3 C 51/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 495 896 Kč s příslušenství

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 495 896 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 565 700 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 465 700 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 950 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 246 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 114 577 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 495 896 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na základě objednávek poskytla žalované dodávku a instalaci klimatizace a vzduchotechniky do zámku v [obec]. Cenu postupně fakturovala a žalovaná ji hradila. Dílo žalované předala dne [datum], nicméně jako neuhrazené dosud eviduje tři faktury znějící na celkovou částku 595 896 Kč. Žalovaná proti pohledávce žalobkyně provedla jednostranný zápočet, a tedy dlužnou částku nezpochybnila. Žalobkyně dále konstatovala, že dne [datum] zapříčinila vniknutí vody do potrubního vedení a zatékání vody do prostor zámku v [obec]. Tato škodní událost byla šetřena společností [pojišťovna] (dále jen„ [anonymizováno]“), která vyčíslila způsobenou škodu částkou 97 656 Kč. Žalovaná nicméně vyúčtovala škodu způsobenou žalobkyní fakturou č. FV-6/ 2020 na 595 896 Kč. Podle žalobkyně nebylo náhodou, že se výše takto vyúčtované škody shodovala s dlužnou částkou, kterou žalobkyně evidovala za žalovanou. Žalovaná svou škodu nijak neprokázala a neodůvodnila. Žalovaná zaslala žalobkyni dohodu o vzájemném zápočtu pohledávek, žalobkyně ovšem započtení odmítla, načež žalovaná zaslala žalobkyni dokument s jednostranným započtením nároku žalované na zaplacení škody ve výši 595 896 Kč vůči pohledávce žalobkyně na zaplacení 616 900 Kč (byť pohledávka žalobkyně ve skutečnosti činila 595 896 Kč). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně namítla neplatnost jednostranného započtení žalované, neboť její pohledávku měla za nejistou, a navrhla mimosoudní vyřešení sporu tak, že bez dalšího prokazování škody byla připravena žalované uhradit na náhradě škody částku 100 000 Kč. Žalovaná na tento dopis nereagovala, pročež žalobkyně provedla jednostranný zápočet své pohledávky na zaplacení části díla dle faktury [číslo] znějící na částku 565 700 Kč vůči pohledávce žalované na náhradu škodu ve výši 100 000 Kč. Po tomto započtení žalobkyně eviduje za žalovanou dluh ve výši 495 896 Kč.

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Uvedla, že žalobkyně zapříčinila dne [datum] vniknutí vody do potrubního vedení a zatékání vody do prostor zámku. Vzniklou škodu žalovaná vyčíslila na 595 896 Kč, přičemž tato částka odpovídala tomu, co žalovaná vynaložila na odstranění následků zatečení vody do prostor zámku [obec]. Dne [datum] žalovaná provedla jednostranné započtení, které žalobkyni doručila dne [datum] Částku ve výši 595 896 Kč žalovaná zaplatila dodavateli interiéru zámku za demontáž poškozených interiérových panelů a za výrobu a montáž nových panelů. Podotkla, že interiér zámku byl dílem mimořádným, zhotovovaným špičkovými designéry a truhláři za použití nejkvalitnějších materiálů a nejmodernějších postupů a technologií, jež měla k dispozici pouze [právnická osoba] s.r.o. Vynaloženou částku žalovaná považovala za cenu obvyklou. Pro odstranění jakýchkoliv pochybností žalovaná navrhla, aby ocenění nákladů spojených s odstraněním škod provedl soudní znalec.

3. Žalobkyně v replice poukázala na to, že jediným společníkem [právnická osoba] s.r.o. je žalovaná a jednatelem této společnosti je pan [jméno] [příjmení], který je zároveň jediným akcionářem a jediným členem správní rady žalované, což jistě není náhodou. Jmenovaná společnost navíc nedisponuje živnostenským oprávněním pro truhlářství či obráběčství ani nemá webové stránky, na kterých by své nejmodernější technologie a postupy nabízela. Žalovaná dle názoru žalobkyně nedoložila, že jmenovaná společnost skutečně provedla vyfakturované práce a že je provedla účelně a v příčinné souvislosti se škodní událostí. Žalobkyně poukázala také na to, že jí žalovaná zřejmě omylem zaslala excelovou tabulku s vyčíslením škody na 200 866 Kč, což mělo svědčit o tom, že žalovaná s výší škody úmyslně manipulovala a upravila ji do výše pohledávky žalobkyně za žalovanou. Žalobkyně měla za prokazatelnou výši škody zjištěnou [anonymizováno]. S odkazem na § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, žalobkyně argumentovala tím, že jednostranný zápočet, který žalovaná učinila, je neplatný a pohledávka žalované z titulu náhrady škody sporná co do její výše.

