3 C 36/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to ve 30 po sobě jdoucích měsíčních splátkách po , částka, hrazených k rukám žalobkyně vždy nejpozději k 15. dni v příslušném kalendářním měsíci s tím, že první splátka bude splatná v měsíci následujícím po nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně po žalovaném domáhala částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení ve výši , částka, , a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že se žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně se smluvním úrokem ve výši , částka, , a to do , datum, . Žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, ačkoliv byl upomínán dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobkyně nedostatečně zkoumala jeho úvěruschopnost a že sjednaná výše úroků a RPSN je v rozporu s dobrými mravy. Totožnost žalovaného při sjednání smlouvy navíc nebyla dostatečně ověřena. Navrhl proto, aby mu bylo uloženo zaplatit pouze částku , částka, z důvodu bezdůvodného obohacení s tím, že je schopen splácet nejvýše , částka, měsíčně s ohledem na svou finanční situaci, kdy je poživatelem invalidního důvodu a má závažné psychické potíže.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků řízení, kteří se z jednání omluvili a souhlasili s tím, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jej zaplatit s úrokem ve výši 1,2 % denně do , datum, . Celková částka ke splacení činila , částka, . RPSN činila 4 114 %.

6. Z potvrzení , právnická osoba, o provedené platbě ze dne , datum, a výpisu transakcí z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne , datum, žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, .

7. Z návrhu smírného řešení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni sdělil, že smlouva o úvěru je dle jeho názoru neplatná, neboť žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a sjednaná výše úroků je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný žalobkyni navrhl uzavření dohody, dle které by žalobkyni vrátil pouze jistinu, kterou by splácel v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, .

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a potvrzení o podání zásilky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky , částka, , a to do tří dnů.

9. Z oznámení o zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne , datum, bylo zjištěno, že k návrhu žalovaného bylo dne , datum, zahájeno řízení ve vztahu k žalobkyni.

10. Z oznámení , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši , částka, měsíčně.

11. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný se léčí pro duševní onemocnění a je v invalidním důchodu. Byl opakovaně hospitalizován, další hospitalizace je plánována.

12. Z tabulky vytvořené žalovaným bylo zjištěno, že uvedl, že splácí další závazky ve výši celkem , částka, měsíčně, dále hradí telefon ve výši , částka, , nájem ve výši , částka, a potraviny ve výši , částka, .

13. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr:

14. Účastníci řízení dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jej zaplatit s úrokem ve výši 1,2 % denně do , datum, . Celková částka ke splacení činila , částka, . RPSN činila 4 114 %. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný něčeho žalobkyni uhradil. Dne , datum, žalovaný žalobkyni sdělil, že smlouvu považuje za neplatnou pro nezkoumání úvěruschopnosti a rozpor úroků s dobrými mravy, a navrhl žalobkyni určení splatnosti jistiny tak, že bude povinen uhradit pouze jistinu v měsíčních splátkách po , částka, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne , datum, . Žalovaný je v invalidním důchodu, pobírá důchod ve výši , částka, měsíčně a byl opakovaně hospitalizován pro psychické potíže, v jejichž důsledku je v invalidním důchodu.

15. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.

16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, či nikoliv, a dospěl k závěru, že žalobkyně uvedené neprokázala. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti netvrdila nic a nedoložila ani žádné listiny, z nichž by způsob ověřování úvěruschopnosti plynul, a to ani přes předchozí výzvu soudu. Protože se z jednání omluvila a nedostavila se na něj, nemohl ji soud ani poučit při jednání podle § 118a odst. 1 o. s. ř. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala řádné zjištění schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet, předmětná smlouva je proto absolutně neplatná, a neplatná jsou proto i ujednání zakotvující nárok žalobkyně na další poplatky.

21. Následně se soud zabýval tím, zda lze nárok žalobkyně v části jistiny posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku , částka, , přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni něčeho uhradil a žalovaný nic takového ani netvrdil. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši , částka, , o kterou se žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

24. Pokud jde o příslušenství pohledávky, má soud za to, že ke splatnosti pohledávky žalobkyně dosud nedošlo a žalovaný se tak dosud nedostal do prodlení, a to s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Věřiteli tak vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je proto podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit dosud nesplacenou jistinu úvěru v době přiměřené svým možnostem a do prodlení se dosud nedostal, neboť nebyla určena doba splatnosti dluhu.

25. Lhůtu k plnění soud určil s ohledem na vyjádření žalovaného, z něhož plyne, že je v současnosti schopen splácet nejvýše , částka, měsíčně. Uvedl, že splácí další závazky s tím, že dle jeho tvrzení jde měsíčně celkem o , částka, , a dále že má žalovaný výdaje na nájem, potraviny a telefon ve výši , částka, . Žalovaný doložil, že má příjem z invalidního důchodu ve výši , částka, měsíčně s tím, že je invalidní ve III. stupni. Současně doložil lékařskou zprávu, z níž plyne, že má závažné zdravotní obtíže. Soud má proto za to, že částku měsíční splátky navrženou žalovaným lze považovat za přiměřenou jeho možnostem.

26. S ohledem na výše uvedené plyne, že uplatněný nárok žalobkyně kromě samotné nevrácené jistiny není v současné době důvodný, a proto soud ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. dle úspěchu stran, přičemž žalobkyně byla v řízení úspěšná z 70 %, zatímco žalovaný z 30 %. Žalobkyně má proto nárok na náhradu 40 % nákladů řízení (70 % - 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna ve výši , částka, stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za každý ze tří úkonů právní služby vykonaných advokátem (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva k plnění), paušální náhrada výdajů ve výši , částka, stanovené dle odst. 6 téhož ustanovení a konečně též náhrada za DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu, protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala , částka, . Náklady žalobkyně tedy činí celkem částku , částka, , přičemž v souladu s výše uvedeným má žalobkyně nárok na náhradu 40 % těchto nákladů, tedy na částku , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. určena v délce jednoho měsíce tak, aby měl žalovaný dostatek času ke splnění své povinnosti, s povinností plnit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).