3 C 51/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen: „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěr ve výši , částka, . Úvěr mu vyplatila na bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději , datum, . Žalovaný byl před poskytnutím úvěru lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Žalovaný však úvěr žalobkyni ani její právní předchůdkyni nevrátil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, . Žalobkyně se proto domáhala dosud nesplacené jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, , a to se zákonným úrokem z prodlení. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný, který byl k jednání řádně a včas předvolán, se bez omluvy k jednání nedostavil a žalobkyně se z účasti na jednání prostřednictvím své právní zástupkyně omluvila s tím, že požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal jej splatit s úrokem ve výši , částka, (tj. 279,83 % ročně) v jednorázové splátce ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , datum, . RPSN činila 1 141,2 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a výpisu z účtu č. , č. účtu, za prosinec 2022). Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, (zjištěno z výpisu z účtu banky , Anonymizováno, za prosinec 2024, ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, a z výpisu z účtu č. , č. účtu, za prosinec 2024). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení částky , částka, (zjištěno z výzvy ze dne , datum, ).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, a seznamu pohledávek). Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a plné moci). Téhož dne žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku).

7. Takto zjištěný skutkový stav právně posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Na základě výše uvedeného soud dospěl k těmto závěrům:

15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Žalobkyně se v tomto ohledu při svých tvrzeních omezila na tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací ve veřejně dostupných databázích. Konkrétněji žalobkyně však svá tvrzení nijak nerozvedla (ani přes písemnou výzvu soudu ze dne , datum, ), neuvedla tedy ani, zda a jak přesně právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala příjmy a výdaje žalovaného a k jakým zjištěním dospěla, tedy jaké měl mít žalovaný konkrétní příjmy a výdaje. Z listin, které žalobkyně označila k důkazu, pak ostatně ani neplyne, že by právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databázích. Žalobkyně proto neunesla ani břemeno tvrzení, a ani břemeno důkazní ohledně toho, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Protože se z jednání omluvila a nedostavila se k němu, nemohl ji soud poučit podle § 118a o. s. ř. při jednání. Žalobkyně navíc byla poučena již ve výzvě k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ze dne , datum, . Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, že schopnost žalovaného řádně splácet úvěr byla náležitě zkoumána ve smyslu § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavřel, že smlouva o úvěru je pro porušení povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a neplatná jsou proto i ujednání zakládající právo žalobkyně na úroky a poplatky.

16. Žalobkyně pro případ závěru o neplatnosti smlouvy navrhla, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.

17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, . Nebylo prokázáno, že by žalovaný určitou část této částky právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni uhradil, a žalovaný nic takového ani netvrdil. Částka ve výši , částka, tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud proto žalovanému uložil povinnost žalobkyni tuto částku zaplatit. Ve zbylé části soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku18. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, má soud za to, že splatnost pohledávky dosud nenastala, neboť žalovaný je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit dosud nesplacenou jistinu úvěru v době přiměřené svým možnostem. V řízení nebylo zjištěno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o splatnosti. Splatnost proto určuje až soud v rámci tohoto řízení, a to na základě jemu dostupných informací. To s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v současnosti vylučuje nárok žalobkyně na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl i v rozsahu žalobkyní požadovaných úroků z prodlení. Splatnost pohledávky nicméně soud určil s ohledem na lhůtu určenou k předžalobní výzvě, v níž byla žalovanému k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta k plnění do 3 dnů od odeslání výzvy. Žalovaný přitom na výzvu nijak nereagoval a v této lhůtě ani později nesdělil, že by nebylo v jeho možnostech jistinu uhradit ve lhůtě navržené žalobkyní. Lhůtu určenou k předžalobní výzvě proto soud považuje i s ohledem na výši dlužné částky za dobu přiměřenou možnostem spotřebitele.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. dle úspěchu stran, přičemž žalobkyně byla v řízení úspěšná z 71 %, zatímco žalovaný z 29 %. Žalobkyně má proto nárok na náhradu 42 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna ve výši , částka, stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za každý ze tří úkonů právní služby vykonaných advokátem (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva k plnění), paušální náhrada výdajů ve výši , částka, stanovené dle odst. 6 téhož ustanovení a konečně též náhrada za DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu, protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala , částka, . Náklady žalobkyně tedy činí celkem částku , částka, . V souladu s výše uvedeným má žalobkyně nárok na náhradu 42 % těchto nákladů, tedy na částku , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).