3 C 66/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0.25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené se žalovaným, který tuto smlouvu podepsal dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému téhož dne na účet uvedený ve smlouvě částku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 58,37 % ročně splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, a to zejména doklady o příjmech, výpisy z databází, hodnocením klienta a prohlášením klienta. Žalovaný prostřednictvím splátek za měsíc červen 2022 až leden 2023 uhradil částku , částka, . Následně však řádně nesplácel a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni , datum, a žalovaný byl povinen k zaplacení nové jistiny úvěru ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, (skládající se z dosavadní nezaplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru), a dále ke sjednaným úhradám pojištění schopnosti žalovaného daný úvěr splácet v celkové výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyni vzniklo též právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, , dále také právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši , částka, . Dále se žalobkyně po žalovaném touto žalobou domáhá též uhrazení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, (odpovídající součtu výše uvedených dlužných částek) ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného počínaje dnem , datum, do dne podání žaloby ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky odpovídající původní zbývající dlužné jistině ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoli byl žalobkyní upomínán, a to i formou předžalobní upomínky.

2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť nereagoval na písemnou výzvu soudu a k jednání před zdejším soudem se nedostavil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

5. Podle úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu je žalobkyně nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru a má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.

6. Mezi žalovaným a žalobkyní došlo dne , datum, k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, . V této dohodě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem, a to ve 42 měsíčních splátkách ve výši , částka, (z toho , částka, představuje měsíční úhrady sjednaného pojistného). Úroková sazba dle smlouvy činila 58,37% ročně a roční procentní sazba nákladů pak 76,82 %. Celkem tak měl žalovaný zaplatit , částka, (tato částka nezahrnuje úhrady pojistného tak jak bylo sjednáno v příloze č. , hodnota, smlouvy; žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry). Podle bodu 6.1. smlouvy bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Dle bodu 6.2. smlouvy pak bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Podle bodu 6.3. smlouvy, pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. V bodě 6.5.smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , předsmluvního formuláře ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, k návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , přílohy č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru - pojištění schopnosti splácet úvěr, přihlášky do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, informačního dokumentu o pojistném produktu, informace o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, interních listin žalobkyně označených jako „Základní informace o klientovi“, „Důkaz o odeslání , částka, “, „Zaslaná SMS“ a „Důkaz o přijaté SMS“, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně přílohy a příslušné dodejky a technického popisu uzavření smlouvy a jejího podpisu.)

7. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný uvedl, že jeho příjmy ze zaměstnání činí , částka, čistého měsíčně, náklady na bydlení činí , částka, měsíčně s tím, že do výdajové stránky žalobkyně dále zahrnula též částku životního minima ve výši , částka, . Celkové výdaje, ze kterých žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného daný úvěr splácet činily , částka, . Volné zdroje pak měly činit , částka, . Žalovaný uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání s maturitou a žije sám. Žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, přičemž jeho zaměstnavatelem byl , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle CBS skóre byl zařazen do nejlepšího segmentu klientů z pohledu platební morálky, a tedy možného rizika nesplácení úvěru (zjištěno z kopie průkazu o povolení k trvalému pobytu žalovaného, záznamu o platnosti povolení k pobytu žalovaného, hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru, výpisu z nebankovního registru klientských informací - hodnocení CBS skóre). Z potvrzení , právnická osoba, o příchozích úhradách na účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného soud zjistil, že , datum, byla na účet připsána částka , částka, s označením „výplaty a zálohy“ od , tituly před jménem, , jméno FO, a dne , datum, pak ze stejného protiúčtu a se stejným označeným částka , částka, . V registru SOLUS neměl žalovaný žádný záznam (zjištěno z výpisu záznamů z registru SOLUS).

8. Žalovanému byla dne , datum, vyplacena žalobkyní částka , částka, , a to na účet č. , č. účtu, ; žalovaný uhradil na dluh částku , částka, (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru - otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, karty klienta k č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

9. Žalovaný v průběhu trvání úvěrové smlouvy požádal o mimořádný odklad splátky z důvodu zvýšení záloh na energie, načež žalobkyně zaslala žalovanému nový splátkový kalendář s tím, že odklad splátek platí pro dobu od , datum, do , datum, , po kterou neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru (zjištěno z žádosti žalovaného o mimořádný odklad splátek, zprávy žalobkyně o tom, že potvrzují odložení splátek a zasílají nový splátkový kalendář a z upraveného splátkového kalendáře).

10. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení dlužných splátek. Oznámením ze dne , datum, pak žalovaného informovala o tom, že v důsledku prodlení s úhradou předepsaných splátek došlo ke dni , datum, k zesplatnění všech závazků žalovaného z předmětné smlouvy. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky včetně smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (zjištěno z výzev k zaplacení, oznámení ze dne , datum, ). Žalovaný byl vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky rovněž předžalobní výzvou ze dne , datum, , která mu byla odeslána týž den, a to nejpozději do 15 dnů od data odeslání této poslední výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy spolu s podacím archem).

11. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, kterou je namístě posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, jíž uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele se odbornou péčí rozumí taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Soud se s ohledem na výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském zákoně nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu doložila metodiku, jejíž pomocí úvěruschopnost spotřebitelů zkoumá, doložila doklady o vyplacení mzdy, z čehož byl zjištěn příjem žalovaného, avšak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně rezignovala na zjišťování a posuzování výdajů žalovaného, kdy v tomto ohledu se spokojila pouze s tvrzením žalovaného ohledně jeho výdajů, které navíc vyčíslil pouze náklady na bydlení ve výši , částka, měsíčně. I s ohledem na tyto neúplné údaje měla žalobkyně postupovat obezřetněji a požadovat řádné doložení všech žalovaným uváděných skutečností, zejména tedy doložení výdajů žalovaného (např. nájemní smlouvou, výpisem z účtu atp.), což se však v projednávaném případě nestalo. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud se žalobkyně spokojila pouze s nedoloženými tvrzeními žalovaného o výdajích, pak svou zákonnou povinnost nesplnila. Obezřetnost přitom byla namístě zejména s ohledem na to, že tvrzená výše výdajů, pouze ve výši životního minima a nákladů na bydlení, působila značně nevěrohodně. Údaj o tom, že žalovaný nevynakládal žádné finanční prostředky na dopravu ani žádné jiné obvyklé výdaje (na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky) stanovené alespoň racionálním odhadem, který lze v rámci odborné péče rozumně očekávat, se rovněž jevil nevěrohodným. Výpisy z účtu, z nichž by mohly být určité výdaje (včetně plnění jiných dluhů) patrné, také nebyly požadovány. Zjištěné doložené měsíční příjmy žalovaného pak rozhodně nedosahovaly takové výše, aby z nich bylo bez dalšího možné učinit závěr, že žalovaný byl schopen poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

22. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. V tomto směru soud odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C 679/18 OPR-Finance, podle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o smlouvách o spotřebitelském úvěru (k tomu též rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a mnohé další).

23. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a neplatná jsou tak všechna její ustanovení, včetně ustanovení sjednávající právo na úrok z úvěru, právo na smluvní pokutu, právo na úhradu pojistného či nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného.

24. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou i podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům tím, že sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

25. Z konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že ustanovení směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládána v tom smyslu, že pro účely posouzení, zda je výše odškodnění ve smyslu bodu 1 písm. e) přílohy k této směrnici požadovaného po spotřebiteli, který neplní své závazky, nepřiměřená, je třeba hodnotit kumulativní účinek všech sankčních klauzulí v dotyčné smlouvě bez ohledu na to, zda věřitel skutečně trvá na jejich plné úhradě, a že vnitrostátní soudy případně musí, na základě čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice, vyvodit veškeré důsledky ze zjištění, že jsou některé klauzule zneužívající, a to vyloučit všechny tyto zneužívající klauzule, aby se ujistily, že pro spotřebitele nebudou závazné (srov. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /14 , jméno FO, a , jméno FO, proti , právnická osoba, .). V bodu 100 tohoto rozsudku Soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soud, který konstatuje, že několik klauzulí ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem má zneužívající povahu ve smyslu směrnice 93/13/EHS, musí vyloučit všechny zneužívající klauzule, a nikoli jen některé z nich. V citovaném rozsudku Soudní dvůr připomněl, že vnitrostátní soudy mají povinnost vyloučit použití zneužívající klauzule, aby vůči spotřebiteli nevyvolávala závazné účinky, avšak nemají pravomoc měnit její obsah. Vyjma vyloučení zneužívajících klauzulí totiž musí tato smlouva v zásadě nadále existovat bez jakékoli jiné změny, je-li v souladu s vnitrostátním právem taková další existence smlouvy právně možná.

26. Soud se zabýval zejména posouzením míry a zjevnosti rozporu požadovaného plnění s dobrými mravy z pohledu hmotného práva (s ohledem na výši smluvní pokuty). V souzené věci účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , výpůjční úroková sazba dle smlouvy činila 58,37 % ročně a RPSN byla sjednána ve výši 76,82 %. Ve smlouvě byla současně sjednána i náhradu nákladů ve výši , částka, a smluvní pokuta ve výši , částka, za každou opožděnou splátku a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení až do zaplacení. Z těchto důvodů shledává soud tato ujednání ve svém souhrnu za nepřiměřená. Na rozpornost ujednání s dobrými mravy, jsou-li úrok a RPSN sjednány ve výši, která několikanásobně překračuje úrok a RPSN u spotřebitelských půjček poskytovaných bankami a směřuje k nepřiměřenému obohacení žalobkyně, lze usuzovat i z judikatury Nejvyššího soudu, byť ve věcech exekučních týkajících zastavení exekuce, v nichž je exekučním titulem rozhodčí nález (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). S přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva je sjednána nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, tedy v neprospěch slabší smluvní strany.

27. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná jako celek i rovněž podle ustanovení § 588 o. z. ve spojení s § 576 a 577 o. z. a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud je povinen k této neplatnosti přihlížet z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu.

28. Soud vzal nicméně za prokázané, že žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku , částka, , přičemž žalovaný vrátil žalobkyni plnění v celkové výši , částka, . Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně obohatil co do částky , částka, . Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení (§ 1970 o. z.).

29. Splatnost dluhu soud určil podle lhůty k zaplacení dlužné částky stanovené v předžalobní výzvě ze dne , datum, , kterou jedinou žalobkyně prokazatelně žalovanému odeslala, a to téhož dne, ke kterému byla výzva datována. V dopise byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku uhradil ve lhůtě 15 dní od data odeslání této výzvy. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

30. Ve zbytku nároku, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0.25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , pak soud žalobu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. Žalovaný byl sice ve věci úspěšnější, a měl by tedy právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.