34 C 179/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A za účasti: 1) Jméno advokátky B , IČO IČO advokátky B sídlem Adresa advokátky B zastoupený advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C 2) Jméno advokátky D , IČO IČO advokátky D sídlem Adresa advokátky D zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta za účasti vedlejších účastníků: Jméno účastníka A , narozený Datum narození účastníka A bytem Adresa účastníka A Jméno účastníka B , narozená Datum narození účastníka B bytem Adresa účastníka B Jméno účastníka C , narozená dne Datum narození účastníka C bytem Adresa účastníka C Jméno účastníka D , narozený Datum narození účastníka D bytem Adresa účastníka C Jméno účastníka E , narozený Datum narození účastníka E bytem Adresa účastníka E Jméno účastníka F , narozená Datum narození účastníka F bytem Adresa účastníka E Jméno účastníka G , narozená 3. 1. 1964 bytem Adresa účastníka G Jméno účastníka H , narozená Datum narození účastníka H bytem Adresa účastníka H Jméno účastníka I , narozený Datum narození účastníka I bytem Adresa účastníka H o žalobě proti rozhodnutí Jméno účastníka J , Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu, ze dne 27. 3. 2019, č. j. SPU 034751/2019

I. Žalobkyně nejsou spoluvlastnicemi každá v podílu ideální ½ částí původních pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, dle PK, v dřívějším katastru , adresa, , nyní pozemků dle KN v katastrálním území , adresa, : parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 163 m2, zeleň – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 178 m2, zeleň – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 8 m2, zeleň – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 22 m2, zeleň – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 26 m2, zeleň – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 71 m2, ostatní komunikace – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 73 m2, zeleň – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 1 316 m2, manipulační plocha – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 211 m2, manipulační plocha – ostatní plocha, parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 66 m2, zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 58 m2, zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 145 m2, neplodní půda – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 1 014 m2, neplodní půda – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 119 m2, lesní pozemek, parc. č. , hodnota, o výměře 400 m2, neplodná půda – ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 476 m2, zahrada, parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 470 m2, zastavěná plocha a nádvoří, a části parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 18 644 m2, neplodní půda – ostatní plocha.

II. Za nevydané pozemky náleží žalobkyním náhrada podle § 11 odst. 2, § 11a a případně § 14 a § 16 zákona č. 229/1991 Sb.

III. V tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí , Jméno účastníka J, , Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. město Prahu ze dne , datum, , č. j. SPU , č. účtu, .

IV. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhaly určení, že nejsou spoluvlastnicemi každá v podílu ideální ½ částí původních pozemků , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 151 m2 a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 480 m2, 455 m2 a 468 m2 dle PK, v dřívějším katastru , adresa, , nyní částí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dle KN v katastrálním území , adresa, , zastavuje.V. 1. a 2. účastník řízení jsou povinni zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení v plném rozsahu ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyň.

VI. Náhrada nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyněmi a vedlejšími účastníky řízení se nepřiznává.

VII. Náhrada nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyněmi a bývalými vedlejšími účastníky řízení , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, se nepřiznává.VIII. 1. a 2. účastník řízení jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -západ soudní poplatek ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, v rozsahu uvedeném ve výrocích I. – II. tohoto rozsudku domáhaly nahrazení rozhodnutí , Jméno účastníka J, , Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. město Prahu ze dne , datum, , č. j. SPU , č. účtu, (dále také jen jako „napadené rozhodnutí“), které jim bylo doručeno dne , datum, . Svůj návrh odůvodnily tím, že jsou osobami oprávněnými podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále také jen jako „zákon o půdě“) k bývalému zemědělskému majetku svých právních předchůdců – manželů , jméno FO, a , jméno FO, , rolníků v , adresa, . Uvedly, že v restitučním řízení žalobkyň, se v průběhu času vystřídaly 3 formy správních úřadů, které jej řešily. Jednalo se o samostatný referát Okresního úřadu , adresa, západ, označený jako pozemkový úřad, poté Pozemkový úřad , adresa, západ, coby součást , právnická osoba, a nakonec, od , datum, , právnická osoba, (dále také jen jako „SPÚ“). Tyto změny ve strukturách správních úřadů se do restituční kauzy žalobkyň promítly značně negativně, a to jednak neúnosnou délkou celého řízení, jednak do naprostého chaosu, nesoustavnosti a neprůkazného vedení příslušného správního spisu. Právě tato zcela nesporná reálie umožňuje nynějšímu Krajskému pozemkovému úřadu pro středočeský kraj a hl. město Prahu (dále také jen jako „KPÚ“) od samého počátku existence , Jméno účastníka J, implementovat opakovaně do tohoto restitučního řízení subjektivistické teorie a pochybné důkazy směřující proti zákonným zájmům oprávněných osob. Krajský pozemkový úřad postupně ve svých rozhodnutích přestal velmi podrobné návrhy oprávněných osob reflektovat a zúžil podstatu svých rozhodnutí pouze na notoricky se opakující tvrzení, totiž, že restituční nárok nebyl ve své úplnosti uplatněn v zákonné lhůtě. A v této intenci je formulováno i nyní napadené rozhodnutí. V napadeném rozhodnutí KPÚ vytýká žalobkyním, že svůj návrh, resp. žádost ze dne , datum, neodůvodnily, a tedy byl nucen vydat své rozhodnutí na základě skutečností zjištěných v předchozím řízení a dokladů založených ve správním spisu. V žádosti oprávněných osob se však najisto hovoří o původních pozemcích p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Všechny ty toto pozemky přešly na stát smlouvou datovanou 12. a , datum, , o které bylo již dříve pravomocně rozhodnuto tak, že byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Nelze mít pochybnosti o tom, že z pohledu restitučního zákona zcela stejné původní pozemky, jichž se předmětná žádost a následně napadené rozhodnutí týká, v minulosti pozemkový úřad a nyní KPÚ projednával a že ze strany žalobkyň k nim byly do správního spisu doručeny desítky důkazů - značně rozsáhlý a ucelený soubor dokladů, tj. listin historických, vlastnických, katastrálních, mapových a dalších, na jejichž základě lze kvalifikovaně učinit každé další rozhodnutí ve věci týkající se stále stejných původních pozemků. Ostatně sám KPÚ v napadeném rozhodnutí uvádí, že toto rozhodnutí navazuje na jeho rozhodnutí předchozí. KPÚ se ve svých rozhodnutích nezabývá odůvodněním žádostí a důkazy, jak je prezentují oprávněné osoby, a svým postupem při vydávání rozhodnutí fakticky přesouvá i všechny úkony, které by měl provést sám, na soudní řízení. Ve své rozhodovací činnosti pak vůbec nerespektuje závěry, které již v tomto restitučním řízení pravomocně soudy učinily. KPÚ odmítá již od roku 2013 vydat oprávněným osobám – nyní žalobkyním nárokované pozemky, resp. vypořádat náhradu za ně, a to pouze na základě jediného důvodu, totiž, že podle jeho názoru nebyl restituční nárok uplatněn oprávněnými osobami v zákonem stanovené lhůtě. Tato námitka však byla již v předcházejících soudních řízeních odmítnuta (např. pravomocným rozsudkem Okresního soudu , adresa, -západ sp. zn. , spisová značka, nebo v řízení před Krajským soudem v Praze sp. zn. , spisová značka, ). K pozdnímu uplatnění restitučního nároku KPÚ argumentuje podací knihou bývalého Okresního úřadu , adresa, západ z let 1992 a 1993, jehož součástí byl v uvedeném období tehdejší pozemkový úřad, a s tím související absencí podacího razítka na listinách vztahujících se k podání restitučního nároku, tj. na žádosti oprávněných osob datované dnem , datum, . K důkazu a tvrzení o tom, že jedině uznatelným dokladem o zákonném doručení restitučního nároku je listina, která je opatřena podacím razítkem podatelny bývalého Okresního úřadu , adresa, západ, KPÚ nabízí komparaci dvou listin o uplatnění restitučního nároku, a to údajnou žádost oprávněných osob datovanou dnem , datum, , která je opatřena podacím razítkem podatelny Okresního úřadu , adresa, západ a uplatnění restitučního nároku listinou, datovanou dnem , datum, , která však nemá předmětné razítko, nicméně nese signaturu, kterou musel připojit pouze někdo na pozemkovém úřadě. V této souvislosti žalobkyně poukázaly také na to, že výzvu k vydání nemovitostí z , datum, KPÚ nikdy nebyl schopen doložit v originále, žalobkyně proto pochybují o její existenci a poukazují na rozdíl v datu podání/podacím razítku a podpisu oprávněných osob. KPÚ ve své argumentaci k zákonnému uplatnění či neuplatnění restitučního nároku primárně označuje za jedině uznatelný důkaz o doručení listin pozemkovému úřadu jejich označení podacím razítkem. Z podací knihy tehdejšího Okresního úřadu , adresa, západ se podává, že , datum, byla podatelnou Okresního úřadu , adresa, západ pod číslem , hodnota, přijatá Výzva k uplatnění nároku k vydání nemovitosti M. , jméno FO, , J. , jméno FO, , P. , jméno FO, , k.ú. , adresa, . Výzva došla od advokátní kanceláře , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, . Uplatnění restitučního nároku ze dne , datum, ale pozemkový úřad neakceptoval a do své evidence restitučních nároků jej nezapsal. V dopisu ze dne , datum, pak pozemkový úřad vyžaduje doplnit uplatněný nárok předepsanými doklady, na které odkazuje v příloze dopisu. Touto přílohou zřejmě mohl být dvoulistový soupis požadovaných dokladů, což technicky představuje značný soubor listin, z nichž nemalá část je požadována k doložení v originále s tím, že si pozemkový úřad sám pořídí z originálu kopie pro správní spis. Dle seznamu se jedná o rozsáhlý soubor dokumentů, jejichž opatření nebylo nikterak jednoduchou záležitostí. Dopisem datovaným dnem , datum, sděluje pozemkový úřad žalobkyním, že jejich žádost zaregistroval pod číslem jednacím 1051/93. V podací knize Okresního úřadu , adresa, západ však nalezneme od , datum, o doručení nějakých dokladů od žalobkyň pouze jediný záznam, a to dne , datum, . K uvedenému datu měl tedy pozemkový úřad všechny podklady, které vyžadoval a restituční nárok uznal. Jsou-li ve správním spisu uloženy doklady bez podacího razítka podatelny okresního úřadu, nelze z toho vyvozovat než tolik, že byly doručeny na pozemkový úřad osobně, a to zcela v souladu s praxí, kterou pozemkový úřad zavedl a doslova i vyžadoval. Potom ale není možné následně, jak to dnes činí KPÚ, platnost doručení těchto dokladů zpochybňovat. Nikoliv všechny doklady, které žalobkyně musely pozemkovému úřadu dodat, tedy byly doručovány cestou podací knihy okresního úřadu. Fakticky pouze v jediném případě, a to se týká oné restituční žádosti oprávněných osob z prosince 1992, potvrdil pozemkový úřad její přijetí dopisem až ze dne , datum, . K žádnému jinému osobně doručenému dokladu pozemkový úřad potvrzení o doručení nevydával, a to se týká i listiny – uplatnění restitučního nároku datované dnem , datum, , která byla doručena pozemkovému úřadu zřejmě osobně, a to v rámci dalších listin. Je však nesporné, takže tato listina, bez ohledu na absenci podacího razítka okresního úřadu, ve správním spisu je, a dokonce je označená i spisovou značkou PÚ 142/91. , adresa, důkazem o doručení listiny je tak sama její existence ve správním spisu. Je nesporné, že restituční nárok ze dne , datum, k dalším pozemkům, které nelze seznat z oné původní žádosti ze dne , datum, , byl uznán dřívějším , právnická osoba, – pozemkovým úřadem , adresa, západ, a to rozhodnutími č.j. PÚ 1546/12 – Z, č.j. PÚ 972/12– Z a PÚ 1209/12– Z, v nichž je adresně k žádosti ze dne 15. 1 1993 uvedeno: „Nárok na vydání pozemku uplatnila v zákonem stanovené lhůtě, konkrétně dne , datum, paní , adresa, …e.t.c.“ Tato rozhodnutí byla následně potvrzena pravomocnými rozsudky soudů v nalézacím a odvolacích řízeních. Stejně tak byly i dalšími pravomocnými rozsudky soudů, vydanými po roce 2013, souvisle odmítnuty i stále se opakující námitky KPÚ k uplatnění restitučního nároku žalobkyň. Při jediném a posledním nahlížení do správního spisu v roce 2004 za trvalé přítomnosti pracovnice tehdejšího pozemkového úřadu , tituly před jménem, , jméno FO, , zmocněnec žalobkyň zjistil, že spis je „pouhou hromadou papírů“ volně naházených do krabice. Za situace, kdy prokazatelně není správní spis řádně veden, jednotlivé listy nejsou ve spisu chronologicky číslovány a KPÚ není schopen doložit, kde se listina datovaná dnem , datum, do spisu prokazatelně dostala, ač je zcela nesporné, že v tomto spisu je, nelze tuto situaci klást k tíži žalobkyň a po více jak 25 letech po nich žádat doložení dokladu o doručení této žádosti v zákonné lhůtě. Dokud se nepodaří prokázat, kdy konkrétně byla tato žádost pozemkovému úřadu doručena, je při respektování právní jistoty a legitimního očekávání žalobkyň jako oprávněných osob v tomto restitučním řízení, třeba vyjít z toho, že žádost datovaná dnem , datum, byla pozemkovému úřadu doručena v zákonné lhůtě. Druhá žádost, datovaná dnem , datum, , není ve své podstatě novou a samostatnou žádostí, ale listinou navazující de facto na žádost první, když postihuje větou, že se týká veškerého zemědělského majetku manželů , jméno FO, i ty pozemky, které jsou konkrétně uvedeny v žádosti ze dne , datum, . Ze samotného obsahu sdělení pozemkového úřadu datovaného dnem , datum, o přidělení jednacího čísla restitučního řízení žalobkyň lze také dovodit, že pozemkový úřad zřejmě akceptoval podatelnu okresního úřadu pouze potud, pokud mu jejím prostřednictvím byly nějaké listiny doručeny. Tomu naznačuje i to, že podací knihou okresního úřadu bylo žádosti ze dne , datum, přiděleno jednací číslo , hodnota, , ale pozemkový úřad následně přidělil restituční žádosti žalobkyň, podle jeho sdělení ze dne , datum, , jednací číslo 1051/93. Toto jednací číslo ale naprosto nesouvisí s podací knihou okresního úřadu, protože v ní je pod č j. 1051 zaknihována, ale až , datum, věc týkající se poplatků za komunální odpad. K uplatnění restitučního nároku v dané době stačila výzva k pozemkovému úřadu, která neměla předepsány žádné obsahové a formální náležitosti (viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 575/03). A protože se touto výzvou zahajovalo správní řízení, platí pro její formální i obsahové náležitosti obecné ustanovení zákona o správním řízení o náležitostech podání. Obsahem podání se následně staly i doklady o bývalém zemědělském majetku manželů , jméno FO, . Již jenom z nich samých bylo možné usoudit a odvodit, že restituční nárok se týká daleko většího objemu zemědělského majetku manželů , jméno FO, , než který vyčteme z prvního podání z , datum, . Okresní pozemkové úřady byly samostatné referáty okresních úřadů, na rozdíl od ostatních referátů okresních úřadů tak postupovaly v řízeních, které vedly, svébytně a samostatně, což zřejmě platilo i v přijímání dokladů. To vyplývá i z jeho směrnice k tomu, jak mu mají být doručovány doklady pro restituční řízení, ve které není ani zmínky o tom, že by doklady doručované pozemkovému úřadu měly postupovat cestou podatelny okresních úřadů. Ostatně sám zákon o půdě v § 9 odst. 1 doslovně uvádí: „Nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu…“ Žalobkyně nesouhlasily s tím, že by pozemkový úřad neměl žádnou vlastní podatelnu, neboť se jedná o terminus technicus a v zásadě bychom mohli tímto termínem označit jakékoliv pracoviště, nebo osobu, která jménem určitého orgánu přijímá doručené listiny a vede jejich centralizovanou evidenci. Žalobkyně samy listiny požadované pozemkovým úřadem k doložení jejich restitučního nároku přímo a osobně na pozemkový úřad nosily, a to zcela v souladu s jeho požadavky. V roce 2004 zmocněnec žalobkyň při prohlídce správního spisu zjistil, že pozemkový úřad si vedl vlastní evidenci doručených listin, resp. podací deník, který takto vlastně plnil funkci podací knihy okresního úřadu. O tom, že zdaleka na všechna podání, která byla doručena pozemkovému úřadu, byla opatřena podacím razítkem, svědčí i žádost paní , jméno FO, , příbuzné žalobkyň, která uplatnila svůj nárok listinou ze dne , datum, . Na této listině je pouze vyznačeno datum , datum, a rukou psaná poznámka „uplatnění nároku“. Doručení tohoto nároku následně potvrdil pozemkový úřad svým dopisem ze dne , datum, , kterým nárok odmítá pro opožděnost. V podací knize je pak doručení tohoto přípisu uvedeno až k datu , datum, .

2. Žalobkyněmi nárokované pozemky vznikly z původních pozemků PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které stát převzal smlouvou datovanou dnem 12. a , datum, , která byla v minulosti opakovaně předmětem přezkumu ve smyslu zákona o půdě, kdy v rámci předcházejících restitučních řízení byl nárok žalobkyň mj. k částem původního pozemku PK č. , hodnota, shledán oprávněným. Původní pozemky (ke dni účinnosti restitučního zákona již ve své původní podobě neexistující) byly ke dni , datum, v majetku manželů , jméno FO, a , jméno FO, (právních předchůdců žalobkyň), rolníků v , adresa, , nyní obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Předmětné pozemky byly zapsány ve dvou vložkách pozemkové knihy, a to č. , hodnota, a 47, obě vedené pro tehdejší katastrální území , adresa, . Převod zemědělského majetku manželů , jméno FO, na stát se pak odehrál ve dvou periodách společenského vývoje, které se zásadně odlišovaly sociálně politickými poměry. V první, za ještě stále existujících demokratických podmínek, přešla na stát smlouvou ze dne , datum, vedle vlastní zemědělské usedlosti pouze malá část pozemkového majetku manželů , jméno FO, , a to výměra 5,8 ha (58 703 m2), což bylo z celkové výměry 74,8 ha půdy, kterou vlastnili na počátku roku 1947, necelých 8%. Další pozemky uvedené v čl. III citované smlouvy nemohly na stát přejít před rozhodným obdobím jednak proto, že manželé , jméno FO, přislíbili státu prodat toliko blíže nespecifikované části pozemků, jejichž cena nebyla určena jasně a srozumitelně, jednak z důvodu, že ve 40. letech 20. století až do roku 1950 platil Obecný zákoník občanský č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, Sb.z.s., z jehož kogentního ustanovení vyplývalo, že „ku převodu vlastnictví nemovitých věcí musí býti nabývací jednání zapsáno do veřejných knih k tomu určených. Tato zapsání se nazývá vklad (intabulace).“ Předmětné pozemky tedy přešly na stát až zápisem, kterým byly odepsány podle návrhu doručeného dne , datum, do knihovní vložky č. , hodnota, vedené od , datum, pro Československý stát ve správě Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze. K existenci tísně a nápadně nevýhodných podmínek žalobkyně uvedly, že jediným zdrojem obživy a existence rodiny , jméno FO, bylo zemědělství. Stát k , jméno FO, , které přiřadil do skupiny tzv. velkostatkářů, přistupoval se stále se zvyšující represivní aktivitou, s cíleným záměrem jejich sociálně ekonomické likvidace jako sociální vrstvy. Výkup jejich pozemků v roce 1949 se pak odehrával pod oficiálním důvodem výstavby , adresa, vodní nádrže, přičemž naplnění restitučního titulu podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě není podle ustálené rozhodovací praxe vyloučeno ani v případě, že pozemky byly státem vykupovány za účelem stavby ve veřejném zájmu. Samotné vodní dílo bylo od počátku plánování výstavby situováno do místa vzdáleného několik kilometrů od bývalé zemědělské usedlosti manželů , jméno FO, , vykoupené již v roce 1947. Z dostupných písemných dokladů vyplývá, že stát poskytoval manželům , jméno FO, dostatek času pro to, aby si za likvidovanou původní usedlost našli a vytvořili usedlost náhradní, přičemž jim vytvářel materiální podmínky k tomu, aby jim způsobená újma byla minimalizována. Aktivní pomoc státu manželů , jméno FO, při obnovování jejich zemědělské usedlosti, zjevná z průběhu roku 1947, však v roce 1948 přestala platit, kdy se politika státu vůči velkým vlastníkům půdy radikálně změnila, a žádná dotace jim vyplacena nebyla. Manželé , jméno FO, byli vzhledem ke svému pozemkovému vlastnictví (cca 70 ha zemědělské půdy) z pohledu tehdejších politických a ekonomických hledisek prosazovaných státem zařazeni hned po únoru 1948 do skupiny vesnických boháčů, tzv. kulaků. K záměru jejich sociální a ekonomické likvidace byla zneužita i realizace veřejných zájmů, v tomto případě výstavba , adresa, přehrady. Právní rámec „speciálního zacházení“ s velkými vlastníky zemědělské půdy vytvořila série zákonů přijímaných od března 1948, jejichž aplikace se stala zdrojem jejich soustavné tísně. V této souvislosti žalobkyně poukázaly zejména na zákon č. 45/1948 Sb., ze dne , datum, , kterým stát zakázal vlastníkům do 50 ha výměry zemědělské půdy možnost převodu této půdy na třetí osoby s výjimkou osob příbuzných, jehož praktickým dopadem bylo mj. i to, že nebylo možné koupit zemědělskou půdu, a to ani jako náhradu za půdu jinou, kterou stát vlastníkům odebíral. Jakýkoliv vlastnický přesun zemědělské půdy pak byl regulován státem, kdy bez jeho souhlasu si soukromá, státem přesně sociálně definovaná osoba, nemohla pořídit pozemek ve výměře nad 0,5 ha. Zákon č. 46/1948 Sb. ze dne , datum, zbavil vlastníky půdy s výměrou nad 50 ha dispozičních práv s jejich zemědělským majetkem (nejen s půdou) a následně zákon č. 43/1948 Sb., o zemědělském úvěru, zamezil vlastníkům zemědělské půdy nad 50 ha možnost získat jakýkoliv (tj. např. i provozní) úvěr pro zemědělské účely. Zákon č. 27/1949 Sb., o mechanizaci zemědělství, pak obsahoval zmocnění státu vykupovat mechanizační prostředky od fyzických osob, které neplní výrobní či vyživovací plán, nebo není-li těchto mechanizačních prostředků využito. V případě manželů , jméno FO, se posledně citovaný zákon stal vykonatelným ihned poté, kdy stát „vykoupil“ většinu jejich půdy, kterou ještě na počátku roku 1948 vlastnili a velká část jejich zemědělských strojů a mechanizace se stala nevyužitelnou. Jednalo se o odebrání bez náhrady, když ještě v roce 1972 za tyto stroje manželé , jméno FO, prokazatelně nedostali zaplaceno. V důsledku těchto zákonů se tak manželé , jméno FO, dostali do permanentních tísnivých poměrů, které se profilovaly na pozadí výstavby , adresa, vodní nádrže. K realizaci výstavby přehrady stát nepotřeboval celou výměru pozemků, jež na něj byla smlouvami z roku 1949 převedena. Vlastní stavba začala v červenci roku 1949 přípravnými pracemi nutnými pro založení vlastní přehradní hráze, která byla umístěna do místa vzdáleného několik kilometrů od původní usedlosti manželů , jméno FO, , zaplavování pozemků manželů , jméno FO, , které jim zůstaly po výkupu v březnu 1947 tak nebylo ani zdaleka na obzoru. Úplná koncepce výstavby vodního díla , adresa, a rozsah zaplaveného území pak byla stanovena až výměrem z , datum, . Stavba byla dokončena v roce 1955 a ve stejném roce došlo i k napuštění přehrady, kdy byly zaplaveny, nikoli však zcela a všechny, pozemky vykoupené manželům , jméno FO, v roce 1949. Např. pozemek PK č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, stavbou vodního díla dotčen nebyl vůbec, přičemž vědomí o nepotřebnosti tohoto pozemku pro vlastní výstavbu přehrady bylo dáno již předtím, než byl v prosinci 1949 vykoupen, když rekreační využití okolí , adresa, přehrady bylo projektováno souběžně se stavbou vodního díla. Deklarovaný záměr převodu pozemku na stát tak byl pouze fiktivní, neboť jeho využití bylo již předem určeno pro rekreační účely. Jednalo se přitom o lesní pozemek se vzrostlým lesním porostem, za který stát manželům , jméno FO, ničeho neuhradil. V této souvislosti dále poukázaly na to, že za původní vyvlastněnou usedlost č.p. 23 si manželé , jméno FO, koupili v červnu 1947 náhradní usedlost č.p. 18, která však nebyla v dobrém stavu a vyžadovala úplnou rekonstrukci, na kterou , jméno FO, namísto dřeva z vlastního lesa (v důsledku zákona č. 46/1948 Sb. a v něm uloženého zákazu dispozice s vlastním majetkem) pracně získávali stavební dřevo ze své původní usedlosti a sháněli prostředky na rekonstrukci prostřednictvím půjček. K otázce výkupních cen dále uvedly, že na základě tzv. výnosové metody znalec , tituly před jménem, , jméno FO, posudkem z roku 1946, potvrzeným dodatkem z , datum, , odhadl cenu pozemku PK č. , hodnota, na 1 Kčs/m2, smlouvu z prosince 1949 pak za něj stát ve výměře 48 975 m2 zaplatil pouze 20 hal/ m2 a ve výměře 33 208 m2 pak 1 Kčs/m2. Při uzavření smlouvy tak stát nerespektoval ani svůj vlastní odhad a pozemek byl postoupen na stát za cenu pro manžele , jméno FO, nevýhodnou. K výčtu nevýhodných podmínek rovněž poukázaly na nepřiměřenost protihodnoty, kterou za státem převzaté pozemky manželé , jméno FO, dostali. Pro manželé , jméno FO, jakožto zemědělce byla prioritní náhradou za vykoupené pozemky náhradní půda. Tu však nebylo možné od soukromé osoby v důsledku tehdy účinné shora uvedené legislativy koupit. Jedinou možností bylo získání náhradní půdy od státu, o což také manželé , jméno FO, usilovali, náhradní pozemky jim však byly odmítnuty s odůvodněním, že v obci není JZD. Ačkoliv pro zábor přehradou nedotčených pozemků (jejich částí) nebyl žádný zákonný důvod, původním vlastníkům vráceny nebyly. Výstavbou nedotčené pozemky pak stát převedl smlouvou ze dne , datum, do vlastnictví Lidového družstva pro rekreační výstavbu slapské oblasti, tj. právního předchůdce nynějšího , právnická osoba, . Žalobkyně nepožadovaly vydání žádného z pozemků a domáhaly se přiznání náhrady, a to zejména s odůvodněním, že předmětné pozemky byly po účinnosti zákona o půdě zastavěny (pozemek parc. č. st. 557, 377 a 379), bylo k nim zřízeno právo osobního užívání (pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), jedná se o část veřejné cesty (pozemek parc. č. 286/228) a tvoří funkční celek s jinými nemovitostmi a nelze je zemědělsky využít (pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Žalobkyně se rovněž ve smyslu § 11 odst. 3 zákona o půdě rozhodly nepožadovat přímé vydání pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, s tím, že jsou součástí maloplošného chráněného území Hrdlička – Ždáňská hora.3.

