34 C 284/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Ali Salem Hadia Altireeki, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 3 255,46 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka. Svou žalobu odůvodňovala tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena rámcová smlouva č. hodnota, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Žalovaný byl dále oprávněn disponovat s penězi na účtu do výše dostupného zůstatku, ale dostal se do nepovoleného debetu. Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení dlužné částky, avšak ten neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti určením rozhodného práva. Na uvedený vztah nedopadá žádná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Libyjským státem, proto soudu podle § 2 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém aplikoval nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), konkrétně obecné pravidlo příslušnosti v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodné právo je dle ujednání stran právo české.

6. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

7. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena rámcová smlouva č. hodnota, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Na základě této smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet. Žalovaný byl oprávněn disponovat s penězi na účtu jen do výše dostupného zůstatku, zavázal se udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do mínusu, zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum soud zjistil pohyb na tomto účtu a jeho konečný zůstatek, který činí záporných – částka. Předžalobní upomínkou ze dne datum pak byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši částka, a to datum.

8. Jelikož bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kterou se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovaného účet a žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek prostředků ke krytí předpokládaných plateb. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil. V řízení bylo prokázáno, že na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši částka. Žalobkyně prokázala svůj nárok na zaplacení žalované částky. Žalovaný zůstal v řízení pasivní, nijak se nevyjádřil a v řízení zároveň nebylo zjištěno nic k tomu, že by plnil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku částka. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.