3 C 65/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 28 360,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění (konkrétně dlužnou jistinu úvěru) ze smlouvy ospotřebitelském úvěru, kterou žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému po ověření jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný uhradil celkem , hodnota, splátek v celkové výši , částka, . Poté již nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně následně žalovaného o úhradu dlužné splátky úvěru upomínala. Jelikož ale žalovaný na tyto upomínky nijak nereagoval, žalobkyně celý úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, .

2. Na výzvu soudu se žalobkyně vyjádřila ke svému postupu při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy uvedla, že posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala oboustrannou kopii občanského průkazu, kopii řidičského průkazu a dále též tři výplatní pásky a doklad o existenci bankovního účtu na jméno žalovaného. Dále posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr podle výpisu z insolvenčního rejstříku (bez záznamu), výpisu z centrální evidence exekucí (bez záznamu), výpisu z databáze odcizených dokladů (bez záznamu) a výpisu z registru SOLUS (bez záznamu). Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného také na základě prohlášení žalovaného uvedených v uzavřené smlouvě (zejména dotazník ve spojení s dalšími listinami). Žalobkyně získala osobní údaje žalovaného, ověřila identitu žalovaného několika úrovňovou kontrolou doložených podkladů, vložené údaje prověřila přes interní databázi a veřejné registry jako například SOLUS a několik státních databází. Žalobkyně dále získala od žalovaného informace ohledně jeho finanční situace – průměrný měsíční příjem (, částka, ), průměrné měsíční náklady na bydlení (, částka, ), pravidelné měsíční finanční závazky (, částka, ), sázky , částka, , jednorázové závazky – ne, průměrný měsíční finanční zůstatek žalovaného tak dle žalobkyně představovala částka , částka, . Žalobkyně dospěla k závěru, že finanční situace žalovaného umožňuje poskytnutí úvěru. Dále žalobkyně podrobně popsala svůj skóringový systém, který je nepřetržitě modifikován na základě analýzy portfolia žalobkyně, situace na trhu, technologickém pokroku a řady dalších skutečností, popsala metodiku Českého statistického úřadu ohledně výpočtu běžných nákladů spotřebitele, odkázala na licence a certifikáty, které ocenily kvalitu jejího fungování. Žalobkyně dále popsala obecný postup při hodnocení příjmu spotřebitele, závazků spotřebitele a doplacených závazků spotřebitele, ostatní faktory ovlivňující bonitu spotřebitele.

3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť nereagoval na písemnou výzvu soudu a k jednání před zdejším soudem se nedostavil.

4. Soud jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř., za situace, kdy žalovaný, který byl k jednání řádně a včas předvolán, se bez včasné a důvodné omluvy k nařízenému jednání nedostavil a nepožádal o jeho odročení a zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a požádal, aby bylo jednáno a rozhodnuto ve věci bez účasti žalující strany.

5. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně předsmluvní informace soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím 72 měsíčních splátkách úvěru po , částka, (celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit, tedy činila , částka, ); zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,81 % p.a. a RPSN činila 39,92 % p.a. Celková měsíční splátka žalovaného pak činila , částka, a vedle měsíční splátky úvěru zahrnovala též náklady na doplňkovou službu. Dle smluvních ujednání měl být úvěr poskytnut tak, že částka , částka, měla být vyplacena na účet spotřebitele (žalovaného) č. , č. účtu, a částka , částka, měla být započtena na náklady poskytovatele specifikované dle ve smlouvě (jednalo se o náklady na lustrum v registrechve výši , částka, , náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši , částka, , ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši , částka, , odměnu zprostředkovateli za jeho činnost ve výši , částka, a náklady na ověření úvěrového případu ve výši , částka, ). Nedílnou součástí označené úvěrové smlouvy pak byly Přílohy 1 a 2.

7. Z Přílohy č. , hodnota, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru nazvané Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživované děti a pracuje u společnosti , právnická osoba, . a tím, že jeho průměrný měsíční příjem činí , částka, . Pokud jde o výdaje, tak žalovaný uvedl, že jeho náklady na bydlení činí , částka, měsíčně, přičemž nemá žádné finanční závazky, a to ani jednorázové závazky. Průměrný měsíční finanční zůstatek žalovaného tak představovala částka , částka, . Při posouzení úvěruschopnosti postupovala žalobkyně dále dle interní metodiky.

