34 C 222/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 6 670 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla RZ SPZ, VIN VIN kód, které v období od datum do datum nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně požaduje zaplacení příspěvku ve výši částka za celkem hodnota nepojištěných dní násobených denní sazbou ve výši částka, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši částka. Žalovaný ani přes výzvy a upomínky, jež mu byly zasílány na všechny známé adresy, dosud žalovanou částku neuhradil.

2. Soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti určením rozhodného práva. Na uvedený vztah nedopadá žádná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Konžskou republikou, proto soudu podle § 2 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém aplikoval nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), konkrétně obecné pravidlo příslušnosti v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodné právo je právo české /čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II)/.

3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

4. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl v rozhodném období od datum do datum dle údajů v registru silničních vozidel vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla s registrační značkou SPZ, VIN VIN kód, avšak neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z výzvy k úhradě ze dne datum včetně záznamu právnická osoba o sledování zásilek a upomínek k zaplacení dlužné částky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných s tím, že v uvedeném období, tedy po dobu 98 dní neměl uzavřeno povinné pojištění. Dluh ve výši částka sestává z příspěvku ve výši částka a nákladů na vymáhání ve výši částka.

7. S ohledem na vymezení sporného období je pro posouzení věci rozhodná úprava v zákoně č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), ve spojení s prováděcí úpravou ve vyhlášce č. 69/2024 Sb. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku v souladu s § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který za příslušný počet dní činí celkem částka. Žalobkyni podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku ve výši částka. Žalobkyni vedle jistiny přísluší podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost byla žalovanému uložena ke splnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem. Žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši částka za každý úkon právní služby a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 6 stejného ustanovení v částce částka za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba a předžalobní výzva k plnění). Dále pak náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.