34 C 26/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená 28. 5. 1983bytem U Děkanky 1648/12, 140 00 Praha 4 - Nuslezastoupená advokátem Mgr. Vojtěchem Novotnýmsídlem Karlovo nám. 671/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený 8. 5. 1979bytem Choteč 36, 252 26 Chotečzastoupený advokátem JUDr. Jindřichem Vítkemsídlem Jankovcova 1518/2, 170 00 Praha 7 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitým věcem: pozemku parc. č. st. 56 o výměře 198 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 36, rodinný dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2 o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, – západ, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí: pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 36, rodinný dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, – západ, ve veřejné dražbě. Výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů, přičemž žalobkyni připadne ¼ a žalovanému ¾ výtěžku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plném rozsahu ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -západ na náhradě nákladů řízní částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také jen jako „nemovité věci“) s odůvodněním, že žalovaný nemovité věci prakticky obsadil, jejich spoluužívání není možné, a ačkoliv má žalobkyně k předmětným nemovitým věcem rodinné vazby, musela je za této situace opustit. Účastníci jsou sourozenci. Žalobkyně se na žalovaného několikrát obracela s možností mimosoudní dohody, avšak neúspěšně. Žalobkyně je vlastníkem ideální ¼ na nemovitých věcech, žalovaný ¾. Obvyklá cena nemovitých věcí je dle znaleckého posudku ze dne , datum, , vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , částka, , hodnota spoluvlastnického podílu žalobkyně tedy činí , částka, . Navrhla, aby nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího podílu částku , částka, . S ohledem na pozdější vývoj řízení a zjištění týkající se skutečné finanční situace žalovaného pak navrhla, aby byly nemovité věci prodány ve veřejné dražbě a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

2. Žalovaný se k návrhu žalobkyně vyjádřil tak, že souhlasí s žalobkyní navrženým způsobem vypořádání spoluvlastnictví, nesouhlasí však s výší požadované náhrady, neboť ta neodpovídá skutečnému stavu věci, tj. dezolátnímu stavu nemovitých věcí, nízké až mizivé úrovni občanské vybavenosti, ani současnému stavu trhu nemovitostí. Žalovaný proto nechal zpracovat , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek k určení ceny v místě a čase obvyklé, který zohlednil veškeré charakteristiky posuzovaných nemovitých věcí a dané lokality, přičemž dospěl k obvyklé ceně , částka, . Navrhl, aby podílové spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že žalovaný se stane výlučným vlastníkem nemovitých věcí za současného uložení povinnosti zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku ve výši , částka, , kterou je objektivně schopen zaplatit. V případě, že by částka, kterou má žalovaný zaplatit na vypořádacím podílu měla být vyšší, navrhl prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Stran otázky náhrady nákladů řízení navrhl, aby soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, přičemž poukázal na povahu sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a rozhodovací praxi Ústavního soudu. V průběhu řízení žalovaný následně uvedl, že není schopen uhradit žalobkyni adekvátní přiměřenou náhradu za přikázání nemovitých věcí do jeho výlučného vlastnictví, neboť pan , jméno FO, , který mu přislíbil peněžní prostředky zapůjčit, s žalovaným přestal v předvečer uzavření smírné dohody komunikovat, načež se ukázalo, že není schopen žalovanému prostředky zapůjčit. Navrhl proto, aby v případě, že se účastníci nedohodnou na prodeji nemovitých věcí z volné ruky, byl nařízen jejich prodej ve veřejné dražbě. Při jednání soudu dne , datum, žalovaný naopak uvedl, že s panem , jméno FO, uzavřel téhož dne smlouvu o zápůjčce, podle níž je jmenovaný připraven poskytnout žalovanému na vypořádací podíl žalobkyně částku , částka, . Navrhl, aby spoluvlastnictví účastníků bylo vypořádáno tak, že předmětné nemovité věci budou přikázány do jeho výlučného vlastnictví.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, a z nesporných tvrzení účastníků má soud prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 56 o výměře 198 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 36, rodinný dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, kdy žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti ¾ a žalobkyně podílu o velikosti ¼.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že vertikální rozdělení domu č.p. 36, ani jeho rozdělení na bytové jednotky není s ohledem na rozložení domu a na výši spoluvlastnických podílů účastníků, možné. Jedná se o podsklepený rodinný dům se dvěma nadzemními podlažími a půdním prostorem, který není stavebně upraven k účelům bydlení. Dům je dispozičně navržen jako dvě bytové jednotky s kompletním zázemím, přičemž každý z bytů je umístěn v jednom podlaží. V prvním nadzemním podlaží je rovněž umístěna garáž s vjezdem z obslužné komunikace. Konstrukce je zděná. Bytové jednotky mají oddělené vchody a jsou přibližně stejně velké. Vztahy mezi účastníky jsou velmi napjaté, ani jeden není ochoten vynaložit náklady na reálné rozdělení domu, ani na jiné stavební úpravy.

5. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -049/22 ze dne , datum, , vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že obvyklá cena nemovitých věcí byla znalcem k uvedenému dni stanovena na , částka, . V rámci výslechu při jednání soudu dne , datum, pak jmenovaný znalec uvedl, že dle aktuální analýzy trhu obvyklá cena nemovitých věcí činí , částka, . Z dodatku č. , hodnota, znaleckého posudku č. , hodnota, -049/22, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , se podává, že dům č.p. 36 na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, je samostatně stojící nepodsklepený rodinný dům se dvěma nadzemními podlažími a půdním prostorem, který není stavebně upraven k účelům bydlení. Dům č.p. 36 je využitý výhradně k účelům bydlení. Architektonicky je dům dispozičně navržen jako dvě bytové jednotky s kompletním zázemím, kdy každý z bytů je umístěn v jednom podlaží, tzn. v 1 a 2. nadzemním podlaží. V 1. nadzemním podlaží je umístěna rovněž garáž s vjezdem z obslužné komunikace a je nedílnou součástí domu č.p. , Anonymizováno, . Konstrukce je zděná, stavba je ve špatném a výrazně zanedbaném stavu. Vybavení domu bylo hodnoceno jako zcela dožilé a morálně zastaralé. , právnická osoba, jako ekonomicky náročná s tím, že je možné uvažovat i úplnou demolici stávající stavby. Na základě zjištění a poznatků získaných při místním šetření dne , datum, znalec konstatoval nemožnost reálného stavebně technického rozdělení nemovitých věcí za předpokladu účelně vynaložených přiměřených stavebních (finančních) nákladů a technických řešení.

6. Ze znaleckého posudku č. 076/2022 ze dne , datum, , vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že obvyklá cena nemovitých věcí byla znalcem k uvedenému dni stanovena na , částka, .

7. Z emailové zprávy právního zástupce žalobkyně z , datum, , adresované žalovanému a z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že právním zástupcem žalobkyně byla žalovanému zaslána výzva k vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, ve které navrhl dohodu, podle které by se žalovaný stal výlučným vlastníkem nemovitých věcí a žalobkyně by žalovanému zaplatila na vypořádacím podílu částku , částka, , přičemž odkázal na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , zpracovaného za účelem zjištění obvyklé ceny nemovitých věcí. , adresa, k vyjádření byla žalovanému stanovena do , datum, s upozorněním na možnost podání žaloby.

8. Z dopisu žalovaného ze dne , datum, , adresovaného právnímu zástupci žalobkyně, se podává, že žalovaný projevil zájem o vykoupení podílu žalobkyně na nemovitých věcech, nesouhlasil však s navrhovanou cenou vypořádacího podílu ve výši , částka, , stanovenou v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že tato je nereálná a neodpovídá stavu nemovitých věcí. Dále žalovaný uvedl, že je schopen v hotovosti do 2 dnů od podepsání případné dohody složit přibližně 1,1 milionů korun. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně na ceně vypořádacího podílu stanovené dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, trvala a žalovaného požádala o vyjádření do , datum, s tím, že po uplynutí této lhůty bude podána žaloba a po žalovaném požadována náhrada nákladů řízení.

9. Z emailových zpráv právních zástupců účastníků z konce roku 2021 a z ledna 2022 bylo zjištěno, že účastníci se na smírném skončení věci nedohodli. Právní zástupce žalobkyně upozornil na podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Z emailové komunikace právních zástupců účastníků z průběhu roku 2023 se podává, že účastníci v lednu uvedeného roku jednali o možném smírném skončení věci, zejména pak o výši vypořádacího podílu žalobkyně, termín podpisu dohody o předmětu sporu byl následně sjednán na , datum, . Téhož dne právní zástupce žalovaného termín podpisu dohody zrušil s tím, že žalovaný dosud nemá prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně na svém bankovním účtu, neboť třetí strana - nebankovní subjekt, který mu měl finanční prostředky poskytnout, svůj závazek dosud nesplnil. Žalovaný přesto vyjádřil zájem o přikázání nemovitých věcí, pročež vstoupil do jednání s , právnická osoba, ohledně možnosti poskytnutí úvěru. Žalobkyně souhlasila se zastavením jejího podílu.

