3 C 240/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Marouskovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je spoluvlastnicí jedné ideální poloviny stavby adresa – rodinného domu v část obce, postavené na pozemku parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří o evidované výměře 100 m2 v obci anonymizováno, katastrální uzemí, vše zapsáno na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 25 650 Kč na nákladech řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala, aby soud určil, že je spoluvlastnictví ideální jedné poloviny stavby specifikované v I. výroku tohoto rozsudku (dále jen„ rodinný dům“). V žalobě a ve svém pozdějším vyjádření uvedla, že žalovaný je jejím bývalým manželem, od roku 2000 s ním vedla společnou domácnost a od dubna 2001 měla v rodinném domě hlášený přechodný pobyt. Účastníci se znali ještě před tím, než spolu navázali známost a do ledna 2001 měli společného zaměstnavatele. V době, kdy se účastníci poznali, již žalovaný vlastnil rodinný dům a pozemek, na němž se nachází, avšak rodinný dům byl v té době ve velmi špatném stavu, a tak jej účastníci zrekonstruovali, neboť plánovali společnou budoucnost a početí potomka. O stavební povolení žádal žalovaný, neboť byl vlastníkem původní stavby a pozemku. Posléze byla původní stavba de facto zbourána a na jejím základě byla vystavěna nová stavba s přístavbou, tj. rodinný dům, o nějž v tomto soudním řízení jde, neboť z původní stavby zůstaly jen rohové sloupy a základy. Z původní stavby částečně zůstaly obvodové zdi, vnitřní dispozice se zcela změnila, nově se přistavělo první patro domu a předělávala se střecha. Žalobkyně sama započala se stavebními pracemi a od července 2001 začala na účet žalovaného poukazovat veškeré své finanční prostředky. V roce 2004 během výstavby rodinného domu žalovaný uzavřel smlouvu o hypotečním úvěru, který byl použit na rekonstrukci rodinného domu. Tento hypoteční úvěr účastníci dle tvrzení žalobkyně společně spláceli. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu pak žalobkyně argumentovala tím, že účastníci prováděli stavbu rodinného domu společně, byť o vlastnictví v době výstavby nehovořili, výstavba probíhala proto, aby spolu účastníci v rodinném domě mohli žít, a rodinný dům od počátku užívali oba. Dle tvrzení žalobkyně účastníci již od roku 2003 plánovali početí potomka. Účastníci tak společnou činností vytvořili rodinný dům, na jehož výstavbě se dohodli a ke kterému originárně nabyli spoluvlastnické právo, přičemž každý z nich je spoluvlastníkem ideální jedné poloviny rodinného domu.

2. Žalovaný ve svých vyjádřeních nárok uplatněný žalobou neuznal, neboť měl za to, že je výlučným vlastníkem rodinného domu. Konstatoval, že účastníci se sice seznámili koncem roku 2000, nicméně hned od začátku vztahu nevedli společnou domácnost. Žalovaný žalobkyni v dubnu 2001 umožnil, aby nahlásila svůj pobyt na adresu rodinného domu, avšak to pouze proto, že žalobkyně jako cizí státní příslušnice musela mít nahlášený pobyt v České republice. Před rokem 2001 byli účastníci pouze kolegy ze zaměstnání. Účastníci se spolu nedomlouvali na rekonstrukci rodinného domu. Žalovaný dostal rodinný dům na základě darovací smlouvy z roku 1993 a pro rekonstrukci se rozhodl ještě předtím, než se začal stýkat s žalobkyní. Není přitom pravdou, že by původní stavba byla zcela zdemolována, jak tvrdí žalobkyně, ale jednalo se pouze o rekonstrukci rodinného domu. Žalovaný rovněž rozporoval tvrzení, že by žalobkyně započala s jakýmikoli stavebními pracemi a že by účastníci spláceli úvěr společně. Úvěr byl naopak splácen žalovaným z jeho výlučného majetku, o čemž měla svědčit též tvrzení, jež žalobkyně uváděla v řízení o vypořádání společného jmění účastníků coby bývalých manželů, vedeného před zdejším soudem pod sp. zn. 5 C 141/2019, neboť žalobkyně v daném soudním řízení tvrdila, že finanční prostředky vynakládané na financování hypotéky byly použity na výlučný majetek žalovaného. Také závazek z hypotečního úvěru přebíral pouze žalovaný. Každý z účastníků hospodařil se svými finančními prostředky samostatně, byť žalovaný žalobkyni od poloviny roku 2001 poskytl k užívání svůj osobní účet u ČSOB, neboť žalobkyně coby cizí státní příslušnice neměla v České republice zřízený účet. O tom, že rodinný dům byl pouze zrekonstruován a nikoli nově postaven, pak mělo svědčit kolaudační rozhodnutí z roku 2007. Až po kolaudaci rodinného domu účastníci vstoupili do manželství (a pravomocně se rozvedli v roce 2016). Žalovaný také popřel, že by se účastníci dohodli na společné rekonstrukci za účelem založení rodiny nebo že by žalobkyně hradila náklady spojené s užíváním rodinného domu, nicméně nezpochybnil, že žalobkyně přispěla částkou 30 000 Kč na dlažbu v přízemí. Žalovaný též nesouhlasil s tím, že by účastníci již v roce 2003 plánovali početí potomka (žalovaný sice v roce 2003 podstoupil test plodnosti, to však pouze proto, že se žalobkyně bez jeho vědomí neúspěšně pokusila otěhotnět); o založení rodiny se žalovaný aktivně pokoušel až v roce 2006.