4. V duplice žalovaná uvedla, že vznik škody v souvislosti s plněním dodávky a instalace klimatizace má za nesporný. Podle žalované je jisté a určité, že škoda vznikla, jakož i to, kdo je dlužníkem a věřitelem. Výši škody žalovaná doložila fakturami a soupisem provedených prací, pročež není namístě aplikovat na tuto věc § 1987 odst. 2 o. z.

5. Ve svém dalším podání žalovaná navrhla důkazy k prokázání rozsahu a výše své pohledávky z titulu náhrady škody (znalecký posudek, výslech svědka, foto a videodokumentaci, seznam prací, materiálů a výrobků, grafické znázornění výrobků vyráběných technologií [právnická osoba] s.r.o.), tvrdila, že [právnická osoba] s.r.o. disponovala potřebných živnostenským oprávněním, a vyjádřila názor, že její pohledávka je jistá i určitá. Žalobkyně setrvala na tom, že žalovaná neprokázala jiný rozsah škody než poškození jedné stropní kazety a že neprokázala ani jí tvrzenou výši škody. Poukázala také na nedostatky předloženého znaleckého posudku a absenci patřičného živnostenského oprávnění [právnická osoba] s.r.o.

6. Při jednání před soudem učinily účastnice nesporným, že žalobkyně poskytla žalované na základě jejích objednávek dodávku a instalaci klimatizace a vzduchotechniky do zámku [obec], že během provádění tohoto díla žalobkyně zapříčinila dne [datum] vniknutí vody do potrubního vedení a zatečení vody do prostor zámku a že tuto škodní událost šetřila [anonymizováno]. [příjmení] bylo mezi účastnicemi také to, že žalobkyně při odhlédnutí od jednostranných zápočtů evidovala vůči žalované na třech fakturách č. 2020, 2020 a 2020 neuhrazenou částku ve výši 595 896 Kč, a že žalobkyně obdržela od žalované dopis ze dne [datum], v němž žalovaná uvedla, že započítává svou pohledávku z titulu náhrady škody vůči pohledávkám žalobkyně ze shora uvedených faktur. Soud vzal tyto skutečnosti za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

7. Z provedených důkazů soud dále zjistil následující skutečnosti:

8. Dne [datum] žalovaná převzala od žalobkyně kompletní zakázku klimatizace a vzduchotechniky v zámku [obec], odpovídající prováděcímu projektu. Při provádění tohoto díla došlo vlivem špatného zabezpečení ze strany žalobkyně ke značnému zatečení do objektu a interiérů, tyto škody byly řešeny a odstraněny do konce října 2020 (viz zápis o předání a převzetí kompletní zakázky ze dne [datum] s ručně psanou poznámkou z [datum]). Žalobkyně cenu díla vyúčtovala mj. fakturou [číslo] splatnou [datum] a znějící na částku 565 700 Kč, fakturou [číslo] splatnou [datum] a znějící na částku 30 250 Kč, a fakturou [číslo] splatnou [datum] a znějící na částku 20 950 Kč. Na druhou z těchto faktur žalovaná částečně uhradila částku 21 004 Kč, a to dne [datum] (viz faktury [číslo]).

9. Kooperativa škodní událost, k níž došlo dne [datum] na zámku [obec] v [obec], řešila pod č. PU/ŠU [číslo], přičemž dne [datum] zjistila, že v 1. nadzemním podlaží v rekonstruovaném prostoru došlo k zatečení. Zde byly demontovány stropní šablony, ve kterých bylo LED osvětlení, v němž byla voda. Viditelně byla poškozena 1 kazeta o rozměrech 31x31 cm (nafouknutá). Ostatní se mělo vidět po úplném vyschnutí. V prostoru vchodu, kde vzduchotechnikou zatekla voda na obložení stěn z masivu dubu a laťovky až na parketové podlahy v chodbě, nebylo žádné viditelné poškození – klient dle zápisu [anonymizováno] hned začal vysoušet. V další části chodby byla promočena část podhledu, která zatím vysychala a byla zde provedena demontáž; v další místnosti v rekonstrukci k poškození nedošlo (viz zápis o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne [datum]). Ze související fotodokumentace soud zjistil, že po zjištění škodní události – zatečení vody do vnitřních prostor zámečku byly v interiéru demontovány stropní kazety (viz fotodokumentace pojišťovny).

