena výše smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 30 dnů ve výši , částka, a výše náhrady nákladů v souvislosti s prodlením s úhradou splátky delším než 15 dnů ve výši , částka, . Rovněž bylo uvedeno, že při prodlení s úhradou splátky delším než 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Při nezaplacení nové jistiny pak měla mít žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

8. Z dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

9. Z listiny označené jako „Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že smlouva o spotřebitelském úvěru je uzavřena tak, že žalobkyně zašle smluvní dokumentaci na zadanou e-mailovou adresu a na zadané telefonní číslo , tel. číslo, SMS zprávu. Následně žalobkyně odešle na účet žadatele o úvěr platbu a jako variabilní symbol platby uvede podpisový kód. Tento kód pak žadatel o úvěr zašle SMS zprávou žalobkyni na potvrzení souhlasu s návrhem smlouvy o úvěr.

10. Z dokumentu označeného jako „Základní informace o klientovi“ bylo zjištěno, že žalovaný sdělil žalobkyni telefonní číslo, e-mail a číslo bankovního účtu. Z dokumentu označeného jako „Důkaz o odeslání , částka, “ soud zjistil, že žalobkyně měla odeslat na sdělený účet žalovaného , částka, . Z dokumentu označeného jako „Zaslaná SMS (informace o vyplacení)“ soud zjistil, že žalobkyně odeslala na sdělené telefonní číslo , tel. číslo, SMS zprávu. Z dokumentu označeného jako „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“ bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni SMS zprávou potvrdil, že s návrhem smlouvy souhlasí.

11. Z prohlášení klienta ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný mimo jiné prohlásil, že se seznámil s informacemi podle zákona o spotřebitelském úvěru, že si je vědom sjednané výše úroků za úvěr a že jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné.

12. Z výpisu záznamu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného ověřovala dne , datum, v registru SOLUS, kde žalovaný neměl uvedeny žádné dlužné splátky po splatnosti.

13. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, žalovaného prověřovala v registru NRKI. Žalovaný dosáhl CBS skóre , Anonymizováno, . Z výpisu není patrné, na základě jakých údajů takového skóre dosáhl.

14. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici fotografii občanského průkazu žalovaného.

15. Z hodnocení klienta ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši , částka, , zdroj příjmu neuvedl. Výdaje uvedl ve výši životního minima ve výši , částka, . Další výdaje tvořily splátky u žalobkyně ve výši , částka, a náklady na bydlení ve výši , částka, , výdaje na bydlení ve výši , částka, a splátky u žalobkyně ve výši , částka, . Ostatní výdaje žalovaný uvedl v nulové výši. Celkem tak výdaje činily , částka, . Současně žalovaný uvedl, že bydlí ve státním, resp. obecním bydlení.

16. Z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému úvěr dle návrhu smlouvy o úvěru schválila. Z dodejky soud zjistil, že dne , datum, byla žalovanému uložena zásilka.

17. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný měl od , datum, do , datum, měsíčně splácet , částka, .

18. Z otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu a ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne , datum, na účet žalovaného částku , částka, .

19. Z karty klienta soud zjistil, že ke dni , datum, bylo splaceno celkem , částka, .

20. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek a smluvních pokut a upozornila jej na možnost zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky po dobu 65 dnů.

21. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo k automatickému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě částky , částka, .

22. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání výzvy. Z podacího lístku soud zjistil, že zásilka byla žalovanému dne , datum, odeslána.

23. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr:

24. Účastníci řízení dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši , částka, v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Celkem žalobkyni uhradil pouze , částka, . Žalobkyně prověřovala žalovaného v registru NRKI a SOLUS. Žalobkyně měla k dispozici občanský průkaz žalovaného a jeho tvrzení o jeho příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši , částka, , zdroj příjmu neuvedl. Výdaje uvedl ve výši životního minima ve výši , částka, . Další výdaje tvořily splátky u žalobkyně ve výši , částka, a náklady na bydlení ve výši , částka, , výdaje na bydlení ve výši , částka, a splátky u žalobkyně ve výši , částka, . Ostatní výdaje žalovaný uvedl v nulové výši. Ke dni , datum, žalobkyně úvěr zesplatnila z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala předžalobní výzvu, žalovaný však ničeho neuhradil.

25. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení:

26. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.

27. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

29. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, či nikoliv, a dospěl k závěru, že žalobkyně uvedené neprokázala. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaného prověřovala v registru SOLUS a NRKI. Žalobkyně dále tvrdila, že příjmy žalovaného ověřovala z blíže neurčených dokladů o příjmech, toto tvrzení však nijak nedoložila. Ze zjištěného skutkového stavu naopak plyne, že žalobkyně neměla k dispozici ani tvrzení žalovaného ohledně zdroje jeho příjmů. Žalobkyně navíc ani netvrdila, ani neprokazovala, že by jakkoliv ověřovala skutečné výdaje žalovaného, a naopak tvrdila, že ohledně výdajů vycházela zejména z tvrzení žalovaného a z částky životního minima. Na základě zjištěného skutkového stavu se jeví, že informace o výdajích žalovaného žalobkyně bez dalšího převzala z jeho tvrzení uvedených v žádosti. Takové zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nelze považovat za dostatečné, neboť žalobkyně nevyžádala ani doklad o výši výdajů na bydlení (např. nájemní smlouvu, potvrzení o platbě výdajů na bydlení), ani výpis z účtu, z něhož by měsíční výdaje žalovaného jednoznačně plynuly. Skutečnost, že žalovaný po uzavření smlouvy úvěr po určitou dobu řádně splácel, nemůže zhojit pochybení žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti; k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy ostatně může dle Soudního dvora EU dojít dokonce i poté, co byl úvěr splacen zcela (rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , věc C-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila podmínku řádného zjištění schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet, a předmětná smlouva je proto absolutně neplatná.

32. Žalobkyně pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení částky z titulu smlouvy o úvěru, požádala, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

33. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku , částka, , přičemž žalovaný žalobkyni uhradil , částka, . V rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši , částka, se tak žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu dosud nevrácení jistiny a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

35. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, přihlédl soud k tomu, že žalovaný je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit dosud nesplacenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení nebylo zjištěno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o splatnosti. Splatnost proto určuje až soud v rámci tohoto řízení, a to na základě jemu dostupných informací. To s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v současnosti vylučuje nárok žalobkyně na úroky z prodlení. Proto soud žalobu zamítl i v rozsahu žalobkyní požadovaných úroků z prodlení.

36. Splatnost pohledávky nicméně soud určil s ohledem na lhůtu určenou k předžalobní výzvě ze dne , datum, , v níž byla žalovanému k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta k plnění do 15 dnů od odeslání výzvy. Žalovaný přitom na výzvu nijak nereagoval a v této lhůtě ani později nesdělil, že by nebylo v jeho možnostech jistinu uhradit ve lhůtě navržené žalobkyní. Lhůtu určenou k předžalobní výzvě proto soud považuje za dobu přiměřenou možnostem spotřebitele.

37. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla v řízení úspěch v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku, žalovaný pak v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku. V řízení byl tedy úspěšnější žalovaný. Ten byl však v řízení zcela pasivní a žádné náklady mu proto nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.