3. V rámci dokazování soud zjistil následující podstatné skutečnosti:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí k list vlastnictví vedeného Katastrálním úřadem okres pro katastrální území Hradištko pod Medníkem soud zjistil, že žalovaný je dle zapsaného stavu výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. 174, na němž se nachází budova pro bydlení adresa, a pozemku parcelní číslo.

5. Z přípisu ze dne datum, adresovaného a odeslaného žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému prostřednictvím své zástupkyně, že bude soudní cestou řešit problematiku spoluvlastnictví rodinného domu, neboť měla za to, že původní stavba byla zcela zbourána a na jejím místě byl vystavěn nový rodinný dům.

6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 6 C 92/2015-25, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. 19 Co 49/2016-44, vyplynulo, že manželství účastníků uzavřené dne datum bylo pravomocně rozvedeno ke dni datum.

7. Z notářského zápisu ze dne 21. 4. 1993, sp. zn. N 9/93, NZ číslo, soud zjistil, že pan jméno příjmení coby dárce daroval žalovanému coby obdarovanému dům adresa a pozemky p. č. st. 174 a parcelní číslo zapsané na list vlastnictví.

8. Z potvrzení Ministerstva vnitra ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně měla na území České republiky od datum povolen trvalý pobyt a dříve v období od datum do datum zde měla povolen vízový pobyt nad 90 dnů za účelem zaměstnání a posléze od datum do datum měla povolen přechodný pobyt za účelem zaměstnání.

9. Ze štítku o povolení stavby soud zjistil, že rozhodnutím stavebního úřadu obec ze dne 16. 10. 2000, č. j. 885-769/00/H, bylo žalovanému povoleno stavět v obci obec.

10. Ze sdělení Obecního úřadu Hradištko ze dne 15. 6. 2000, č. j. 855/0, soud zjistil, že žalovaný dne datum ohlásil drobnou stavbu„ Odkopání a rozšíření padající opěrné zdi mezi zahradou a dvorkem, parcelní číslo část obce, k. ú. obec“, proti čemuž jmenovaný obecní úřad neměl námitek.

11. Z oznámení ze dne 15. 9. 2000, č. j. 796-769/00/H, vyplynulo, že žalovaný podal dne datum žádost o vydání stavebního povolení pro přístavbu rodinného domu adresa v k. ú. obec, pročež ulice úřad obec zahájil sloučené územní a stavební řízení.

12. Ze dvou fotografií znázorňujících stavbu rodinného domu před rekonstrukcí a v průběhu rekonstrukce soud zjistil, že původní stavba měla dvě nadzemní podlaží, resp. jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví, a střechu do kříže či do tvaru písmene T (fotografie zachycují stavbu pouze z jednoho pohledu), zatímco rekonstruovaná stavba se nacházela na stejném místě, měla též dvě nadzemní podlaží, resp. jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví, a střechu do kříže či do tvaru písmene T, přičemž z fotografie z průběhu rekonstrukce je patrné, že došlo k výměně oken a krytiny střechy.

13. Ze smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené dne datum mezi právnická osoba, a žalovaným vyplynulo, že banka se zavázala poskytnout žalovanému hypoteční úvěr ve výši 750 000 Kč, a to výhradně na rekonstrukci rodinného domu adresa.

14. Podle kolaudačního rozhodnutí ze dne 22. 1. 2007, č. j. St 730/06/So-058 číslo, Úřad Městyse obec, stavební úřad, povolil žalovanému coby stavebníkovi užívání stavby označené jako„ přístavba a stavební úpravy rod.domu adresa na pozemku p. číslo st. 174 kat.území obec p.Med.“.

15. Z žádosti, podané ke Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj dne datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o zápis zkolaudované stavby do katastru nemovitostí s tím, že budova bude mít dosavadní adresa, jejím vlastníkem je stavebník uvedený v kolaudačním rozhodnutí a budova nebude ve společném jmění manželů či v podílovém spoluvlastnictví.

16. Z faktury číslo vystavené dodavatelem Ing. jméno příjmení pro žalovaného coby odběratele vyplynulo, že dodavatel vyfakturoval za projektové práce dle dohody pro stavbu rodinného domu – rekonstrukce a přístavba na adrese část obce a číslo částku ve výši 30 000 Kč za plnění uskutečněné dle faktury dne datum, přičemž tato částka byla dle ručně dopsané poznámky uhrazena v hotovosti dne datum.

17. Z cenové kalkulace stavby rodinného domu na adrese část obce a číslo soud zjistil, že celková cena činila 703 424,40 Kč a byly v ní zahrnuty následující položky:„ bourací práce dle projektu bez likvidace suti; dozdění anonymizováno pod anonymizováno strop a roh starého domu 29,4 m2; zhotovení stropu anonymizováno 80 m2 (bez vrchní čisté podlahy); nahození stropu anonymizováno 55 m2; komín anonymizováno; dozdění pod věnec 75 m2 z anonymizováno; věnec pod pozednicí; střecha 167 m2 pálená krytina včetně krovu“.

18. Ze sdělení ulice spořitelny obec spořitelny ze dne datum, adresovaného žalovanému, vyplynulo, že ke dni datum byla zrušena smlouva o stavebním spoření, přičemž celková naspořená částka činila 105 437 Kč.

19. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené dne datum mezi Investiční a právnická osoba, na straně zástavního věřitele a žalovaným na straně zástavce soud zjistil, že touto smlouvou bylo zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky zástavního věřitele za dlužnicí jméno příjmení, přičemž zástavou byl dům adresa a pozemky p. č. st. 174 a p. číslo vše v katastrální uzemí.