10. Z nedatovaného čestného prohlášení , jméno FO, , nar. , datum, , se podává, že jmenovaný žalovanému v průběhu řešení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitých věcí poskytoval podporu a psychickou i finanční pomoc, zejména zajistil pořízení znaleckého posudku na určení hodnoty vypořádacího podílu a přislíbil žalovanému poskytnutí finančních prostředků ve výši , částka, na zaplacení přiměřené náhrady žalované. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce se podává, že , jméno FO, , nar. , datum, , se dne , datum, zavázal přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, za účelem vyplacení vypořádacího podílu žalované na nemovitých věcech do 3 týdnů od uzavření smlouvy pod sankcí , částka, . Z výslechu , jméno FO, soud zjistil, že svědek dříve přislíbil žalovanému poskytnout prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně. V noci , datum, měl autonehodu, po měsíci kontaktoval žalovaného, který mu sdělil, že je již na všechno pozdě a že jej nechce vidět. Od té doby spolu nekomunikovali. V pátek před jednáním soudu nařízeném na den , datum, svědka kontaktovala manželka žalovaného, zda by mohl podepsat čestné prohlášení o příslibu půjčení peněz pro účely nákladů řízení. Den před soudním jednáním se pak svědek sešel s právním zástupcem žalovaného, který mu sdělil, že v případě, že by svědek byl schopen dříve přislíbenou částku složit, není soudní spor ztracený. Svědek dále vypověděl, že aktuálně má k dispozici částku ve výši , částka, , zbytek prostředků by pak obstaral od své matky s tím, že do čtvrtka následujícího týdne by měla být celková částka zápůjčky připsána na účet žalovaného. Čestné prohlášení podepisoval den před jednáním soudu dne , datum, , smlouvu o zápůjčce pak v den jednání.

11. Z emailové zprávy právního zástupce žalovaného odeslané dne , datum, panu , jméno FO, soud zjistil, že právní zástupce žalovaného jej požádal o zaslání finančních prostředků přislíbených žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, na bankovní účet žalovaného s tím, že prostředky musí být připsány nejpozději následujícího dne.

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Z komunikace Whatsapp není zřejmé, kdy, ani z jakých čísel byly zprávy odeslány, pouze, že se týkají smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 10. a poskytnutí finančních prostředků ve výši , částka, .

13. Soud v souladu s § 132 o.s.ř. hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 56 o výměře 198 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 36, rodinný dům, a pozemku parc. č. 341/2 o výměře 539 m2, zahrada, vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, – západ. Žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ¼ a žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti ¾. Rodinný dům je dispozičně navržen jako dvě přibližně stejně velké bytové jednotky s kompletním zázemím, každá bytová jednotka se nachází v jednom nadzemním podlaží. Vztahy mezi účastníky jsou napjaté, ani jeden není ochoten vynaložit náklady na reálné rozdělení domu, ani jiné stavební úpravy. Žalovaný, ačkoliv v průběhu řízení projevoval zájem o přikázání nemovitých věcí do jeho výlučného vlastnictví, nedisponuje potřebnými finančními prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni. S ohledem na takto zjištěný skutkový stav soud dále nerozebírá závěry předložených znaleckých posudků a výpovědí znalců , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, k otázce obvyklé ceny nemovitých věcí. Pro nadbytečnost soud zamítl veškeré další účastníky navrhované důkazy (zejména fotografie domu, kolaudační rozhodnutí a zadání vypracování revizního znaleckého posudku).

14. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „OZ“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví (odst. 2 věta první).