1. účastník řízení se k podané žalobě vyjádřil tak, že napadené rozhodnutí považuje za správné, souhlasil s tím, že nárok ohledně pozemku PK č. , hodnota, v k.ú. , adresa, nebyl uplatněn ve lhůtě. Tvrzení uváděná v žalobě ohledně uplatnění nároku jsou pouze spekulativními tvrzeními, nedoložené žádnými relevantními důkazy. Je zřejmé, že ve věci se objevil nový důkaz - podací kniha a nelze se tak odkazovat na předchozí rozhodnutí , Jméno účastníka J, , ani soudní rozhodnutí, kde tento důkaz nebyl k dispozici. Není pravdou, že podání ze dne , datum, není datováno (datum na konci textu) a že je podepsáno žalobkyněmi (je podepsáno advokátem, který převzal zastoupení). Na této listině bylo na poslední straně provedeno ověření totožnosti žadatelek dle občanských průkazů dne , datum, . Není tedy podepsáno žadatelkami, je podepsáno osobou, která provedla ověření, tj všechny podpisy jsou stejné. Podací razítko obsahuje titulní strana s přiděleným č. , hodnota, . Toto číslo se poté objevuje v dopisu pozemkového úřadu ze dne , datum, , kterým vyzval žadatelky k doplnění předepsanými doklady, aby mohl být zaevidován. Doklady byly pozemkovému úřadu dodány dne , datum, , o čemž svědčí zápis, ke kterému bylo přiděleno evidenční číslo , hodnota, . Informace o přidělení evidenčního čísla a potvrzení o uplatnění nároku je potom obsahem dopisu pozemkového úřadu ze dne , datum, . Je s podivem, že žalobkyně nejsou schopny doložit uplatnění dalších nároků ze dne , datum, takového rozsahu jakýmkoliv potvrzením, ačkoliv v dané věci byly právně zastoupeny. Listina ze dne , datum, nebyla ve spisu dříve, než spolu s dopisem ze dne , datum, .

1. účastník řízení byl ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o půdě vyzván k vydání nemovitostí výzvou , jméno FO, , , Jméno žalobkyně A, a , Jméno žalobkyně B, ze dne , datum, , doručené , datum, , konkrétně pozemku č. kat. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jehož nárok uplatnily ve svém podání pozemkovému úřadu ze dne , datum, . Ohledně dalších pozemků žádnou výzvu k vydání 1. účastníku nezaslaly, vydání jiného pozemku s ním nikdy neprojednávaly. Dále 1. účastník nesouhlasil s tvrzeními uvedeními v žalobě ohledně tísně a nápadně nevýhodných podmínek. O stavbě zdymadla na Vltavě věděl , jméno FO, nejméně od roku 1926, kdy byl projekt zveřejněn a pan , jméno FO, do něj nahlédl. Pozemek PK č. , hodnota, v k.ú. , adresa, byl spolu s dalšími pozemky manželi , jméno FO, postoupen na Československý stát smlouvou ze dne , datum, za odškodné smluvené na částku , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, Kčs, přičemž částka , Anonymizováno, , Anonymizováno, Kčs byla manželům , jméno FO, vplacena , datum, a částka 200 000 Kčs byla vyplacena dne , datum, . Na Československý stát přešla dle této smlouvy povinnost platit daně ode dne okupace, tedy ode dne , datum, . Uzavření této smlouvy předcházelo uzavření Smlouvy o náhradě z příčiny vyvlastnění ze dne , datum, , dle které manželé , jméno FO, odstoupili Československému státu nemovitosti – celé pozemkové parcely v k.ú. , adresa, uvedené v článku II. smlouvy. Zároveň v čl. III. této smlouvy odstoupili manželé , jméno FO, mj. i díl pozemku PK č. , hodnota, za odškodné plus minus , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, Kčs. V odst. III. této smlouvy je uvedena pouze celá výměra takto odstoupených částí pozemků 27 ha 58 a 68 m2. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že knihovní odstoupení těchto částí bude předmětem zvláštní smlouvy. Manželé , jméno FO, podepsali již dne , datum, Protokol ohledně výkupu pozemků ke stavbě, obsahující vymezenou část pozemků parc. č. , hodnota, o výměře 48 975 m2. Cena uvedená za tento pozemek v odhadu , tituly před jménem, , jméno FO, z roku 1946 byla odhadnuta na 0,20 Kčs za m2. Pozemek byl označen jako neplodná kultura, břehy a skály. V tomto protokolu bylo ujednáno, že manželé , jméno FO, postupují Československému státu uvedené označené pozemkové plochy za smluvené jednotkové ceny do závad prostého vlastnictví a souhlasí s tím, aby Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze uvázalo se v držbu těchto pozemkových ploch tak, aby se stavebními pracemi kdykoliv mohlo být počato. V protokolu je dále oběma účastníky dojednáno, že konečné ohraničení a vyměření bude provedeno měřičskými orgány po skončení stavby a dle takto zjištěné skutečné zabrané plochy bude i celkový obnos odškodného podle jednotkových cen číselně vypočten a na tomto základě konečná úmluva sepsána. V pozemkové knize knihovní vložky č. , hodnota, a 47 pak byly ve dnech 1. a , datum, v tomto smyslu zapsány poznámky (čd 142 a 144). Před podpisem smlouvy ze dne 12. a , datum, byl proveden dne , datum, další odhad pozemků , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy ohledně pozemku PK 286 byla cena upravena a další část pozemku byla ohodnocena cenou 1 Kčs, tedy cenou 5x vyšší, než bylo dohodnuto v lednu 1947. Z dodatku zcela jednoznačně vyplývá, že ohledně plochy pozemku PK , Anonymizováno, ve výměře 48 975 m2 byla tato část považována již za státem vykoupenou a je v kolonce vykoupeno v roce 1946. Pokud žalobkyně argumentovaly tím, že stát o výkupu pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v době podpisu protokolu z , datum, neuvažoval, toto lze vysvětlit změnou projektu z roku 1949, kdy přehradní zeď byla oproti původnímu projektu posunuta o 200 m směrem po toku vody. Podle nově upraveného projektu tak bylo potřeba vykoupit další části potřebných pozemků, mj. PK č. 296/3, 286 a 299. Skutečnosti prokazující dle žalobkyň existenci tísně nemají žádnou souvislost s projevem vůle, který , jméno FO, učinili svobodně již v roce 1947. Žalobkyněmi zmiňované právní předpisy již nemohly ovlivnit uzavření smlouvy v roce 1947, kterou účastníci byli nepochybně vázáni a ze které již proběhlo plnění na obou stranách. Projev vůle směřující k převodu předmětných pozemků byl manželi , jméno FO, učiněn ještě před , datum, , převážná část peněžních prostředků za odstoupení předmětných pozemků byla vyplacena před podpisem smluv v roce 1949 a smlouvami v roce 1949 byl tento proces pouze knihovně dokončen. V daném případě tak manželé , jméno FO, byli již vázáni svými projevy vůle, které učinili v roce 1946 a 1947, které byly jednoznačně závazné. Důvodem k podepsání smlouvy ze dne , datum, zcela nepochybně nebyla tíseň či donucení, ale skutečnost že se k podpisu takové smlouvy zavázaly již v roce 1947 a částečné plnění dle této smlouvy již přijali.4.

2. účastník řízení se k podané žalobě vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává a napadené rozhodnutí považuje za věcně správné.

2. účastník nebyl žalobkyněmi informován o uplatnění restitučního nároku a po roce 1991 některé pozemky převedl na nové vlastníky, aniž by v katastru nemovitostí byla poznámka o tom, že mají být dotčeny restitucí. Pozemkový úřad v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí, že restituční nárok nebyl uplatněn v zákonné lhůtě, tj. do , datum, , s čímž se 2. účastník ztotožňuje. Břemeno tvrzení ohledně včasnosti uplatnění nároku leží na žalobkyních a pokud tvrdí chaos v doručování s tím, že se doporučovalo jak na okresní úřad, tak přímo na pozemkový úřad, pak by měly předložit doklad o doručení podání alespoň jednomu z těchto úřadů. Pokud by žalobkyně podání na pozemkový úřad doručily, musely by disponovat dokladem o jeho odeslání poštou, případně by měly na kopii vyznačeno podací razítko. Taková je běžná praxe a odpovídá i legislativě. Pokud žalobkyně postupovaly nedbale, těmito doklady nedisponují, nemůže to jít k tíži nikoho jiného, než samotných žalobkyň. Podle 2. účastníka je irelevantní, jakou spisovou značkou je podání žalobkyň ve spisu označeno. Pokud chtějí žalobkyně ze značky 142/91 dovozovat, že nárok uplatnily již v roce 1991, pak k tomu 2. účastník poukázal na to, že podání žalobkyň je datováno , datum, . Žalobkyně by dle 2. účastníka měly prokázat i to, že dokument datovaný , datum, byl doručen pozemkovému úřadu před , datum, v té podobě, že byl žalobkyni podepsán v době , datum, až , datum, . Druhý problém dokumentu datovaného , datum, spatřoval v tom, že ve výčtu požadovaných pozemků vůbec neobsahuje pozemky, jejichž vydání se žalobkyně domáhají v tomto řízení. Dle 2. účastníka řízení pak není dán ani restituční titul ve smyslu § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě, kdy právní předchůdci žalobkyň vlastnili pozemky určené k vyvlastnění v souvislosti se stavbou slapské přehrady, která byla plánována za 1. republiky, za německé okupace i po 2. světové válce. Manželé , jméno FO, uzavřeli z tehdy ještě demokratickým státem v roce 1947 protokol o postoupení částí pozemků za dohodnuté odškodnění. V protokolu je výslovně uvedeno, že konečné vyměření a ohraničení bude provedeno příslušnými orgány po skončení stavby a dle skutečně zabrané plochy bude vypočteno i odškodné, o čemž bude sepsána zvláštní smlouva. Dále právní předchůdci žalobkyň uzavřeli s tehdy ještě demokratickým státem v roce 1947 smlouvu o náhradě příčiny vyvlastnění, dle které se zavázali státu postoupit vlastnictví pozemků, uvedených ve smlouvě, a to za odškodné a další pozemky za odškodné, které obdržely (998 000 Kčs), na stát postoupili. Ve smlouvě je uvedeno, že titul k zápisu v pozemkové knize bude vytvořen jako zvláštní dokument následně. Teprve poté právní předchůdci žalobkyň uzavřeli s již nedemokratickým státem 2 smlouvy (v roce 1949), kterými stát nabyl vlastnictví pozemků za příslušnou náhradu, kdy převod vlastnictví byl následně zaznamenán i v pozemkových knihách. Přitom držba části pozemků státem započala již v roce 1947, zbytek až v roce 1950. Část odškodného obdrželi právní předchůdci žalobkyň již v roce 1946, část v roce 1949 a o části tvrdí, že ji neobdrželi vůbec. Přítomnost tísně i nápadně nevýhodných podmínek je nutno posuzovat v kontextu celé věci, z něhož plyne, že stavba slapské přehrady, pro kterou došlo k vyvlastnění pozemků, byla připravována již dávno před , datum, . Tento proces včetně uzavření klíčových dokumentů se odehrál převážně před uvedeným datem, kdy nejpodstatnějšími dokumenty jsou právě dokumenty z roku 1947, kterými se manželé , jméno FO, zavázali státu postoupit uvedené pozemky zvláštní smlouvou, která měla být uzavřena později. Fakticky jde o ekvivalent smlouvy o smlouvě budoucí, kterou znal již tehdy účinný všeobecný občanský zákoník. Právní předchůdci žalobkyň chápali uzavření smluvních dokumentů v roce 1949 jako dokončení procesu závazně dohodnutého v roce 1947, vůle jednajících pozemky převést na stát tedy byla projevena za poměrů demokratických, před počátkem rozhodného období dle zákona o půdě, a pokud by nebylo změny režimu, na věci by se nic nezměnilo a pozemky by právním předchůdcům žalobkyně byly vyvlastněny ve stejném rozsahu a za tutéž náhradu ve veřejném zájmu na stavbě přehrady. V daném případě tak podle 2. účastníka rozhodně nešlo o politický nátlak. Okolnost, zda později stát své smluvní závazky vůči právním předchůdcům žalobkyň dodržel či nikoliv, nemůže mít vliv na to, zda právní předchůdci žalobkyň právně jednali v tísni. Manželům , jméno FO, byl zestátněn statek a menšina pozemků již před rokem 1948, stejně tak jim byla i vyplacena většina odškodného (, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, milionu Kčs oproti sjednaným , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, milionu Kčs), ačkoliv knihovně získal stát větší výměru pozemků až po roce 1948 a menší část odškodného zřejmě nezaplatil. Okolnost, že právní předchůdci žalobkyň neměli dostat menší část náhrad za vyvlastněný majetek, nemůže založit tíseň zpětně ke dni právního jednání. Obdobně platí, že na tíseň zpětně nelze usuzovat z toho, že stát později omezil nakládání s půdou, respektive že perzekuoval sedláky. V daném případě nebyla smlouva uzavřena ani za nápadně nevýhodných podmínek, když sjednaná cena vycházela z tehdejšího zákonodárství a cena nastavená v roce 1946 až 1947 byla respektována i v dokumentech z roku 1949. Nápadně nevýhodné nebyly ani jiné smluvní podmínky.

2. účastník dále namítal, že vydání pozemků brání § 11 odst. 1 písm. c), d) a e) zákona o půdě, neboť předmětné pozemky byly součástí areálu chatové osady Ždáň, autokempu Ždáň, tedy objektů, které nesporně vznikly již před rokem 1991, vznikly dokonce i před , datum, . Jedná se tedy o pozemky zastavěné, tvořící funkční celek se zastavěnými pozemky a o pozemky, na nichž se nachází chatová osada a na kterých bylo zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení. V dané věci je pak třeba hodnotit funkční spojení předmětných pozemků a jejich prostorovou návaznost v tom smyslu, že se jedná o takové spojení nemovitostí, které vykazují povahu uceleného souboru nemovitostí - areálu. Většina dotčených pozemků tvoří komunikace, příjezdové cesty, zahrady, jsou v nich umístěny inženýrské sítě a další funkčně spojené pozemky s pozemky zastavěnými rekreačními chatami. Dále 2. účastník řízení namítl, že není postaveno najisto, že žalobkyně jsou právními nástupkyněmi po , jméno FO, , který byl manželem a dědicem dcery manželů , jméno FO, - , jméno FO, .

5. Vedlejší účastník , tituly před jménem, , jméno FO, namítl, že není osobou povinnou k vydání nemovitosti podle § 5 zákona o půdě a pozemky v jeho vlastnictví nelze ve smyslu s § 14a zákona o půdě vydat. Uvedl, že pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, nabyl do svého výlučného vlastnictví společně s pozemky parc. č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, od , jméno FO, . Jeho právní předchůdce pak předmětné pozemky nabyl kupní smlouvou ze dne , datum, od 2. účastníka řízení, který v kupní smlouvě deklaroval, že nemovitosti jsou prosty závad. Vedlejší účastník tak předmětné nemovitosti nabyl v dobré víře, založené prohlášením právního předchůdce, že vůči nim neuplatňuje práva žádná 3. osoba. Na možnost vydání předmětných nemovitostí nemohl vedlejší účastník usuzovat ani z jejich účelového určení, neboť se nejednalo o pozemky zemědělsky obhospodařované. Současně neexistoval žádný veřejný registr restitučních nároků, kde by si vedlejší účastník tuto otázku mohl ověřit. Právní závady nebyly zjištěny ani ve veřejném seznamu. Nadto shora uvedené pozemky vedlejšího účastníka tvoří jeden funkční celek, žalobou dotčené pozemky byly zastavěny a je na místě zvažovat nemožnost vydání nemovitostí dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Ve vztahu k pozemkům vedlejšího účastníka by tak měla být žádána náhrada, nikoliv jejich vydání.

6. Vedlejší účastník , Jméno účastníka A, uvedl, že pozemek parc. č. 296/181 slouží k obslužnosti k chatě a je na něm umístěna vodoměrná šachta pro 4 chaty. Pozemek parc. č. 296/87 pak slouží k obslužnosti ke třem chatám. Oba dva uvedené pozemky koupil od 2. účastníka řízení, kdy při ověřování na katastru nemovitostí nebyl žádný záznam o možné blokaci, která by zabraňovala koupení pozemku.7. , právnická osoba, , Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město , adresa, , Pobočka , adresa, se k podané žalobě věcně nevyjádřil.

8. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z rozhodnutí , Jméno účastníka J, , Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. město Prahu ze dne , datum, , č. j. SPU , č. účtu, , soud zjistil, že k nároku na vydání zemědělského majetku uplatněného , adresa, , zemřelou dne , datum, , , Jméno žalobkyně A, a , Jméno žalobkyně B, , zastoupenými na základě plné moci , tituly za jménem, , jméno FO, , oprávněnými osobami ve smyslu § 4 odst. 2 písm. c) a § 4 odst. 4 zákona o půdě bylo podle § 9 odst. 4 zákona o půdě rozhodnuto tak, že žalobkyně nejsou vlastnicemi každá ideální ½ pozemků v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , mj. částí pozemku pozemkového katastru (PK) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dle katastru nemovitostí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaných na LV č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, zapsaných na LV č. , hodnota, , parc. č. st., Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zapsaných na LV č. , hodnota, ), částí pozemku PK č. , hodnota, (dle katastru nemovitostí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, ) a částí pozemku PK č. , hodnota, (dle katastru nemovitostí pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, zapsaných na LV č. , hodnota, ). V odůvodnění správní orgán uvedl, že rozhodnutí je vydáváno k nároku , Jméno žalobkyně A, a , Jméno žalobkyně B, na vydání nebo náhradu zemědělského majetku podle zákona o půdě, který byl v původním vlastnictví manželů , jméno FO, (1/2) a , jméno FO, (1/2). Nárok byl dne , datum, zaevidován pod č.j. SPU , č. účtu, u , Jméno účastníka J, . Jedná se o majetek, jehož část kromě jmenovaných osob nárokovala i paní , adresa, podáním ze dne , datum, u Okresního úřadu , adresa, -západ, pozemkového úřadu. , adresa, , r.č., která byla dcerou původních vlastníků, zemřela dne , datum, . Nárok ve smyslu § 4 odst. 4 přešel na základě Usnesení obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, na jejího manžela pana , jméno FO, , který zemřel dne , datum, a jeho závětními dědičkami se na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, staly , Jméno žalobkyně A, a , Jméno žalobkyně B, , které jsou dcerami , jméno FO, , rozené , jméno FO, , jež byla rovněž dcerou původních vlastníků. Jmenované jsou tak oprávněnými osobami k ideální ½ nárokovaného majetku ve smyslu § 4 odst. 2 písm. c) cit. zákona a k ideální ½ ve smyslu § 4 odst. 4 cit. zákona. V řízení jsou zastoupeny na základě generálních plných mocí panem dr. , jméno FO, . V předchozím správním řízení, vedeném ještě před účinností zákona o Státním pozemkovém úřadu, vydal pozemkový úřad , adresa, -západ, jako věcně a místně příslušný správní orgán, několik rozhodnutí ve věci, na něž toto rozhodnutí navazuje, stejně jako navazuje na předchozí rozhodnutí vydaná současným správním orgánem. Uvedené rozhodnutí bylo vydáno k návrhu zástupce oprávněných osob ze dne , datum, , kterým restituentky požadovaly vydat, ev. rozhodnutí, že nejsou spoluvlastnicemi ve výroku uvedených pozemků s tím, že jim bude poskytnuta náhrada podle § 14, resp. § 16 zákona o půdě. Porovnání parcel katastru nemovitostí a pozemkového katastru u všech pozemků provedl správní orgán. Správní orgán konstatoval, že ke dni účinnosti zákona o půdě prováděl správní řízení ve věci nároků dle zákona o půdě věcně a místně příslušný správní orgán, jímž byl okresní úřad , adresa, -západ, pozemkový úřad. Ve správním spise tohoto orgánu je založeno uplatnění nároku podle zákona o půdě ze dne , datum, , podepsané žadatelkami , adresa, , , Jméno žalobkyně A, a , Jméno žalobkyně B, , zastoupenými advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, . Podání bylo doručeno na podatelnu Okresního úřadu , adresa, -západ dne , datum, pod číslem jednacím 6854/3426 a zapsáno do jeho podací knihy, což potvrzuje razítko podatelny úřadů otisknuté na žádosti adresované Lidovému družstvu pro rekreační činnost , adresa, a Pozemkovému úřadu pro Prahu-západ. V uvedeném podání žadatelky v článku I. konstatují, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, byli každý jednou polovinou vlastníkem pozemků č. kat. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jež byly zapsány ve vložce č. , hodnota, pozemkové knihy pro k.ú. , adresa, a článkem II. vyzývají k vydání parcel vzniklých z uvedených pozemků, a to parcely č. kat. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a části č. kat. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , které byly předmětem rozhodnutí o vyvlastnění ze dne , datum, , a dále zbytku parcely č.kat. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a části č. kat. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , které byly vykoupeny kupní smlouvou z , datum, . Zároveň uvádějí, že pozemky mohly přejít do vlastnictví státu v důsledku dalších důvodů uvedených v § 6 zákona o půdě. Výzva obsahovala výhradně shora uvedené pozemky, nebo jejich části, a z textu uplatnění nároku není možné vyvodit, že by se vztahovala i na jiný majetek ve vlastnictví manželů , jméno FO, . Okresní úřad , adresa, -západ, pozemkový úřad, potvrdil přijetí podání dopisem z , datum, a vyzval žadatelky k doplnění dokladů, aby podání mohlo být zaevidováno mezi restituční nároky. Dopisem z , datum, žadatelkám sděluje, že podání eviduje ve své interní evidenci pod číslem jednacím 1051/1993. Nárok na vydání shora uvedených parcel pak byl správním orgánem kompletně vyřízen vydáním několika rozhodnutími ve správním řízení ještě před účinností zákona o Státním pozemkovém úřadu. Pozemky specifikované v podání ze dne , datum, pak vznikly z pozemků pozemkového katastru, které nebyly součástí řádně uplatněného restitučního nároku z , datum, . Dále správní orgán uvedl, že v předchozím řízení zástupce restituentek vyvozoval další nároky z listiny s datem , datum, , která však nebyla zaevidována u Okresního úřadu , adresa, -západ a , tituly za jménem, , jméno FO, ji správnímu orgánu poprvé doručil dopisem č.j. 5213/05 dne , datum, . Již v předchozím řízení správní orgán konstatoval, že tato listina není řádným uplatněním nároku, proto nároky z ní vyvozované nepovažuje za zákonné, ale z důvodu nedostatku listinných důkazů, kdy zejména neznal místo uložení podací knihy Okresního úřadu , adresa, -západ po zrušení okresních úřadů v roce 2002, vydal několik rozhodnutí ve věci i k dodatečně doplňovaným dílčím uplatněním nároku. V souvislosti s podáním restituentek doručeným Krajskému pozemkovému úřadu dne , datum, však správní orgán provedl šetření v jednotlivých archivech státních úřadů a zjistil, že podací kniha zaniklého Okresního úřadu , adresa, -západ je uložena ve spisovně , právnická osoba, , adresa, . Dne , datum, na uvedeném pracovišti provedl šetření, tj. lustraci podacích knih Okresního úřadu , adresa, -západ a vyvodil ve správním řízení závěry odlišné od předchozího správního řízení, kdy nárokované nemovitosti nevydával výhradně z důvodu neprokázání existence restitučního titulu. V této souvislosti dále uvedl, že na základě tehdy platných zákonů musela být veškerá podání podle zákona o půdě adresována okresním úřadům, kde byla až do dne jejich zániku přijímána podatelnou okresního úřadu a zapisována pod podacím číslem chronologicky do podacích knih s dalšími údaji, jimiž jsou datum podání, identifikace odesílatele, obsah podání, předchozí podací číslo ke stejnému obsahu, přílohy, signatura vyřizujícího, způsob a datum vyřízení a ukládací znak. Při osobním podání byl žadateli příjem listiny potvrzen razítkem podatelny, které obsahovalo název úřadu, datum doručení, číslo jednací, počet příloh, místo zpracování a ukládací znak. Okresní pozemkové úřady, jako jeden z referátů okresního úřadu, měly ukládací znak č. 203/4. Totožné podací razítko bylo otisknuto na všech doručených podáních adresovaných pozemkovému úřadu, která pak byla podatelnou předána tomuto referátu k vyřízení. Pozemkový úřad vlastní podatelnu neměl, proto za platné doručení listiny okresnímu pozemkovému úřadu bylo v souladu s platnou legislativou považováno výhradně doručení, které bylo zapsáno v podací knize okresního úřadu. Restituční nárok ze dne , datum, , doručený pozemkovému úřadu pro Prahu-západ dne , datum, ve všech ohledech splňuje shora uvedené požadavky na platnost dokladu, tj. je opatřen razítkem podatelny okresního úřadu , adresa, -západ se všemi výše uvedenými údaji a je zapsán v podací knize uvedeného úřadu pod čj. 6854/3426 dne , datum, . Listina datovaná , datum, , z jejíhož obsahu je vyvozován další restituční nárok postupně konkretizovaný jednotlivými podáními , tituly za jménem, , jméno FO, doručovanými pozemkovému úřadu až do současnosti, zcela postrádá razítko podatelny okresního úřadu a jiná listina, která by svědčila o uplatnění nároku u věcně a místně příslušného správního orgánu ve lhůtě dle zákona o půdě, není ve spisu založena, ani vedena v evidencích pozemkového úřadu. Za předpokladu, že listina datovaná , datum, mohla být okresnímu úřadu doručena nejdříve uvedeného dne, provedl správní orgán podrobnou fyzickou lustraci všech zápisů v podací knize okresního úřadu od dne , datum, do , datum, včetně, tj. do posledního dne platnosti lhůty k podání nároku dle zákona o půdě, a zápis o doručení této listiny nenašel. Je tedy zřejmé, že uvedená listina nebyla správnímu orgánu doručena zákonnou cestou v zákonné lhůtě k uplatnění nároku. Pokud se týká evidenčního čísla jednacího 1051/1993, pod kterým byl nárok pozemkovým úřadem vyřizován, jednalo se o interní evidenční číslo pozemkového úřadu, pod nímž byl vyřizován nárok doručený , datum, . Interní pomocná evidence pozemkového úřadu , adresa, -západ byla vedena v zelených sešitech formátu A4, kde je zapsáno shora zmiňované interní evidenční číslo na straně 4 až 5 jako podání , jméno FO, . Tomu též odpovídá výše zmiňovaný dopis z , datum, adresovaný advokátní kanceláří , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým tehdejší správní orgán potvrzuje přijetí podání doručeného , datum, a jeho zaevidování mezi restituční nároky. Současně podací knihy okresního úřadu s chronologickými zápisy všech podání dokládají, že všechna další podání k doplnění nároků žadatelek a související korespondence s dalšími osobami, byly rovněž evidovány v podacích knihách okresního úřadu a opatřovány razítkem podatelny s novými čísly jednacími. Vzhledem k tomu, že správní orgán provedl v roce 2017 dodatečné doplnění důkazů fyzickým šetřením v podacích knihách okresního úřadu , adresa, -západ a porovnal jejich zápisy se zápisy v interní evidenční knize pozemkového úřadu, má za jednoznačně prokázané, že restituční nárok na vydání jiného zemědělského majetku než toho, který byl předmětem nároku uplatněného u okresního úřadu dne , datum, pod čj. 6854/3426, nebyl do spisu doručen, respektive byl doručen až po uplynutí zákonné lhůty. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Z doručenky datové zprávy se podává, že napadené rozhodnutí bylo právnímu zástupci žalobkyň doručeno dne , datum, .

9. Z návrhu na vydání rozhodnutí datovaného dne , datum, se podává, že žalobkyně jako oprávněné osoby podle zákona č. 229/1991 Sb., zastoupené , tituly za jménem, , jméno FO, , navrhly, aby , právnická osoba, , Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. město Prahu v souladu s § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. vydal rozhodnutí, podle kterého jsou žalobkyně v podílu ½ k celému restitučnímu nároku spoluvlastníky pozemků zapsaných v katastru nemovitostí vedeném pro katastrální území , adresa, , podle stavu ke dni , datum, , a to pozemkové parcely parc. č. 296/106, 297/229, 296/244, 296/87, 296/223, 296/160, 296/181, 296/82, 296/282, 296/95, 296/280, 296/184, 296/393, 296/228, 296/197, 296/198, 296/644, 296/643, 296/178, stavební parcely č. st. 557, pozemkové parcely č. 296/639, stavební parcely č. st. 377 a 379 a pozemkové parcely č. 296/632 (vše původní části pozemku PK č. 296/3), pozemkové parcely č. 296/456 (části původního pozemku PK č. , hodnota, ), pozemkové parcely č. 296/126 (části původního pozemku PK 296/1), pozemkové parcely č. 284/32 a 299 (části původního pozemku PK č. , hodnota, ), pozemkové parcely č. 286/9 (části původního pozemku PK č. , hodnota, ) a pozemkové parcely č. 286/4 (části původního pozemku PK č. , hodnota, ), a dále, že nejsou spoluvlastníky pozemků parc. č. st. 995, 868/1 a 286/7, za které jim bude vydána náhrada podle § 14, resp. § 16 zákona č. 229/1991 Sb. Návrh byl Státnímu pozemkovému úřadu doručen dne , datum, .

10. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, , se podává, že v řízení o pozůstalosti po panu , jméno FO, soud schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti ve znění, že každá z žalobkyň dědí polovinu veškerého majetku náležejícího do pozůstalosti s tím, že do aktiv pozůstalosti jsou zahrnuty mj. veškeré restituční nároky zůstavitele coby dědice své předemřelé manželky paní , jméno FO, , coby oprávněné osoby dle zákona č. 229/1991 Sb., jako právní nástupkyně manželů , jméno FO, , přičemž všechny tyto nároky byly uplatněny u Pozemkového úřadu v zákonem stanovené lhůtě do roku 1993, avšak do dnešního dne nejsou v plné míře specifikovány a správním orgánem o nich nebylo rozhodnuto.

11. Z listiny označené jako „Výzva a uplatnění nároku k vydání nemovitostí“ datované dnem , datum, soud zjistil, že žalobkyně spolu s paní , adresa, uplatnily prostřednictvím jejich zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, u Pozemkového úřadu pro Prahu západ nárok na vydání pozemků dle PK č. kat 284/1, 289/1, 296/1, 296/5, 286/1, 286/2 a 286/3, jež byly zapsány ve vložce č. , hodnota, pozemkové knihy pro k.ú. , adresa, . Tato listina je opatřena podacím razítkem Okresního úřadu , adresa, -západ ze dne , datum, s uvedením čj. 6854. Dne , datum, byly na listinu doplněny identifikační údaje a podpisy navrhovatelek.

12. Z kopie podací knihy Okresního úřadu , adresa, západ z , datum, soud zjistil, že uvedeného dne byla přijata výzva k uplatnění nároku k vydání nemovitostí od žalobkyň a paní , jméno FO, pod číslem , hodnota, . Toto podání bylo doručeno z advokátní kanceláře , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , uloženo pod zn. PÚ 203/4. , jméno FO, kolonky předchozí číslo je dopsáno 729/93. K datu 3. 3. je dále evidováno podání od , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, s obsahem „Doklady – M. , jméno FO, , J. , jméno FO, , P. , jméno FO, “, zapsané pod č. , hodnota, , jako předchozí č. je uvedeno 729/93/4873/94, uloženo pod zn. PÚ 203/4.

13. Z kopie dopisu žalobkyně a) ze dne , datum, soud zjistil, že v něm píše pozemkovému úřadu o tom, že byla informována , tituly před jménem, Permusem, že jejich žádost byla doručena dne , datum, . Zároveň informuje o tom, že zjistili, že manželé , jméno FO, měli více pozemků, proto žádost v nejbližší době ještě rozšíří.

14. Z listiny označené jako „Uplatnění restitučního nároku podle zákona č. 229/91 Sb.“ datované dne , datum, , adresované Okresnímu úřadu , adresa, západ, Pozemkovému úřadu, se podává, že žalobkyně a paní , adresa, jako osoby blízké zemřelých manželů , jméno FO, a , jméno FO, , rolníků v , adresa, , uplatňují restituční nárok k polnostem a lesům, jejichž byli vlastníky a které jim byly po roce 1948 vyvlastněny nebo proti jejich vůli vykoupeny. Současně uplatňují nárok na poskytnutí náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, které byly manželům , jméno FO, státem odebrány. Dále je zde uvedeno, že žadatelka , adresa, je dcerou , jméno FO, a , jméno FO, , žadatelky , Jméno žalobkyně B, a , Jméno žalobkyně A, jsou dcery zesnulé , jméno FO, , druhé dcery manželů , jméno FO, . Žadatelky se důvodně domnívají, že jsou osobami oprávněnými podle zákona č. 229/91 Sb., a žádají pozemkový úřad, aby jejich žádost zaregistroval. Žádost je podepsána žalobkyněmi a paní , jméno FO, . Součástí spisu jsou pak dvě kopie těchto žádostí s tím, že na jedné z nich je rukou dopsaná značka PU 142/91.

15. Z výzvy k vydání zemědělského majetku ve smyslu zákona č. 229/91 Sb. ze dne , datum, se podává, že , jméno FO, , sestra pana , jméno FO, uplatnila za sebe a v zastoupení , jméno FO, nárok na vydání jeho pozemků, zejména pozemku č. 283/1, 296/3 a 296/1 s tím, že v jeho majetku jich ale bylo více. Na listině je vyznačeno pouze datum , datum, a poznámka psaná rukou „uplatnění nároku“, podací razítko na listině není patrné. Ze sdělení Pozemkového úřadu , adresa, -západ z , datum, soud dále zjistil, že nárok nebyl uplatněn včas, neboť byl Okresnímu úřadu , adresa, -západ doručen dne , datum, , tedy po zákonné lhůtě. Z kopie podací knihy soud zjistil, že k datu 2. 2. bylo zaevidováno podání paní , právnická osoba, s obsahem označeným jako „Vrácení majetku p.č. 296/4 v k.ú. , adresa, “, s pozn. M. , jméno FO, , uloženo pod sp. zn. PÚ 203/4.

16. Z dopisu Okresního úřadu , adresa, -západ – pozemkový úřad ze dne , datum, soud zjistil, že pozemkový úřad prostřednictvím , jméno FO, sdělil , tituly před jménem, Permusovi, že včas uplatněný restituční nárok z , datum, nebyl zaevidován do rejstříku restitucí, neboť je třeba k uplatnění nároku doplnit další doklady (s odkazem na přílohu), aby nárok mohl být zaevidován. Dáno na vědomí je žalobkyním a paní , jméno FO, . Z přehledu dokladů k uplatnění nároku na pozemkovém úřadu a k výzvě o vydání nemovitostí podle zákona č. 229/91 Sb. soud zjistil, že se obsahuje seznam listin, které je třeba doložit. Současně je zde uvedeno, že všechny v dokumentu uvedené doklady je třeba předložit jako originály s tím, že pravost kopií si poté úřad ověří sám. Vzhledem k vysokému počtu žádostí, které na úřad přicházejí, prosí žadatele o pochopení delších termínů při vyřizování.

17. Z dopisu Okresního úřadu , adresa, -západ, pozemkového úřadu, ze dne , datum, soud zjistil, že pozemkový úřad , tituly před jménem, Permusovi potvrdil, že obdrželi uplatnění nároku na zemědělský majetek dle zákona č. 229/91 Sb., které vedou pod č.j. 1051/1993. Vzhledem k vysokému počtu podaných žádostí budou vyřizovány postupně, prosí proto žadatele o pochopení delších termínů.

18. Z kopie příslušené stránky podacího deníku Okresního úřadu , adresa, západ pro rok 1993 soud zjistil, že pod č. , hodnota, je ke dni 15. 2. zaevidováno oznámení o poplatcích za znečištění ovzduší. K záznamu je dopsáno předchozí číslo 633/92, uloženo pod sp. zn. 245/1.

19. Z kopie interní evidence pozemkového úřadu soud zjistil, že pod poř. č. , hodnota, je zde ke dni , datum, zaevidována žádost paní , jméno FO, , přičemž v poznámce je uvedeno zastoupení , tituly před jménem, Permusem a č. 1440/667 a 6854/3426.

20. Z protokolu Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a) v rámci účastnického výslechu v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, uvedla, že v rozhodné době vůbec neměly se sestrou povědomí o tom, kolik a jaké pozemky jejich prarodiče vlastnili. Vše řešila spíše jejich teta paní , jméno FO, , která jí, protože žalobkyně a) byla na mateřské dovolené, posílala obstarávat potřebné záležitosti. Poté nastoupila do práce v , jméno FO, na finanční úřad, kde jí doporučili , tituly před jménem, , jméno FO, . Kromě nich své restituční nároky uplatňovala také paní , jméno FO, , sestra dědy , jméno FO, , která sehnala , tituly před jménem, , jméno FO, . S tím ale pak byly problémy a bylo těžké od něj získat podklady, které měl u sebe. Oni je od něj nakonec na rozdíl od , jméno FO, získali a na jejich podkladě potom , tituly před jménem, Permus podal v prosinci 1992 žádost. Celou věc potom řešil její strýc pan , jméno FO, , který přišel s tím, že uplatní tu obecnou žádost, sepsal jí, a pak jí podali. Toto mu zřejmě poradil někdo z přátel, kteří také uplatňovali své restituční nároky. Zpětně se dívala, že , datum, byl pátek, což by odpovídalo, protože k nim , jméno FO, jezdili na víkendy. Jak přesně se žádost doručovala, si žalobkyně již nevybavovala, ale domnívala se, že ji na pozemkový úřad musela donést ona osobně. , jméno FO, na úřad jezdila často, měli tam ředitelství, takže si myslela, že ji rodina pověřila, aby to tam dodala. Nosila tam takto hodně dokumentů a nikdy jí tam nic nepotvrdili, ani s sebou neměla kopie. Takto to v té době fungovalo běžně, a to i u ní v práci na finančním úřadě. Jestli tuto žádost zasílali také poštou, to si žalobkyně nepamatuje. Žalobkyně si naopak pamatuje, že jejich restituční věc byla celá vedena pod číslem , hodnota, . Žalobkyně celou restituci brala jako jeden celek, domnívala se, že tak k tomu přistupovali i na úřadě. Listiny, co tam nosila, nosila všechny k té jedné značce. Na dotaz soudu identifikovala oba své podpisy na dopisu ze dne , datum, i na žádosti ze dne , datum, . K dopisu ze dne , datum, uvedla, že tento našla i mezi svými podklady. Zřejmě ji někdo tehdy instruoval, aby ho napsala. Měla tehdy elektrický psací stroj, což by odpovídalo. Na dotaz, jakým způsobem probíhal podpis obecné žádosti z , datum, , uvedla, že ji zřejmě přivezl již hotovu pan , jméno FO, a ony to pak podepsaly. Určitě to podepisovaly vícekrát, dělaly to tak vždycky, ale originál již dnes nikdo z rodiny nemá. Ohledně zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyně uvedla, že ho měly pouze pro podání té žádosti. Obsah té žádosti z prosince s ním řešila hlavně paní , jméno FO, a , jméno FO, , ony věděly, o jaké pozemky se přibližně jednalo. Žalobkyně o tom vůbec neměly přehled. Obecně se v rodině říkalo, že těch pozemků bylo daleko více, ale nevěděli které. Co se týče spolupráce s , tituly před jménem, , jméno FO, , tak ta byla zahájena koncem roku 2004. Teprve on začal řešit konkrétní pozemky na podkladě obecné žádosti. V mezidobí úřad vyřizoval žádost z prosince 1992, oni doplňovali potřebné dokumenty a čekali na nějaké rozhodnutí. První rozhodnutí přišlo až někdy kolem roku 2000. Pozemkový úřad je nikdy k žádnému doplnění žádosti z ledna 1993 nevyzval. Vzpomíná si, že když na úřad přišla a ptala se paní , jméno FO, , jak je možné, že se na Žďáni staví, tak ta jí odpověděla, že to se zase uvede v původní stav, bude-li to potřeba.

