3 C 40/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 15 626 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení:- částky , částka- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplaceníse žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen: „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla úvěr v celkové výši , částka, (, částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, ). Úvěr jí vyplatila na bankovní účet. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila dle tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně k lustracím a tvrzeným příjmům a výdajům nemá dokumentaci. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a právní předchůdkyně žalobkyně tak úvěr zesplatnila k , datum, . Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu z , datum, . Žalobkyně se tak domáhala pohledávky ve výši , částka, sestávající z nesplacené jistiny a smluvního úroku ve výši , částka, s příslušenstvím. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznávala, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně neověřila její úvěruschopnost. Právní předchůdkyně žalobkyně nadto zneužila nízkého věku a neznalosti žalované. Dále žalovaná sporovala výši smluvního úroku a jeho přirůstání k jistině.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků řízení, kteří se z účasti na jednání omluvili s tím, že žalovaná o odročení jednání nepožádala a žalobkyně souhlasila s tím, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne , datum, uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr do výše , částka, . Žalovaná se zavázala jej splácet s úrokovou sazbou 200 % ročně ve splátkách s počáteční výší , částka, s tím, že výše se každý měsíc mění a bude vždy žalované sdělena e-mailem. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s tím, že úvěr žalovaná může čerpat po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně, vždy maximálně do výše úvěrového rámce. RPSN činila 537,20 %. Při prodlení žalované se splacením kterékoliv splátky byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna ve lhůtě 30 dnů prohlásit úvěr za okamžitě splatný (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , vždy na účet č. , č. účtu, (zjištěno z výpisu z účtu banky Creditas, ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, a z výpisu z účtu č. , č. účtu, za únor a březen 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou dne , datum, vyzvala k uhrazení částky , částka, , z čehož , částka, činila jistina, , částka, smluvní úrok, , částka, smluvní pokuta a , částka, poplatky za upomínku (zjištěno z výzvy ze dne , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně evidovala úhrady v celkové výši , částka, , kdy dne , datum, bylo uhrazeno , částka, a dne , datum, bylo uhrazeno , částka, (zjištěno z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, a seznamu pohledávek). Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a plné moci). Téhož dne žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě částky , částka, , přičemž z toho , částka, tvořila jistina a , částka, náklady právního zastoupení. Částku měla žalovaná uhradit do tří dnů. Obě písemnosti byly žalované zaslány dne , datum, (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby a potvrzení o podání doporučené zásilky).

8. Z provedeného dokazování vyplývá skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr, na jehož základě žalované vyplatila celkem částku , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 200 % ročně; RPSN činila 537,20 %. Žalovaná celkem uhradila , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou dne , datum, vyzvala k uhrazení dlužné částky. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalované bylo oznámení o postoupení pohledávky zasláno dne , datum, společně s předžalobní výzvou žalobkyně, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů9. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícím závěrům.

16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Žalobkyně se v tomto ohledu při svých tvrzeních omezila na tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované lustrací ve veřejně dostupných databázích a z tvrzení žalované o jeho příjmech a výdajích. Tato tvrzení však nedoložila a uvedla, že dokumentaci o lustraci ani tvrzení žalované nemá k dispozici. Ze samotných tvrzení žalobkyně však vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala skutečné příjmy a výdaje žalované. Takové zkoumání úvěruschopnosti žalované nelze považovat za dostatečné. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s nedoloženými tvrzeními žalované o jejích příjmech a výdajích, pak svou zákonnou povinnost nesplnila. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínku řádného zjištění schopnosti žalované úvěr splácet, a předmětná smlouva je proto absolutně neplatná.

17. Žalobkyně pro případ závěru o absolutní neplatnosti smlouvy navrhla, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku ve výši , částka, . Žalovaná z této částky žalobkyni nebo její právní předchůdkyni vrátila celkem , částka, . Soud proto vyhověl žalobě pouze částečně v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši , částka, , o kterou se žalovaná ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila.

20. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, přihlédl soud k tomu, že žalovaná je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit dosud nesplacenou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem. V řízení nebylo zjištěno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o splatnosti. Splatnost proto určuje až soud v rámci tohoto řízení, a to na základě jemu dostupných informací. To s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v současnosti vylučuje nárok žalobkyně na úroky z prodlení. Proto soud žalobu zamítl i v rozsahu žalobkyní požadovaných úroků z prodlení.

21. Splatnost pohledávky nicméně soud určil s ohledem na lhůtu určenou k předžalobní výzvě, v níž byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta k plnění do 3 dnů od odeslání výzvy. Žalovaná přitom na výzvu nijak nereagovala a v této lhůtě ani později nesdělila, že by nebylo v jejích možnostech jistinu uhradit ve lhůtě navržené žalobkyní. Lhůtu určenou v předžalobní výzvě proto soud považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované jakožto spotřebitele.

22. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla v řízení úspěch v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku (co do částky , částka, ), žalovaná pak v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku (co do částky , částka, zahrnující i příslušenství). V řízení byla tedy úspěšnější žalovaná. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 38 %, žalovaná v rozsahu 62 %. Žalovaná má tak právo na náhradu 24 % nákladů řízení (62 % - 38 %). Tyto náklady tvoří paušální náhrada výdajů nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 (dále jen: „vyhláška“) za analogického použití § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), a to ve výši , částka, za jeden úkon (odpor z , datum, ). Žalovaná má právo na náhradu 24 % této částky, tedy , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní.

23. Při vyhlášení rozhodnutí soud nesprávně uvedl, že má být náhrada nákladů řízení uhrazena k rukám zástupce žalobkyně; protože v řízení byla úspěšnější žalovaná, která v řízení nebyla zastoupena, soud v písemném vyhotovení rozsudku tuto zřejmou nesprávnost (§ 164 o. s. ř.) opravil.