34 C 149/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné zletilého <b>I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 6 500 Kč měsíčně od [datum], a to vždy ke každému 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši 65 629 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému přispívat na její výživu částkou 6 500 Kč měsíčně počínaje dnem podání žaloby, tj. od [datum]. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný je jejím otcem a na její výživu ničeho nepřispívá. Žalobkyně žije sama a studuje [právnická osoba], na které platí roční školné ve výši 92 000 Kč, přispívá na hrazení poplatků spojených s bytem. Její matka je nezaměstnaná a pečuje o nezletilého syna. Žalobkyně není s žalovaným v kontaktu, není jí známo nic o aktuálním zaměstnání a příjmech žalovaného. V prosinci 2021 u ní žalovaný přechodně bydlel, aniž by jí něčeho přispěl. Žalobkyni měl pomáhat s rekonstrukcí bytu, namísto toho však pouze požíval alkohol a utratil peníze, které mu na koupi vybavení bytu svěřila.

2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně a včas předvolán (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen jako „o.s.ř.“).

3. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 10. 2014 č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že jím byla schválena dohoda rodičů, dle které se tehdy nezletilá žalobkyně a nezletilý [jméno], [datum narození] svěřují do rozvodu a pro dobu po rozvodu do péče matky. S účinností od [datum] a s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu se žalovaný jako otec zavázal přispívat na výživu žalované částkou 4 500 Kč měsíčně a na nezletilého [jméno] částkou 3 500 Kč měsíčně k rukám matky.

4. Z kopie rodného listu žalobkyně a z potvrzení o provedené lustraci v informačním systému základních registrů soud zjistil, že otcem žalobkyně je žalovaný.

5. Z kopie pasu žalovaného soud zjistil, že se jedná o občana Ukrajiny. Z výpisu z informačního systému základních registrů žalovaného pak soud zjistil, že žalovaný je státní občan Ukrajiny s pobytem evidovaným na území ČR na adrese označené v záhlaví tohoto rozhodnutí. Žalovaný má dvě děti, a to žalobkyni a syna [jméno], [datum narození].

6. Ze sdělení Policie ČR, Obvodního oddělení Libčice nad Vltavou ze dne [datum] soud zjistil, že na základě provedeného šetření k osobě žalovaného bylo zjištěno, že poslední evidovaná adresa žalovaného je [ulice a číslo], [obec] – [část obce]. Na uvedené adrese ani v sousedních domech se v době šetření nikdo nenacházel.

7. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla v akademickém roce 2019 [číslo] studentkou 1. ročníku prezenčního studia na [obec] škole ekonomie a managementu, a.s., obor rozvoj lidských zdrojů.

8. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla v akademickém roce 2021 2022 studentkou prezenční formy studia bakalářského studijního programu Vizuální tvorba na [právnická osoba]

9. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] soud zjistil, že v akademickém roce 2022 [číslo] je žalobkyně studentkou prezenčního studia bakalářského studijního programu Vizuální tvorba na [právnická osoba]

10. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyni byla vyúčtována elektřina dodaná do odběrného místa na adrese [adresa žalobkyně], že po zaúčtování měsíčních záloh ve výši 440 Kč žalobkyni vznikl nedoplatek ve výši 413 Kč, a to se splatností [datum]. Součástí faktury je vyúčtování spotřeby elektřiny ke dni [datum] a informační údaje.

11. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyni byla vyúčtována elektřina dodaná do odběrného místa na adrese [adresa žalobkyně]. Po zaúčtování měsíčních záloh ve výši 2 420 Kč žalobkyni vznikl nedoplatek ve výši 3 691,88 Kč, a to se splatností dne [datum]. Součástí faktury je podrobné vyúčtování.

12. Z formuláře Úřadu práce ČR - dokladu o výši čtvrtletního příjmu, který slouží jako příloha k žádosti o dávky přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné a k žádosti o zvýšení příspěvku na péči ze dne [datum] soud zjistil, že příjem žalobkyně v říjnu 2021 činil 7 476 Kč, v listopadu 2021 částku 17 899 Kč a v prosinci 2021 pak 18 860 Kč. Ze stejného formuláře ze dne [datum] vztahujícího se k období od [datum] do [datum] soud zjistil, že příjmy žalobkyně za leden 2022 činily 10 680 Kč, v únoru 2022 částku 11 347 Kč a v březnu částku 12 415 Kč.