21. Žalobkyně b) v rámci účastnického výslechu vypověděla, že z období uplatňování restitučních žádostí na přelomu roku 1992/1993 si toho již moc nepamatuje, tohoto procesu se nezúčastňovala a nezajímalo jí to. Řešila to paní , jméno FO, a paní , jméno FO, a pokud o něco šlo, přišly a vysvětlily jí to. Po smrti paní , jméno FO, se angažoval její manžel a sestra, která za ní věci související s vyřizováním uplatnění žádostí vyřizovala. Žalobkyně b) sama nikdy nikam žádné listiny nenesla. Jak probíhala komunikace s pozemkovým úřadem si nepamatovala, pravděpodobně dopisem. Pokud jí byly předloženy listiny – uplatnění nároku k vydání nemovitostí ze dne , datum, a uplatnění restitučního nároku podle zákona č. 229/91 Sb., datovaná dne , datum, , nic si k nim nepamatovala, listiny ale podepisovala. Vychovávala ji babička s dědečkem, kteří jí ukazovali, jaké další pozemky v blízkosti statku měli. Na tu dobu vzpomínali špatně, říkali, že se jim vše sebralo, že kvůli napuštění přehrady se museli vystěhovat. Mysleli si, že za to dostali méně peněz. Prodali to, protože museli, na komunisty nadávali.

22. Z výzvy k vydání nemovitostí ze dne , datum, a následné korespondence soud zjistil, že žalobkyně a paní , jméno FO, vyzvaly , právnická osoba, , aby jim jako povinná osoba vydali původní pozemek 296/1 a uzavřeli o tom dohodu. Nárok na vydání této nemovitosti byl uplatněn v řádné lhůtě u pozemkového úřadu pod č. j. 1051/1992. , právnická osoba, . přijetí výzvy potvrdilo dopisem ze dne , datum, a sdělilo žalobkyním, že ji postupuje k prověření místně příslušnému závodu Dolní Vltava. Tento závod požádal dne , datum, žalobkyně o doplnění podkladů, aby bylo možné výzvu z , datum, zodpovědně prověřit. Požadované dokumenty včetně srovnávacích sestav parcel vyhotovených katastrálním úřadem zaslala žalobkyně a) dne , datum, , doručeny byly dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, bylo ze strany , právnická osoba, ., Závod Dolní Vltava, konstatováno, že srovnávací sestavení parcel vyhotovené dne , datum, není úplně správné. Žalobkyni a) bylo doporučeno prověření na Katastrálním úřadě , adresa, -západ.

23. Z rozhodnutí o přerušení řízení ze dne , datum, soud zjistil, že pozemkový úřad přerušil řízení ohledně podání č. j. 1051/93 do doby doplnění podání z důvodu nesrovnalostí v geodetických podkladech a potřeby doložení tísně a nevýhodných cenových podmínek při prodeji. Toto podání bylo adresováno přímo žalobkyním a paní , jméno FO, .

24. Z vyjádření Okresního úřadu , adresa, západ ohledně uplatnění restitučního nároku ze dne , datum, adresovaného společnosti H. Systém a.s. soud zjistil, že se jedná o negativní lustrační osvědčení k pozemku 283/1, které bylo vydáno v návaznosti na dotaz ze dne , datum, . Z úředně ověřené kopie příslušných částí podacího deníku bývalého Okresního úřadu , adresa, západ (1-3696) z roku 1996 soud zjistil, že od 8. 7. do 10. záznamu dne 10. 7. zde není zaevidována žádost společnosti H-Systém o vydání lustračního osvědčení.

25. Z vyjádření Okresního úřadu , adresa, západ ohledně uplatnění restitučního nároku ze dne , datum, adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že se jedná o negativní lustrační osvědčení k pozemku 283/1, které bylo vydáno v návaznosti na dotaz ze dne , datum, . Z úředně ověřené kopie příslušných částí podacího deníku bývalého Okresního úřadu , adresa, -západ (1-3594) z roku 1999 soud zjistil, že od 8. 10. do 1. záznamu dne 12. 10. zde není zaevidována žádost , tituly před jménem, , jméno FO, o vydání lustračního osvědčení.

26. Ze zápisu z místního šetření z , datum, , ve věci uplatnění nároku na vydání nemovitostí v k.ú. , adresa, paní M. , jméno FO, a žalobkyň, soud zjistil, že bylo konáno za účelem zjištění skutečného stavu na parcelách dle PK č. 296/5, 296/1 a 289/1, tč. ve vlastnictví , právnická osoba, a , právnická osoba, .

27. Z žádosti o prodloužení lhůty ze dne , datum, soud zjistil, že vedoucí restitučního oddělení zažádala , právnická osoba, o prodloužení lhůty správního řízení v restituční věci žalobkyň a paní , jméno FO, vedené pod č. j. 1051/93. Důvodem je komplikovanost věci a nedostatek důkazů. Předpoklad ukončení správního řízení je do , datum, .

28. Z dopisu zmocněnce žalobkyň , tituly za jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že je opatřen podacím razítkem podatelny Pozemkového úřadu , adresa, s datem , datum, pod čj. 5213/05 s poznámkou, že se jedná o 2 listy, z toho 1 přílohu. Zástupce žalobkyň , tituly za jménem, , jméno FO, v něm informuje , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně potvrzení jejich rozhodnutí soudem a o dalším vývoji kauzy. Zároveň jí sděluje, že dne , datum, podal další žádosti o vydání pozemků, které byly převzaty pod čísly. PÚ 1033/04, PÚ 1034/04, PÚ 1035/04 a PÚ 1036/04, které ale bere zpět a nahradí je novými, protože je třeba dle jeho názoru volit odlišný postup. V neposlední řadě také uvádí, že v materiálech, které obdržel od předchozích advokátů žalobkyň, našel originál dopisu adresovaného úřadu na počátku roku 1993 s tím, že tento dopis zasílá k založení do spisu. K předmětnému dopisu, který je obsahem správního spisu, je přišita listina označená jako „Uplatnění restitučního nároku podle zákona č. 229/91 Sb.“ (blíže specifikovaná shora v odst. 14 rozsudku) bez podacího razítka a dalších označení ze strany pozemkového úřadu. Dle tvrzení žalobkyň naopak přílohou tohoto dopisu měla být listina z , datum, (blíže specifikovaná výše v odst. 13 rozsudku).

29. Z dopisu , tituly za jménem, , jméno FO, ze dne , datum, adresovaného , právnická osoba, je zřejmé, že se týká možného uzavření dohody o vydání pozemků a navazuje tak na jednání probíhající v roce 1995. Návrh dohody se týkal pozemku 296/1, jehož část pozemek 286/8 o šíři 10 m měl být vydán žalobkyním. Výměra vydaného pozemku by se potom odečetla od nevypořádané původní výměry a tento zbytek by se pak označil jako zčásti zatopený vodou, který nelze vydat a ve zbytku jako břehová část potřebná pro provoz přehrady, která se nevydává. Schválením takovéto dohody by pak byly s definitivní platností restituční nároky oprávněných osob vůči , právnická osoba, vypořádány. K nastíněné dohodě však nedošlo, což je zřejmé ze stanoviska ze dne , datum, , ve kterém , právnická osoba, uvedlo, že pozemky nelze vydat, neboť na nich byla zřízena stavba vodní dílo , adresa, a koryto vodního toku.

30. Z čestného prohlášení žalobkyně a) ze dne , datum, soud zjistil, že toto bylo vypracováno v reakci na výzvu pozemkového úřadu ze dne , datum, . Žalobkyně a) v něm čestně prohlašuje, že se v restitučních věcech pohybovala jako laik, proto si nejdříve najali , tituly před jménem, Permuse, který ale nepostupoval dostatečně aktivně, a proto začali záležitosti obstarávat osobně, včetně docházení na pozemkový úřad. V prosinci 1992 je , tituly před jménem, Permus seznámil s dopisem, který zaslal na pozemkový úřad. Už tehdy věděli, že tím nejsou ošetřeny veškeré pozemky, ale nevěděli, o jaké se jednalo. Proto začali shánět potřebné podklady v archivech a na geodezii, což byl ale velmi obtížný proces, úřady byly zahlceny. Žalobkyně a) nejenže nevěděla, jaké listiny má shánět a kde, ale ani nebyla schopna identifikovat povinné osoby. Nakonec v zoufalé situaci, kdy si již mysleli, že to nestihnou, jim pan , jméno FO, poradil, aby napsali obecnou žádost na veškerý majetek. Takovou sepsali dne , datum, ve čtyřech originálních zněních. Žalobkyně a) jeden originál odeslala poštou na pozemkový úřad a druhý v lednu 1993 doručila osobně. Od toho času také na pozemkový úřad začala chodit osobně častěji s jednotlivými listinami, jak se jí je podařilo sehnat. Postup při doručování listin na pozemkový úřad byl takový, že tam došla osobně, nic už poštou neposílala, listiny předávala patrně sekretářce, která je převzala, žádná formální potvrzení o doručení listin jí nikdo nevystavoval. Taková situace panovala fakticky skoro po celá devadesátá léta. S , tituly před jménem, , jméno FO, v té době nikdy nejednala, ta jí byla představena až někdy na konci 90. let. , tituly před jménem, , jméno FO, s ní jednala stroze, nikdy žalobkyni a) v orientaci ve věci nepomohla, proto na pozemkový úřad nakonec přestala docházet.

31. Z odpovědi , tituly za jménem, , jméno FO, ze dne , datum, na výzvu ze dne , datum, soud zjistil, že , tituly za jménem, , jméno FO, v ní vyjadřuje překvapení nad tím, že restituční řízení žalobkyň mělo být ukončeno, neboť on ani jeho klientky žádnou takovou informaci neobdrželi. Nebylo vydáno žádné rozhodnutí. , tituly za jménem, , jméno FO, dále vysvětluje, jak celé řízení za jeho účasti probíhalo. Věci se na žádost žalobkyň ujal v září 2004, což oznámil pozemkovému úřadu dopisem ze dne , datum, . Dne , datum, poprvé a naposledy nahlížel do spisu za účasti , tituly před jménem, , jméno FO, . K nahlédnutí mu byl předložen chaotický, nesoustavně vedený, soubor písemností, které nebyly nikterak uspořádány. Při nahlížení ve spise nalezl dva zásadní doklady, prvním byla žádost , tituly před jménem, Permuse o vydání definovaných nemovitostí ze dne , datum, . Druhým byl dopis oprávněných osob datovaný dnem , datum, , ve kterém žádají o vydání veškerého majetku (jako příloha č. , hodnota, označena kopie originálu, který obdržel při převzetí věci od p. , Jméno žalobkyně A, ). Poté celou věc řešil s žalobkyní a), která mu řekla, že na úřad byla nejprve v prosinci posílána žádost s konkrétními pozemky, a potom na radu pana , jméno FO, požádali obecně o všechno, protože vůbec neměli představu, co vše jejich prarodičům patřilo. V lednu 1993 proto sepsali onu žádost, kterou poslali na úřad doporučeným dopisem a současně ji tam žalobkyně a) donesla osobně. Restituentům byl poté doručen dopis pozemkového úřadu ze dne , datum, o tom, že je třeba jejich restituční žádost doplnit, což žalobkyně a) následně činila a docházela osobně na pozemkový úřad, kam doručovala potřebné listiny. Žalobkyně na pozemkovém úřadu jednala s pracovnicí, které všechny dokumenty, včetně žádosti z , datum, předala, aniž by toto měla nějak potvrzeno, což byla tehdejší běžná praxe (jako příloha č. , hodnota, označeno čestné prohlášení p. , Jméno žalobkyně A, ). O tom, že tato listina byla do spisu doručena, svědčí hlavně to, že se v něm nachází. Přesto , tituly za jménem, , jméno FO, navrhuje důkladnou prohlídku správního spisu a podacích deníků, kde by o obdržení této v pořadí druhé žádosti měl být záznam.

32. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu , adresa, -západ, č.j. PÚ 1209/12-Z, ze dne , datum, soud zjistil, že pozemkový úřad rozhodl o tom, že žalobkyně a pan , jméno FO, jsou jako oprávněné osoby vlastníky pozemku parc. č. 286/28 a nejsou vlastníky části pozemku parc. č. 286/8. Ohledně tohoto pozemku správní orgán konstatoval, že ho nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c), neboť je součástí vodního díla , adresa, . Za tento pozemek jim náleží náhrada. Pozemkový úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že žalobkyně jsou jako vnučky manželů , jméno FO, oprávněnými osobami, že převod pozemků na stát byl uskutečněn v zákonem stanovené době a jednalo se o majetkovou křivdu. Tyto pozemky byly na stát převedeny na základě smlouvy z , datum, . Zároveň uvedl, že nárok na vydání pozemků byl uplatněn v zákonem stanovené lhůtě dne , datum, .

33. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu , adresa, -západ, č.j. PÚ 1546/12, ze dne , datum, , soud zjistil, že pozemkový úřad rozhodl o tom, že žalobkyně a pan , jméno FO, nejsou jako oprávněné osoby vlastníky nemovitostí dle KN části pozemku parc. č. , hodnota, vodní plocha, v k. ú. , adresa, . Ohledně tohoto pozemku správní orgán konstatoval, že ho nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c), neboť je součástí vodního díla , adresa, . Za tento pozemek jim náleží náhrada. Pozemkový úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že žalobkyně jsou jako vnučky manželů , jméno FO, oprávněnými osobami, že převod pozemků na stát byl uskutečněn v zákonem stanovené době a jednalo se o majetkovou křivdu. Tyto pozemky byly na stát převedeny na základě smlouvy z , datum, . Zároveň uvedl, že nárok na vydání pozemku byl uplatněn v zákonem stanovené lhůtě dne , datum, .

34. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu , adresa, -západ, č.j. PÚ 972/12-Z, ze dne , datum, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o tom, že , jméno FO, a žalobkyně jsou jako oprávněné osoby vlastníky nemovitostí dle KN parc.č. 283/1, 283/38, 283/32, 283/33, 283/3, 283/37, 283/34, 283/36, 283/28, 283/29, 283/35, 283/44 a stavební parcely č. , hodnota, , k.ú. , adresa, . , jméno FO, úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že žalobkyně jsou jako vnučky manželů , jméno FO, oprávněnými osobami. Tyto pozemky byly na stát převedeny na základě smlouvy z , datum, . Zároveň uvedl, že nárok na vydání pozemků byl uplatněn v zákonem stanovené lhůtě dne , datum, .

35. Z e-mailové komunikace mezi tehdejším zástupcem žalobkyň , tituly za jménem, , jméno FO, a ředitelem Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj , tituly před jménem, , jméno FO, v období ledna až dubna 2014 soud zjistil, že , tituly za jménem, , jméno FO, žádal , tituly před jménem, , jméno FO, , aby se našla kniha pošty pozemkového úřadu z roku 1993, což dal následně , tituly před jménem, , jméno FO, za úkol vypátrat , tituly před jménem, , jméno FO, . Zároveň pak spolu řešili lustrační osvědčení, ohledně kterých , tituly před jménem, , jméno FO, sděluje , tituly za jménem, , jméno FO, , že mu nemůže vyhovět a poskytnout mu kopie lustračních osvědčení z roku 1996 a 1999 a vyhledat knihu pošty z roku 1993, jelikož lustrační vyjádření byla vyřizována k žádostem konkrétních osob zaslaným úřadu jako samostatné podání ve správním řízení, tato osvědčení nejsou součástí řízení podle zákona č. 229/1991 Sb. K požadavku na předložení knihy bylo sděleno, že tato evidence je interním neveřejným dokladem úřadem.

36. Z dopisu adresovaného , tituly za jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , označeného jako „Nárok na vydání majetku v k.ú. , adresa, – výzva k vyjádření“ se podává, že , právnická osoba, , Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj, Pobočka , adresa, , jej vyzval v souvislosti s vyřizováním nároku žalobkyň na vydání zemědělského majetku v k.ú. , adresa, , původně náležícího , jméno FO, a , jméno FO, , k předložení konečné a úplné rekapitulace nároku. Současně ho vyzval k předložení ověřené kopie původního uplatnění nároků žadatelů, tj. listiny, na které bude čitelný otisk razítka podatelny příslušného správního úřadu ve smyslu zákona s čitelným datem zaevidování nároku, které musí spadat do období , datum, až , datum, (viz lhůta k uplatnění nároku). Požadavek odůvodnil skutečností, a že z kopie uplatnění nároku, která se nachází ve správním spisu předaném přítomnému úřadu již zaniklým Pozemkovým úřadem , adresa, -západ, který věc do , datum, vyřizoval, si nelze učinit jednoznačný názor o zákonnosti uplatnění nároku.

37. Z listiny označené jako „Sdělení k čj. SPU , č. účtu, “ ze dne , datum, , adresované Státnímu pozemkovému úřadu, Krajskému pozemkovému úřadu pro Středočeský kraj, Pobočka , adresa, , a kopie obálky podané téhož dne, se podává, že v reakci na výzvu z , datum, , tituly za jménem, , jméno FO, v zastoupení žalobkyň uvedl, že výzvě k doložení podacího razítka na restitučních žádostech v zásadě nelze vyhovět, protože žádné podací razítko se na doručené listiny nedávalo, což má za najisto doložené na listinných důkazech. To platí zcela absolutně ve vztahu k bývalému Okresnímu pozemkovému úřadu , adresa, západ, minimálně do poloviny 90 let.

38. Z rozsudku Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že bylo rozhodnuto tím způsobem, že žalobkyně jsou spoluvlastníky pozemků parc. č. 283/30 a 283/31 a nejsou spoluvlastníky částí pozemků parc. č. dle PK 327, 286, 283/1 a 341/1 za což jim přísluší náhrada. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že žalobkyně jsou osobami oprávněnými a že se stát nestal vlastníkem pozemků již na základě smlouvy z roku 1947, neboť až do , datum, platil intabulační princip, a že smlouvy z 12. a , datum, a 18. a , datum, byly uzavřeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. K této podmínce restitučního zákona se odvolací soud podrobně vyjádřil na straně 13 a 14, když především poukázal na tíživou politickou situaci po komunistickém převratu pro velké soukromé zemědělce, v důsledku které si , jméno FO, nemohli pořídit náhradní pozemky, bylo od nich vykoupeno více pozemků, než kolik bylo reálně na stavbu přehrady potřeba, neboť další byly použity za účelem stavby rekreačních zařízení, neobdrželi přislíbenou subvenci 700 000 Kčs a v důsledku všech těchto okolností se tak ocitli ve finanční tísni. Zároveň soud konstatoval zjištění, že pozemky byly vykoupeny za nevýhodnou cenu a nedostalo se jim žádné náhrady za les na pozemku 283/1. Soud také zdůraznil, že nárok žalobkyň byl uplatněn včas, když první výzvu podali žadatelé dne , datum, a další dne , datum, . K tomu bylo uvedeno, že ve správním spisu založená výzva není opatřena podacím razítkem, nelze však přehlédnout, že správní spis nebyl řádně veden a číslován, aby z něho bylo patrno, od kdy která listina tvoří jeho součást. Výzva datovaná dne , datum, byla ve správním spise založena a správní orgán nikdy nároky uplatnění z důvodu opožděnosti nezamítl. Včasnost uplatnění začal zpochybňovat až před několika málo lety. Skutečnost, že výzva nebyla opatřena razítkem, neznamená, že nebyla podána včas, neboť z dopisu ze dne , datum, je zřejmé, že ani výzvu ze dne , datum, , která byla podána včas, pro nedostatek náležitostí nezaevidovali. Za této situace, kdy sám správní orgán nemá přehled o tom, kdy byla výzva podána, nelze tuto skutečnost klást k tíži žalobkyním. Je pravda, že žádost nemá potřebné náležitosti, ale v tom případě měl správní orgán vyzvat k odstranění nedostatků a poučit. Takto ale evidentně nepostupoval, neboť nic takového ze správního spisu nevyplývá.

39. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že ve věci uplatněné žaloby na nečinnost správního orgánu Krajský soud v Praze konstatoval, že restituční nárok byl uplatněn včas. Dále v něm soud uvedl, že správní spis je kusý, ale bylo v něm nalezeno podání z , datum, bez podacího razítka, na němž je rukou připsáno PÚ 142/91. Poukázal rovněž na nesrovnalosti v datech na dodejkách a údajích na štítcích ve správním spise. Konkrétně k listině ze dne , datum, dále uvedl, že se jednalo o podání neúplné a okresní úřad tak měl vyzvat žalobkyně k jeho doplnění a současně řízení přerušit. Soud také poukázal na specifické nevýhodné postavení oprávněných osob a na účel restitučního zákonodárství.

40. Ze sdělení , Jméno účastníka J, ze dne , datum, adresovaného Okresnímu soudu , adresa, -západ ke sp. zn. , spisová značka, se podává, že je mu zasílán originál podacího deníku Pozemkového úřadu , adresa, - západ z roku 1993, v němž jsou evidována restituční podání podle zákona číslo 229/1991 Sb. s tím, že se jedná o vnitřní evidenci pozemkového úřadu, kdy zapsaná pořadová čísla neodpovídají podacím číslům uvedeným v podacích knihách Okresního úřadu , adresa, - západ, kde byla chronologicky zapisována všechna podání k okresnímu úřadu a listiny byly opatřeny podacím razítkem, a to včetně podání podle zákona o půdě. Tyto nároky proto v podacím deníku okresního úřadu nejsou číslovány chronologicky, nicméně se jedná o jediný patrný způsob uplatnění nároku podle zákona o půdě. Oproti tomu zasílaný podací deník pozemkového úřadu je jen pomocnou evidencí správního úřadu a není dokladem o uplatnění nároku, neboť nárok musel být vždy uplatněn prostřednictvím podatelny okresního úřadu. Nárok evidovaný v deníku pozemkového úřadu pod vnitřním evidenčním číslem 1051/1993 ze dne , datum, , pod nímž je na pozemkovém úřadě nepřetržitě vyřizován celý restituční spis, je zapsán jako podání , jméno FO, . V poznámce jsou pak připsána jednací čísla, která odpovídají razítku podatelny okresního úřadu na uplatnění nároku a zápisu v podacím deníku okresního úřadu dne , datum, a razítku podatelny okresního úřadu a zápisu v podacím deníku dne , datum, , kdy se jednalo o doplnění dokladů k původnímu uplatnění nároku z , datum, . Originál výzvy a uplatnění nároku k vydání nemovitostí a ze dne , datum, zaslaný pozemkovému úřadu a přijatý podatelnou okresního úřadu dne , datum, , právnická osoba, nemá k dispozici, neboť předchozí správní orgán originál původního spisu zapůjčil k několika soudním řízením u Obvodního soudu pro , adresa, a Okresního soudu , adresa, -západ, přičemž části spisu sice byly postupně soudy vráceny, ale originály některých listin v něm chyběly, tudíž vrácený spis dosud není kompletní. Stejně tak správní orgán již nemá k dispozici originál dopisu , tituly za jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , k němuž měl být přiložen údajný originál uplatnění nároku bez podacího razítka, evidenčního č.j. a data doručení Okresnímu úřadu – listina datovaná dnem , datum, .

