Okresní soud Praha-západ · Rozsudek

34 C 16/2024

č. j. 34 C 16/2024-50

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-15 · ECLI:CZ:OSPZ:2024:34.C.16.2024.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o uložení povinnosti vydat plynoměr za účasti pověřeného zástupce

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, , které je umístěno na adrese odběrného místa , adresa, v místě spotřeby (EIC) č. , Anonymizováno, za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v plném rozsahu ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá, aby soud žalovanému stanovil povinnost vydat jí měřící zařízení (plynoměr) blíže specifikované ve výroku I., a to za účasti jejího pověřeného zaměstnance. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy plynu a na adrese , adresa, , osadila na základě smlouvy uzavřené s původním odběratelem (, jméno FO, ) odběrné místo plynoměrem. Distribuce plynu na uvedeném odběrném místě byla ukončena ke dni , datum, a původní odběratelka zemřela , datum, . V důsledku skončení smluvního vztahu žalobkyni tudíž vznikla povinnost plynoměr z odběrného místa demontovat a odebrat. Žalovaný jako vlastník nemovitosti, v níž se odběrné místo nachází, však na výzvu ke zpřístupnění plynoměru nereagoval. Skutečnost, že si žalovaný nepřebírá poštu, není její záležitostí. Bez povolení vlastníka nemovitosti žalobkyně není oprávněna do ní vstoupit a plynoměr odebrat.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Tvrdí, že na rozdíl od zesnulé nájemkyně , jméno FO, s žalobkyní nemá žádný smluvní vztah či jinou povinnost týkající se odběrného místa. Nemá ani povinnost jí bezúplatně obstarávat její obchodní záležitosti. Není tedy ve věci pasivně legitimován. Podle § 71 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), mají povinnost umožnit přístup k měřícímu zařízení výrobce plynu, zákazník či provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy, tedy nikoli žalovaný jako vlastník nemovitosti. Žalobkyně ani neprokázala, že je vlastníkem distribuční soustavy. Žalobkyně má navíc do domu přístup a pravidelně provádí odečty plynoměrů. Žalobkyně nevysvětluje, proč plynoměr neodebrala a obtěžuje žalovaného, který by do místa musel cestovat a vznikaly by mu náklady. Žalobkyně žalovanému ani nedoručila žádné výzvy, přestože má datovou schránku. Formulace petitu je nadto vadná, protože požaduje nemožné plnění. Žalovaný není odborně způsobilý k tomu, aby s plynovým potrubím jakkoli manipuloval a plynoměr demontoval.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba na adrese , adresa, , a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, , obci , adresa, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, ).

5. Žalobkyně je právnickou osobou s předmětem podnikání distribuce plynu (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku).6. , jméno FO, uzavřela smlouvu s žalobkyní, která se zavázala do odběrného místa na adrese , adresa, , dodávat ode dne osazení měřícího zařízení (plynoměru) zemní plyn, přičemž se žalobkyně současně zavázala plynoměrem odběrné místo osadit a zapojit jej (zjištěno ze Smlouvy o dodávce a odběru zemního plynu). Odběrné místo se v dané nemovitosti nachází ve 3. patře, bytě č. , hodnota, a bylo vybaveno plynoměrem výrobní číslo , hodnota, , který byl umístěn v bytě, přičemž v dokumentaci k jeho osazení je uvedena poznámka „A060“ (zjištěno z Přílohy sdružené smlouvy o dodávce a odběru zemního plynu). V interním systému žalobkyně je vedle adresy nemovitosti uvedeno „, Anonymizováno, “ (zjištěno z výpisu z interního systému žalobkyně)

7. Obvodní soud pro , adresa, žalobkyni k jejímu dotazu ohledně informací o dědicích po , jméno FO, sdělil, aby se s žádostí o zpřístupnění plynoměru obrátila na vlastníka nemovitosti, protože paní , jméno FO, již byt neužívala a předala jej majiteli (zjištěno z podání žalobkyně ze dne , datum, a přípisu Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, )

8. Pracovník žalobkyně se opakovaně dostavil do nemovitosti, v níž se odběrné místo nachází, aby měřidlo demontoval, ale nového uživatele bytu nezastihl (zjištěno z Žádostí o provedení práce ze dne , datum, a , datum, ).

9. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k poskytnutí součinnosti a zpřístupnění měřidla za účelem jeho demontáže a odebrání ze strany pracovníků oprávněných jednat za žalobkyni s tím, že v opačném případě se žalobkyně bude demontáže domáhat žalobou (zjištěno z dopisů ze dne , datum, , , datum, . , datum, a , datum, a podacích archů , právnická osoba, ze dne , datum, a , datum, ).

10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti, které by byly rozhodné pro posouzení věci, a proto by rekapitulace učiněných skutkových zjištění byla na tomto místě nadbytečná.

11. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jako distributor zemního plynu uzavřela s , jméno FO, smlouvu o dodávkách zemního plynu do odběrného místa (bytu) na adrese , adresa, . , jméno FO, nicméně v mezidobí zemřela. Žalobkyně proto žalovaného, jakožto vlastníka nemovitosti, v níž je plynoměr instalován, žádala o jeho zpřístupnění za účelem demontáže. Žalovaný na její výzvy nijak nereagoval a plynoměr nezpřístupnil.

