34 C 284/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Ali Salem Hadia Altireeki, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 3 255,46 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, . Svou žalobu odůvodňovala tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Žalovaný byl dále oprávněn disponovat s penězi na účtu do výše dostupného zůstatku, ale dostal se do nepovoleného debetu. Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení dlužné částky, avšak ten neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti určením rozhodného práva. Na uvedený vztah nedopadá žádná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Libyjským státem, proto soudu podle § 2 č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém aplikoval nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), konkrétně obecné pravidlo příslušnosti v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodné právo je dle ujednání stran právo české.

6. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

7. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Na základě této smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet. Žalovaný byl oprávněn disponovat s penězi na účtu jen do výše dostupného zůstatku, zavázal se udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do mínusu, zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, soud zjistil pohyb na tomto účtu a jeho konečný zůstatek, který činí záporných – , částka, . Předžalobní upomínkou ze dne , datum, pak byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, , a to , datum, .

8. Jelikož bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kterou se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovaného účet a žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek prostředků ke krytí předpokládaných plateb. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil. V řízení bylo prokázáno, že na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši , částka, . Žalobkyně prokázala svůj nárok na zaplacení žalované částky. Žalovaný zůstal v řízení pasivní, nijak se nevyjádřil a v řízení zároveň nebylo zjištěno nic k tomu, že by plnil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku , částka, . Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, . Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.