41. Z rozhodnutí , Jméno účastníka J, , Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. , adresa, , č. j. SPU , č. účtu, /JEH, sp. zn. PÚ 1051/93, ze dne , datum, , soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o tom, že žalobkyně nejsou vlastníky každá podílu o velikosti ½ nemovitých věcí specifikovaných v návrhu ze dne , datum, a , datum, a ani jim za ně nepřísluší žádná náhrada. V odůvodnění se pak správní orgán podrobně věnuje významu jednotlivých zkratek a jednacích čísel na podání žalobkyň, vepsaných do podacích razítek a podacích knih, a dále shrnuje průběh restitučního řízení ve věci žalobkyň počínaje podáním návrhu ze dne , datum, a jeho zaevidováním do „zeleného sešitu“, určeného pro restituce, pod číslem , hodnota, . Kromě toho pak měly být vedeny dva pomocné sešity s abecedními záznamy uplatnění – jednak podle iniciály příjmení (zde pouze , adresa, pod č.j. 1051, spolužadatelky pod literami „B“ ani „I“ nejsou), jednak podle katastrů, přičemž v přestavlckém jsou pod č. , hodnota, -93 uváděny všechny tři navrhovatelky. V jiné verzi „, jméno FO, a spol“ tu jsou, na rozdíl od všech dalších signatur, připsány i pozemky, a sice „283/1, 333, 321, 327, 286, 299 a 296/3“. Patřily , jméno FO, , dle vložky č. , hodnota, , resp. předposlední dle vložky č. , hodnota, , až do uzavření smlouvy s Československým státem – KNV v Praze v prosinci roku 1949, poté byly odepsány do vložky č. , hodnota, . Předmět uplatnění datovaného , datum, překračují. První rozhodnutí ve věci samé bylo vydáno dne , datum, . Dne , datum, byla , tituly za jménem, , jméno FO, doručena žádost o vydání pozemku parc. č. 283/3 datovaná dne , datum, , na které je písmem , tituly před jménem, , jméno FO, poznamenáno „po lhůtě“ bez dalšího, přičemž z jeho strany následovala další obdobná podání. Dne , datum, bylo do spisu doručeno sdělení , tituly za jménem, , jméno FO, , ve kterém mj. uvádí, že v matriálech, které dostal po zrušení původních plných mocí advokátům, kteří oprávněné osoby zastupovali, našel originál dopisu adresovaný pozemkovému úřadu na počátku roku 1993. Tento dopis si dovoluje zaslat k případnému založení do spisu, až se tento vrátí od soudu. Dle citovaného rozhodnutí je přílohou tohoto dopisu uplatnění nároku datované , datum, v prosté kopii. Někdy poté , tituly před jménem, , jméno FO, připisuje na podání z roku 1992 „+ nový požadavek ze dne 9. 2. 05“ a zakládá pro tento případ spisovou obálku. Dne , datum, si referentka poznamenává, že nárok na pozemek parc. č. 283/1 „není uplatněn včas – po lhůtě“ a ještě dne , datum, vypočítává pouze oněch sedm parcel z uplatnění datovaného , datum, . Dne , datum, je datováno podání dr. , jméno FO, „ve věci pokračování restitučního řízení“ s návrhem na vydání (dalších) rozhodnutí. Spisová značka PÚ 142/91 byla na listinu z , datum, s nejvyšší pravděpodobností omylem připsána , tituly před jménem, , právnická osoba, v roce 2012. Dne , datum, je úřadu doručena odpověď , tituly za jménem, , jméno FO, obsahující mj. kopii uplatnění ze dne , datum, a čestné prohlášení , Jméno žalobkyně A, ze dne , datum, . V mailu ze dne , datum, , tituly za jménem, , jméno FO, opakuje, že uplatnění ze dne , datum, viděl ve spisu v roce 2004. Soustavu pozemkových úřadů nahradil ode dne , datum, , právnická osoba, s pozemkovými úřady krajskými a jejich pobočkami. V lednu 2013 , tituly před jménem, , jméno FO, , dosavadní ředitelka Pozemkového úřadu , adresa, , mailem z , datum, sdělila, že s žádostí právních nástupců manželů , jméno FO, disponují s tím, že se vztahuje na veškerý jejich majetek, který jim byl odňat po únoru 1948. Dne , datum, při vydání rozhodnutí postupoval správní orgán v řízení dále, jako by nárok byl řádně uplatněn i listinou ze dne , datum, . Bezvadnosti uplatnění nároku, listiny datované , datum, , přisvědčily i soudy. Dále je v odůvodnění konstatováno, že ve spise schází prvopisy iniciačních podání a dalších podstatných dokladů, listiny nejsou žurnalizovány, listinný substrát není paginován. Řízení je vedeno z kopií, z obsahu neuspořádaného a neúplného. Tzv. druhé uplatnění ze dne , datum, pozemkovému úřadu prokazatelně nebylo doručeno poštu, ani osobně. Od doručení sdělení ze dne , datum, všechny tři právní nástupkyně věděly, že referát PÚ obdržel jediné uplatnění, ne dokonalé v oblasti důkazů. Aniž by jim byl doručen obdobný dopis k uplatnění „druhému“, obecnému. Navrhovatelky měly svá práva opatrovat a ujistit se, že stěžejní listina ze dne , datum, se neztratila, nezapadla. K otázce SPÚ pak , tituly před jménem, , jméno FO, sdělila, že bylo „normální“, aby byly listiny žadateli referentům předávány i mimo podatelnu, na podotázku, zda to bylo možné i u uplatnění nároku pak uvedla, že v žádném případě ne. Dále pak mj. sdělila, že po osobním založení nového podání či žádosti do restitučního spisu bylo takové podání odneseno do centrální spisovny okresního úřadu a zaevidováno podle spisového řádu. V restitučním spise by tak nemělo být založeno žádné podání, resp. žádost, které by nemělo otisk prezentačního razítka z centrální spisovny okresního úřadu s evidenčními čísly pošty. Číselné řady v podacích knihách začínaly vždy v novém roce jedničkou, takže pro identifikaci jednotlivých podání v evidenci došlo pošty ve spisovně okresního úřadu, tak i v podacích denících pozemkového úřadu, je podstatné i odlomení posledním dvojčíslím letopočtu.

42. Z dvojjazyčného seznamu jmen a obydlí soud zjistil, že bylo stanoveno, že vyvlastnit bude třeba mj. část pozemku č. , hodnota, o výměře 4ha 89a 75 m2.

43. Z výslechového archu ze dne , datum, soud zjistil, že pan , jméno FO, se dostavil nahlédnout do projektu na zřízení zdymadla na Vltavě u , adresa, .

44. Z protokolu o politické pochůzce soud zjistil, že projekt výstavby zdymadla na Vltavě byl projednáván v roce 1930, politická pochůzka ve , adresa, se měla konat dne , datum, .

45. Z Protokolu ohledně výkupu pozemků ze dne , datum, soud zjistil, že manželé , jméno FO, si s československým státem ujednali, že mu postupují za smluvené jednotkové ceny do závad prostého vlastnictví a souhlasí, aby stát vstoupil v držbu mj. pozemku 286, neplod., o výměře 48 975 m2 za 0,20 Kčs/m2, tj. celkem , hodnota, Kčs. Dále je v protokolu uvedeno, že konečné ohraničení a vyměření bude provedeno po skončení stavby a dle takto zjištěné skutečně zabrané plochy bude i celkový obnos odškodného vypočten a na tomto základě konečná úmluva sepsána. Podepsaní se zároveň vzdávají ohledně stanovených cen práva odporovati této smlouvě pro zkrácení přes polovici pravé ceny. Pozemky se postupují přesně podle výkupního plánu a sestavení parcel zhotovených , tituly před jménem, , jméno FO, , kdyby bylo potřeba větší výměry, jest třeba nového jednání.

46. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , čd. 384/47, soud zjistil, že v pozemkové knize pro katastrální území , adresa, byly povoleny zápisy podle trhové smlouvy ze dne , datum, s tím, že ve vložce č. , hodnota, a 47 byly odepsány v usnesení specifikované pozemky a byly přepsány do vložky č. , hodnota, . Postupní cena 998 000 Kčs.

47. Z potvrzení datovaného dnem , datum, se podává, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, v , adresa, vlastní usedlost se 76 ha orných polí a lesa. Obytné a hospodářské budovy budou zatopeny přehradou u , adresa, , jež byla zařazena do dvouletého budovatelského plánu. Manželé , jméno FO, uzavřeli dohodu o vyvlastnění, podle níž odstoupili veškeré budovy a 35 ha svých pozemků za ceny platné v roce 1939. Poněvadž obytné a hospodářské budovy budou zatopeny a bude nutno je zbourat, zakoupili si náhradní usedlost č.p. 18 v , adresa, . V této usedlosti však byly stáje a obytné budovy v takovém stavu, že nezbývá, než je strhnout a přestavět. Ježto novostavbu stájí nepodnikají manželé , jméno FO, z vlastního rozhodnutí ale proto, že museli postoupit své dosavadní plně vyhovující nové budovy československému státu pro státní vodní dílo, bylo požádáno, aby při udělení subvence na novostavbu stájí, dostalo se manželům , jméno FO, přednosti před ostatními uchazeči, kteří nemuseli svůj majetek odstoupit státu.

48. Ze smlouvy o náhradě z příčiny vyvlastnění ze dne , datum, soud zjistil, že pro stavbu zdymadla u , adresa, je vyvlastněna mj. část usedlosti č. p. 23 v , adresa, v rozměrech uvedených ve výkupním plánu zhotoveném , tituly před jménem, Bargrem, včetně hospodářských a obytných budov. Manželé , jméno FO, , rolníci v , adresa, a 58 odstupují Československému státu pozemky vymezené v čl. II smlouvy, který je přijímá do vlastnictví, držení a užívání. V čl. III je dále uvedeno, že kromě celých pozemkových parcel postupují , jméno FO, díly pozemků, mezi kterými je také díl pozemku 286, neplodné. Celková výměra těchto dílů je 27 ha 58 a 68 m2 a jsou odstoupeny za odškodné plus minus 276 641,50 Kčs s tím, že knihovní odstoupení těchto částí bude předmětem zvláštní smlouvy. Podle čl. XII. bude konečné ohraničení těchto pozemků provedeno do konce roku 1947, nebude-li v mezidobí uzavřena jiná dohoda. Dle takto zjištěné skutečně zabrané plochy bude pak vypočten konečný doplatek a vyhotovena konečná smlouva. V čl. IV. je dále konstatováno, že vzhledem k tomu, že obytné a hospodářské budovy budou zatopeny a zbourány, jsou , jméno FO, nuceni si postavit nové budovy. Tím nastane ztížení hospodaření, neboť pozemky zbylé budou značně vzdáleny od nových hospodářských a obytných budov, na náhradu ztížení hospodaření z tohoto titulu zaplatí stát , jméno FO, odškodné jednou provždy 71 707,80 Kčs. Vzhledem k tomu, že tato smlouva není dobrovolnou/ pod důhonem vyvlastnění/, byla smluvena ještě náhrada za náhradní pozemky ve výši 71 707,80 Kčs. Jako náhrada za pachtovné z víkendových chat bude poskytnuta částka 157 500 Kčs. Celková náhrada za odstoupené nemovitosti a za škody způsobené vyvlastněním spolu s ponížením tak činí plus minus 998 000 Kčs, která byla vyplacena před podpisem smlouvy. Podle čl. IX smlouvy přechází vlastnické právo na stát dnem podpisu této smlouvy, držení, užívání a nebezpečí dnem , datum, a povinnost platit daně a jiné dávky dnem , datum, .

49. Z potvrzení Ředitelství pro stavbu vodních cest vydaného , datum, soud zjistil, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, z , adresa, uzavřeli se státem namísto vyvlastnění dohodu, na základě které postoupili státu veškeré budovy a pozemky o výměře 35 ha za cenu podle vyhlášky č. 175/1939 Sb., a protože obytné a hospodářské budovy budou zatopeny, zakoupili si náhradní usedlost č. p. 18 v , adresa, , kde jsou však stáje a obytná budova v takovém stavu, že je třeba je zbořit a znovu vystavět, zatímco budova č. p. 23 i stáje byly nové a v dobrém stavu. Znalec při odhadu počítal cenu podle nařízení předsedy vlády 175/1939 Sb., ale tím se neuhradí dnešní stavební náklady, takto stanovené ceny představují zhruba jednu šestinu. Manželům , jméno FO, bylo sděleno, že na cenový rozdíl u staveb jim bude poskytnuta subvence Ministerstva zemědělství na stavbu hospodářských budov a na obytné budovy záruka podle zákona o stavebním ruchu. Pokud by toto nebylo splněno, byli by manželé , jméno FO, těžce poškozeni. Ježto novostavbu stájí nepodnikají manželé , jméno FO, z vlastního rozhodnutí ale proto, že museli postoupit své dosavadní nové velmi dobře zachovalé budovy československému státu pro státní vodní dílo, bylo požádáno, aby při udělení subvence na novostavbu stájí, dostalo se manželům , jméno FO, přednosti před ostatními uchazeči, kteří nemuseli svůj majetek odstoupit státu.

50. Z knihovní vložky č. , hodnota, je zřejmé, že usedlost č. p. 18 v , adresa, byla na základě trhové smlouvy z , datum, převedena na manžele , jméno FO, , což bylo do pozemkových knih vloženo na základě podání z , datum, .

51. Z vyjádření Ředitelství pro stavbu vodních cest ve věci Zdymadla , adresa, , výkupu pozemků od , právnická osoba, . , jméno FO, a zjištění stavu lesního porostu na vykoupených pozemcích ze dne , datum, , se podává, že ředitelství vykoupilo od shora jmenovaných pro stavbu zdymadla u , adresa, v roce 1947 kromě jiných pozemků též lesní půdu v rozloze asi 14,5 ha. S ohledem na upozornění, že na vykoupených pozemcích se kácí porost bez svolení ředitelství, je třeba tuto záležitost na místě vyšetřit a sjednat dohled. Uvedeného dne upozornil pan , jméno FO, , od něhož byly vykoupeny pozemky zabírané podle původního projektu, jemuž jsou však podle nového projektu zabírány další plochy o výměře asi 20 ha, na možnost získat náhradní půdu. Jmenovaný žádal, aby mu byla dána náhrada v pozemcích, které by Ředitelství vodních cest získalo od statku , adresa, . Upozornil, že tyto pozemky leží v bezprostředním sousedství jeho pozemků. Kdyby Ředitelství vodních cest získalo pozemky ze statku , adresa, , mohlo by dáti náhradu in natura všem vyvlastněným v , adresa, . Ze zprávy o výsledku řízení dne , datum, se dále podává, že ředitelství má možnost získat z velkostatku , adresa, určitou plochu zemědělské půdy a takto získanou půdu by mohlo směnit za pozemky, které bude ještě třeba vykoupit od pana , jméno FO, z , adresa, , neboť leží v přímém sousedství s pozemkovým majetkem jmenovaného. V. , jméno FO, byl o tomto záměru informován a projevil s ním souhlas. Současně byl vyzván, aby ředitelství do 1 týdne oznámil, o které lesní pozemky z velkostatku , adresa, má zájem, jakožto náhradní pozemky za lesy jemu zabrané v , adresa, .

52. Ze sdělení plánovací komise z , datum, soud zjistil, že panu , jméno FO, bylo sděleno, že plánovací komise nemohla dosud vyřídit jeho žádost o určení zastavitelných ploch na , adresa, v katastrální obci v , adresa, , dokud nebude projednán projekt nové přehrady u , adresa, .

53. Ze smlouvy ze dne , datum, , č. j. 422/16-II/3-49, soud zjistil, že na základě této smlouvy postupují manželé , jméno FO, státu mj. pozemek 286, neplodné, o výměře 3 ha 32 a 08 m2 za 1 Kčs/m2 a 299, pastva o výměře 10 a 25 m2 za 2,50 Kčs/m2, Celkové odškodné mělo činit 411 485,50 Kčs, ze kterého 200 000 Kčs mělo být zaplaceno do , datum, a zbytek po bezvadném odepsání. Povinnost platit daně přechází na stát ode dne , datum, . Smlouva je uzavírána s výhradou schválení ministerstva techniky.

54. Z žádosti V. , jméno FO, o proplacení zálohy ze dne , datum, se podává, že manželé , jméno FO, měli protokolem z , datum, odstoupit zbytky pozemků již dříve vykoupených v úhrnné hodnotě asi 400 000 Kčs. Poněvadž ministerstvo financí pozastavilo návrh ministerstva techniky k obdržení příplatku k ceně v částce přibližně 700 000 Kčs, požádal p. , jméno FO, proto o bezodkladné vyplacení alespoň smluvené splátky 200 000 Kčs s tím, že stavba náhradních budov se chýlí ke konci a p. , jméno FO, se musel značně zadlužit, prodloužení úvěrů musí podkládat směnečnými závazky (uzavřel úvěr jen do konce roku 1948, neboť byl ujištěn, že do této lhůty budou příplatky proplaceny).

55. Z vložky k č. j. 422/17-II-49 ze dne , datum, se podává, že pozemek 283/1 les, role, měl výměru 9 ha 63 a 36 m2, z čehož v roce 1946 bylo vykoupeno 90 a 41 m2, pro vodní stavbu bude ještě potřeba 97 a 59 m2, ale stát kupuje celý zbytek o výměře 7 ha 53 a 36 m2 za účelem zisku náhradní plochy pro weekendisty, kteří kromě chaty vlastní též pozemek a budou se domáhat náhrady in natura, a také proto, že na pozemku je ložisko písku, který lze upotřebit pro stavební účely. Zároveň je využití tohoto území navrženo pro rekreační účely. Část pozemku, která je polem, je mimo zátopní část, zatopena tak bude pravděpodobně celá část pokrytá lesem. Z pozemku 283/1 byla oddělena část, která je polem a tato byla připojena k pozemku 296/3. Předmětem koupě pak budou obě parcely, jak 283/1, tak i 296/3. Z pozemku pp.č.kat. 286, neplodné, o celkové výměře 8 ha 21a 83 m2, bylo v roce 1946 vykoupeno 4 ha 89a 75 m2, je potřeba vykoupit 1ha 39a 25 m2, kupována však bude celá parcela, tedy o 1ha 92a 83 m2 více a zbývající plocha bude použita ke směně za části jiných pozemků, které je třeba vykoupit a ke směně pro majitele weekendů s pozemky. Pozemek pp.č.kat. 299, pastva o výměře 10a 40 m2, nebyl v roce 1946 dotčen, vykoupen bude celý z důvodu, že je vkláněn do pozemku č. 283/1. Úhrnné odškodné činí 411 485,50 Kčs. Manželé , jméno FO, žádali o proplacení splátky, jelikož se stavbou náhradních budov zadlužili. Na toto jim byl přislíben příplatek, s jehož proplacení ale ministerstvo financí v prosinci 1948 vyslovilo nesouhlas. Vzhledem k tomu, že očekávali proplacení do konce roku 1948, sjednali krátkodobé úvěry, které museli prodlužovat, a tím jim vznikly velké obtíže. , jméno FO, konce února tak obdrží splátku 200 000 Kčs, za pozemky odstoupené na základě dohody ze , datum, . Dále je zde také uvedeno, že manželé , jméno FO, zatím nehodlají jeden svůj pozemek prodat, neboť ho rezervují na směnu.

56. Z potvrzení o příjmu , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že jmenovaný za sebe a svou manželku , jméno FO, stvrdil a doznal, že mu ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze vyplatilo obnos 200 000 Kčs jakožto splátku na zbytky pozemkových parcel č. kat. 333, 283/1, 321, 286, 327 a 299 v , adresa, , je byly vykoupeny protokolem z , datum, . Výplata byla provedena , datum, v budově ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze.

57. Ze sdělení Ministerstva techniky ze dne , datum, se podává, že byla schválena smlouva ze , datum, , kterou sjednalo ředitelství pro stavbu vodních cest v likvidaci s manželi , jméno FO, a , jméno FO, z , adresa, a kterou tito postupují čsl. státu mj. zbytek poz. parcely č. kat. 286, neplodné, ve výměře 3 ha 32 a 08 m2 a celou pozemkovou parcelu 299, pastvu, ve výměře 10 a 25 m2, v katastrálním území , adresa, za úhrnné odškodnění , částka, . S výplatou splátky , částka, byl projeven dodatečný souhlas.

58. Z ediktu ministerstva techniky ze dne , datum, soud zjistil, že došlo k překladu přehradní zdi z říčního km 152,80 na km 153, tedy o 200 m směrem po toku vody. Nejvyšší vzdutí hladiny do výše 271 m. n. m. se nemění.

59. Ze smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, , rolníky v , adresa, a Krajským národním výborem v Praze v zastoupení Československého státu ze dne 12. a , datum, soud zjistil, že manželé , jméno FO, tímto postoupili Československému státu k účelu regulace Vltavy stavba zdymadla u , adresa, , klíčové stavby pětiletého plánu, parcely v katastrálním území , adresa, ležící ve vložkách č. , hodnota, a 47 pro katastrální území , adresa, , a to mj. pozemky zapsané v knihovní vložce č. , hodnota, - č. kat. 286, neplodné, o výměře 48 975 m2 s tím, že odškodné za 1 m2 bude činit 0,20 Kčs, tj. celkem , hodnota, Kčs a o výměře 33 208 m2 s tím, že odškodné za 1 m2 bude činit 1 Kčs, dále č. kat. 296/3, role, o výměře 49 460 m2 s tím, že odškodné za 1 m2 bude činit 2,50 Kčs, tj. celkem , hodnota, Kčs a pozemek zapsaný v knihovní vložce č. , hodnota, – č. kat. 299, pastva, o výměře 1 025 m2 s tím, že odškodné za 1 m2 bude činit 2,50 Kčs. Dále bylo stanoveno, že celková částka za odstoupené nemovitosti činí 520 691,50 Kčs, z čehož manželům , jméno FO, jako postupující straně byla dne , datum, vyplacena částka 111 259 Kčs, dne , datum, částka 200 000 Kčs a zbytek 209 432,50 Kčs bude zaplaceno následně po bezvadném odepsání pozemků z dosavadních knihovních vložek. V článku 3 je uvedeno, že v ujednaném obnose odškodného jsou zahrnuta zároveň i všechna odškodnění vedlejší, tudíž zejména i odškodnění za znehodnocení zbylých ploch, za odříznutí i rozříznutí jakož i odškodnění za všeliké znesnadnění přístupu hospodaření a obdělávání, takže postupující straně nepřísluší vůči Československému státu nějakých dalších nároků.