8. Z Přílohy č. , hodnota, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru nazvané Smlouva o zřízení doplňkové služby podpora včetně příslušné žádosti soud zjistil, že účastníci si v předmětné úvěrové smlouvě sjednali doplňkovou službu Podpora, díky které žalovaný získal možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni za tuto službu po dobu trvání úvěru měsíční splátky ve výši , částka, , a to současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru.

9. Žalobkyně před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy ověřila totožnost žalovaného (zjištěno z kopie občanského průkazu, řidičského průkazu a z databáze neplatných dokladů) a dále jej lustrovala v registrech (zjištěno z výpisu z registru SOLUS, výsledku lustrace z registru platebních informací a výpisu z insolvenčního rejstříku), přičemž z těchto lustrací nevyplynuly žádné skutečnosti, které by zpochybnily schopnost žalovaného úvěr splácet.

10. Z výplatních pásek žalovaného za měsíc červen 2022 až srpen 2022 a výpisu z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . soud dále zjistil, že žalovaný od zaměstnavatele , Anonymizováno, , právnická osoba, . obdržel v měsíci červnu částku , částka, , v měsíci červenci , částka, a v měsíci srpnu , částka, .

11. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dále ověřila existenci bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného, a to prostřednictvím verifikační platby ve výši , částka, z označeného účtu (zjištěno z potvrzení , Anonymizováno, Banky o okamžité příchozí platbě z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného).

12. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, vyplatila žalovanému na účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, .

13. Žalobkyně žalovanému zaslala první písemnou upomínku ze dne , datum, , kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a k úhradě sankce za zaslání upomínky č. , hodnota, ve výši , částka, . Žalovaný však žalobkyni nadále ničeho neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne , datum, (zjištěno z písemných upomínek ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně příslušných podacích lístků).

14. Jelikož žalovaný nadále své závazky nehradil, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného poslední předžalobní upomínkou ze dne , datum, k úhradě celkové dlužné částky s příslušenstvím ve lhůtě do , datum, ; předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně příslušné plné moci a příslušného podacího lístku).

15. Zjištěný skutkový stav soud s ohledem na období uzavření smlouvy a poskytnutí finančních prostředků (říjen 2022) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákono spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, kterou je namístě posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, jíž uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 3 odst. 1 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele se odbornou péčí rozumí taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je důvodný pouze částečně.

25. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně žalovanému fakticky poskytla částku ve výši , částka, , kterou zaslala na jeho bankovní účet. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala.

26. Podle zjištěného skutkového stavu věci však žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně se v otázce výdajů spoléhala pouze na informace sdělené žalovaným, které nikterak dále neprověřovala. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud se žalobkyně spokojila pouze s nedoloženými tvrzeními žalovaného o výdajích, pak svou zákonnou povinnost nesplnila. Obezřetnost přitom byla namístě zejména s ohledem na to, že tvrzená výše výdajů působila s ohledem na její výši značně nevěrohodně. Údaj o tom, že žalovaný nevynakládal žádné finanční prostředky na dopravu ani žádné jiné obvyklé výdaje (na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky) stanovené alespoň racionálním odhadem, který lze v rámci odborné péče rozumně očekávat, se rovněž jevil nevěrohodným. Výpisy z účtu, z nichž by mohly být určité výdaje (včetně plnění jiných dluhů) patrné, také nebyly požadovány.

27. Žalobkyně tak dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, neboť si vůbec neověřila, jaké jsou jeho skutečné výdaje včetně nákladů na bydlení, dopravu do zaměstnání, případně jaké další nezbytné náklady vynakládá a s jakou částkou měsíčně fakticky disponuje. Po stránce výdajové se spokojila pouze s nedoloženými informacemi od žalovaného. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , ve věci C-679/18, OPR-Finance, nebo také rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a mnohé další).

28. Na závěr pak soud přihlédl k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku , částka, . Z tvrzení samotné žalobkyně však rovněž vyšlo najevo, že žalovaný jí zaplatil částku ve výši , částka, . Soud proto vyhověl žalobě pouze částečně v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši , částka, , když žalovaný se o tuto částku na úkor žalobkyně bezdůvodně bohatil. Splatnost této pohledávky pak soud dovodil ke dni , datum, (kdy uplynula lhůta k plnění dle předžalobní výzvy ze dne , datum, ) a žalobkyni přiznal též jí požadované zákonné úroky z prodlení, avšak pouze ze soudem přiznané částky.

29. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., avšak s tím, že žalovanému, který byl ve věci z větší části úspěšný, žádné náklady řízení nevnikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.