12. Soud takto zjištěný skutkový stav po právní stránce posoudil následovně.

13. Podle § 2 odst. 2 písm. b) bodu , právnická osoba, zákona se v plynárenství rozumí distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek a těžebních plynovodů ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

14. Podle § 71 odst. 2 energetického zákona jsou provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou (odst. 2). Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení (odst. 6 věta první).

15. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

16. Podle § 1014 odst. 1 věty první o. z. ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést.

17. Soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni za účasti jejího zaměstnance sporný plynoměr. K tomuto závěru dospěl, přestože žalovaný nebyl smluvní stranou smlouvy, na základě které byl plynoměr v odběrném místě umístěn (ani jinou osobou uvedenou v § 71 odst. 6 energetického zákona). V tomto směru je podstatné, že byl plynoměr umístěn v nemovitosti, kterou vlastní žalovaný, a to na základě smlouvy uzavřené s jeho někdejší nájemkyní, která však později zemřela, v důsledku čehož také zanikl její smluvní vztah s žalobkyní. Není zde tudíž osoba, která by byla v posuzované věci v souladu s energetickým zákonem primárně povolána k tomu, aby při zániku smluvního vztahu plynoměr žalobkyni, která jej vlastní, vydala. To však neznamená, že se žalobkyně nemá jak domoci vydání svého plynoměru. Povinnost žalovaného plynoměr žalobkyni vydat totiž plyne z obecné právní úpravy ve shora citovaném § 1014 odst. 1 o. z., neboť se plynoměr nachází v nemovitosti vlastněné žalovaným. Jeho zákonnou povinností proto je, aby jej žalobkyni vydal, neboť jej má ve své dispozici.

18. Žalobkyně proto žalovaného v souladu se zákonem opakovaně žádala, aby jí poskytl součinnost, nemovitost zpřístupnil a umožnil jí plynoměr demontovat, což však žalovaný neučinil a pracovníci žalobkyně nebyli oprávněni do nemovitosti svévolně vstupovat za účelem odebrání plynoměru (nadto ani nezastihli osobu, která by jim daný byt zpřístupnila). Žalovaný coby vlastník nemovité věci, ve které se nacházelo odběrné místo zákaznice – jeho bývalé nájemkyně, tedy nyní neoprávněně zadržuje věc, která je ve vlastnictví žalobkyně a ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z. je povinen ji žalobkyni vydat. Námitka žalovaného zpochybňující jeho pasivní věcnou legitimaci proto není důvodná.

19. Jestliže žalovaný namítá, že není oprávněn plynoměr za účelem jeho vydání žalobkyni demontovat, pak toto od něj ani není vyžadováno. Povinnost vydat plynoměr není v dané situaci ničím jiným než povinností zpřístupnit jej na odběrném místě a umožnit jeho demontáž (a odnos) odborným pracovníkem žalobkyně, v případě, že se zde bude plynoměr stále nacházet. Žalovaný není povinen ani jej demontovat ani někam donést (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Na svou obranu pak žalovaný ani netvrdil žádné relevantní důvody (např. zničení či odcizení plynoměru), které by jej mohli této povinnosti vyplývající z jeho vlastnického práva k nemovité věci, ve které se má měřidlo nacházet, zprostit.

20. Co se týče žalovaným zpochybňovaného doručování výzev k poskytnutí součinnosti, je podstatné, že žalobkyni žádný právní předpis neukládá povinnost v soukromoprávním styku doručovat žalovanému písemnosti výlučně jen do jeho datové schránky. Jestliže se tedy žalobkyně na žalovaného obracela prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na jeho adrese trvalého bydliště, kde si doručované zásilky nepřebírá a nezajistil si ani jiný způsob, jakým by byl při svém pobytu v zahraničí o doručované poště informován, jedná se o skutečnost, která jde plně na vrub žalovaného.

21. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění s ohledem na skutečnost, že žalovaný v nemovitosti osobně nebydlí a s ohledem na jeho pokročilý věk, stanovil v délce 15 dnů tak, aby byl žalovaný objektivně schopen jemu uloženou povinnost sám či prostřednictvím třetí osoby splnit.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení v celkové výši , částka, , přičemž žalobkyni náleží odměna ve výši , částka, za každý úkon právní služby [§ 7 bod 4. ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Konkrétně se jedná o tři úkony právní služby, za které náleží odměna v plné výši [převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast při jednání - § 11 odst. 1 a), d) a g) advokátního tarifu] a 1 úkon, za který náleží odměna ve výši jedné poloviny [zaslání předžalobní výzvy - § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu]. Vedle toho žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. , částka, . Žalobkyni dále náleží podle § 14 advokátního tarifu náhrada za promeškaný čas zástupce v souvislosti s cestou k jednání, a to v rozsahu pěti půlhodin po , částka, za každou z nich (dle údajů na serveru , právnická osoba, trvá cesta ze sídla advokátky do sídla soudu 1 hodinu a 7 minut, tj. při cestě tam a zpět se jedná o 5 započatých půlhodin). Součástí nákladů řízení je rovněž náhrada cestovních výdajů za cestu ze sídla zástupkyně k soudu ve výši , částka, (při vzdálenosti 180 km, průměrné ceně motorové nafty , částka, , sazbě základní náhrady , částka, /km a průměrné spotřebě 6,5 litru/100 km). Jelikož je zástupkyně žalobkyně plátkyní DPH [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.], je součástí náhrady nákladů řízení také náhrada této daně v sazbě 21 % z , částka, (, částka, ). Lhůtu k úhradě nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.