10. Žalovaná vyúčtovala žalobkyni za opravu zámeckých místností částku 595 896 Kč, a to fakturou č. FV-8/ 2020, splatnou [datum] (viz faktura č. FV-8/ 2020). Tuto fakturu žalovaná zaslala žalobkyni e-mailem společně s návrhem dohody o započtení vzájemných pohledávek, podle které měla žalovaná evidovat za žalobkyní pohledávku ve výši 595 896 Kč dle faktury č. FV-8/ 2020 a žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 616 900 Kč dle faktur [číslo]. Uvedenou dohodou mělo dojít ke vzájemnému započtení těchto pohledávek s tím, že žalovaná by se dále zavázala uhradit žalobkyni částku ve výši 21 004 Kč (viz e-mail žalované ze dne [datum], faktura č. FV-8/ 2020 a nepodepsaný návrh dohody o započtení vzájemných pohledávek, datovaný [datum]). Tzv. přefakturaci částky ve výši 595 896 Kč žalovaná provedla na základě faktury č. FV-6/ 2020, splatné [datum] a znějící právě na částku 595 896 Kč, kterou vystavila [právnická osoba] s.r.o. coby dodavatel žalované coby odběrateli za opravu zámeckých prostor dle rozpočtu, podle něhož cena za zajišťovací práce, výrobu nových komponentů a montáž – kompletaci činila 595 896 Kč (viz faktura č. FV-6/ 2020 s položkovým rozpočtem – rozpisem prací, faktura č. FV-8/ 2020).

11. Prostřednictvím dopisu ze dne [datum] žalobkyně žalované fakturu č. FV-8/ 2020 znějící na částku 595 896 Kč vrátila, a to společně s dohodou o vzájemném zápočtu. Uvedla, že tyto dokumenty obdržela e-mailem společně s excelovým souborem s rozpočtem na částku 200 866 Kč, navýšeným na částku 595 896 Kč. Odkázala také na základní pravidla likvidace škod z pojištění odpovědnosti a sdělila žalované, že podklady ke škodní události má žalovaná zaslat [anonymizováno] (viz dopis žalobkyně adresovaný žalované ze dne [datum]). Podle excelových tabulek byla cena za zajišťovací práce, výrobu nových komponentů a montáž – kompletaci vyčíslena jak na částku 200 866 Kč, tak i na částku 595 896 Kč (viz tabulky znějící na částky 200 866 Kč a 595 896 Kč). Žalobkyně ke svému dopisu ze dne [datum] dále přiložila mj. oznámení o škodní události ze dne [datum], vyjádření pojištěného ze dne [datum], sdělení o důvodech bránících ukončit šetření škodné události ze dne [datum] a e-mail žalobkyně z [datum] (viz dopis žalobkyně adresovaný žalované ze dne [datum]). Z těchto listin soud zjistil, že žalobkyně byla pojištěna u [anonymizováno] a dne [datum] došlo ke škodě na majetku žalované, která byla odhadována na částku 100 000 Kč (viz oznámení škodné události [číslo]). Žalobkyně uznala, že za vzniklou škodu odpovídala, a ke způsobu řešení škody uvedla, že ihned po zjištění zatékání byla zahájena demontáž podhledů, vypuštění vody z flexibilních hadic a zajištění provizorního zakrytí střešních postupů igelitovou fólií, jakož i„ zaplachtování“ prostupů. Ode dne [datum] mělo dojít k montáži izolací, oplechování VZT potrubí na střeše a po opravách VZT uvnitř objektu měly být podhledové konstrukce vč. dekoračních panelů vráceny zpět na místo (viz vyjádření pojištěného ke své odpovědnosti a popis vzniku škodné události ze dne [datum]). Podle sdělení [anonymizováno] ze dne [datum] tato pojišťovna nemohla ukončit šetření škodné události, neboť do uvedeného dne neobdržela dokumenty prokazující rozsah a oprávněnost nároku poškozeného, tj. žalované (viz sdělení o důvodech bránících ukončit šetření škodné události ze dne [datum]). Toto sdělení [anonymizováno] žalobkyně zaslala e-mailem ze dne [datum] žalované (viz e-mail ze dne [datum]).

