34 C 299/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 34 909,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od datum do datum ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od datum do datum ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od datum do datum ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od datum do datum ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od datum do datum ve výši částka a částky částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru č. IBAN na spotřebitelské zboží, jejíž součástí byla mj. smlouva o poskytnutí úvěrového rámce a vydání úvěrové/kreditní karty. K aktivaci karty došlo dne datum, toto datum rovněž žalobkyně považuje za uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota, neboť došlo k akceptaci oferty žalovaného žalobkyní. K prvnímu čerpání úvěrového rámce ve výši částka pak došlo ze strany žalovaného dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroků, poplatků, pojištění aj. Žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši částka, dostal se do prodlení s úhradou měsíčních splátek, v důsledku čehož došlo ke dni datum k zesplatnění všech závazků žalovaného. Žalovaný přes výzvy neuhradil dlužnou částku, která je tvořena dlužnými splátkami splatnými do splatnosti pohledávky, doplatkem jistiny, smluvní pokutou dle sazebníku, úrokem z prodlení, poplatkem za odeslání upomínek a poplatkem za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků žalovaného dle sazebníku. Žalovaný na úhradu dluhu nezaplatil ničeho. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, veřejně i neveřejně dostupných a dále z informací poskytnutých žalovaným. Žalobkyně pak vyhodnotila informace získané především z nebankovních a ostatních registrů a databází, příjem a výdaje žalovaného, výdaje na splátky úvěrů, finanční rezervu a demografické a statistické informace. Příjem žalovaného ve výši částka měsíčně ověřovala na základě doložených výplatních pásek z období 5/2021 a 6/2021 oproti žalovaným uvedeným nákladům na bydlení ve výši částka, dalším splátkám úvěrů ve výši částka a ostatním výdajům ve výši částka, které žalobkyně porovnala se statickými údaji.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva č. IBAN, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr za účelem koupě zboží, mobilního telefonu ve výši částka. Dále byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěrovém rámci, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na dobu neurčitou bezúčelový úvěr prostřednictvím kreditní karty za podmínek stanovených ve smlouvě, podmínkách č. 300720CC-F ze dne datum, Sazebníku a Rámcové smlouvě, které tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěrovém rámci. V úvěrové smlouvě žalovaný uvedl, že je více než šest let zaměstnán jako administrativní pracovník s čistým měsíčním příjmem částka s tím, že měsíční příjem domácnosti činí částka, výdaje na bydlení částka, ostatní pravidelné výdaje činí částka a splátky ostatních úvěrů částka (zjištěno z Úvěrové smlouvy číslo IBAN z datum). Podle čl. 12.1 úvěrových podmínek kreditní kartu může věřitel zaslat a úvěrový rámec udělit i bez žádosti, pokud bude kladně vyhodnocena úvěruschopnost klienta. Podle čl. právnická osoba celková výše úvěrového rámce činí částka. Minimální výše úvěrového rámce činí částka. (zjištěno z úvěrových podmínek č. 100720CC-F ze dne datum). V listopadu 2021 činil měsíční obrat na účtu žalovaného přibližně částka, konečný zůstatek částka. Žalovaný požádal o aktivaci kreditní karty (zjištěno z telefonického záznamu s žalovaným), k prvnímu čerpání úvěrového rámce prostřednictvím úvěrové karty došlo ze strany žalovaného dne datum. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky celkem ve výši částka. (zjištěno z přehledu plateb a výpisů ke kartě). Žalovaný se ocitl v prodlení se splácením úvěru, když neuhradil řádně splátku ke dni datum a dále následující splátky splatné dne datum, datum, datum, datum a datum (zjištěno z upozornění ze dne datum, z upozornění ze dne datum, upomínky ze dne datum, upomínky ze dne datum, výpisu ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum). V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru žalobkyně dopisem ze dne datum oznámila žalovanému zesplatnění všech jeho závazků vyplývajících z předmětné smlouvy ke dni datum. Žalovaný byl tímto dopisem vyzván, aby uhradil do 20 kalendářních dnů od vystavení tohoto dopisu dlužnou částku na účet žalobkyně. (zjištěno ze zesplatnění pohledávky vyplývající ze smlouvy o revolvingovém (obnovitelném) úvěru/úvěrovém rámci č. hodnota včetně dodejky). Žalobkyně žalovaného o zaplacení dluhu před podáním žaloby písemně upomínala. Ani poté však žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil. (zjištěno z předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu). Ze zbývajících provedených listin soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci samé, a proto by bylo nadbytečné na tomto místě rekapitulovat jejich obsah.

4. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela rámcovou smlouvu, na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky celkem ve výši částka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal danou částku splácet spolu se sjednanými úroky. Protože žalovaný nesplácel řádně a včas, vyzvala ho žalobkyně k úhradě dluhu po splatnosti s tím, že v opačném případě bude úvěr zesplatněn. Žalovaný zbytek dluhu neuhradil ani poté, co mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu, ve které mu k zaplacení stanovila lhůtu 7 dnů od odeslání upomínky.

5. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zejména č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto smlouvu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde je třeba uvést, že i v případě smluv uzavíraných v době do datum se z hlediska neplatnosti jednalo i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C-679/18).

9. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv, a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně, ač ve svém vyjádření k posuzování úvěruschopnosti žalovaného tvrdila, že posuzovala s odbornou péčí jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr tím, že si sama aktivně zjišťuje a ověřuje informace ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak i z těch neveřejných, tato svá tvrzení žádným způsobem neprokázala. Při ověřování majetkové situace žalovaného pak žalobkyně tvrdila, že příjem žalovaného ověřovala z výplatních pásek za měsíce květen a červen 2021, k výdajům žalovaného pak uvedla pouze výdaje žalovaným tvrzené (náklady na bydlení ve výši částka, splátky částka a ostatní výdaje ve výši částka), aniž by k nim označila a předložila důkazy. Navíc dle předloženého výpisu z účtu žalovaného bylo z jeho účtu odepsáno jen za měsíc listopad 2021 přibližně částka, což zjevně neodpovídá tvrzeným výdajům žalovaného, ani hodnotám, s nimiž žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti měla pracovat. Dále je třeba poukázat na skutečnost, že úvěruschopnost žalovaného měla být žalobkyní zkoumána před uzavřením Smlouvy o úvěru č. IBAN na spotřebitelské zboží ze dne datum a smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce, kreditní karta však byla žalovanému poskytnuta až v roce 2023 a jeho majetkové poměry se v mezidobí mohly zásadně změnit.

10. Uvedený postup žalobkyně v tomto případě lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Majetkové poměry žalovaného tak byly zjišťovány zcela nedostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatil zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku celkem částka, u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. V řízení přitom nebylo zjištěno, že by žalovaný cokoliv na tuto částku zaplatil. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o.z.) Prodlení se odvíjí od lhůty k zaplacení stanovené v oznámení o zesplatnění, kdy byl žalovaný vyzván zaplatit dlužnou částku do 20 kalendářních dnů od data vystavení, tj. od datum, která uplynula dnem datum (viz § 607 o.z.). Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu s ohledem na neplatnost smlouvy výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.

13. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky částka a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí částka (tj. celkem částka). Žalovaný měl úspěch co do částka, kapitalizovaného úroku z prodlení částka a úroku, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí částka (tj. celkem částka). Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 85 %, žalovaný pak co do 15 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 70 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do datum, sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu) a 3 náhrady hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Dle § 6, § 7 odst. 5, §11 písm. g) advokátního tarifu (ve znění účinném od datum) činí náhrada za účast u jednání dne datum a dne datum částku částka (částka za jedno jednání) a náhrada paušálních výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za dva úkony po částka. Součástí nákladů řízení je i náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. částka. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy částka. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 70 % pak činí částka. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.