20. Z žaloby ze dne datum podané žalobkyní ke zdejšímu soudu proti žalovanému ve věci sp. zn. 5 C 141/2019 o vypořádání společného jmění manželů soud zjistil, že žalobkyně se domáhala vypořádání společných finančních prostředků vynaložených za trvání manželství účastníků na splácení úvěru, který žalovaný čerpal od právnická osoba (později právnická osoba), přičemž vycházela z názoru žalovaného, že nemovitosti v katastrální uzemí jsou v jeho výlučném vlastnictví, tedy požadovala, aby jí žalovaný nahradil to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho výhradní majetek (konkrétně žalobkyně požadovala částku 414 415 Kč).

21. Z protokolu o jednání ze dne 28. 8. 2019 ve věci sp. zn. 5 C 141/2019 soud zjistil, že stanovisko žalobkyně bylo takové, že na úhradu hypotečního úvěru žalovaného byly použity i společné finanční prostředky účastníků v době, kdy byli manželé.

22. Z usnesení zdejšího soud ze dne 8. 10. 2019, č. j. 5 C 141/2019-30, vydaného ve věci o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků vyplynulo, že zdejší soud schválil smír účastníků, podle něhož se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 300 000 Kč.

23. Podle znaleckého posudku ze dne datum, jehož zhotovitelem byla jméno – H. příjmení a jehož předmětem bylo ocenění rozestavěného rodinného domu č. p . 38 s příslušenstvím a pozemkem v obci obec – část obce, vypracovaného pro účely hypotečního úvěru, byl rodinný dům zděný, měl jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví, jeho stáří bylo asi 3 roky, přičemž ke dni datum byla provedena přístavba přízemí a podsklepení stavby, byly dokončeny všechny nosné svislé i vodorovné konstrukce přízemí, v plánu bylo snesení střechy, zpevnění obvodového zdiva a nový krov se střešní krytinou. V návaznosti na to měly být provedeny nové klempířské prvky, nové venkovní omítky, nové rozvody vody, kanalizace a topení v domě; chyběly nové dveře, podlahy, obklady, dlažby a zařizovací předměty. Při stanovení věcné hodnoty budoucího stavu nemovitosti pak byla míra opotřebení stanovena s ohledem na přestavbu domu a skutečnost, že část konstrukcí zůstane původní, životnost domu se prodlouží a vzroste ještě na dalších minimálně 50 let.

24. Ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalobkyní pod příjmením příjmení, která jako svůj bankovní účet označila účet č. bankovní účet.

25. Z pracovní smlouvy uzavřené dne datum vyplynulo, že tu uzavřela právnická osoba s.r.o. a žalobkyně pod příjmením příjmení, bytem adresa.

26. Z pracovní smlouvy uzavřené dne datum vyplynulo, že byla uzavřena mezi právnická osoba – právnická osoba jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem, bytem adresa.

27. Z výpisů z účtu č. bankovní účet vedeného u anonymizováno na jméno žalovaného za období od července 2001 do listopadu 2004 soud zjistil, že na tento účet přicházely platby od právnická osoba pekárny, anonymizováno či právnická osoba 28. Z analýzy spermií ze dne datum a výsledku vyšetření ze dne datum vyplynulo, že tato analýza byla provedena pro žalovaného coby pacienta, jehož partnerkou dle analýzy byla žalobkyně (pod příjmením příjmení).

29. Z ručně psaného přání vyplynulo, že toto bylo vyhotoveno pro rok 2004 a podepsáno:„ jméno + jméno + jméno“.

30. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne datum mezi právnická osoba – právnická osoba a žalobkyní pod příjmením příjmení, bytem adresa, soud zjistil, že jmenovaná společnost se zavázala poskytnout žalobkyni půjčku ve výši 30 000 Kč na stavební účely, a to ve prospěch účtu č. bankovní účet.

31. Z technické zprávy vypracované Ing. jméno příjmení v červenci 2000 k projektu rekonstrukce a přestavby rodinného domu adresa v část obce soud zjistil, že účelem této dokumentace bylo vyřešit záměr žalovaného coby investora rozšířit a rekonstruovat stávající rodinný dům tak, aby vyhovoval současným standardům a současně umožňoval bydlení vícečlenné rodiny. Dle této technické zprávy je původní dům rekonstruován, přičemž původní dispozice zůstává v podstatě zachována, mění se vstupy. Rekonstrukce mj. spočívá ve stržení porušených štítových zdí, demontáže krovu, eventuálně vložení nových prvků stropu nad přízemím. ulice zpráva předpokládá bourací práce s tím, že je nutno je provádět obezřetně s průběžnou kontrolou stavu domu a v případě porušení okamžitě práce zastavit a provést odborné zajištění.

32. Z technické zprávy vypracované Ing. jméno příjmení v březnu 2004 k projektu rekonstrukce a přístavby rodinného domu adresa v část obce – změny číslo pak vyplynulo, že prováděné změny dokumentace se týkaly vložení okna do štítu, nového stropu nad stávající části přízemí, nového komínu, vložení střešních oken a změny podchycení hřebene v podkroví, přičemž investorem byl nadále žalovaný.

33. Z výpisu z účtu č. bankovní účet vedeného u anonymizováno na jméno žalovaného za měsíce srpen – listopad 2005, leden 2006 a květen 2006 vyplynulo, že z tohoto účtu byly provedeny platby ve prospěch účtu č. bankovní účet po částkách dvakrát 17 000 Kč, 13 000 Kč, 10 000 Kč, 30 000 Kč a 2 160 Kč.