12. Prostřednictvím tzv. poslední upomínky, datované [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 565 700 Kč na fakturu [číslo] částky 20 950 Kč na fakturu [číslo] částky 9 246 Kč na fakturu [číslo] (viz poslední upomínka ze dne [datum]). V dopise ze dne [datum], adresovaném žalobkyni, žalovaná uvedla, že provádí započtení své pohledávky ve výši 595 896 Kč z titulu náhrady škody vzniklé zatečením vody do interiéru zámku, vyúčtované fakturou č. FV-8/ 2020, vůči pohledávkám žalobkyně ve výši 616 900 Kč dle faktur [číslo] kdy po tomto započtení dle žalované zbývalo k zaplacení 21 004 Kč. Tuto zbývající částku žalovaná dle svého tvrzení byla připravena zaplatit (viz dopis žalované ze dne [datum]). [anonymizováno] žalovaná zaslala přípis ze dne [datum], v němž uvedla, že na základě výzvy ze dne [datum] zasílá pojišťovně fakturu č. FV-6/ 2020 a č. FV-8/ 2020 a že dne [datum] provedla započtení své pohledávky z titulu náhrady škody vůči pohledávkám žalobkyně, čímž byla z pohledu žalované vzniklá škoda uhrazena (viz dopisy žalované [příjmení] ze dne [datum]).

13. Vzniklou škodu pak [anonymizováno] v rámci řešení likvidace škodní události č. PU [číslo] vyčíslila na částku 97 655,60 Kč. Z toho částka 26 466 Kč byla za soubor zajišťovacích prací (celkově akceptovatelný rozsah, ceny obvyklé); částka 21 499,60 Kč za koupelnu [číslo] k čemuž [anonymizováno] uvedla, že akceptovala 20 % z požadované částky, neboť prokázáno bylo poškození 1 kazety, nikoli 5ks; a částka 49 690 Kč za kompletaci (zde byl pojišťovnou rozsah akceptován) (viz likvidační zpráva k č. PU [číslo] ze dne [datum]). [anonymizováno] naproti tomu neměla za prokázané poškození podhledu niky v chodbě ve 2. nadzemním podlaží (tj. ani související poškození intarzie, rámu) či poškození rámů a lišt v koupelně (viz likvidační zpráva k č. PU [číslo] ze dne [datum]).

14. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně namítla neplatnost provedeného započtení ze strany žalované, k čemuž dodala, že pohledávku žalované pokládá za spornou, a tedy nejistou. Žalobkyně uvedla, že má zájem řešit spor mimosoudně, pročež navrhla, že bez nutnosti dalšího dokazování je připravena žalované uhradit částku 100 000 Kč, a tedy by po vzájemném započtení zbývalo k úhradě na faktury vystavené žalobkyní 495 896 Kč (viz dopis žalobkyně ze dne [datum]). Odpověď na svůj dopis ze dne [datum] žalobkyně (prostřednictvím zástupce) urgovala e-mailem ze dne [datum] (viz e-mail ze dne [datum]). Oznámením o jednostranném zápočtu ze dne [datum], adresovaném zástupci žalované, pak žalobkyně uznala nárok žalované na zaplacení částky 100 000 Kč z titulu náhrady škody a provedla jednostranné započtení pohledávky žalované ve výši 100 000 Kč vůči své pohledávce na zaplacení částky 565 700 Kč dle faktury č. 2020, k čemuž dodala, že po tomto započtení eviduje za žalovanou pohledávku v celkové výši 495 896 Kč (viz oznámení o jednostranném zápočtu pohledávek ze dne [datum]).

15. Z listiny s nadpisem„ Vyráběné Elementy technologií [anonymizována dvě slova]“ soud zjistil, že v ní jsou zaznamenány údaje o 3ks kazet a 9ks rámů kazet v koupelně-ložnici, jakož i údaje o 1ks rámu, 2 ks intarzie, 1 ks lišty a řezu lišty v chodbě v 2. nadzemním podlaží společně s grafickým znázorněním kazety, rámu a lišty (viz listina o vyráběných elementech technologií [anonymizována dvě slova]). Z tabulky se seznamem prací soud zjistil, že v ní jsou zaznamenány názvy, popisy a počty hodin ve vztahu k zajišťovacím pracím, výrobě nových komponentů a montáži – kompletaci (viz tabulka se seznamem prací). Z těchto dokumentů soud zjistil, co je v nich obsaženo, avšak nepovažoval a nemohl je považovat za důkazy o tom, že by údaje v nich zaznamenané odpovídaly tomu, co ve skutečnosti bylo [právnická osoba] s.r.o. (či jinou společností) vyrobeno, dodáno či zrealizováno. Takovou vypovídací hodnotu tyto prosté listiny, jež nebyly nikterak datovány, podepsány či jinak verifikovány, neměly.

16. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] a opatřeného znaleckou doložkou s razítkem a podpisem tohoto znalce, soud zjistil, že znalec provedl místní šetření na zámku v [obec]. Znalec dle posudku vycházel z videodokumentace zaznamenávající poničení obložení zatečením vody, podle které mělo dojít 1) k poničení povrchově nastříkaných kazet ve stropní konstrukci v koupelně, a to konkrétně dvou kazet o rozměrech 320x320 a jedné kazety o rozměrech 1094x230 mm a dále zde mělo dojít ke kompletnímu olištování javorovými lištami všech kazet 9ks a k dodání 36 rohových spojů, a 2) na chodbě ve stropě niky k poškození kazety ve stropní konstrukci, jejíž výroba spočívala v dýhované laťovkové desce dub a na ní zhotovené intarzii z dýh ořechu amerického, třešně americké, wenge, mahagonu a dub, přičemž škoda měla vzniknou ve vkládaném dílu, který je zalištovaný dubovými lištami ve výměře 9bm a rozměr desky měl být dle dokumentace zaslané výrobcem [číslo] x 182 mm. Znalec v posudku odpovídal na otázku, jaká vznikla škoda na obložení způsobená zatečením vody. K tomu uvedl, že bylo třeba nastudovat současnou situaci strojové výroby řezbářských reliéfních dřevěných plastik a ručně vykládané intarzie z dýhovaných dílů, průzkum trhu, konkurenčního prostředí a provést porovnání cen zhotovovaných výrobků. Uvedl také, že při návštěvě (pozn. soudu: blíže nespecifikované) výroby byla ve vztahu k výrobku 1 zaznamenána moderní výroba na horních frézkách, které dle PC předlohy vyráběly reliéfní plastiky drobnými frézami tak, aby byla možná dokonalá a přesná imitace ruční řezby, a ve vztahu k výrobku 2 ruční práce tvorby intarzie z na frézce předvyrobených jednotlivých dýhovaných dílů. K výrobku 1 - koupelně pak znalec uvedl jeho jednotlivé komponenty a jejich parametry (např. materiál na řezbu a rámy, povrchové úpravy, výrobu plastikových reliéfů, reliéfní lišta aj.) a stanovenou cenu, kterou ve většině případů stanovil znaleckým odhadem. K výrobku 2 – chodbě pak rovněž uvedl jednotlivé komponenty a jejich parametry (např. podkladní materiál, vyřezávání dýhy, kladení a lepení na podkladní materiál, povrchová úprava, masivní dubové lišty aj.), přičemž cenu jednotlivých komponent stanovil rovněž převážně znaleckým odhadem (mnohdy společně s odkazem na různé webové stránky). Následně ocenil výrobek 1 – koupelnu na částku 278 734 Kč bez DPH, výrobek 2 – chodbu na částku 122 466 Kč bez DPH a doprovodné náklady (uklízecí práce, manipulaci, dopravu – dle výkazu zhotovitele) na částku 17 040 Kč bez DPH, celkem na 418 240 Kč bez DPH (znalecký posudek [číslo]).

17. Soud ze shora uvedeného posudku zjistil, co je jeho obsahem, nezjistil z něj však žádné rozhodující skutkové okolnosti, které by měly význam pro posouzení věci samé, a to z důvodu zcela zásadních nedostatků znaleckého posudku, které měly za následek to, že tento znalecký posudek byl pro soud jako důkazní prostředek nepoužitelný (v podrobnostech viz níže právní posouzení této věci).

18. Z žalovaným předložené fotografie a videodokumentace soud zjistil, že došlo k zatečení vody do vnitřních prostor zámku.

19. Z výpisů z obchodního rejstříku soud zjistil, že jednatelem [právnická osoba] s.r.o., [IČO], a jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. byl [jméno] [příjmení]. Jediným společníkem [právnická osoba] s.r.o. byla žalovaná a jediným společníkem [právnická osoba] byl [právnická osoba] (viz výpisy z obchodního rejstříku ze dne [datum]).

20. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že rozhodnutím valné hromady [právnická osoba] s.r.o., [IČO], došlo ke zvýšení základního kapitálu této společnosti nepeněžitými vklady o částku 16 800 000 Kč na celkovou výši základního kapitálu 17 000 000 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] měl vložit vedle spoluvlastnického podílu na nemovité věci do společnosti také movité věci, a to mj. brusky, vrtačky, soustruhy, stroje na broušení, pily, obráběcí centra, frézky, materiál – dřevo, a společník [anonymizováno] – european financing & investment s.r.o. měl vedle nemovitých věcí vložit do společnosti též movité věci, a to mj. sušárny řeziva, dlabací stroj, vysokozdvižný vozík či pilu (viz notářský zápis č. NZ [číslo], N 393/2012).

21. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. (původně [právnická osoba]) disponovala od [datum] na dobu neurčitou živnostenským oprávněním pro předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a to mj. pro obory činnosti: zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, sklenářské práce, rámování, paspartování, příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce. Ode dne [datum] pak disponovala živnostenským oprávněním pro předmět podnikání: truhlářství, podlahářství (ohlašovací řemeslná) a ode dne [datum] pro předmět podnikání: zednictví (ohlašovací řemeslná) (viz výpis z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne [datum])

22. Soud zamítl návrhy žalované na provedení dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení] a revizním znaleckým posudkem, neboť měl takové dokazování s ohledem na svůj níže uvedený právní názor za nadbytečné. Další dokazování k rozsahu a výši škody vzniklé v důsledku zatečení, k němuž došlo dne [datum], by neúměrně prodlužovalo toto soudní řízení a zejména by co do své složitosti značně převyšovalo složitost dokazování ohledně pohledávky žalobkyně, která byla předmětem tohoto soudního řízení a jejíž oprávněnost byla v tomto soudním řízení (na rozdíl od oprávněnosti pohledávky žalované) postavena najisto.

23. Na základě takto provedeného dokazování, jakož i na základě skutečností, jež byly mezi účastnicemi nesporné, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně žalované dodala a nainstalovala klimatizaci a vzduchotechniku do zámku [obec] v [obec], přičemž při provádění tohoto díla došlo dne [datum] z důvodů na straně žalobkyně k zatečení vody do prostor zámku a ke vzniku škody. Tuto škodní událost řešila [anonymizováno], která měla za prokazatelně zjištěné poškození jedné stropní kazety a která v rámci likvidace škodní události vyčíslila vzniklou škodu na částku 97 655,60 Kč Cenu díla žalobkyně žalované vyfakturovala mj. třemi fakturami č. 2020, 2020 a 2020, znějícími na celkovou částku 616 900 Kč, z níž žalovaná dne [datum] uhradila žalobkyni 21 004 Kč, a tedy po této částečně úhradě zbývalo k zaplacení 595 896 Kč. Žalovaná v podání ze dne [datum] prohlásila, že vůči této pohledávce žalobkyně jednostranně započítává svou pohledávku ve stejné výši z titulu náhrady škody, s čímž žalobkyně nesouhlasila a v podání ze dne [datum] uznala nárok žalované pouze co do výše 100 000 Kč a nadále požadovala po žalované zaplacení částky 495 896 Kč.

24. Podle § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Soud na základě shora citovaných zákonných ustanovení a zjištěného skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 495 896 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené ceny za dílo, které žalobkyně pro žalovanou provedla a které jí dle protokolu ze dne [datum] předala. Tuto částku žalobkyně žalované též řádně vyúčtovala třemi fakturami, znějícími na celkovou částku 616 900 Kč, z níž žalovaná dosud uhradila pouze 21 004 Kč a vůči níž žalobkyně dopisem ze dne [datum] platně započetla pohledávku žalované za žalobkyní ve výši 100 000 Kč z titulu náhrady škody, vzniklé v souvislosti se škodní událostí ze dne [datum]. Svou odpovědnost za škodu vzniklou v souvislosti s událostí ze dne [datum] ve výši 100 000 Kč žalobkyně nikterak nepopírala, ba naopak pohledávku žalované ve výši 100 000 Kč z titulu náhrady škody co do důvodu i výše v dopise ze dne [datum] uznala. Soud tak neměl žádné pochybnosti o tom, že žalobkyně vůči žalované měla právo na zaplacení částky 495 896 Kč.

28. To, že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky 595 896 Kč (resp. ve výši 495 896 Kč po jednostranném započtení učiněném ze strany žalobkyně), žalovaná v řízení nezpochybňovala. Svou procesní obranu však založila na tom, že tato pohledávka zcela zanikla již dne [datum] jednostranným započtením, které tohoto dne učinila žalovaná, která měla za to, že její nárok z titulu náhrady škody vzniklé dne [datum] dosahoval nikoliv částky 100 000 Kč (resp. částky 97 655,60 Kč uznané [anonymizováno] v rámci likvidace škodní/pojistné události), ale částky 595 896 Kč. Soud se proto dále zabýval tím, zda k zániku pohledávky žalobkyně na zaplacení ceny díla zcela došlo dne [datum], jak tvrdila žalovaná. V tomto ohledu věc posoudil v intencích § 1982 a § 1987 o. z.

29. Podle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

30. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

31. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

32. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

33. Dle důvodové zprávy ke shora citovaných zákonným ustanovením se nově„ navrhuje výslovně stanovit, že jednostranně nelze započíst ani pohledávky nejisté nebo neurčité, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů.“ 34. Nejvyšší soud se k otázce jednostranného započtení pohledávek podrobně vyjádřil v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, v němž uvedl, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky.„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Dále vyložil, že za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky.