15. Podle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1144 odst. 1 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

17. Podle § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

18. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou dány předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky soudem a dospěl k závěru, že podmínky jsou splněny. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, žalobkyně má zájem na zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví a dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví se uzavřít nepodařilo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem ve výroku I. tohoto rozsudku zrušil. Dále se soud zabýval otázkou, jaký ze způsobů vypořádání zaniklého podílového spoluvlastnictví zvolit. Ve smyslu § 1144 odst. 1 OZ nejprve zkoumal, zda je možné reálné rozdělení nemovitých věcí a dospěl k závěru, že nikoliv. V daném případě se jedná o rodinný dům se zahradou, ve kterém se nachází dvě přibližně stejně velké bytové jednotky s kompletním zázemím, přičemž každá z jednotek je umístěna v jednom z podlaží. Žalobkyně však vlastnila podíl pouze o velikosti ¼ a ona, ani žalovaný nebyli ochotni vynaložit jakékoliv finanční prostředky na reálné rozdělení nemovitých věcí, ani na stavební úpravy, které by v daném případě byly nezbytné s ohledem na výši podílů účastníků učinit. Soud v této souvislosti rovněž přihlédl k problematickým vztahům účastníků a dospěl k závěru, že reálným rozdělením, eventuálně rozdělením nemovitých věcí na bytové jednotky by nedošlo ke spravedlivému uspořádání jejich právních vztahů do budoucna, neboť lze předpokládat, že by generovalo další spory mezi účastníky. Pokud se týká další možnosti způsobu vypořádání v souladu s § 1147 OZ, o přikázání nemovitých věcí do výlučného vlastnictví od počátku řízení projevoval zájem žalovaný, avšak neprokázal (ani po poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. a dodatečném poskytnutí lhůty), že by disponoval dostatečnými finančními prostředky k tomu, aby mohl žalobkyni zaplatit přiměřenou náhradu za její spoluvlastnický podíl. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zájem o přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví neměla, nezbylo soudu než nařídit jejich prodej ve veřejné dražbě tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přihlédl k tomu, že návrhu žalobkyně na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo vyhověno a dále ke skutečnosti, že žalovaný v řízení postupoval nehospodárně a netransparentně, když od samotného počátku řízení (žaloba byla podána dne , datum, ), resp. i před jeho zahájením (viz dopis žalovaného ze dne , datum, ), projevoval zájem o nabytí nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví a tvrdil přitom, že finanční prostředky na vypořádací podíl ve výši , částka, je objektivně schopen žalobkyni uhradit (viz vyjádření žalobce ze dne , datum, , doručené soudu dne , datum, ). Za spornou označoval pouze výši vypořádacího podílu, k čemuž také nechal zpracovat znalecký posudek. Skutečnost, že žalovaný reálně finančními prostředky nedisponuje, vyšlo najevo až v den podpisu dohody o mimosoudním vypořádání účastníků (dne , datum, ) v okamžiku, kdy 3. osoba nedostála svého příslibu zápůjčky. Popsané chování žalovaného tak vedlo k nadbytečným nákladům řízení, když bylo prováděno dokazování mj. znaleckými posudky a výslechy znalců za účelem zjištění obvyklé ceny nemovitých věcí, a dále byla za účasti právních zástupců účastníků několik měsíců vedena jednání o smírném skončení sporu, to vše za situace, kdy žalovaný věděl, že není solventní a požadované peněžní prostředky mu byly pouze ústně přislíbeny třetí osobou. Ačkoliv bylo zjištěno, že třetí osoba žalovanému peněžní prostředky skutečně přislíbila, její výběr, ani skutečnost, že žalovaný v předmětném řízení nepostupoval transparentně ohledně své finanční situace, nelze klást k tíži žalobkyni, které v důsledku shora popsaného jednání žalovaného a jeho celkovému nehospodárnému přístupu k řízení vznikly zcela nadbytečné náklady.

20. Náklady řízení v celkové výši , částka, zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu zástupce žalobkyně za 8 úkonů právních služeb po , částka, dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), konkrétně přípravu a převzetí právního zastoupení, 2x písemné podání ve věci samé a 5x účast na jednání soudu, kdy tarifní hodnotu věci , částka, soud určil podle § 8 odst. 5 advokátního tarifu, když v řízení bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitých věcí byla minimálně ve výši , částka, (viz znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. 076/2022), a dále 8 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH 21% ve výši , částka, . , právnická osoba, s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval (výrok III). Prostřednictvím IV. výroku soud uložil žalovanému podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu , adresa, -západ náklady státu spočívají ve znalečném, které bylo znalcům přiznáno a následně vyplaceno z rozpočtových prostředků soudu na základě usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, v celkové výši , částka, . , právnická osoba, s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.