34. Při svém účastnickém výslechu žalobkyně uvedla, že se s žalovaným poznali v práci, v říjnu roku 2000 se k němu nastěhovala, v roce 2001 žalobkyně dala ve společné práci výpověď, od počátku žalobkyně pracovala na domě, v roce 2003 účastníci začali uvažovat o dítěti a zkoušeli umělé oplodnění, žalobkyně nakonec otěhotněla v roce 2007. Dle tvrzení žalobkyně účastníci společně hospodařili, měli 3 bankovní účty, žalobkyně následně zrušila svůj účet a užívala účet vedený na jméno žalovaného, kam jí také chodila výplata a odkud vybírala peníze na stavbu. Finančně účastníkům pomáhala také matka žalobkyně. S kompletní rekonstrukcí rodinného domu účastníci započali v roce 2004, kdy se odstranila střecha,„ přebouralo“ první patro a část přízemí a zrealizovala se přístavba, nová chodba, koupelna, komora, WC a ložnice. V říjnu 2004 byla realizována okna a omítky, následně elektřina a do domu se účastníci stěhovali o Vánocích roku 2005, neboť do té doby do domu jezdili pouze za prací. V přízemí se také měnila dispozice domu. Záměr společně rekonstruovat rodinný dům dle tvrzení žalobkyně vyplynul ze situace, výslovnou dohodu účastníci neuzavřeli, do výstavby postupně vkládali peníze oba účastníci, hypotéku na sebe bral žalovaný, žalobkyně například nakupovala obklady, sanitu či vodovodní baterie.

35. Žalovaný při svém účastnickém výslechu vypověděl, že se s žalobkyní seznámil v práci, nastěhovala se k němu v roce 2001, kdy jí žalovaný také dal k dispozici svůj bankovní účet u anonymizováno; žalovaný měl dva jiné účty a účastníci v podstatě od začátku vedli finance odděleně. Rekonstrukce rodinného domu započala v roce 2000, kdy je žalovaný též sám financoval, a to i ze stavebního spoření. S rekonstrukcí žalovanému pomáhal jeho otec a strýc jméno celé jméno žalovaného. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by došlo k úplnému zbourání obvodových zdí a uznal, že žalobkyně nějaký materiál nakupovala, a to kuchyňskou linku, sanitu, baterie, dlažbu či obklady, přičemž po rozvodu v rodinném domě zůstaly z těchto věcí jen obklady a dlažba, na které si žalobkyně brala půjčku ve výši 30 000 Kč od svého zaměstnavatele. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by v letech 2001 až 2002 účastníci plánovali společnou budoucnost či dítě, byť žalovaný podstoupil test plodnosti.

36. Ze zprávy anonymizováno ze dne datum vyplynulo, že na jméno žalobkyně je u této banky od datum veden běžný účet č. bankovní účet.

37. Ze sdělení stát. instituce, stavebního úřadu, ze dne datum soud zjistil, že projektová dokumentace a spisová složka ve věci rodinného domu adresa se nedochovala, neboť byla v roce 2013 při povodních nevratně poškozena a skartována.

38. Svědkyně jméno příjmení, matka žalobkyně, vypověděla, že v roce 2000 byl rodinný dům ve špatném stavu, pročež se účastníci rozhodli, že nemovitost opraví, a to tak, že ji postupně rozšířili a realizovali přístavbu, udělali novou střechu, ložnici, dětský a hostinský pokoj, koupelnu, WC, chodbu (to vše v podkroví). Svědkyně uvedla, že účastníkům pomáhala finančně i materiálně. V době, kdy rekonstrukce probíhala, svědkyně bydlela v anonymizováno na východě Slovenska a účastníci za ni jezdili asi dvakrát ročně, přičemž jim každý rok dala asi 30 000 Kč a poté, co obdržela odstupné, darovala svědkyně žalobkyni 60 000 Kč s tím, aby tyto peníze investovala do stavby. Za účastníky sama jezdila asi jedenkrát ročně a s žalobkyní byla denně v telefonickém spojení, a proto věděla, že žalobkyně se stavbou pomáhala a starala se o praktické věci týkající se stavby, jakož i to, že si účastníci vzali hypotéku.

39. Svědkyně příjmení jméno jméno, sestra žalobkyně, vypověděla, že v roce 2002 byl rodinný dům neopravený a vypadal jinak než dnes. Účastníci rodinný dům opravili, dispozičně jej změnili a zvětšila se také plocha přízemí, z čehož svědkyně usuzuje, že byly odstraněny obvodové zdi. Manžel svědkyně pomáhal se střechou. Účastníci hodně oprav řešili svépomocí, přičemž svědkyně od žalobkyně věděla, že prakticky veškeré peníze investují do stavby a že si také vzali hypotéku. Kromě toho žalobkyni finančně pomáhala matka žalobkyně, přičemž svědkyně viděla, že matka žalobkyni vícekrát předávala peníze.

40. Svědek jméno příjmení vypověděl, že v rozmezí let 2005 2007 jezdil účastníkům pomáhat na stavbě, konkrétně pomáhal s výkopy, betonováním terasy a chodníku, přičemž viděl, že na stavbě fyzicky pomáhali oba účastníci. Svědek měl za to, že rodinný dům patřil oběma účastníkům, ale nevěděl, zda mu to někdy některý z nich výslovně řekl. Svědek také uvedl, že byl přítomen při bourání zdi nějakého přístavku, zeď u domu podle něj vybourána nebyla. Část domu nicméně vybourána byla, protože se toho hodně měnilo, dělaly se nové stropy a nová střecha.

41. Ze stavebního povolení ze dne 16. 10. 2000, č. j. 885-769/00/H/st, soud zjistil, že ulice úřad obec povolil na základě žádosti žalovaného podané dne datum přístavbu a stavební úpravy domu adresa v katastrální uzemí, přičemž mělo dojít k přístavbě zádveří a koupelny na severní straně objektu, a dále k vybudování ložnice v podkroví a krovu, střešní krytiny, nové žumpy a nové přípojky elektro.

