34 C 284/2022
č. j. 34 C 284/2022-49
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-západ určil, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla, jehož vlastnické právo se podle smlouvy přeneslo na něj v roce 2017. Soud se opřel o § 1099 a § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž přechod vlastnického práva následuje závazkem z kupní smlouvy. Žalovaný nezajistil přepis vozidla v registru, přestože byl plnou mocí zmocněn k tomuto úkonu, a vozidlo předal třetí osobě. Soud rozhodl, že žalobce má právní zájem na určení vlastnického práva, aby bylo možné zamezit dalšímu riziku odpovědnosti za porušení silničního provozu. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši určené podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva k osobnímu automobilu
I. Určuje se, že žalovaný celé jméno žalovaného, datum narození, trvale bytem adresa, je od datum vlastníkem motorového vozidla značka automobilu 2.4 anonymizováno, registrační značka, příjmení: anonymizováno.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal určení, že vlastníkem motorového vozidla značka automobilu 2.4 anonymizováno, registrační značka, příjmení: anonymizováno (dále jen„ vozidlo“) je žalovaný. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce v roce 2017 prodal žalovanému vozidlo za kupní cenu částka, žalovanému předal malý a velký technický průkaz a udělil mu plnou moc k přepisu vozidla v registru vozidel. Žalovaný ale vozidlo na svoji osobu nepřepsal, vozidlo je stále registrováno na žalobce. Žalobce již obdržel několik výzev k zaplacení pohledávek vzniklých v souvislosti s porušováním pravidel silničního provozu způsobených jízdou ve vozidle. Žalobce sám není schopen přepis vozidla na žalovaného zajistit a žalovaný přes výzvy žalobce tak dosud neučinil. Žalovaný mu sdělil, že vozidlo převedl na další osobu na Slovensko, avšak jím předložená kupní smlouva ze dne datum je neplatná, neboť v ní vystupuje žalobce jako prodávající, žalovaný pak jako zprostředkovatel. Žalobce ale nikdy plnou moc k prodeji vozidla neudělil, v době uzavření smlouvy už ani nebyl vlastníkem. Od bývalé manželky žalovaného žalobce zjistil, že žalovaný zdržoval přepis vozidla, neboť byl zbaven řidičského oprávnění a bál se, aby po přepisu vozidla neměl nějaké problémy.
2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
3. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, neomluvil se ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
4. Z osvědčení o registraci vozidla soud zjistil, že jako vlastník vozidla je registrován žalobce. V ČR bylo vozidlo registrováno datum, a to již jako vlastnictví žalobce.
5. Z výsledku vyhledávání dle registrační značka soud zjistil, že vozidlo mělo sjednané pojištění odpovědnosti v období od datum do datum, a to u právnická osoba.
6. Z plné moci ze dne datum soud zjistil, že žalobce jí zmocnil žalovaného k zastupování a vykonávání veškerých úkonů souvisejících s převodem a převzetím finanční hotovosti za vozidlo. Pokud jde o zmocnění k prodeji vozidla, je tento údaj přeškrtnutý.
7. Ze smlouvy o koupi a prodeji osobního motorového vozidla ze dne datum soud zjistil, že předmětem smlouvy byl prodej a koupě vozidla. Jako prodávající je označen žalobce, jako zprostředkovatel prodeje žalovaný. Smlouva byla podepsána kupujícím a žalovaným v kolonce„ prodávající“.
8. V rámci účastnické výpovědi žalobce uvedl, že žalovaný od něho chtěl koupit vozidlo, přijel za ním na obec a dohodli se na kupní ceně částka, posléze se dohodli na snížení kupní ceny o částka Částku částka zaplatil žalovaný v hotovosti, zbývající částku částka žalobci stále dluží. Žalovaný prodal vozidlo slovenské rodině a poté začaly problémy, žalobci začaly chodit pokuty v částkách 200 až 250 €. Žalobce usiloval o přepis vozidla, proto také podepsal plnou moc ze dne datum, žalovaný ale přepis přes ujišťování, že tak učiní, nezařídil.
9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla v roce 2017 uzavřena ústní formou dohoda, kterou se žalobce zavázal převést na žalovaného vlastnické právo k vozidlu a žalovaný se zavázal vozidlo převzít, a zaplatit za něj žalobci sjednanou kupní cenu. Žalovaný se současně zavázal zajistit změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel s tím, že v řízení o zápisu zastoupí žalobce na základě uděleného zmocnění. Žalovaný tak ale neučinil, nezajistil přepis vozidla na jeho osobu a v registru vozidel je do dnešního dne evidován žalobce. Žalovaný dále vozidlo předal jiné osobě, a to dne datum, kdy se označil jako zprostředkovatel prodeje vozidla, jehož vlastníkem měl být žalobce.
10. Soud věc posoudil v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“) a dále podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
11. Podle § 1099 o.z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.
12. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
13. Podle § 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, platí, že zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem (odst. 1 písm. a). Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu (odst. 2 písm. a).
14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán, neboť žalobce pro účely podání žádosti o zápis změny vlastníka vozidla v registru vozidel zplnomocnil žalovaného, avšak žalovaný v rozporu s ujednáním smluvních stran a plnou mocí zápis své osoby jako vlastníka vozidla v registru silničních vozidel nezajistil, zůstal v tomto směru nečinný. Naopak vozidlo dále převedl na jinou osobu a žalobce tím jako stále registrovaného vlastníka vystavil riziku odpovědnosti za případná porušení pravidel silničního provozu. Za daných okolností je proto žaloba na určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu jediným prostředkem, kterým lze změny údajů v registru silničních vozidel dosáhnout. V případě, že nebude zápis v příslušném registru uveden do souladu se stavem právním, navíc žalobci hrozí další újma v podobě pokut za porušování pravidel silničního provozu žalovaným či dalšími osobami, k čemuž ostatně již dochází.
15. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, žádným způsobem tvrzení žalobce nesporoval, a to přes to, že byl s žalobou a obsahem spisu seznámen jednak prostřednictvím výzvy soudu a jednak, když byl osobně nahlížet do spisu. Soud tedy vycházel jak z tvrzení žalobce, tak z provedených listinných důkazů a dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva, splňující veškeré zákonné náležitosti ve smyslu § 2079 odst. 1 o.z., na jejímž základě došlo k přechodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu ze žalobce na žalovaného. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný v rozporu s ujednáním stran, nepožádal o zápis změny vlastníka silničního vozidla, dospěl soud k závěru, že žaloba na určení vlastnického práva žalovaného k předmětnému vozidlu byla podána důvodně. Pokud jde o dobu přechodu vlastnického práva, žalobce navrhoval, aby vlastnictví žalovaného bylo určeno ke dni datum, což je datum uzavření smlouvy, kterou žalovaný vozidlo převáděl na třetí osobu, kterou má soud za prokázané, že nejpozději k tomuto dni již žalovaný s vozidlem disponoval. Soud proto žalobě v souladu s návrhem žalobce vyhověl.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka Náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši částka, který byl splatný podáním žaloby a který je žalobce povinen soudu zaplatit (§ 4 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a paušální náhrady za dva úkony (návrh ve věci samé, účast na jednání soudu dne datum) ve výši částka dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.