3 C 34/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 24 271 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudkuII. Ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.kamali.cz úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému dne , datum, poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Úvěr měl být úročen úrokem vyjádřeným pevnou částkou ve výši , částka, měsíčně, a to za druhý až osmý měsíc trvání úvěru. První a devátý až dvacátý čtvrtý měsíc trvání úvěru byl sjednán jako bezúročný. V úvěrové smlouvě byly rovněž sjednány poplatky související s úvěrem, náklady spojené s vymáháním pohledávky a smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou úvěru. Úvěr společně s poplatky a úroky měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný v průběhu trvání úvěru splatil celkem částku , částka, . Žalovaná částka pak představuje neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , poplatky za bezpečnou splátku ve výši , částka, , poplatky za SMS servis v celkové výši , částka, , úroky ve výši , částka, , účelně vynaložené náklady ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . V žalobě žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žadatelů posuzuje prostřednictvím veřejných i externích registrů a tzv. credit scoringu, kdy posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné.

2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného, dle metodiky žalobkyně, přičemž pokud jde o konkrétní údaje žalovaného, vycházela žalobkyně z údajů obsažených v kartě klienta (žalovaného), a dále provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI a ISIR, a to s pozitivním vyhodnocením.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán, avšak z jednání se neomluvil a nepožádal o jeho odročení.

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:

6. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, , kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalovaný uzavřel za použití prostředků komunikace na dálku s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru. Celková výše úvěru byla , částka, . Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 49,20 % a žalovaný měl zaplatit 24 pravidelných měsíčních splátek, přičemž první splátka měla být splatná ke dni , datum, a poslední ke dni , datum, . Výše splátek byla dohodnuta ve splátkovém kalendáři s tím, že první splátka činila částku , částka, , druhá až osmá částku , částka, , devátá až dvacátá třetí částku , částka, a poslední dvacátá čtvrtá částku , částka, . Celkem tak měl žalovaný uhradit částku , částka, (v částce nebyla zahrnuta úhrada za doplňkové služby). V úvěrové smlouvě byly sjednány mj. tyto poplatky: poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , poplatek za minimální splátku (tzv. korunový odklad) ve výši , částka, , poplatek za službu expres výplata ve výši , částka, , poplatek za službu sms servis ve výši , částka, měsíčně, poplatek za službu bezpečná splátka ve výši , částka, měsíčně a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v částce min. , částka, za měsíc vymáhání. Dále byla v úvěrové smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za prodlení se zaplacením splátky (s tím, že bude-li výše dlužné splátky nižší, pak max. ve výši této dlužné splátky).

7. Z opisů výpisu proplacení smlouvy společnosti HomeCredit soud zjistil, že žalovanému byl dne , datum, poskytnut úvěr ve výši , částka, , a to bezhotovostní platbou na bankovní účet žalovaného.

8. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne , datum, a příslušného podacího archu soud zjistil, že žalovaný by žalobkyní upomínán o úhradu nesplacené částky ve výši , částka, a upozorňován namožné zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne , datum, a příslušného podacího archu soud zjistil, že úvěr byl žalobkyní zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky , částka, .

9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, . Celkem tedy žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši , částka, , která byla žalobkyní započtena v rozsahu , částka, na jistinu, , částka, na poplatek za minimální splátku, , částka, na poplatek za poskytnutí úvěru, , částka, na poplatek za expresní výplatu, , částka, na poplatek za bezpečnou splátku, , částka, na poplatek za sms servis, , částka, na smluvní pokutu, , částka, na úrok a , částka, na účelně vynaložené náklady.

10. Z předžalobní výzvy k plnění z , datum, a podacího archu k ní soud zjistil, že k zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán s tím, aby dlužnou částku sestávající se mj. z jistiny úvěru uhradil do 14 dnů ode dne odeslání této výzvy, přičemž tato upomínka byla odeslána dne , datum, na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě.

11. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalovaný při sjednávání úvěru uvedl příjem , částka, plynoucí ze zaměstnání a výši splátek jiným společnostem ve výši , částka, . Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný měl v době sjednání úvěru již 4 ukončené úvěrové vztahy, jejichž předmětem bylo spíše krátkodobé půjčování částek nepřesahujících , částka, , které byly žalovaným řádně splněny. V době sjednání úvěru byl žalovaný účastníkem 7 existujících splátkových úvěrových vztahů, ze kterých mu plynuly měsíční splátky v souhrnné výši , částka, , a výše dosud nesplacené částky činila celkem , částka, . V době sjednání úvěru měl žalovaný sjednán kontokorent s úvěrovým rámcem , částka, a byl rovněž vlastníkem 3 kreditních karet s úvěrovým rámcem v souhrnné výši , částka, . Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovanému bylo odmítnuto 6 žádostí o uzavření úvěru a 2 žádosti o vydání kreditní karty.

12. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni 24 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 22. dni v příslušeném kalendářním měsíci počínaje dnem , datum, s tím, že celkem tak měl žalovaný do , datum, uhradit částku , částka, . Žalovaný uhradil v období od , datum, do , datum, celkem částku ve výši , částka, . Žalobkyně tedy žalovanému poskytla částku , částka, , přičemž žalovaný jí vrátil , částka, . Z předložených listinných důkazů nijak nevyplynulo, že by žalobkyně při sjednávání úvěru ověřovala příjmy žalovaného či si žádala informace k jeho výdajům, natož aby takovéto výdaje ověřovala. Z předložených listinných důkazů naopak vyplynulo, že v době sjednávání úvěrové smlouvy měl žalovaný již 7 jiných úvěrových závazků nikoli zanedbatelné hodnoty (nesplacený zůstatek činil částku ve výši , částka, ) a že výše měsíčních splátek na tyto úvěry činila částku , částka, (ačkoli žalovaný v žádosti uvedl, že výše jeho měsíčních splátek na jiné úvěry činí částku , částka, . Současně bylo zjištěno, že v době sjednávání úvěrové smlouvy již bylo žalovanému odmítnuto žádostí o uzavření úvěru a 2 žádosti o vydání kreditní karty a že žalovaný měl rovněž sjednán kontokorent s úvěrovým rámcem , částka, a byl rovněž vlastníkem 3 kreditních karet s úvěrovým rámcem v souhrnné výši , částka, .

13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, kterou je namístě posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, jíž uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 3 odst. 1 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele se odbornou péčí rozumí taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo sice prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , avšak z tvrzení žalobkyně v žalobě a z jí předložených listinných důkazů plyne, že žalobkyně nepřezkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného.

24. Žalobkyně sice učinila kroky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nepostupovala však s odbornou péčí ve smyslu § 75 a § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně ověřovala výši příjmů uváděných žalovaným a že by si žádala informace k jeho výdajům, natož že by výdaje žalovaného jakkoli ověřovala. Žalobkyně měla k dispozici informace z externích registrů, ze kterých vyplynula existence dalších úvěrových závazků žalovaného nikoli zanedbatelné hodnoty a že další úvěry byly žalovanému odmítnuty. Z těchto informací muselo být žalobkyni rovněž známo, že výše skutečných výdajů žalovaného je vyšší, než žalovaný v žádosti o úvěr uváděl. S ohledem na tyto informace měla být žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného obezřetnější a vyžádat si od žalovaného další informace a podklady, aby si ověřila, že bude schopen poskytnutý úvěr splatit.

25. Pokud měla žalobkyně dostát svých povinností a měla zkoumat příjmy i výdaje žalovaného s odbornou péčí, musela by jeho reálné příjmy ověřovat a skutečně posuzovat. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. I výpisy z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí pak nejsou dostačující, protože nemusí reflektovat skutečné dluhy či výdaje spotřebitelů.

26. Lze proto uzavřít, že na základě úkonů, které měly směřovat k ověření úvěruschopnosti žalovaného, nemohla žalobkyně reálně ověřit úvěruschopnost žalovaného a zjistit, jakou částku je žalovaný skutečně schopen měsíčně řádně splácet, neboť zcela chybí jak ověření jeho příjmů, výdajů, tak dostatečné zhodnocení jeho bývalých i stávajících úvěrových závazků. Žalobkyně tak řádně nesplnila zákonný požadavek posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Úvěr přitom smí věřitel poskytnout spotřebiteli jen tehdy, pokud schopnost žadatele splácet poskytnutý úvěr řádně posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel (spotřebitel) bude schopen úvěr splácet. Smyslem a účelem zkoumání úvěruschopnosti je prevence proti zadlužování dlužníků (spotřebitelů), jak plyne z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně tedy podle zjištění soudu úvěruschopnost žalovaného sice zkoumala, nikoli však s odbornou péčí a obezřetně tak, jak bylo její zákonnou povinností.

27. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. V tomto směru soud odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C 679/18 OPR-Finance, podle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o smlouvách o spotřebitelském úvěru (k tomu též rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a mnohé další).

28. Vzhledem k tomu, že je smlouva absolutně neplatná, není zde právní důvod, pro který žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný se tedy bezdůvodně obohatil na její úkor o , částka, , přičemž žalovaný již vrátil žalobkyni částku ve výši , částka, . Soud proto uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi částkami , částka, a , částka, , tedy částku ve výši , částka, , a zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) od , datum, (ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění podle předžalobní výzvy lnění, čímž byl žalovanýzároveň prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky) do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., avšak s tím, že žalovanému, který byl ve věci z větší části úspěšný, žádné náklady řízení nevnikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.