42. Z rozhodnutí Stavebního úřadu obec ze dne 26. 4. 2004, č. j. 344-362/04/H/zm, vyplynulo, že jím byla povolena změna tehdy nedokončené přístavby a stavebních úprav rodinného domu adresa v rozsahu osazení oken v přízemí, provedení nového stropu nad přízemím a osazení střešních oken.

43. Ze souhrnných rozpočtů stavby ze dnů datum a datum vyplynulo, že mezi vyčíslené položky patřily základy, zdi a příčky, stropy, konstrukce střechy, vnitřní povrchy, izolace, kanalizace, vodovod, zdroj TUV, WC, koupelna, vytápění, elektroinstalace, oplechování, krytina střechy a podlahy.

44. Ze skladových výdejek č. 704 1998, číslo číslo číslo číslo číslo číslo soud zjistil, že žalovaný odebral od společnosti právnická osoba v srpnu a září 2004 stavební materiál.

45. Podle oznámení GE příjmení příjmení ze dne datum žalovaný splnil všechny podmínky pro čerpání hypotečního úvěru, a proto banka uvolnila dne datum částku 30 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného s tím, že z hypotečního úvěru zbývalo vyčerpat ještě 720 000 Kč. K tomuto uvolnění finančních prostředků došlo na základě žádosti žalovaného ze dne datum.

46. Z žádosti žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal anonymizováno příjmení příjmení o čerpání dalších finančních prostředků ve výši 45 000 Kč, a to na bankovní účet č. bankovní účet, přičemž tato částka byla žalovanému dle dokumentu o doložení zálohového čerpání a dle oznámení o čerpání hypotečního úvěru ze dne datum poskytnuta dne datum.

47. Ze zálohové faktury číslo vystavené dne datum společností právnická osoba pro žalovaného coby odběratele a z příjmového podkladního dokladu č. P číslo vyplynulo, že žalovaný uhradil jmenované společnosti řezivo na vazbu krovu pro rozestavěný rodinný dům.

48. Z žádostí o čerpání finančních prostředků ze dnů datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum soud zjistil, že žalovaný dále žádal anonymizováno příjmení příjmení o finanční prostředky přesahující 600 000 Kč, a to na základě faktur vystavených právnická osoba o prodeji stavebního materiálu žalovanému, jakož i na základě faktur vystavených společností právnická osoba o prodeji stavebního řeziva a střešního laťování žalovanému, faktur jméno příjmení na výměnu střešní krytiny a pokrývačské a klempířské práce pro žalovaného, faktury jméno příjmení na zednické práce pro žalovaného, faktur právnická osoba na výrobu a montáž výplní otvorů z dřevěných profilů a montáž eurooken pro žalovaného, faktur jméno příjmení na topenářské práce či napojení kotle pro žalovaného, či faktury právnická osoba s.ro. na sádrokartonářské práce poskytnuté žalovanému.

49. Ze smlouvy o dílo číslo 2004 uzavřené dne datum mezi právnická osoba, a žalovaným vyplynulo, že žalovaný objednal od jmenované společnosti dodávku a montáž eurooken pro rodinný dům.

50. Rozhodnutím Obecního úřadu Štěchovice, stavebního úřadu, ze dne 27. 4. 2006, č. j. St 138/06/Ka-334, stavební úřad prodloužil platnost stavebního povolení z roku 2000 a změny stavby z roku 2005 na přístavbu a stavební úpravy rodinného domu adresa do datum.

51. Z potvrzení o zaměstnání ze dne datum soud zjistil, že žalovaný měl v letech 2001 až 2006, kdy byl zaměstnán u právnická osoba, a.s., průměrný hrubý měsíční výdělek ve výši 51 660 Kč.

52. Z dodacího listu ze dne datum od právnická osoba coby dodavatele pro žalovaného coby odběratele vyplynulo, že žalovaný této společnosti, od níž odebíral stavební materiál, vrátil palety.

53. Svědek jméno celé jméno žalovaného, otec žalovaného, ve své výpovědi uvedl, že do domu žalovaného jezdil od roku 1998 a od roku 1999 tam začal pomáhat s pracemi, přičemž nejvíce práce se začalo dělat od roku 2000, kdy svědek trávil na místě prakticky každý víkend. Svědek sám dělal v rodinném domě elektřinu. Na rodinném domě pracoval také svědkův bratr (zedník), žalovaný a jeho kamarád. Dům museli podřezat, neboť nebyl izolovaný, zbouralo se podkroví a vybudovalo se nové a v něm se vytvořily tři nové pokoje, koupelna a nové podlahy. Dělala se také nová střecha a nové krovy, osázela se nová okna. V přízemí se bouraly stropy a z vnější obvodové zdi se vyboural jeden roh, k domu se dále vybudovala přístavba s kotelnou, záchodem a koupelnou. Žalobkyně se dle svědka na pracích příliš nepodílela, o finanční pomoci ze strany rodiny žalobkyně svědek nic nevěděl, ale pamatoval si, že žalobkyně žalovanému říkala, že rodinný dům je jeho a že jej má financovat sám.