35. Současně podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu platí, že výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 o. z.). Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Dále platí, že není-li aktivní pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení zákonu a je zpravidla relativně neplatné. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Taktomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce (tyto závěry byly následně bez výhrad reflektovány v dalších rozhodnutích Nejvyššího soudu, např. v usneseních ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 23 Cdo 900/2020, ze dne 25. 1. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3908/2020, či ze dne 7. 4. 2021, sp. zn. 32 Cdo 384/2021, a v rozsudku ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 26 Cdo 564/2020).

36. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v replice vznesla námitku neplatnosti jednostranného započtení ze dne [datum], zabýval se soud v intencích shora citované právní úpravy a judikatury tím, zda byla započítávána pohledávka žalované jistá a určitá, a tedy způsobilá přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné pohledávky, načež shledal, že tomu tak nebylo. Soud měl za zjištěné, že v souvislosti se škodní událostí ze dne [datum] vznikla žalované škoda, za níž odpovídala žalobkyně (tyto skutečnosti byly mezi účastnicemi ostatně nesporné). Souhlasil tedy s žalovanou potud, že samotný vznik a existence škody, jakož i to, kdo byl dlužníkem a věřitelem, bylo jisté. Soud však již nemohl souhlasit s tím, že by i žalovanou tvrzený rozsah škody a její výše 595 896 Kč byly jisté a prokázané.

37. Žalovaná rozsah a výši své pohledávky dokládala fakturami č. FV-6/ 2020, č. FV-8/ 2020, seznamem prací, materiálu a výrobků či grafickým znázorněním výrobků. Na základě těchto listin však soud nemohl dospět k závěru, že žalovaná tvrzenou částku ve výši 595 896 Kč skutečně vynaložila na odstranění škod vzniklých v příčinné souvislosti s událostí ze dne [datum]. Samotné faktury nikterak neprokazovaly, že částka v nich uvedená skutečně byla vynaložena (a pokud ano, že byla vynaložena v příčinné souvislosti se škodou, za níž odpovídala žalobkyně). Předložené seznamy či grafická znázornění výrobků pro svou neprůkaznost taktéž ničeho o rozsahu a výši škody nevypovídaly, když nebyly nijak datovány, podepsány či jinak verifikovány. Správnost faktur, seznamu či grafického znázornění výrobků nepodporovaly ani žalovanou předložené fotografie či videodokumentace, neboť tyto důkazy prokazovaly toliko to, že ke vzniku škody došlo, nikoli však již její konkrétní rozsah a výši. Z dalších provedených důkazů, tj. notářský zápis či výpis z živnostenského rejstříku, pak soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. disponovala živnostenským oprávněním pro různé stavební, grafické či dřevozpracující obory činnosti a že měla k dispozici movité věci sloužící k takovým činnostem, nevyplynulo z nich však, že by pro žalovanou skutečně provedla odstranění škod v rozsahu a výši tvrzené žalovanou.

38. Co se znaleckého posudku [číslo] týče, z něj soud taktéž nemohl vyvodit žádné rozhodující skutečnosti pro určení rozsahu a výše vzniklé škody, neboť tento znalecký posudek postrádal základní obsahové náležitosti ve smyslu zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ zákon o znalcích“) a vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ znalecká vyhláška“), jmenovitě přezkoumatelné odůvodnění a přílohy zajišťující jeho přezkoumatelnost (§ 28 zákona o znalcích), skutečnosti sdělené zadavatelem (§ 40 znalecké vyhlášky), popis postupu znalce při výběru zdrojů a analýzy dat (§ 41 znalecké vyhlášky). Zejména však znalecký posudek srozumitelně a úplně nezachycoval konkrétní postup znalce při vypracování znaleckého postupu, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití (§ 42 znalecké vyhlášky). Soud ze znaleckého posudku nedokázal zjistit, jaké podklady měl znalec k dispozici a na základě jakých informací znalecký posudek zpracoval; z jakých video produkcí vycházel (soud nedokázal ověřit, zda se z těchto video produkcí skutečně podával konkrétní rozsah škody, nebo zda znalec vycházel z rozsahu, který mu sdělila žalovaná či třetí osoba); jakou„ výrobu“ znalec navštívil a kdy; kdy provedl místní šetření na zámku [obec] a s jakým výsledkem; ani to, podle jaké metody postupoval, či proč ocenění určil převážně znaleckým odhadem.