60. Z usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.d. 3349, soud zjistil, že podle smlouvy ze dne 12. a , datum, byly povoleny následující zápisy: v knihovní vložce č. , hodnota, se odepisují mj. pozemkové parcely č. , hodnota, , neplodné, a 296/3, role, a připisují se ku knihovnímu tělu vložky č. , hodnota, , v knihovní vložce č. , hodnota, se odepisuje pozemková parcela č. kat. 299, pastviště, a připisuje se ku knihovnímu tělu vložky č. , hodnota, . Jako postupující jsou uvedeni , jméno FO, a , jméno FO, , , adresa, , jako nabývající Československý stát. Trhová cena 520 691,50 Kčs.

61. Z knihovní vložky č. , hodnota, pro katastrální obec , adresa, soud zjistil, že pod běžným číslem , hodnota, je zde uveden pozemek katastrální č. , hodnota, , země neplodná a pod běžným číslem , hodnota, pozemek katastrální číslo 296/3, role. Pod běžným číslem , hodnota, je pak k datu , datum, poznamenáno zamýšlené odepsání mj. pozemku 286 o výměře 48 975 – 49 200 m2. K datu , datum, se podle smlouvy ze dne 12./19. prosince pod běžným číslem , hodnota, odepisují mj. parcely 286 a 296/3 a zapisují se do vložky č. , hodnota, . Z knihovní vložky č. , hodnota, pro katastrální obec , adresa, soud zjistil, že pod běžným číslem , hodnota, je zde uveden pozemek katastrální č. , hodnota, , pastviště. Pod běžným číslem , hodnota, je pak uveden zápis ze , datum, , podle kterého se na základě smlouvy ze dne 12./, datum, odepisuje pozemek č. , hodnota, a zapisuje se do vložky č. , hodnota, . Z knihovní vložky č. , hodnota, pro katastrální obec , adresa, soud zjistil, že pod běžným číslem , hodnota, je uveden zápis ze dne , datum, podle nějž se připisují ve vložce č. , hodnota, odepsané parcely, mj. 286 a 296/3 a ve vložce č. , hodnota, odepsaná parcela č. , hodnota, .

62. Z výměru Okresního národního výboru , adresa, -jih ze dne , datum, , adresovanému , jméno FO, , soud zjistil, že dle § 6 odst. 1 zákona ze dne , datum, , č. 27/1949 Sb., resp. vyhlášky ministerstva zemědělství ze dne , datum, , č. , hodnota, , a ze dne , datum, , č. , hodnota, Ú.

1. I., byly z vlastnictví , jméno FO, vykoupeny základní zemědělské mechanizační prostředky, konkrétně traktor značky DEUTL a pluh dvouradličný značky Mars-Picolo. Kupní cena za tyto zemědělské mechanisační prostředky, která byla stanovena odhadem s přihlédnutím k jejich opotřebení a aktuální skutečné hodnotě, měla být zaplacena po jejich převzetí a schválení ocenění Ústředím pro mechanisaci v zemědělství.

63. Z výměru Okresního národního výboru , adresa, -jih ze dne , datum, , adresovanému , jméno FO, , soud zjistil, že dle § 6 odst. 1 zákona ze dne , datum, , č. 27/1949 Sb., resp. vyhlášky ministerstva zemědělství ze dne , datum, , č. , hodnota, , a ze dne , datum, , č. , hodnota, Ú.

1. I., byly z vlastnictví , jméno FO, vykoupeny základní zemědělské mechanizační prostředky, konkrétně mlátička Benz, samovazač Knotek a elektromotor , adresa, s řemenicí a kabelem. Kupní cena za tyto stroje, která byla stanovena odhadem s přihlédnutím k jejich opotřebení a aktuální skutečné hodnotě, měla být zaplacena po jejich převzetí a schválení ocenění Ústředím pro mechanisaci v zemědělství.

64. Z výměru o výstavbě , adresa, přehrady, zn. T 787/1952, ze dne , datum, soud zjistil, že původní generální projekt vodního díla na Vltavě u , adresa, vypracovalo ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze. O tomto projektu provedl býv. ZNV v Praze na základě svého výnosu ze dne , datum, informativní řízení ve dnech 2. 5. a , datum, . Na podkladě výsledku provedené prohlídky pak schválilo Ministerstvo techniky předložený generální projekt rozhodnutím ze dne , datum, . Podrobný projekt slapského díla pak byl projednán politickou pochůzkou provedenou ve dnech 25., , datum, , 2., 6., 13., 16., a , datum, , 3. a , datum, . Poněvadž po tomto řízení došlo ke změně projektu spočívající v podstatě v přesunutí slapského vodního díla do ř. km 153.00 řeky Vltavy, provedl KNV v Praze na základě ediktu ze dne , datum, doplňující politickou pochůzku ve dnech 3. a , datum, . Dále se z citovaného výměru podává, že pro stavbu vodního díla na Vltavě u , adresa, je nezbytně zapotřebí všech nemovitostí a práv, jež jsou uvedeny v seznamech připojených k projednávanému projektu tohoto vodního díla. V této souvislosti je zde uvedeno, že manželé , jméno FO, požadovali, aby jim byla za zabrané nemovitosti dána náhrada v pozemcích z velkostatku G. Bondyho ve , adresa, , nebo ze statku , adresa, , načež bylo sděleno že odškodné ve formě náhradních pozemků nepřipadá v úvahu, ježto v obci , adresa, není JZD. Dále bylo uvedeno, že nedojde-li k dohodě o výkupu, budou pozemky vyvlastněny, přičemž v obou případech se výše peněžité náhrady určí podle vyhlášky SÚP ze dne , datum, .

65. Z kupní smlouvy uzavřené mezi Československým státem, zastoupeným Ředitelstvím výstavby, rozvoje a správy vodohospodářských děl v Praze jako prodávajícím a Lidovým družstvem pro rekreační výstavbu slapské oblasti , adresa, jako kupujícím ze dne , datum, se podává, že československý stát pro výstavbu vodního díla na Vltavě u , adresa, získal větší počet pozemků podél břehu Vltavy. Některé z těchto pozemků Ředitelství výstavby, rozvoje a správy vodohospodářských děl v Praze jako investor vodního díla na Vltavě u , adresa, k plnění svých úkolů nepotřebuje, naproti tomu je tohoto přebytečného národního majetku třeba k zajištění plnění usnesení vlády republiky československé o využití slapské oblasti pro účely rekreace. Strana prodávající proto prodala straně kupující mj. pozemky parc. č. 296/3, role a 299, pastvina, zapsané ve vložce č. , hodnota, pozemkové knihy pro katastrální území , adresa, .

66. Ze žádosti , jméno FO, ze dne , datum, je patrné, že , jméno FO, požádal o proplacení mrtvého a živého inventáře, který odevzdal do státního statku , adresa, – hospodářství , adresa, . V žádosti uvedl, že peníze potřebuje na opravu rodinného domku. Z odpovědi zasílané , jméno FO, předsedou místního národního výboru , adresa, dne , datum, soud zjistil, že mu byla vrácena podaná žádost o proplacení inventáře s tím, že musí být doplněna potvrzením o výši důchodu jeho vlastního i důchodu jeho manželky, přičemž při výplatě pohledávky státní statek bude přihlížet pouze k sociálním poměrům.

67. Z odhadu pozemků manželů , jméno FO, potřebných pro přehradu ve , adresa, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, a ze zprávy k odhadu soud zjistil, že odhad se týkal mj. pozemku PK 283/1 s tím, že se jednalo o les na stráni, větší část na rovině role s ložiskem písku, kdy v roce 1946 mělo být vykoupeno 9 041 m², přičemž zbývalo k výkupu 87 295 m2 při ceně , částka, /m2 a odhadní ceně celkem , hodnota, Kčs, dále pozemku PK 286, kdy se jednalo o neplodnou půdu – skály a břeh s ojedinělými stromy a chatami (rovnější místa jsou vhodné ke stavbě romantických chat, tři jsou již postaveny), s tím, že v roce 1946 mělo být vykoupeno 48 975 m² a k výkupu zbývalo 33 208 m² za cenu 1 Kčs/ m2, odhadní cena tak činila celkem , hodnota, Kčs. Dále se odhad týkal pozemku PK č. , hodnota, , pastvy, z něhož nemělo být v roce 1946 vykoupeno ničeho, k výkupu tak zbývá celá jeho rozloha 1 025 m2 za cenu , částka, /m2 a odhadní cenu celkem , částka, . V rámci úhrnu odhadu znalec dále uvádí samostatně hodnotu ovocných stromů a stromů kolem budov v částce 10 240 Kčs s tím, že s ohledem na skutečnost, že vlastníci jsou nuceni prodat proti své vůli, jedná se o vyvlastnění, má se jim dále nahradit škoda, kterou utrpí, konkrétně výlohy na získání nového objektu, za ztížení hospodaření při pozemcích rozptýlených a vzdálených, případně stavbu budov a za pachtovné z chat na zabíraných pozemcích, kterou platí vlastníci chat, kdy se jedná o čistou rentu, kterou získá československý stát. Cena pozemků byla zjištěna z koupí před rokem 1939.

68. Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , soud zjistil, že k datu , datum, jako vlastník pozemku parc. č. st. 377 o výměře 41 m2 a parc. č. st. 379 o výměře 48 m2, oba zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 296/2 o výměře 24 528 m2, druh pozemku ostatní plocha – manipulační plocha, parc. č. 286/4 o výměře 1 041 m2 a 286/9 o výměře 145 m2, oba ostatní plocha – neplodná půda, 296/87 o výměře 178 m2, 296/181 o výměře 8 m2, 296/184 o výměře 22 m2, vše ostatní plocha – zeleň, 296/197 o výměře 85 m2, ostatní plocha – ostatní komunikace, 296/198 o výměře 1 034 m2, 296/228 o výměře 26 m2, 296/244 o výměře 163 m2, vše ostatní plocha – zeleň a parc. č. , hodnota, o výměře 400 m2, ostatní plocha – neplodná půda, bylo vedeno , Jméno advokátky D, , tj.

2. účastník řízení. Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , soud zjistil, že k datu , datum, jako vlastník pozemku parc. č. 284/32, o výměře 119 m2, druh pozemku lesní pozemek určený k plnění funkcí lesa, bylo vedeno , Jméno advokátky D, , tj.

2. účastník řízení.

69. Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , soud zjistil, že k datu , datum, jako vlastník pozemku parc. č. 296/2 o výměře 4 337 m2, druh pozemku ostatní plocha – manipulační plocha, parc. č. 296/184 o výměře 22 m2 a parc. č. 296/228 o výměře 26 m2, oba druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bylo vedeno , Jméno advokátky D, , tj.

2. účastník řízení.

70. Z kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, na straně prodávající a společností Body International, spol. s r.o. na straně kupující se podává, že prodávající je na základě smlouvy ze dne , datum, vlastníkem pozemku parc. č. 296/2 o celkové výměře 46 050 m2, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , který je zastavěn rekreačním objektem kupujícího. Z tohoto pozemku se oddělil geometrickým plánem č. , hodnota, -55/96 ze dne , datum, mj. pozemek označený jako p.p.č. 296/178 o výměře 1 548 m2 a pozemek p.p.č. 296/179 o výměře 122 m2 spolu se st. 557 o výměře 470 m2, které jsou předmětem tohoto smluvního převodu. V čl. IV prodávající prohlašuje, že na předmětných nemovitostech neváznou žádné právní závady, které by bránily nebo omezovaly vlastníka ve volné dispozici s tímto majetkem.

71. Z historického listu vlastnictví č. , hodnota, vedeného pro , Jméno advokátky D, soud zjistil, že na něm jsou zapsány mj. pozemky parc. č. 296/2 a parc. st. 557 v k.ú , adresa, .

72. Z mapových identifikací původního stavu pozemků podle pozemkového katastru na stav podle katastru nemovitostí a z katastrálních map soud zjistil, že z pozemku PK č. 296/3 vznikly mj. pozemky parc. č. 296/87, 296/244, 296/181, 296/82, 296/184, 296/228, 296/197, 296/198, 296/178, 296/639, parc. č. st. 557, 377 a 379. Z pozemku PK č. , hodnota, vznikly mj. pozemky parc. č. 286/4, 286/9 a část pozemku parc. č. 286/7. Pozemek parc. č. 296/639 vznikl nejdříve po roce 2013 oddělením od pozemku parc. č. 296/2. Z pozemku PK č. , hodnota, vznikly mj. pozemky parc. č. , hodnota, a 284/32.

73. Z výkazu výměr soud zjistil, že pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 1 025 m2 byl rozdělen na pozemky parc. č. , hodnota, o výměře 512 m2, část pozemku o velikosti 487 m2 (označeno jako díl b1) byla sloučena s pozemkem parc. č. 286/7 a část pozemku o velikosti 26 m2 (označená jako díl b2) byla sloučena s pozemkem parc. č. , hodnota, . Pozemek parc. č. 284/1 o celkové výměře 97 979 m2 byl rozdělen mj. na díly n1 o velikosti 480 m2, n2 o velikosti 455 m2 a n3 o velikosti 468 m2, které byly následně sloučeny s pozemkem parc. č. 286/7.

74. Ze znaleckého posudku na srovnávací sestavení parcel a identifikaci pozemků vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, ke sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že z pozemku PK č. , hodnota, vznikl mj. pozemek parc. č. 286/7 ve výměře 16 858 m2 (označeno jako díl b5) a ve výměře 1 309 m2 (označeno jako díl b6). Část pozemku parc. č. 286/7 vznikla také z pozemku PK č. 289/3, a to o výměře 151 m2 (označený jako díl c1).

75. Z mapy z katastru nemovitostí s vyznačenu vrstvou přesnosti bodů v barevném provedení soud zjistil, že přesnost hranice pozemku parc. č. 286/7 je dána zobrazením v původní mapě z 1. poloviny 19. století, z níž katastrální mapa vychází.

76. Z rozsudku Okresního soudu , adresa, -západ č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. , spisová značka, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto mj. o částech původních PK pozemků 289/3 (díl c1 jako části pozemku parc. č. 286/7) a PK č. 284/1 (díly n1, n2 a n3 jako části pozemku parc. č. 286/7) v k.ú. , adresa, .

77. Z informací o pozemcích v katastrálním území , adresa, , vedených v katastru nemovitostí, soud zjistil, že pozemek parc. č. 296/244 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití zeleň ve společném jmění manželů Vladimíra a , jméno FO, , pozemek parc. č. 296/87 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití zeleň v podílovém spoluvlastnictví fyzických osob, pozemek parc. č. 296/181 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití zeleň ve vlastnictví , Jméno účastníka A, , pozemek parc. č. 296/82 je veden jako zahrada ve vlastnictví , jméno FO, , pozemek parc. č. 296/184 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití zeleň a vlastnickým právem pro , Jméno advokátky D, , pozemek parc. č. 296/228 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití zeleň a vlastnickým právem pro , Jméno advokátky D, , pozemek parc. č. 296/197 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace ve vlastnictví , Jméno účastníka B, , pozemek parc. č. 296/198 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití zeleň s vlastnickým právem pro , právnická osoba, , pozemek parc. č. 284/32 je veden jako lesní pozemek a pozemek parc. č. , hodnota, jako ostatní plocha, neplodná půda, pozemek parc. č. 286/9 je veden jako ostatní plocha neplodná půda, vše ve vlastnictví , jméno FO, , pozemek parc. č. 286/4 je veden jako ostatní plocha, neplodná půda s vlastnickým právem pro , jméno FO, , pozemky parc. č. st. 377 a st. 379, jsou vedeny jako zastavěná plocha a nádvoří s vlastnickým právem pro , jméno FO, , pozemek parc. č. st. 557 je veden jako zastavěná plocha a nádvoří s tím, že na pozemku stojí stavba č.p. 266 – ubytovací zařízení, pozemek parc. č. 296/178 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití manipulační plocha a pozemek parc. č. 296/639 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití manipulační plocha, vše v podílovém spoluvlastnictví fyzických osob. Pozemek parc. č. 286/7 je veden jako ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda s vlastnickým právem pro Českou republiku s právem hospodaření s majetkem státu , Jméno advokátky B, .

78. Z ortofotomap, katatrální mapy a místního šetření v katastrálním území , adresa, soud zjistil, že na pozemku parc. č. st. 557 se nachází budova ubytovacího zařízení čp. 226, kterou obklopuje pozemek parc. č. 296/178 sloužící jako zahrada, která je oplocena. Přes silnici naproti citovaným pozemkům se pak nachází pozemek parc. č. 296/179, na kterém se nachází betonové panely a na něj navazuje pozemek parc. č. 296/639, na kterém je trávník, přičemž oba pozemky zjevně slouží jako parkovací plocha pro shora uvedené ubytovací zařízení. Pozemek parc. č. 296/244 se nachází vedle domu č.ev. 427, jedná se o úzký pozemek vydlážděný zámkovou dlažbou, který je u cesty ohraničen vysokou dřevěnou bránou a představuje přístup minimálně k jedné další stavbě viditelné od hlavní cesty. Na stavebních pozemcích parcelní s. 277 a 379 se aktuálně nenachází žádné stavby, pouze travní porost a náletové dřeviny. Na pozemku parc. č. 296/181 se nachází poklop, pod nímž je vodoměrná šachta. Společně s pozemkem parc. č. 296/87 představuje přístup k dalším nemovitostem z hlavní cesty. Na pozemek parc. č. 296/87 pak navazuje pozemek parc. č. 296/184, na němž se nachází černá vrata představující vstup na další pozemek se stavbou, zbytek předmětného pozemku je za plotem a tvoří zahradu. Na pozemku parc. č. 296/228 se nachází hlavní cesta. Pozemky parc. č. 296/197 a 296/198 se nacházejí u cesty, přičemž pozemek parc. č. 296/198 tvoří součást oplocené zahradu u domu čp. 478 a pozemek parc. č. 296/197 představuje předzahrádku, na které se nachází travní porost, keře a stromy a je ohraničen nízkým kovovým plotem.

79. Z návrhu na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky Hrdlička-Ždáňská hora, kterou se vymezuje evropsky významná lokalita Hrdlička-Ždáňská hora, a jejího ochranného pásma, ze dne , datum, , soud zjistil, že navržené maloplošné zvláště chráněné území s týká mj. pozemků parc. č. 284/32, 286/4, 286/7, 286/9 a 299 v k.ú. Přstavlky u , adresa, . Z odůvodnění návrhu se podává, že mimořádný význam má zejména část osady Ždáň přiléhající k přírodovědně velice cenným skalnatým svahům ve východní části navržené přírodní památky. Důvodem navrhované územní ochrany je zachování, popřípadě i rozšíření vhodných biotopů pro hlavní předmět ochrany, populaci přástevníka kostivalového, který je evropsky významným druhem. Přírodní památka se navrhuje i za účelem ochrany vybraných druhů ptactva a jejich stanovišť.

80. Z dopisu Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ze dne , datum, se podává, že majitelé pozemku uvnitř chrněného území v rámci soustavy , právnická osoba, , konkrétně Evropsky významné lokality , IBAN, Hrdlička-Ždáňská hora, vymezené nařízením vlády č. 132/2005 Sb. pro ochranu přírodního druhu Přástevník kostivalový, byli osloveni v rámci přípravy doporučených opatření, resp. návodu, jak v této evropsky významné lokalitě hospodařit, aby byla zajištěna ochrana výše zmíněného druhu.

81. Z dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku podle § 205 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ze dne , datum, soud zjistil, že Lidové družstvo pro rekreační výstavbu slapské oblasti se sídlem v Praze zřídilo manželům Konicarovým právo osobního užívání ke stavební parcele č. kat. 372 a 296/82 v jeho vlastnictví za cenu 2 665 Kčs.

82. Z dalších soudem provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci, a proto je soud na tomto místě již dále nerekapituloval. Výslech , tituly před jménem, , jméno FO, soud považoval za nadbytečný, neboť ta začala restituční nároky žalobkyň vyřizovat až po vzniku , Jméno účastníka J, , tj. dlouho po tvrzeném okamžiku doručení výzvy z , datum, do správního spisu. Soud zamítl i další účastníky navrhované důkazy, neboť níže uvedený skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu proto, aby mohlo být ve věci rozhodnuto a provádění dalších důkazů by bylo v rozporu s hospodárností řízení. Nadto některé další účastníky navržené důkazy (výslech , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, či protokol o výslechu žalobkyně a) ze dne , datum, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, ) byly navrženy až po zákonné koncentraci řízení, přičemž nebyly splněny podmínky pro jejich provedení stanovené v § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když jména osob, které restituční žádost žalobkyň v průběhu správního řízení vyřizovaly, byla účastníkům známa již před prvním jednáním, stejně tak existence uvedeného protokolu. Na základě výše uvedených zjištění pak soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místně uvádí a shrnuje v bodech nejdůležitějších pro rozhodnutí ve věci. Žalobkyně jsou právní nástupkyně (vnučky) , jméno FO, a , jméno FO, , rolníků v , adresa, , kteří byli původními vlastníky pozemků PK č. 296/3, 286 a 299 v katastrálním území , adresa, . Tyto pozemky byly převedeny na stát smlouvou ze dne 12. a , datum, za účelem výstavby vodního díla , adresa, , v pozemkové knize pak byly z knihovní vložky č. , hodnota, a 47 odepsány zápisem ze dne , datum, , téhož dne byly zapsány do knihovní vložky č. , hodnota, . Žalobkyně uplatnily svůj restituční nárok poprvé listinou ze dne , datum, , ve které ale nebyly obsaženy všechny pozemky manželů , jméno FO, , které přešly na stát. Proto byla podána druhá žádost datovaná dnem , datum, , kterou uplatnily restituční nárok k polnostem a lesům, jejichž byli manželé , jméno FO, vlastníky a které jim po roce 1948 byly vyvlastněny nebo proti jejich vůli vykoupeny. Na žádosti není podací razítko a k dispozici není ani originál žádosti. Žalobkyně tuto obecnou žádost postupně následující řadu let konkretizovaly, ve vztahu k pozemkům, které jsou předmětem tohoto řízení, tak učinily až návrhem na vydání rozhodnutí ze dne , datum, . Nárokované pozemky jsou části původních pozemků PK č. 296/3, 286 a 299 a jsou aktuálně ve vlastnictví třetích osob, vyjma pozemku parc. č. 286/7, který je ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření s majetkem státu , Jméno advokátky B, , a pozemků parc. č. 296/184 a 296/228, u kterých je vlastnické právo vedeno pro 2. účastníka řízení. Většina dotčených pozemků je součástí chatové a rekreační oblasti a jsou funkčně propojeny s dalšími pozemky, část předmětných pozemků je pak součástí chráněného území v rámci soustavy , právnická osoba, , evropsky významné lokality Hrdlička-Ždáňská hora.