54. Svědek jméno celé jméno žalovaného, strýc žalovaného, vypověděl, že pomáhal s rekonstrukcí rodinného domu, konkrétně pomáhal s elektrikou, osazováním oken či s podlahami. Svědek si pamatoval, že mu někdo říkal, že s přestavbou pomáhali i rodinní příslušníci žalobkyně, ale sám u toho přítomen nebyl. Svědek pomáhal s vybudováním schodiště do sklepa, příček, přístupové cesty. Pamatoval si, že se bouraly příčky v přízemí, přestavovala se kuchyň, dělaly se úpravy pokoje, osazovaly okna. V podkroví se také něco bouralo a zároveň stavělo. O financování stavby svědek nic nevěděl. Žalobkyně spíše vařila, pomoc na stavbě od ní svědek nežádal.

55. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož se žalovaný stal v roce 1993 na základě darovací smlouvy vlastníkem rodinného domu adresa a přilehlých pozemků v katastrálním území Hradištko pod Medníkem a jako vlastník je též evidován v katastru nemovitostí. V červenci 2000 byla vypracována technická zpráva k projektu rekonstrukce a přestavby předmětného rodinného domu, dne datum žalovaný podal žádost o vydání stavebního povolení, rozhodnutím ze dne datum příslušný stavební úřad žalovanému povolil přístavbu a stavební úpravy rodinného domu, v dubnu 2004 pak byla povolena změna tehdy nedokončené přístavby a stavebních úprav rodinného domu. Kolaudační rozhodnutí, jímž bylo žalovanému coby stavebníku povoleno užívat stavbu - přístavbu a stavební úpravy rodinného domu adresa, stavební úřad vydal dne datum ulice práce spočívaly v realizaci přístavby přízemí, podsklepení stavby, zpevnění obvodového zdiva, zhotovení nové střechy a nového střešního krovu, vytvoření nového stropu nad stávající části přízemí, zasazení nových oken v přízemí a střešních oken v podkroví. V podkroví byly vybudovány ložnice, koupelna či chodba, v nové přístavbě v přízemí vznikla kotelna, záchod a koupelna. Byly také položeny nové podlahy a rekonstrukce se dotkla též izolace, kanalizace, vodovodu, zdroje TUV či elektroinstalací. V přízemí došlo k částečnému vybourání obvodových zdí – jednoho rohu, v podkroví se též část stávající stavby vybourala a přebudovala. Pro účely rekonstrukce rodinného domu žalovaný uzavřel v květnu 2004 smlouvu o hypotečním úvěru ve výši 750 000 Kč s tehdejší anonymizováno příjmení příjmení a tento úvěr pak postupně čerpal na základě žádostí podložených fakturami vystavenými pro žalovaného coby odběratele. Soud dále vzal za prokázané, že žalobkyně v rodinném domě adresa bydlela nejpozději od roku 2001, kdy také užívala bankovní účet č. bankovní účet vedený na jméno žalovaného, na který jí byla vyplácena mzda, že nejpozději od roku 2003 oba účastníci vystupovali jako partneři, manželství účastníci uzavřeli dne datum a rozvedli se dne datum. V roce 2019 v rámci soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný nahradil to, co bylo z jejich společného majetku vynaloženo na splácení úvěru, který žalovaný čerpal od tehdejší GE příjmení příjmení, a na výlučný majetek žalovaného, načež účastníci uzavřeli smír, na jehož základě se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 300 000 Kč. Soud také vzal za prokázané, že žalobkyně posílala z účtu č. bankovní účet peněžní prostředky na účet žalovaného č. bankovní účet, v listopadu 2006 uzavřela se svým tehdejším zaměstnavatelem smlouvu o půjčce ve výši 30 000 Kč na stavební účely, od své matky příležitostně dostávala finanční dary a v omezené míře vypomáhala s pracemi na stavbě.

56. K takto zjištěnému skutkovému stavu věci soud dodává, že ze svědeckých výpovědí vzal za rozhodující výpověď jméno celé jméno žalovaného, neboť ten při stavebních pracích pomáhal od jejich začátku a byl při stavebních činnostech často přítomen. Za věrohodnou soud pokládal též výpověď jméno celé jméno žalovaného, neboť i tento svědek byl při stavebních činnostech bezprostředně a často přítomen. Výpovědi svědkyně jméno příjmení soud naproti tomu nepřikládal zásadní váhu, neboť tato svědkyně čerpala informace o pracích žalobkyně na stavbě či o poskytnuté hypotéce zprostředkovaně z telefonických rozhovorů s žalobkyní; na stavbě však po převážnou část roku sama přítomna nebyla, neboť účastníky navštěvovala pouze jedenkrát ročně. Rovněž tvrzení jméno příjmení o tom, že rodinný dům navštívila již před rokem 2000, soud pokládal za nevěrohodné, neboť ani sama žalobkyně netvrdila, že by se do rodinného domu nastěhovala dříve než v roce 2000. Za rok, kdy již žalobkyně prokazatelně bydlela v nemovitosti ve vlastnictví žalovaného, tak soud považoval až rok 2001, ohledně něhož byla tvrzení účastníků shodná a v němž již žalobkyně prokazatelně užívala bankovní účet vedený na jméno žalovaného. Pokud jde o tvrzení svědkyně příjmení jméno o tom, že při rekonstrukci byly bourány obvodové zdi, ani tomu soud nepřikládal zásadní váhu, neboť tato svědkyně nebyla při takových pracích přítomna, pouze zbourání obvodových zdí dovozovala z toho, že na místě nebyly vidět žádné staré zdi. Za rozhodující v tomto ohledu byla pro soud svědecká výpověď jméno celé jméno žalovaného, který při stavebních pracích osobně asistoval a který vypověděl, že z obvodových zdí byl vybourán pouze jeden roh domu.