13. Z formuláře Úřadu práce ČR – dokladu o výši nákladů na bydlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uplatňovala nárok na příspěvek na bydlení na adrese [adresa], a to za období 1. čtvrtletí 2022. Žalobkyně je vlastníkem bytu, hradí náklady na bydlení, a to plyn v lednu 2022 ve výši 500 Kč, v únoru a březnu 2022 pak 2 420 Kč a rovněž nedoplatek ve výši 3 691 Kč, zálohu na elektřinu ve výši 440 Kč měsíčně, na dodávku tepla a teplé vody 1 463 Kč měsíčně.

14. Z e-mailové zprávy odeslané od [právnická osoba] na adresu [email] dne [datum] soud zjistil, že je evidován nedoplatek ve výši 500 Kč za zálohy zemního plynu, který byl splatný [datum]. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě této částky.

15. Ze sdělení Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný správci daně nepodával žádná daňová přiznání k dani z příjmu fyzických osob.

16. Ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nepobírá od ČSSZ důchod ani nemocenské dávky. ČSSZ eviduje u žalovaného pojistný vztah u zaměstnavatele [právnická osoba], a to od [datum] dosud. Žalovaný není veden jako OSVČ. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že jediným jednatelem i společníkem je žalovaný. Společnost byla zapsána do rejstříku dne [datum].

17. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Praha ze dne [datum] sodu zjistil, že žalovaný není registrovaný u žádné OSSZ/PSSZ jako OSVČ ani jako zaměstnavatel. Od [datum] má otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele [právnická osoba]. Nepobírá žádné nemocenské dávky.

18. Ze sdělení Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Příbrami ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nepobírá dávky státní sociální podpory ani dávky hmotné nouze. Není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

19. Ze sdělení Obecního úřadu Horoměřice ze dne [datum] soud zjistil, že úřad neeviduje ve vztahu k osobě žalovaného žádné souvislosti.

20. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně má celkové náklady na bydlení ve výši asi 5 000 Kč měsíčně, z čehož 3 500 Kč tvoří elektřina a plyn, 1 500 Kč další náklady jako voda a jiné příspěvky. Tyto výdaje hradí matka žalobkyně a dále ještě přispívá žalobkyni částkou 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně bydlí sama ve vlastním bytě. Byt jí koupila matka, která nyní žije v Římě, kam se odstěhovala. Matka je nezaměstnaná, stará se o bratra žalobkyně [jméno]. Snaží se ale žalobkyni přispívat především z prostředků, které jí zůstaly z prodeje domu. Další výdaje žalobkyně jsou asi 5 000 Kč na potraviny a pomůcky do školy, dále hradí školné ve výši 94 000 Kč ročně. Jednorázově hradila na zubaře 2 000 Kč, jinak žádné zvláštní náklady spojené se zdravím nemá. Žalobkyně si přivydělává dohodou o pracovní činnosti, a to asi 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se s otcem nestýká, nemají spolu dobrý vztah. Naposledy se viděli v létě. Když po něm chtěla žalobkyně platit výživné, sdělil jí, že nemá peníze. Žalobkyně ale ví, že má ženu a dítě na Ukrajině a na ně výživné platí.

21. Na základě shora provedených listinných důkazů a účastnické výpovědi žalobkyně, kterou soud hodnotil jako věrohodnou a korespondující s ostatními provedenými důkazy, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je již zletilou dcerou žalovaného. Žalobkyně od akademického roku 2019 [číslo] studuje na vysoké škole formou prezenčního studia, přičemž v současné době je studentkou [právnická osoba], kde roční školné činí 94 000 Kč. Žalobkyně bydlí ve vlastním bytě na adrese [adresa žalobkyně], který jí koupila matka. [ulice] výdaje spojené s bydlením představují zálohy na elektřinu, topení a teplou vodu a plyn v celkové výši přibližně 5 000 Kč. Další výdaje žalobkyně spojené s jejím běžným životem představují asi 5 000 Kč měsíčně, a to zejména na potraviny a pomůcky do školy. Příjmy žalobkyně byly v posledním čtvrtletí roku 2021 ve výši 7 476 Kč, 17 899 Kč a 18 860 Kč a v prvním čtvrtletí roku 2022 pak ve výši 10 680 Kč, 11 347 Kč a 12 415 Kč. V současné době pracuje na dohodu o pracovní činnosti s příjmem okolo 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyni významně finančně podporuje její matka, která se dále stará o nezletilého syna, jehož otcem je rovněž žalovaný. Žalobkyně nemá informaci o tom, kde se žalovaný nyní zdržuje, ani zda a případně kde je zaměstnán, či jaké má příjmy. Co se týká příjmů či výdajů žalovaného, nepodařilo se soudu přes provedené šetření jejich výši zjistit. Žalovaný není evidován jako OSVČ, nepobírá důchod, nemocenské dávky, dávky státní sociální podpory, ani nepobírá dávky hmotné nouze. Má otevřený pojistný vztah u společnosti [právnická osoba], což je společnost, v níž je žalovaný jediným společníkem i jednatelem.

22. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“).

23. Podle § 910 odst. 1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

24. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

25. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu vhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

26. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

27. Podle § 916 o.z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměru a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

28. Jak vyplývá z výše uvedených zákonných ustanovení, vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá po dobu, po kterou není schopno se samo živit, tedy není odvislá od dosažení zletilosti dítěte. Zejména pak trvá v případě, kdy se dítě studiem připravuje na výkon svého budoucího povolání. V každé věci je přitom třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti. Soudy se tak musí zabývat i účelností tohoto studia. Nemělo by jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“. V případě, že se nejedná o navazující studium, je třeba vážit, zda jde o racionální přípravu na budoucí povolání; jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn., zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád (nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II ÚS 212/14). Zároveň je třeba uvést, že vyživovací povinnost k dítěti mají oba rodiče.

29. V dané věci je zřejmé, že žalobkyně, ačkoliv je již zletilá, není schopná se sama uživit v plném rozsahu. Žalobkyně studuje prezenční formou vysokou školu. V době vydání rozsudku bylo žalobkyni 22 let, což je věk zcela korespondující s délkou bakalářských či magisterských programů. Žalobkyně se současně sama snaží částečně své potřeby pokrýt vlastním přivýdělkem. Soud proto nepochybuje o tom, že žalobkyni svědčí právo na to, aby jí rodiče na výživu přispívali. Zároveň je třeba uvést, že vyživovací povinnost k dítěti mají oba rodiče. Žalobkyně v řízení prokázala své měsíční výdaje, osvědčila, že je studentkou. Žalovaný však o žalobkyni zjevně nejeví žádný zájem a v řízení zůstal zcela pasivní, když se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. I přes učiněné dotazy na veřejné instituce se v řízení nepodařilo zjistit žádné informace o jeho příjmech. [jméno] žalobkyně s žalovaným není v kontaktu a neví nic o tom, kde se zdržuje, či jaké má zdroje příjmů. Za této situace pak soudu nezbylo než vycházet při výpočtu výživného z právní domněnky zakotvené v § 916 o.z., dle které se v takovém případě považuje za průměrný měsíční příjem pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. Podle § 1 nařízení vlády č. 436/2022 Sb. činí s účinností od [datum] částka životního minima jednotlivce měsíčně 4 860 Kč. Pro účely výpočtu výše vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni proto soud vycházel z částky 121 500 Kč (tj. 25 x 4 860 Kč).

30. Z výpisu z centrální evidence obyvatel ČR je zřejmé, že žalovaný má na našem území evidované dvě děti, a to žalobkyni a nezletilého syna [jméno]. Dle tvrzení samotné žalobkyně má žalovaný ještě jedno dítě na Ukrajině. Žalobkyni je 22 let, je studentkou vysoké školy, nemá žádné zvýšené potřeby například v souvislosti se zdravotním stavem. Žalovaný jí žádným způsobem na výživu nepřispívá. Dle doporučených tabulek Ministerstva spravedlnosti se tak výše výživného pohybuje v rozmezí 16 – 18 % z příjmu žalovaného. Pokud žalobkyně požaduje částku 6 500 Kč měsíčně, jedná se o částku zcela odpovídající zákonným ustanovením i metodice Ministerstva spravedlnosti ČR. Zároveň má soud za to, že i s ohledem na doložené výdaje žalobkyně, její příjmy a fakt, že finančně jí v současné době podporuje pouze matka, je výživné v takové výši zcela přiměřené. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost přispívat žalobkyni na výživu částkou 6 500 Kč od [datum], a to vždy ke každému 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně. Dlužné výživné ke dni vydání rozsudku činí za 10 měsíců a 3 dny částku 65 629 Kč Lhůtu k zaplacení dlužného výživného určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

31. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s vyjádřením žalobkyně, která ačkoliv byla ve věci zcela úspěšná, jejich náhradu nepožadovala.