83. Podle § 4 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od , datum, do , datum, způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. (odst. 1). Zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od , datum, do , datum, do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti (odst. 2 písm. c). V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice (odst. 4).

84. Podle § 5 zákona o půdě povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, s výjimkou a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990, b) cizích států (odst. 1). Osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí: a) právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání, b) u ostatních nemovitostí jejich vlastník (odst. 2).

85. Podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

86. Podle § 9 odst. 1 zákona o půdě nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.

87. Podle § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení užívání pozemku tím, že pozemek nebo jeho část je určen pro obranu státu nebo je určen pro těžbu nerostů nebo je na území národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo chráněného přírodního výtvoru, anebo jsou významným krajinným prvkem nebo má-li překážka bránící vydání pozemku dočasný charakter, je na vůli oprávněné osoby, zda bude požadovat vydání původního pozemku nebo převod jiného pozemku ve vlastnictví státu.

88. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

89. Podle § 13 odst. 4 věty první zákona o půdě právo na vydání nemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do , datum, , a pokud jde o nároky vyplývající z čl. II, do , datum, .

90. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

91. Podle § 16 odst. 1 a 2 za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne. Ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává. Pokud oprávněná osoba odkoupila od státu či právnické osoby nemovitost před účinností zákona, má nárok vůči této osobě na náhrady dle § 14 a 15 ve výši ceny v okamžiku přechodu na stát.

92. Podle § 424 zákona č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z. o.“) právní důvod prostředečného nabytí zakládá se na smlouvě; na pořízení pro případ smrti; na soudcovském výroku nebo na nařízení zákona.

93. Podle § 1053 o. z. o. trhovou smlouvou přenechává se věc za určitou částku peněz jiné osobě. Náleží tak jako směna k právním důvodům nabytí vlastnictví. Nabytí nastává teprve odevzdáním koupeného předmětu. Až do odevzdání podrží prodavač vlastnické právo.

94. Podle § 431 o. z. o. ku převodu vlastnictví nemovitých věcí musí býti nabývací jednání zapsáno do veřejných knih k tomu určených. Toto zapsání nazývá se vklad (intabulace).

95. Žaloba byla podána u zdejšího soudu dne , datum, , tedy v zákonné dvouměsíční lhůtě, která počala běžet dnem doručení rozhodnutí správního orgánu (§ 247 odst. 1 o.s.ř.), byla podána u věcně příslušného (§ 249 odst. 1 o.s.ř.) a místně příslušného soudu (§ 250 odst. 2 o. s. ř.). Soud se proto dále v řízení zabýval, zda jsou žalobkyně osobami oprávněnými ve smyslu § 4 zákona o půdě, zda povinnou osobou je subjekt, jenž nárokovaný majetek držel ke dni účinnosti zákona o půdě (§ 5 zákona o půdě), zda žádost o restituci majetku byla uplatněna řádně a včas (§ 9 odst. 1 věta první a § 13 zákona o půdě), je dán některý z restitučních titulů upravených v ustanovení § 6 zákona o půdě a zda vydání majetku nebrání žádná ze zákonných překážek předvídaných ustanovením § 11 zákona o půdě.

96. Provedeným dokazováním, především smlouvou z prosince 1949 ve spojení s pozemkovými knihami, bylo prokázáno, že původními vlastníky pozemků PK č. 296/3, 286 a 299 byli manželé , jméno FO, a , jméno FO, , kteří před účinností zákona o půdě zemřeli. Žalobkyně jsou jejich vnučkami, jejichž matka , jméno FO, , dcera manželů , jméno FO, , již dříve zemřela, současně jsou také právními nástupkyněmi , jméno FO, (druhé dcery manželů , jméno FO, ), tedy osobami uvedenými v § 4 odst. 2 písm. c) a odst. 4 zákona o půdě. Jako k takovým k nim vždy správní orgány, ale i soudy, po celou dobu 30 let, po kterou je jejich restituční nárok vyřizován, přistupovaly, neboť své vazby na manžele , jméno FO, řádně doložily. Soud v tomto směru rovněž vzal za svá skutková zjištění správního orgánu. Ohledně určení povinné osoby podle § 5 zákona o půdě pak soud uzavřel, že jimi jsou 1. a 2. účastník řízení, kdy předmětné pozemky přešly do vlastnictví státu, v případě pozemku parc. č. 286/7 je stát jeho vlastníkem doposud s právem hospodaření 1. účastníka řízení, v případě ostatních pozemků jimi byl ke dni nabytí účinnosti zákona o půdě (, datum, )

2. účastník řízení, na kterého byly předmětné pozemky státem před uvedeným datem převedeny. Tato otázka nicméně ani nebyla žádným z účastníků sporována.

97. Soud se proto dále zabýval základní spornou otázkou, a to zda byl restituční nárok žalobkyněmi (a jejich právní předchůdkyní) uplatněn včas, tj. do , datum, , což byl ostatně také důvod, proč bylo správním orgánem rozhodnuto, že žalobkyně nejsou spoluvlastníky nárokovaných nemovitých věcí a ani jim za ně nenáleží žádná náhrada. Ve svém odůvodnění SPÚ zejména uvedl, že listina datovaná dnem , datum, postrádá razítko podatelny okresního úřadu a jiná listina, která by svědčila o uplatnění nároku u věcně a místně příslušného správního orgánu ve lhůtě podle zákona o půdě není ve spise založena, ani vedena v evidencích pozemkového úřadu (podací knize okresního úřadu za období od , datum, – , datum, ). Uvedená listina tedy nebyla správnímu orgánu doručena zákonnou cestou v zákonné lhůtě, když poprvé byla správnímu orgánu doručena , tituly za jménem, , jméno FO, dopisem č.j. 5213/05 dne , datum, . Je třeba přisvědčit 1. a 2. účastníku řízení, že břemeno tvrzení a důkazní o tom, že žádost ze dne , datum, byla pozemkovému úřadu doručena včas tíží žalobkyně. Ty za účelem prokázání včasnosti doručení jejich obecné žádosti předložily a označily velké množství důkazů, které soud v rámci předmětného řízení provedl, a to včetně účastnického výslechu žalobkyně b), který dosud v jiných řízeních, v nichž byla řešena totožná otázka, proveden nebyl. Veškeré tyto důkazy pak byly hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, a to s přihlédnutím k velkému časovému odstupu od účinnosti zákona o půdě a uplynutí lhůty k uplatnění restitučních nároků.

98. V řízení bylo prokázáno, že první výzvu, která se vztahovala k vydání konkrétních pozemků, datovanou dnem , datum, , žalobkyně a jejich právní předchůdkyně podaly dne , datum, , tato výzva je opatřena podacím razítkem a zaevidována v podací knize Okresního úřadu , adresa, -západ. Další výzvou, datovanou dne , datum, , pak uplatnily restituční nárok obecně na veškerý zemědělský majetek, který byl manželům , jméno FO, po roce 1948 vyvlastněn nebo proti jejich vůli vykoupen. Je nesporné, že ve správním spise založená výzva ze dne , datum, není opatřena žádným podacím razítkem, její přijetí není zaevidováno v podacích knihách (denících) tehdejšího Okresního úřadu , adresa, -západ a žalobkyně nedisponují žádným dokladem o jejím odeslání. Správní orgán a žalobkyně již dokonce ani nedisponují originálem této listiny. Přesto však nelze bez dalšího uzavřít, že tato žádost nebyla podána pozemkovému úřadu včas a žalobkyním tak odepřít restituční nárok, který jim byl opakovaně na základě předmětné žádosti správními orgány i soudy přiznáván.

99. Pokud se týká komunikace s úřady na počátku 90. let včetně uplatňování restitučních nároků obecně, toto žalobkyně a) popisovala ve svém čestném prohlášení a účastnické výpovědi učiněné v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Z obou provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně a) docházela na úřady osobně, kam nosila potřebné listiny a podklady pro uplatnění restitučních nároků, často v originálech, žádné kopie s sebou nenosila a žádná potvrzení o doručených listinách také nedostávala. To, že listiny byly žadateli referentům běžně předávány i mimo podatelnu ostatně potvrdila i tehdejší vedoucí referátu , tituly před jménem, , jméno FO, . Tímto způsobem předávání dokumentů mohlo dojít také k tomu, že na žádosti ze dne , datum, není žádné podací razítko. Podací razítka o osobním převzetí pak nejsou ani na dalších listinách, které jsou součástí správního spisu, tento nedostatek kromě jiných konstatoval i správní soud. Rovněž tak mohla být žádost doručována prostřednictvím pošty bez následného zaevidování. Že k takovému postupu docházelo, tj. že příchozí pošta ne vždy byla zaevidována, žalobkyně doložily žádostmi o vydání lustračních osvědčení z let 1996 a 1999 s příslušnými kopiemi podacích deníků. Rovněž pak žalobkyně doložily, že datum doručení listiny pozemkovému úřadu ne vždy odpovídal datu uvedenému v podací knize (viz žádost paní , jméno FO, ). Tvrzení obsažená v napadeném rozhodnutí, že veškerá podání musela projít podatelnou Okresního úřadu a byla opatřena podacím razítkem, tak lze označit za vyvrácené.

100. Žalobkyně a) dále poukázala na to, že úřady byly v době podávání žádostí zahlceny a proces získávání potřebných podkladů a informací byl velmi náročný. Na vlastní vytíženost pak opakovaně upozorňoval i sám pozemkový úřad ve svých podáních, kdy žadatele prosil o pochopení delších termínů při vyřizování. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že žalobkyně a její právní předchůdci neměli v době podávání žádostí přehled o tom, jaké konkrétní pozemky , jméno FO, dříve vlastnili, proto přišel pan , jméno FO, s nápadem podat obecnou žádost, kterou zřejmě přinesl již sepsanou k podpisu. K tomu je třeba uvést, že podání obecné žádosti se s ohledem na rozsah a množství pozemků, které manželé , jméno FO, jakožto velkostatkáři vlastnili, jakož i s ohledem na jejich následné dělení a převody na další osoby ve spojení s nedostatkem podkladů potřebných k uplatnění nároku a obtížností jejich získávání, jeví jako zcela logický a racionální krok. Rozšíření žádosti ze dne , datum, pak žalobkyně a) avizovala pozemkovému úřadu také ve svém dopise ze dne , datum, . V čestném prohlášení a protokolu o výslechu žalobkyně a) pak soud neshledal žádné významné rozpory, pouze menší nepřesnosti či odchylky, které odpovídají značnému časovému odstupu od podávání žádostí, a proto k jejímu opakovanému výslechu v rámci tohoto řízení již nepřistupoval. Z výslechu žalobkyně b) k podání žádosti soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, neboť ta se osobně do procesu uplatňování restitučních nároků příliš nezapojovala. Další osoby, které se na procesu podávání žádostí při uplatňování restitučního nároku na majetek manželů , jméno FO, zpočátku aktivně podíleli, zejména paní , adresa, a pan , jméno FO, , jsou již po smrti. Opožděnost uplatnění nároku pak nelze dovozovat z toho, že restituentky z počátku s 1. účastníkem řízení jednaly pouze o pozemku PK č. 296/1, který byl uplatněn již výzvou z prosince 1992, když právě s ohledem na značný rozsah majetku jejich právních předchůdců žalobkyně obecnou výzvu specifikovaly postupně. O náročnosti získávání potřebných a správných podkladů k identifikaci pozemků vypovídá i přerušení restitučního řízení v roce 1996, ve kterém je mj. odkazováno na nesrovnalosti v geodetických podkladech, či sdělení 1. účastníka řízní z , datum, , ve kterém konstatuje, že srovnávací sestavení parcel vyhotovené dne , datum, není správné.

101. Pokud se týká tvrzení, že listina datovaná , datum, byla správnímu orgánu doručena poprvé dne , datum, spolu s dopisem , tituly za jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , toto není ničím podloženo. Z podacího razítka na předmětném dopisu se podává, že podání obsahovalo 2 listy, z toho se jednalo o jednu přílohu, kterou dle textu dopisu měl být „originál dopisu adresovaného úřadu na počátku roku 1993“. Sám správní orgán tímto originálem však již nedisponuje, ve správním spise se nachází pouze kopie dopisu, ke které je přišita kopie listiny z , datum, . Oproti tomu žalobkyně tvrdí, že přílohou tohoto dopisu byl dopis žalobkyně a) ze dne , datum, , který je rovněž na jednom listu. Toto vysvětlení se soudu jeví jako pravděpodobnější, když tato listina přesněji odpovídá jejímu popisu, resp. označení v dopisu , tituly za jménem, , jméno FO, . V případě, že by přílohou měla být obecná žádost z , datum, , resp. její originál, byla by zřejmě takto i ze strany právního zástupce žalobkyň označena, navíc by bezpochyby následovala i tomu odpovídají reakce pozemkového úřadu. Současně je třeba v této souvislosti poukázat na komunikaci , tituly za jménem, , jméno FO, s pozemkovým úřadem, kdy právě , tituly za jménem, , jméno FO, úřad v období kolem roku 2014 žádal, aby byly nalezeny a prověřeny záznamy v podacích denících ohledně doručení žádosti z , datum, , což by zřejmě nečinil, pokud byl listinu vytvořil dodatečně a do spisu zaslal až v roce 2005.

102. Dalším důvodem toho, že žádost z , datum, nebyla řádně zaevidovaná, mohlo být také to, že uplatněné restituční nároky, tj. jak nárok uplatněný v prosinci 1992, tak nárok uplatněný v lednu 1993, byly řešeny jako jeden celek, vedený pod jedním číslem , hodnota, . Pozemkový úřad mohl mít za to, že žádost z , datum, stejně jako třeba dopis ze , datum, jsou pouze dalšími doplněními žádosti z prosince 1992, a proto tuto listinu nezaevidoval jako nově uplatněný nárok do své interní evidence uplatněných restitučních nároků. Ostatně v této evidenci je pouze jeden záznam ohledně restitučního nároku žalobkyň s číslem , hodnota, vedený na jméno pouze paní , jméno FO, s poznámkou o zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, . Datace tohoto záznamu je k , datum, , přestože nárok byl alespoň částečně beze sporu uplatněn již , datum, . K takto pozdnímu zaevidování zřejmě došlo až v návaznosti právě na doplnění žádosti z , datum, o potřebné dokumenty. Ani z dopisu pozemkového úřadu ze dne , datum, , kterým je potvrzeno obdržení uplatnění nároku na zemědělský majetek dle zákona o půdě, vedený pod č.j. 1051/1993, není seznatelné, o jakou žádost a jaký konkrétní majetek se jedná, když v tomto směru je dopis nekonkrétní. S ohledem na jednací číslo značící rok 1993 pak rovněž nelze dovodit, že by se mělo jednat pouze o žádost z prosince 1992.

103. Za zcela zásadní pak soud považuje skutečnost, že listina z , datum, ve správním spise po nějakou dobu byla, a to minimálně ve dvou kopiích (jedna s rukou dopsanou značkou PU 142/91), kdy správní orgán zpočátku její včasnost nezpochybňoval a na jejím základě žalobkyním restituční nároky opakovaně přiznal. O tom, že se jedná o podání, které nesplňuje veškeré předepsané náležitosti, není pochyb. V takovém případě však bylo povinností správního orgánu na tuto listinu po jejím obdržení bez ohledu na to, kdy mu byla doručena, reagovat a podle § 19 odst. 3 tehdy platného zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, vyzvat oprávněné osoby k odstranění nedostatků a poučit je o případných důsledcích, neodstraní-li nedostatky svého podání. Takto správní orgán evidentně v blízké časové souvislosti s ani jednou z výše předestřených možností obdržení listiny do spisu (leden 1993/únor 2005) nepostupoval. Pokud správní orgán na listinu z , datum, reagoval a své pochybnosti ohledně jejího včasného doručení sdělil až v roce 2014, což je zřejmé z výzvy , Jméno účastníka J, ze dne , datum, , tedy minimálně po téměř 10 letech od doby, co musela být bez jakýchkoliv pochybností součástí správního spisu, lze v tomto jeho postupu shledat zásadní nedostatky. Dále je třeba poukázat na to, že správní spis ve věci restitučního nároku žalobkyň skutečně nebyl veden řádně, jednotlivé listiny nebyly chronologicky číslovány, a tudíž z něj není patrné, od kdy je která listina jeho součástí, na což ve svých rozhodnutích sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, upozornil Krajský soud v Praze. Na tom nemůže nic změnit ani dohledání podací knihy tehdejšího Okresního úřadu , adresa, -západ, když bylo prokázáno, že ani tato kniha nebyla vedena řádně a nebylo do ní zapisováno přijetí veškerých listin a dokumentů.

104. K restitučním věcem je přitom třeba přistupovat s přihlédnutím ke skutečnosti, že těm, kteří restituují, byla v minulosti způsobena celá řada křivd, včetně majetkových. Restitučními zákony se demokratická společnost snaží alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd vzniklých v období od , datum, do , datum, . Stát a jeho orgány jsou tedy povinny postupovat podle restitučního zákona v souladu s oprávněnými zájmy osob, jejichž újma, způsobená za totalitního komunistického režimu, má být alespoň částečně kompenzována. Vůdčím principem musí být vždy výše uvedený účel restitucí, k jehož naplnění je nutné, aby restituční zákony byly interpretovány ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji, v duchu snahy o zmírnění některých křivd, v jejichž důsledku k odnětí majetku došlo (srovnej nález Ústavního soudu ze dne ze dne , datum, , Pl. ÚS 10/13-4). S ohledem na výše uvedené proto soud uzavírá, že jak aktuální stav správního spisu (nekompletní, chaoticky a netransparentně vedený), tak nedbalý postup správního orgánu, nelze vzhledem k povaze a délce této věci, klást k tíži žalobkyň. S přihlédnutím k legitimnímu očekávání žalobkyň pak nelze než uzavřít, že oprávněné osoby v projednávané věci uplatnily restituční nárok v zákonné lhůtě. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani rozhodnutí , Jméno účastníka J, ze dne , datum, , ve kterém se správní orgán snažil přiblížit význam různých spisových značek a číselných označení na jednotlivých listinách a shrnul průběh správního řízení. Žádné nové důkazy ohledně data podání předmětné výzvy však dohledány nebyly.

105. Dále se proto soud zabýval tím, zda na danou situaci dopadá § 4 odst. 1 zákona o půdě, tedy zda k převodu pozemků na stát došlo v rozhodném období. V této souvislosti je třeba poukázat na závěry Krajského soudu v Praze v jiných restitučních věcech žalobkyň vedených např. pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , ve kterých se uvádí, že „, jméno FO, , datum, platil intabulační princip, který byl opuštěn až od , datum, , kdy nabyl účinnosti zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. Intabulační princip znamenal, že u nemovitostí zapsaných v pozemkových knihách se vlastnictví nabývalo až jejich zápisem do pozemkové knihy (§ 431 o.z.o.). Jak vyplývá z o.z.o., k převodu vlastnictví nestačí věcná smlouva o převodu vlastnictví, ale vyžaduje se ještě její realizace, kterou je u nemovitostí intabulace (knihovní zápis), jak vyplývá z § 425 a § 431 o.z.o. Jinak řečeno, vlastnictví nemovitosti nelze převést bez knihovního vkladu. Pokud jde o smlouvu o náhradě z příčiny vyvlastnění z , datum, , podle ní došlo k nabytí vlastnického práva v roce 1947 k nemovitostem uvedeným v článku II. na základě intabulace zde uvedených nemovitostí. Pokud jde o nemovitosti uvedené v článku III. této smlouvy, pak na jejím základě k intabulaci zde uvedených částí pozemků nedošlo. Ostatně z obsahu článku III. vyplývá, že se počítalo do budoucna se samostatnou smlouvou, podle níž bude knihovní převod realizován.“ V čl. III smlouvy z roku 1947 je vyjmenován mj. pozemek PK č. , hodnota, , přičemž se mělo jednat pouze o jeho „díl“. Vymezení, o jakou část se jedná, však ve smlouvě chybělo a ani ze zápisu do pozemkové knihy ze dne , datum, nelze vyvodit, co přesně ve vztahu k pozemku PK č. , hodnota, bylo předmětem smlouvy z roku 1947, když bylo zapsáno jeho zamýšlené odepsání o výměře 48 975 m2 - 49 200 m2. Popsané neurčitosti neodstranil ani protokol z , datum, , podle nějž konečné ohraničení a vyměření bude provedeno po skončení stavby a dle takto zjištěné skutečně zabrané plochy bude vypočten i celkový obnos odškodného a na tamto základě sepsána konečná úmluva. Uvedený protokol pak ani nelze považovat za součást smlouvy z roku 1947, neboť ta na něj ani žádným způsobem neodkazuje. Neurčité nebylo ve smlouvě z roku 1947 jen vyjádření předmětu převodu, ale i jeho cena. Uzavření smlouvy z roku 1947 a v návaznosti na ní uskutečněný zápis zamýšleného odepsání a případně držbu lze obdobně jako v nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 87/97, sice posoudit jako určitou první fázi převzetí pozemku státem, ale tím podstatným je, že na základě těchto jednání nedošlo ke ztrátě vlastnického práva původního vlastníka (přestože je v některých dobových dokumentech o částech pozemků uvedených v protokolu/smlouvě z roku 1947 nesprávně hovořeno jako o „vykoupených“). Stejně tak ke ztrátě vlastnického práva nedošlo ani na základě smlouvy ze dne , datum, , podle které měla být státu postoupena již konkrétní část pozemku PK č. , hodnota, a celý pozemek PK č. , hodnota, . K tomu skutečně došlo až na základě smlouvy z prosince 1949, která se vypořádala s celou plochou pozemku PK č. , hodnota, , 299 a 296/3 a rovněž tak na jejím základě byly předmětné pozemky odepsány z knihovních vložek č. , hodnota, a 47 a připsány do knihovní vložky č. , hodnota, , tj. do vlastnictví Československého státu.