57. Soud předně posuzoval, zda je v této věci dán naléhavý právní zájem na určení spoluvlastnictví k rodinnému domu ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž shledal, že tomu tak je, neboť podle ustálené judikatury je naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí dán tehdy, jestliže žalobce, který tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti (nebo zde spoluvlastníkem), není jako jejich vlastník zapsán v katastru nemovitostí (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2007, sp. zn. 33 Odo 692/2005).

58. Při právním posouzení věci pak soud vycházel z právní úpravy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, resp. do datum (dále jen„ obč. zák.“), neboť k tvrzenému vzniku spoluvlastnictví rodinného domu mělo dojít v období let 2000 až 2007, kdy probíhaly stavební činnosti završené kolaudací stavby - přístavby a stavebních úprav rodinného domu adresa, přičemž v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, se sice právní poměry týkající se věcných práv řídí novou právní úpravou, avšak jejich vznik se posuzuje dle dosavadních právních předpisů, a tedy dle obč. zák.

59. Podle § 120 odst. 1 obč. zák. je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

60. Podle § 132 odst. 1 obč. zák. lze vlastnictví věci nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

61. Podle § 133 odst. 2 obč. zák., převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

62. Podle § 136 odst. 1 obč. zák. věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků, přičemž není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné (§ 137 odst. 2 obč. zák.).

63. V souladu s § 46 odst. 1 a 2 obč. zák. platilo, že smlouvy o převodech nemovitostí musely mít písemnou formu a projevy účastníků musely být na téže listině.

64. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že pro posouzení okamžiku vzniku stavby věci je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto okamžikem je u nadzemních staveb stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží; od tohoto okamžiku, kdy se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro ně veškeré další stavební práce bezvýznamné, neboť vše, co následně ke stavbě„ přiroste“, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku jejího vzniku (např. rozsudek ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 20 Cdo 931/99). Ve vztahu ke stavebním úpravám stavby pak platí, že pokud při nich původní stavba nezanikla, pak vše, co ke stavbě v důsledku těchto úprav přiroste, se stává součástí původní stavby, a není rozhodné, jaká byla cena provedených stavebních úprav, z jakých zdrojů byla hrazena a v jakém rozsahu tyto úpravy kvantitativně či kvalitativně původní stavbu rozšířily, resp. změnily. Rozsah a úroveň stavební obměny při„ přístavbě“ právě proto, že původní stavba jako věc nezanikla, na trvání její existence coby věci v právním smyslu nemá vliv; stavba existuje kontinuálně, byť posléze jako věc změněné povahy (opakovaně viz rozsudek sp. zn. 20 Cdo 931/99).

65. Z judikatury týkající se nově vzniklé stavby pak vyplývá, že vlastnictví k nově zhotovené věci nabývá originárně ten, kdo věc vytvořil. Jde-li o stavbu, nabývá k ní takto vlastnictví stavebník v občanskoprávním smyslu, tedy ten, kdo stavbu uskutečnil s úmyslem mít ji pro sebe. Není přitom rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná, založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu (příp. s přihlédnutím k dalším zjištěným skutečnostem) zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah. Není třeba, aby se účastníci dohodli o výši podílů. Pokud však stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob, nelze vyloučit závěr, že stavebníky v občanskoprávním smyslu jsou všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky stavby. Taktomu bude zejména pokud více osob bez dohody o vlastnictví ke stavbě zřídí stavbu za účelem jejího společného užívání a podílí se na jejím vzniku vlastní prací i dodáním materiálu, nevyplývá-li z okolností věci ohledně vlastnických vztahů ke stavbě něco jiného. Samotná skutečnost, že se stavebníci dohodli pouze o společném užívání, aniž by cokoliv sjednali o vlastnictví ke stavbě, ještě nevylučuje vznik jejich spoluvlastnictví. Při posuzování takovýchto mezních případů je třeba vždy přihlížet ke všem okolnostem věci (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1174/2001, nebo ze dne 25. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2258/2007).

66. Vycházeje ze shora uvedených východisek soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že rodinný dům adresa byl již v roce 2000 před započetím rekonstrukce a přístavby samostatnou, individuálně určenou věcí, o čemž svědčí to, že měl jedno nadzemní podlaží (přízemí) a obytné podkroví se střechou a měl též přiděleno číslo popisné. Z provedeného dokazování pak nevyplynulo, že by v průběhu stavebních prací, které probíhaly v letech 2000 až 2007, došlo k zániku stavby rodinného domu a ke vzniku stavby zcela nové, neboť nebyla provedena demolice obvodových zdí, nýbrž dle prokázaného skutkového stavu věci došlo pouze ke zpevnění obvodových zdí a k ubourání jednoho rohu (viz výpověď svědka jméno celé jméno žalovaného, cenovou kalkulaci stavby či stavební povolení z roku 2000). Sledovaným záměrem bylo zachování identity stavby (srov. např. technické zprávy z let 2000 a 2004), jehož se dle obsahu stavebního povolení z roku 2000 i kolaudačního rozhodnutí z roku 2007 podařilo dosáhnout, když dle obou těchto rozhodnutí šlo o přístavbu a úpravy stávající stavby, která si navíc zachovala původní číslo popisné a která, byť byla zmodernizována, neztratila svůj původní stavebně-technický charakter (srov. předloženou fotodokumentaci). Došlo-li vlivem přístavby k rozšíření prvního nadzemního podlaží (přízemí) a ke s tím související změně vnitřních dispozic rodinného domu, pak je třeba takové změny pokládat za přírůstek ve smyslu § 120 obč. zák., jež se stal součástí původní, nezaniklé stavby. Totéž pak platí i ve vztahu ke změnám týkajícím se obytného podkroví či střechy, neboť tyto změny neměly za následek zánik stavby jako samostatné věci, jelikož jimi nebyla zásadně ovlivněna existence a prostorové vymezení přízemí. Za tohoto skutkového stavu je pak třeba za jediného vlastníka považovat žalovaného, neboť ten jím byl od roku 1993, kdy rodinný dům nabyl darovací smlouvou do svého výlučného vlastnictví, a také veškeré přírůstky vzniklé vlivem stavebních úprav a přístavby postupně nabyl při stavebních pracích do svého vlastnictví. Žalobkyně by byla spoluvlastnicí rodinného domu pouze v případě, že by na ni byl písemnou smlouvou převeden spoluvlastnický podíl k rodinnému domu coby stavbě existující již v době zahájení stavebních prací a přetrvávající i v jejich průběhu (§ 46 a § 133 odst. 2 obč. zák.); taková písemná převodní smlouva však mezi účastníky nebyla uzavřena.