39. Pochybnosti ohledně žalovanou tvrzeného rozsahu a výše škody nadto pramenily i z toho, že [právnická osoba] s.r.o. a žalovaná byly osobami propojenými, že podle„ pracovní“ tabulky měly být opravy původně vyčísleny na částku 200 866 Kč, a poté navýšeny na částku 595 896 Kč, jakož i samotné vyčíslení údajně provedených oprav na částku 595 896 Kč, která jednak značně převyšovala původní odhad výše vzniklé škody dle oznámení škodné události [anonymizováno] a která se jednak prakticky shodovala s výší ceny za dílo.

40. I po provedeném dokazování tak byla aktivní (započítávaná) pohledávka žalované co do rozsahu a výše značně spekulativní, objektivně sporná a vyžadovala by další rozsáhlé dokazování (výslechy svědků, znalce, eventuálně vypracování revizního znaleckého posudku aj.), které by co do své složitosti podstatně převyšovalo dokazování ohledně pasivní (žalobou uplatněné) pohledávky, ohledně níž naopak žádná nejistota v tomto soudním nepanovala. Soud proto dospěl k závěru, že v rozhodné době byla pohledávka, kterou se žalovaná dne [datum] pokusila jednostranně započítat vůči pohledávce žalobkyně, co do svého rozsahu i výše nejistá, a tak ve shodě s žalobkyní naznal, že úkon žalované ze dne [datum] neměl za následek zánik žalobou uplatněné pohledávky. Tento závěr dle názoru soudu nebyl v rozporu se zájmem na poctivém a spravedlivém uspořádání vztahů mezi účastnicemi. Předně proto, že každá z pohledávek pramenila z jiného vztahu – objektivně nesporná pohledávka žalobkyně ze smluvního závazkového právního vztahu, založeného smlouvou o dílo, a objektivně sporná pohledávka žalované ze závazkového právního vztahu deliktního, založeného událostí ze dne [datum]. Jako spravedlivé se naopak jevilo vyhovět žalobnímu požadavku žalobkyně, o němž žádné pochybnosti nevznikly.

41. Soud tak na základě shora uvedeného uzavřel, že nárok žalobkyně měl za opodstatněný a procesní obranu žalované naopak za nedůvodnou. To, že soud nepovažoval započtení žalované ze dne [datum] za způsobilé způsobit zánik pohledávky žalobkyně na zaplacení částky 595 896 Kč, však žalované nijak nebrání v tom, aby svůj případný nárok z titulu náhrady škody (v částce převyšující 100 000 Kč) uplatnila samostatnou žalobou v novém soudním řízení. K jednostrannému započtení co do částky 100 000 Kč, k němuž přistoupila žalobkyně dopisem ze dne [datum], pak soud dodává, že to naopak s ohledem na skutkové okolnosti, které zde v té době byly, bylo platné, neboť žalobkyně dne [datum] nárok žalované na zaplacení částky 100 000 Kč z titulu náhrady škody uznala co do důvodu a výše, když byl objektivně podložen likvidační zprávou [anonymizováno] (která naproti tomu, co tvrdila žalovaná zjistila rozsah škody o poškození jedné kazety a o výši 97 655,60 Kč, kterou žalobkyně v rámci uznání nároku zjevně zaokrouhlila na celé desetitisíce nahoru).

42. Soud tedy v I. výroku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 495 896 Kč. Dále žalované v souladu s § 1970 o. z. uložil též povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši, a to: -) z částky 565 700 Kč vyúčtované fakturou č. 2020 ode dne [datum] (den následující po splatnosti faktury č. 2020) do [datum] (den, kdy žalobkyně učinila jednostranné započtení), -) z částky 465 700 Kč (tj. původně fakturovaná částka 565 700 Kč po odečtení započtené částky ve výši 100 000 Kč) od [datum] (den následující po započtení) do zaplacení, -) z částky 20 950 Kč vyúčtované fakturou č. 2020 ode dne [datum] (den po splatnosti faktury č. 2020) do zaplacení, -) z částky 9 246 Kč (tj. původně fakturovaná částka 30 250 Kč po odečtení částečné úhrady ve výši 21 004 Kč) vyúčtované fakturou č. 2020 ode dne [datum] (den po splatnosti faktury č. 2020) do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní.

43. O nákladech řízení soud ve II. výroku rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 24 795 Kč a jednak z odměny advokáta za sedm úkonů právní služby po 10 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dnů [datum] a [datum], dvě účasti při jednání před soudem), tj. 72 100 Kč. K tomu bylo dále třeba připočítat sedm paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. dohromady 2 100 Kč, a náhradu za 21 % DPH ze všech shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku) ve výši 15 582 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 114 577 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v délce trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.