106. Následně se soud zabýval tím, zda smlouva z prosince roku 1949 byla uzavřena za stavu tísně a nápadně nevýhodných podmínek. K tomu se velmi podrobně ve svých rozhodnutích sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, opět vyjádřil Krajský soud v Praze. Pokud se jedná o naplnění restitučního titulu podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě soud uvádí, že k jeho naplnění je třeba současné prokázání obou jeho znaků, a sice uzavření kupní smlouvy v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, přičemž oba tyto znaky dle existující judikatury musí být splněny kumulativně. Přestože zákon neobsahuje legální definici ani jednoho z výše uvedených pojmů, za dobu účinnosti zákona o půdě se vytvořila ustálená judikatura zejména Nejvyššího a Ústavního soudu, která oba tyto pojmy vykládá v zásadě konstantním způsobem. „Tísní se rozumí objektivní hospodářský nebo sociální, někdy i psychický stav (např. rozrušení, obavy o blízkou osobu apod., nikoli však psychické donucení, které je právně relevantní z hlediska ustanovení § 37 o. z.), jenž takovým způsobem a s takovou závažností doléhá na osobu uzavírající smlouvu, že ji omezuje ve svobodě rozhodování natolik, že učiní právní úkon, jenž by jinak neučinila.“ (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Při interpretaci tohoto pojmu v daném konkrétním případě soud dále vycházel také z nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 30/2000, podle kterého „se nemůže jednat o interpretaci běžně užívanou v občanskoprávním nebo ve správním řízení. Restituční zákony, hodnotící dobu totality, vyžadují interpretaci odpovídající této době. Pojem tísně je třeba interpretovat v širších souvislostech, a tedy i v souvislosti s politickým nátlakem let 1948 - 1989. Tento politický nátlak nebyl chápán jako jednorázový akt, ale jako dlouhodobý proces, jehož výsledkem bylo to, že fyzická osoba, jako vlastník věci, učinila ve vztahu k ní právní úkon, který by v právním státě neučinila. Takto objektivně nazíranou "tíseň" nutno doplnit o determinované postavení prodávající osoby, t. j. o její vřazení do totalitní třídní struktury, které již samo o sobě může představovat naprostou nerovnost účastníků kupního aktu.“ Ústavní soud pak v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 85/95, interpretuje tento pojem s ohledem na politický nátlak spojený s obdobím let 1948 – 1989 ještě extenzivněji. Dle tohoto nálezu je třeba za stav tísně považovat i takový stav, kdy vlastník nemůže s věcí volně nakládat, neboť ve své dispozici s předmětem vlastnictví byl omezován represivní politikou umožněnou nedostatkem právního a demokratického státu. Druhý znak, tj. nápadně nevýhodné podmínky, podle výše uvedeného rozhodnutí Vrchního soudu nastává především v návaznosti na „posouzení toho, zdali nebyla porušena ekvivalentnost smluvených vzájemných plnění, případně zda neexistují značně nevýhodné smluvní podmínky či vedlejší ujednání související s předmětem plnění, které by manžele , jméno FO, ve svých důsledcích významně a zjevně znevýhodňovaly v porovnání s předsmluvním stavem“.

107. Pokud jde o uzavření smlouvy z prosince 1949 v tísni, je třeba přihlédnout k tomu, že po komunistickém převratu , datum, se poměry v Československu významně změnily a smlouva z prosince 1949 tak byla uzavírána za zcela specifické situace. S účinností od , datum, byl přijat zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, podle něhož v případě výkonného zemědělce, přesahovala-li výměra jeho půdy 50 ha, stát ji v tomto rozsahu vykoupil a v době výkupového řízení byl zemědělec omezen v nakládání se svým vlastnictvím pod podmínkou souhlasu Ministerstva zemědělství (§ 1 odst. 2, § 13 odst. 1 zákona o nové pozemkové reformě). Takovými výkonnými zemědělci byli i manželé , jméno FO, . Uvedená zákonná úprava jim tak bránila, aby si za postoupené zemědělské pozemky pořídili jiné, na kterých by mohli hospodařit a obstarávat svou obživu jako doposud. O tom, že , jméno FO, měli zájem pokračovat v hospodaření svědčí i to, že pan , jméno FO, opakovaně žádal o to, aby mu namísto finančního odškodnění byla dána náhrada v pozemcích (viz např. vyjádření Ředitelství pro stavbu vodních cest ve věci Zdymadla , adresa, z , datum, nebo výměr o výstavbě , adresa, zn. T 787/1952 ze dne , datum, ). Je tedy zřejmé, že smlouva z roku 1947 byla uzavírána za úplně jiných podmínek, než potom smlouva z prosince 1949, a to především s ohledem na možnosti pořídit si za postoupené pozemky jiné. Zároveň s účinností od , datum, byl přijat zákon č. 27/1949 Sb., o mechanisaci zemědělství, na základě kterého byly podle výměrů Okresního národního výboru ze dne , datum, a , datum, manželům , jméno FO, nuceně vykoupeny velké stroje (traktor, pluh, mlátička atd.), které potřebovali ke své obživě. Nebýt komunistického převratu, mohli si manželé , jméno FO, koupit zemědělskou půdu k zemědělskému hospodaření za pozemky postoupené státu za účelem výstavby vodního díla , adresa, a na těchto za pomoci svého zemědělského vybavení pracovat. V důsledku postupu státu se namísto toho , jméno FO, ocitli v ekonomické tísni, neboť jednak postoupili pozemky v mnohem větším než dříve předpokládaném rozsahu, přičemž byli jako výkonní zemědělci na ně svou výživou odkázáni, a jednak se nemohli zbavit zadlužení v důsledku toho, že stát nesplnil svůj příslib vyplatit jim nejpozději do konce roku 1948 subvenci na stavbu hospodářských stavení, což dokládá žádost , jméno FO, o zálohu , částka, .

108. Nelze odhlédnout ani od toho, že ve smlouvě z roku 1947 a v protokolu bylo vždy jednáno pouze o části pozemku PK č 286, přičemž bylo upozorňováno na to, že na stát budou převedeny pozemky dle skutečně zabrané plochy. V mezidobí však došlo ke změně projektu, a tudíž „jednání“ musela být obnovena. V této souvislosti pak , jméno FO, byly pod záminkou výstavby vodního díla zabírány další plochy a pozemky ve skutečnosti nepotřebné pro stavbu přehrady, což je zřejmé jednak z vložky k č. j. 422/17-II-49 ze dne , datum, , podle které by státu stačila daleko menší část některých pozemků, ale vykupoval je celé za účelem poskytnutí náhrady vlastníkům rekreačních chat, směny, získání , právnická osoba, a vybudování nové rekreační oblasti u přehrady, jednak z následně uzavřené smlouvy z , datum, , kterou stát postoupil na Lidové družstvo pro rekreační výstavbu slapské oblasti , adresa, mj. celé pozemky PK č. 296/3 a 299 s tím, že je k plnění svých úkolů nepotřebuje a výslovně je označil za „přebytečný národní majetek“. O nepotřebnosti uvedených pozemků ke stavbě vodního díla , adresa, pak samozřejmě svědčí i jejich aktuální stav. Rozhodně tak nelze souhlasit s tvrzením 2. účastníka řízení, že pokud by nedošlo ke změně režimu, byly by manželům , jméno FO, odebrány pozemky ve stejném rozsahu. Zcela bezpředmětné je pak tvrzení, že stavba vodního díla , adresa, byla plánována již za I. republiky.

109. Stran naplnění druhé kumulativní podmínky pro existenci restitučního titulu, tj. uzavření kupní smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek, dospěl soud k závěru, že rovněž tato podmínka byla naplněna. V první řadě soud uvádí, že na celou věc je třeba s ohledem na snahu o nápravu křivd způsobených minulým režimem nahlížet v širších souvislostech, a tedy i v delším časovém období, tzn., jaký mělo postoupení pozemků a s tím související nárůst zadlužení vzniklý v roce 1949, následně zabavení zemědělského vybavení a v neposlední řadě také živého inventáře vliv na finanční situaci rodiny. V řízení bylo zjištěno, že obytné a hospodářské budovy , jméno FO, byly zatopeny, proto si zakoupili náhradní usedlost, která ale byla ve značně horším stavu. Její část bylo třeba zbourat a znovu vystavět. Takovéto stavební náklady v daném období ale vůbec nebyly při stanovení náhrady, která byla počítána podle nařízení vlády 175/1939 Sb., zohledněny, proto jim měla být poskytnuta subvence. V potvrzení Ředitelství pro správu vodních cest ze dne , datum, bylo přímo uvedeno, že pokud by toto nebylo splněno, byli by manželé , jméno FO, těžce poškozeni. Subvence byla přislíbena k výplatě do konce roku 1948, , jméno FO, si proto na výstavbu obytných budov vzali úvěr se splatností do konce roku 1948, neboť očekávali výplatu subvence. K tomu ale s ohledem na změnu režimu a následné započetí represivní politiky státu vůči kulakům, kterými , jméno FO, byli, nedošlo. , jméno FO, tak museli sjednané úvěry prodlužovat, čímž se značně zadlužili. Jejich situaci nepomohlo ani zabavení živého a mrtvého inventáře, díky čemuž přišli o značnou možnost obživy a za což jim také bylo později odmítnuto proplacení náhrad.

110. Pokud jde o samotný způsob ocenění prodávaných pozemků, je třeba uvést, že v případě staveb zahrnutých do pětiletého plánu, což byla i stavba vodního díla , adresa, , měl stát pozemky vykoupit a nedošlo-li by k dohodě tak je vyvlastnit za přiměřenou náhradu podle vládního nařízení č. 296/1948 Sb., o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu. Náhrada měla být stanovena se zřetelem na obecnou cenu zemědělské půdy zvětšenou o hodnotu investic vynaložených na vyvlastněný pozemek podle § 11 odst. 1 uvedeného vládního nařízení. Prováděcím předpisem k uvedenému vládnímu nařízení byla vyhláška ministerstva techniky č. 208/1950 Ú.l., u níž byla stanovena účinnost zpětně od , datum, . Je pravda, že vyhláška č. 208/1950 Ú.l. byla přijata až v roce 1950, tedy po uzavření smlouvy v prosinci 1949, nicméně je nepochybné, že stát již o vyhlášce věděl a měl tak cenu sjednat odpovídajícím způsobem. Náhrada za nemovitosti vyvlastněné pro účely výstavby obcí se podle vyhlášky určovala cenou pozemku zvýšenou o cenu investic, za 1 m2 pozemku mohla být stanovena náhrada ve výši 4 – 10 Kčs/m2. Tyto ceny platily při nejhodnotnějších pozemcích. Při méně hodnotných pozemcích se stanovovaly nižší ceny, nejméně však , částka, /m2. Podle § 1 odst. 2 vyhlášky by tak v případě, že by , jméno FO, neuzavřeli smlouvu v prosinci 1949, měli nárok při vyvlastnění nejméně na 2 Kčs/m² v případě méně hodnotných pozemků. V projednávané věci byl pozemek PK č. , hodnota, převeden na stát za odškodné zčásti ve výši 0,20 Kčs/m2 a zčásti za odškodné ve výši 1 Kčs/m2, pozemky PK č. 296/3 a 299, oba za odškodné ve výši 2,50 Kčs/ m2. Toto odškodné pak mělo zahrnovat i všechna odškodnění vedlejší ve vztahu k uvedeným pozemkům. V případě celého pozemku PK č. , hodnota, pak tato cena zjevně nebyla v souladu se shora uvedenou vyhláškou, v případě pozemků PK č. 296/3 a PK č. , hodnota, se sice cena pohybovala na spodní hranici ceny stanovené vyhláškou, s ohledem na jejich charakter, resp. zemědělskou využitelnost, kdy se jednalo o roli a pastvu, se však tato cena jeví jako nepřiměřeně nízká, a to zejména za situace, kdy měla zahrnovat i veškerá další odškodnění, která manželům , jméno FO, v souvislosti s nedobrovolným prodejem vznikla, mj. ztížení hospodaření při pozemcích rozptýlených a vzdálených či pachtovné z chat na zabraných pozemcích. Na nutnost náhrady této škody nad rámec odhadních cen jednotlivých pozemků rovněž upozorňoval , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém odhadu. Z cen uvedených v tomto odhadu však nelze bez dalšího vycházet, když se zjevně nemohlo jednat o ceny aktuální za situace, kdy znalec zjišťoval ceny pozemků z koupí realizovaných před rokem 1939. V této souvislosti je navíc třeba zopakovat, že manželé , jméno FO, zjevně vůbec neměli zájem kupní smlouvu uzavřít, když po celou dobu usilovali o odškodné v podobě náhradních pozemků, na kterých by mohli dále hospodařit. Rovněž pak žalobkyně b) v rámci účastnického výslechu uvedla, že její prarodiče pozemky prodali, protože museli a že si mysleli, že za pozemky dostali málo peněz.

111. Lze tedy uzavřít, že pozemky PK č. , hodnota, , 299 i 296/3 ve smyslu § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě přešly do vlastnictví státu na základě smlouvy z prosince 1949, která byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. , jméno FO, tedy soud mohl přistoupit k posouzení, zda vydání předmětných pozemků brání či nebrání některá z překážek uvedených v § 11 zákona o půdě. Na tomto místě předně uvádí, že Ústavní soud již v nálezu sp. zn. II. ÚS 78/98 mj. dovodil (k restituci tělovýchovného zařízení), že označení určitého zařízení jako areálu předpokládá vzájemnou provázanost funkcí mezi jednotlivými objekty či pozemky. Jestliže toto zařízení splňuje požadavky areálu, pak je nutno vycházet z hlediska priority vlastnického vztahu k celku a takový areál nelze dělit (tedy vydat jeho část). Nejvyšší soud k obdobným věcem vyslovil názor, že mohou existovat „pozemky tvořící s objekty výstavby jeden funkční celek“. Pod takovým pozemkem nutno rozumět jednak stavební pozemek, popřípadě též pozemek zastavěný stavbou, a dále též přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení (usnesení sp. zn. , spisová značka, ). K případům tzv. areálů se vyjádřila také právní teorie. Vyslovila otázku, proč zákon o půdě raději přímo nepoužil formulace „pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek“. V každém jednotlivém případě je třeba posoudit, zda „volné plochy“ bezprostředně souvisejí se stavbou a jsou nezbytně nutné k jejímu provozu. Při závěru opačném je třeba zvážit možnost geometrického oddělení pozemkových částí, které tyto vlastnosti nevykazují, a jejich vydání oprávněným osobám (Průchová, I.: Restituce majetku podle zákona o půdě, , právnická osoba, . Beck, , adresa, , str. 186). Ve věci sp. zn. , spisová značka, pak Nejvyšší soud formuloval některá interpretační kritéria, která jsou v intencích § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě podstatná pro vydání pozemku, resp. jejich naplnění může restituci bránit. Jsou to v obecné rovině:- funkční spojení předmětných pozemků se stavbami, které plní určený účel (hospodářský, vojenský aj.), přičemž též prostorová návaznost připouští přiznat spojeným nemovitostem povahu uceleného souboru nemovitostí (tzv. areál);- zvláštní právní režim, jemuž případně pozemek podléhá a který vykazuje účelové sepětí s přilehlou stavbou či provozem (zde lesní pozemky zvláštního určení);- jestliže by extenzivní výklad mohl vést k závěru o pouze „volném“ spojení pozemku se stavbou, a tedy k alternativě jeho vydání, pak je třeba v návaznosti na plnění funkce souboru nemovitostí zvážit, zda tato funkce může být plněna i v redukované míře (případné oddělení části pozemků); jde tedy také o velikost výměry sporných pozemků ve vztahu k ostatním částem areálu.

112. Ve smyslu výše uvedeného dospěl soud k závěru, že pozemky parc. č. st. 557, parc. č. 296/178 a parc. č. 296/639 nelze vydat pro překážku stanovenou v § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, neboť na pozemku parc. č. st. 557 stojí stavba ubytovacího zařízení a pozemek parc. č. 296/178 představuje zahradu okolo této stavby, přičemž oba pozemky jsou společně oploceny. Pozemek parc. č. 296/639 pak s oběma pozemky funkčně souvisí, neboť slouží jako parkoviště. S odkazem na citované ustanovení pak soud nepřistoupil ani k vydání pozemků parc. č. 296/197 a 296/198, neboť se jedná o pozemky, které tvoří funkční celky s domy a zahradami okolo nich a jsou k nim připloceny. Pozemek parc. č. 196/181 je pak funkčně propojen s dalšími okolními pozemky, neboť se na něm nachází vodoměrná šachta pro 4 chaty. Pozemky parc. č. 296/244 a 296/87 slouží jako přístupová cesta k několika stavbám a pozemkům a tvoří s nimi jeden funkční celek, na posledně jmenovaný pozemek pak navazuje pozemek parc. č. 296/184, který rovněž slouží z části jako přístupová cesta, zčásti je připlocen k domu se zahradou. Pozemek parc. č. 296/82 pak představuje část přístupové cesty zajišťující přístup k okolním nemovitým věcem. Všechny shora uvedené pozemky včetně stavebních pozemků parc. č. , hodnota, a 379 jsou pak součástí chatové osady, což rovněž představuje překážku k vydání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) zákona o půdě. K pozemku parc. č. 296/82 pak bylo zřízeno právo osobního užívání, a tudíž jeho vydání brání ust. § 11 odst. 1 písm. a) zákona o půdě. Pokud se týká pozemků parc. č. 286/9, 286/4, 286/7, 284/32 a 299, u nich v současné době dochází k omezení jejich užívání, neboť jsou součástí chráněného území v rámci soustavy , právnická osoba, , evropsky významné lokality Hrdlička – Ždáňská hora ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a žalobkyně se s odkazem na ustanovení § 11 odst. 3 zákona o půdě namísto jejich vydání rozhodly požadovat náhradu. Pouze pro úplnost soud uvádí, že vyjma pozemků parc. č. 286/7, parc. č. 296/184 a parc. č. 296/228, byly shora uvedené pozemky povinnou osobou – 2. účastníkem řízení, převedeny po účinnosti zákona o půdě do vlastnictví fyzických osob. I v případě, že by nebyla naplněna žádná z překážek uvedených v § 11 zákona o půdě, se soudu jeví, že by zřejmě nebylo na místě pozemky žalobkyním vydat, když žalobkyně specifikovaly svůj nárok v rozsahu pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, až návrhem na vydání rozhodnutí ze dne , datum, a v řízení nevyplynulo ničeho k tomu, že by současní vlastníci projednávaných pozemků, ev. jejich právní předchůdci, nebyli v dobré víře o tom, že jim pozemky patří, resp. že jsou jejich oprávněnými vlastníky (§ 130 odst. 1, § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do , datum, , ev. § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Ze všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I – III. rozsudku a nahradil tak v uvedeném rozsahu napadené rozhodnutí správního orgánu. V případě pozemku parc. č. 286/7 pak rozhodl pouze o jeho části ve výměře 18 644 m2, která odpovídá rozsahu, ve kterém tento pozemek vznikl z původního pozemku PK č. , hodnota, (18 157 m2) a 299 (487 m2) s přihlédnutím k možné odchylce s ohledem na nepřesnost hranice vedené v katastru nemovitostí. Ohledně částí pozemku parc. č. 286/7 v rozsahu, ve kterém vznikl z dílů pozemku PK č. 289/3 o výměře 151 m2 (označený jako díl c1) a pozemku PK č. 284/1 o velikosti 480 m2 (označený jako n1), o velikosti 455 m2 (označený jako n2) a o velikosti 468 m2 (označený jako n3), bylo již soudy pravomocně rozhodnuto, a proto žalobkyně vzaly v tomto rozsahu svůj návrh zpět. Výrokem IV. soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí učiněném žalobkyněmi při jednání soudu dne , datum, v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

113. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyním, které byly od počátku řízení se svým nárokem co do základu (ohledně včasnosti uplatnění nároku, převodu pozemků na stát v rozhodném období, naplnění restitučního titulu, tj. převodu pozemků v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek) úspěšné, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, kdy žalobkyním náleží odměna z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t.“), tj. , částka, , stanovená podle § 6 odst. 1 a. t. ve výši sazby za jeden úkon podle § , právnická osoba, odst. 4 a. t. na , částka, [2 x 0,8 x , částka, ], a to za 10 úkonů právních služeb, kterými byly podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, replika, účast při jednání soudu dne , datum, trvajícím přes dvě hodiny, dne , datum, trvajícím přes dvě hodiny, dne , datum, , dne , datum, trvajícím přes dvě hodiny, dne , datum, trvajícím přes dvě hodiny, dne , datum, trvajícím přes dvě hodiny a dne , datum, účast na místním šetření, dále odměna z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t. od , datum, “), tj. , částka, , stanovená podle § 6 odst. 1 a. t. ve výši sazby za jeden úkon podle § , právnická osoba, odst. 4 a. t. od , datum, na , částka, a částku , částka, , a to za 2 úkony právních služeb podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. (účast na jednání soudu ve dnech , datum, , datum, ) a ½ úkonu podle § 11 odst. 2 písm. f) a.t. (účast na jednání při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku) za , částka, a , částka, , a dále paušální náhrada výdajů stanovená v § 13 odst. 4 a. t. na , částka, za každý ze 10 úkonů (za účast při jednání, které přesáhlo dvě hodiny, nenáleží více režijních paušálů, jedná se o jeden úkon právní služby s nárokem na vyšší odměnu) a v § 13 odst. 4 a.t. od , datum, na , částka, za každý ze 3 úkonů. Zástupkyně žalobkyň není plátkyní DPH. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.). Soud naopak nepřiznal žalobkyním náhradu nákladů řízení za návrh na přerušení řízení, který byl následně zamítnut, a tudíž jej nelze považovat za účelný, a dále za jimi opakovaně podávané návrhy na změnu žaloby v podobě návrhů na vydání či nevydání jednotlivých pozemků, které pramenily pouze z jejich neznalosti faktického stavu jednotlivých pozemků ke dni podání žaloby. Oproti tomu soud ve smyslu § 150 o.s.ř. nepřiznal náhradu nákladů řízení mezi žalobkyněmi a vedlejšími účastníky řízení, kdy vzhledem ke shora uvedenému úspěchu žalobkyň by bylo na místě uložit rovněž vedlejším účastníkům řízení nahradit žalobkyním náklady řízení společně s 1. a 2. účastníkem. Takové rozhodnutí by však s ohledem na specifickou povahu předmětného řízení nebylo vůči vedlejším účastníkům, kteří vstoupili do řízení většinou k výzvě 1. účastníka pouze z toho důvodu, že byly projednávány pozemky, které na ně byly po účinnosti zákona o půdě převedeny 2. účastníkem řízení, spravedlivé, když samotnou skutečnost, že předmětem nároku žalobkyň byly pozemky v jejich vlastnictví nemohli s ohledem na to, že žalobkyně svůj nárok v rozsahu projednávaných pozemků specifikovaly až v podání ze dne , datum, , nijak ovlivnit, nezavdali příčinu k zahájení řízení, ani se nepodíleli na vzniku nákladů žalobkyň, když v řízení byli až na výjimky pasivní a osobně se jej neúčastnili. Ze stejných důvodů pak bylo rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení mezi bývalými vedlejšími účastníky řízení (výroky VI a VII).

114. Výrokem VIII. pak bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků 1 a 2 zaplatit státu soudní poplatek, a to v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně jsou podle § 21a odst. 2 zákona o půdě od soudních poplatků osvobozeny. Výše soudního poplatku činí dle položky 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků , částka, . Lhůta k zaplacení soudního poplatku byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).