67. Pro úplnost soudu uvádí, že i pokud by (hypoteticky) dospěl k závěru, že vlivem stavebních prací došlo k zániku původní stavby a ke vzniku stavby nové, nezměnilo by to ni na tom, že výlučným vlastníkem rodinného domu adresa je pouze žalovaný. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že žalovaný pojal záměr rekonstruovat rodinný dům ještě předtím, než započal bydlet s žalobkyní, neboť technická zpráva k rodinnému domu byla vyhotovena již v červenci 2000, v srpnu 2000 žalovaný požádal o stavební povolení a k povolení přístavby a stavebních úprav došlo v říjnu 2000. Žalobkyně naproti tomu v rodinném domě prokazatelně bydlela až od roku 2001 (viz výše). Navíc, i kdyby účastníci vedli společnou domácnost již od listopadu 2000, jak žalobkyně tvrdila, neměnilo by to nic na tom, že žalovaný měl záměr rekonstruovat rodinný dům dříve, než s žalobkyní společně začali bydlet. Pouze žalovaný kromě toho sám komunikoval svým jménem se správními orgány a pouze on čerpal hypoteční úvěr. V řízení se neprokázalo, že by účastníci uzavřeli jakoukoli, byť ústní, dohodu, z níž by plynulo, že chtěli založit spoluvlastnický vztah. Co se financování týče, v řízení sice vyšly najevo bankovní převody mezi účtem, s nímž disponovala žalobkyně, a jiným účtem žalovaného, jakož i to, že si žalobkyně brala půjčku od svého zaměstnavatele a že dostávala dary od své matky, nebylo však prokázáno, že by všechny tyto peníze skutečně byly vynaloženy na rekonstrukci a přístavbu (žalovaný nicméně nepopřel, že žalobkyně nějaké finanční prostředky na stavební materiál vynaložila), tím méně pak, že by byly vynaloženy na základě společné dohody účastníků, podle níž by měla žalobkyně tyto peníze vynakládat s účelem, aby se stala spoluvlastnicí rodinného domu. Zásadní v tomto ohledu přitom bylo též procesní stanovisko žalobkyně v soudním řízení sp. zn. 5 C 141/2019, v němž se žalobkyně domáhala vypořádání toho, co ze společného majetku účastníků bylo vynaloženo na rodinný dům coby výlučný majetek žalovaného. Tímto svým procesním stanoviskem, jakož i následně uzavřeným smírem účastníků, bylo dle názoru soudu stvrzeno, že rodinný dům adresa byl a je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Účastníci tak sice mohli v rozhodné době plánovat společnou budoucnost a založení rodiny, to však neznamená, že se dohodli na spoluvlastnictví rodinného domu. V neposlední řadě pak též skutečnost, že se žalobkyně na samotných stavebních pracích podílela spíše v omezené míře (jež byla prokázána svědeckými výpověďmi jméno a jméno celé jméno žalovaného, kteří při stavebních pracích byli osobně a často přítomni), utvrdila soud v závěru, že žádná dohoda o spoluvlastnictví mezi účastníky ani implicitně uzavřena nebyla. Za nerozhodné pak soud považoval tvrzení svědkyň jméno příjmení a JUDr. jméno jméno o tom, že žalobkyně na stavbě pomáhala denně, neboť ty nebyly osobně při stavebních činnostech přítomny a tyto informace čerpaly zprostředkovaně.

68. Soud tedy na základě shora uvedeného uzavírá, že žalobu zamítl, neboť vlivem rekonstrukce a přístavby nedošlo k vytvoření nové stavby, nýbrž šlo pouze o přírůstky ve smyslu § 120 obč. zák., které se staly součástí rodinného domu, jenž byl od roku 1993 ve vlastnictví žalovaného a i v průběhu stavebních prací v jeho vlastnictví zůstal. I v případě, že by snad vlivem stavebních prací došlo k zániku původní stavby a k vytvoření nové stavby, nestala se tato spoluvlastnictvím účastníků, nýbrž byla výlučným vlastnictvím žalovaného.

69. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nárok na jejich zaplacení přiznal úspěšnému žalovanému. Náklady žalovaného sestávaly ze sedmi úkonů právní služby po 3 100 Kč podle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), mezi něž patřilo převzetí a příprava zastoupení, dvě vyjádření ze dnů datum a datum, účast při čtyřech jednáních dne datum, datum, datum a datum, a z jednoho úkonu právní služby po 1 550 Kč podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, jímž byla účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku, tj. dohromady 23 250 Kč. K tomu bylo dále třeba připočítat osm paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. dohromady 2 400 Kč Celkem tak náklady řízení žalovaného činily 25 650 Kč. Protože zástupkyně žalovaného nedoložila, že je plátkyní DPH, jedná se o částku konečnou. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalovaného v řízení zastupovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).