34 C 287/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 7 320 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně, která je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný byl v období od datum do datum vlastníkem/provozovatelem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN, a to bez sjednaného povinného pojištění. Z tohoto titulu je tak dle tvrzení žalobkyně povinen žalobkyni zaplatit příspěvek ve výši částka za jeden den provozu dle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tj. 108 x částka, celkem částka) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši částka. Žalovaný byl k zaplacení žalobkyní vyzván, na pohledávku však neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. právnická osoba této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný má ukrajinské státní občanství. Soud vycházel ze Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech. vyhlášenou ministrem zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb.m.s. Mezinárodní smlouva sice spory z porušení povinnosti uzavřít povinné ručení výslovně neřeší, nicméně lze aplikovat úpravu povaze řešeného sporu nejbližší, konkrétně čl. 49 mezinárodní smlouvy o náhradě škody, podle něhož se věc řídí právním řádem státu smluvní strany, kde došlo ke skutečnosti zakládající právo na náhradu škody a příslušný soud je ten soud státu, jehož právní předpisy se použijí jako právo rozhodné. Na základě uvedeného je mezinárodně příslušný český soud a rozhodné právo je české.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

6. Žalovaný byl v období od datum do datum vlastníkem/provozovatelem vozidla, konkrétně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN, ke kterému nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných a upomínku zaslala na adresu žalovaného v zákonné lhůtě jednoho roku, žalovaný dosud neuhradil ničeho.

7. Po právní stránce soud postupoval dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon“), dle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, tj. mít sjednané pojištění odpovědnosti.

8. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

9. Podle ust. § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 částku částka.

10. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí částku částka. Dle ust. § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

11. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, ke kterému nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu, je tak povinen uhradit zákonný příspěvek nepojištěných žalobkyni a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátkou. Žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši částka za každý úkon právní služby a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 6 stejného ustanovení v částce částka za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba a předžalobní výzva k plnění). Dále pak náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.