Okresní soud Praha-západ · Rozsudek

34 C 316/2022

č. j. 34 C 316/2022-29

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPZ:2023:34.C.316.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Praha-západ rozhodl o osvojení zletilé osvojenkyně, jejíž biologický otec nejevil o ni zájem a matka s osvojením souhlasila. Soud dospěl k závěru, že osvojení není v rozporu s dobrými mravami a splňuje podmínky § 847 odst. 1 o.z., včetně pečování o osvojovaného jako o vlastního potomka. Osvojitel byl považován za vhodného rodiče, protože prokázal dlouhodobé citové pouto a rovnocenné vztahy k dítěti. Rozsudek byl vydán s tím, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele a osvojenkyně: osobní údaje osvojenkyně za účasti: manželky osvojitele: osobní údaje manželky dítěte osvojenkyně: celé jméno účastníka, datum narození bytem adresa účastníka a osvojenkyně zastoupený kolizním opatrovníkem Městem Černošice sídlem adresa o osvojení zletilé

I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, rozená příjmení, datum narození, trvale bytem adresa účastníka a osvojenkyně, se od právní moci tohoto rozsudku stává osvojenkyní celé jméno osvojitele, narozeného datum, trvale bytem adresa.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel podal u zdejšího soudu návrh na osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně, rozené příjmení, narozené datum. Svůj návrh odůvodnil tím, že v roce 2000 uzavřel manželství s matkou osvojenkyně, celé jméno účastnice, narozenou datum. Osvojenkyně byla svěřena do péče matky, všichni žili ve společné domácnosti a osvojitel se jí po celou dobu pokoušel nahradit otce a starat se o ní jako o vlastní, vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto. Biologický otec osvojenkyně nejevil o dceru od doby po rozvodu žádný zájem, a to jak citový, tak finanční. V roce 2021 pak otec osvojenkyně zemřel. Osvojenkyně se svým osvojením navrhovatelem souhlasila.

2. Matka osvojenkyně a současně manželka osvojitele se k návrhu vyjádřila tak, že s ním souhlasí. Potvrdila, že osvojitel bydlel s ní a osvojenkyní ve společné domácnosti od roku 2000, osvojenkyni se věnoval jak po materiální, tak po citové stránce bez rozdílů mezi jejich společnými syny. Vztah mezi osvojenkyní a osvojitelem je vtahem otce a dcery.

3. Opatrovník dítěte osvojenkyně se k návrhu vyjádřil tak, že mu nejsou známy žádné skutečnosti, které by bránily jeho vyhovění. S návrhem souhlasil.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následují závěr o skutkovém stavu věci: Osvojenkyně je dcerou celé jméno účastnice, narozené datum a jméno příjmení, narozeného datum, který dne datum zemřel. Je vdaná, má jedno dítě, a to celé jméno účastníka, narozeného datum. Manželství osvojitele a biologické matky osvojenkyně bylo uzavřeno dne datum před Úřadem městské části obec a číslo. Manželství osvojitele a matky osvojenkyně trvá, společně mají dvě děti, a to celé jméno osvojitele, narozeného datum a jméno celé jméno osvojitele, narozeného datum. Osvojitel s osvojenkyní žijí jako rodina ve společné domácnosti již 25 let. Osvojitel vnímá osvojenkyni jako vlastní dceru, nikdy nedělal žádné rozdíly mezi ní a jeho biologickými syny, kteří mají s osvojenkyní kladný sourozenecký vztah. Osvojitel pracuje jako podnikatel a návrh podal jak z citových, tak z praktických důvodů. S biologickým otcem se osvojenkyně nikdy nevídala, nejevil o ni žádný zájem, jako svého otce ho ani nevnímala. Matka osvojenkyně s návrhem souhlasila s tím, že konečně budou úplná rodina. S osvojením vyslovil souhlas rovněž manžel osvojenkyně.

5. Podle § 847 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) lze zletilého osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela (odst. 1). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (odst. 2). Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně (odst. 3).

6. Podle § 799 odst. 1 o.z. se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.

7. Podle ustanovení § 801 o. z. osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující.

8. Podle § 805 o.z. o osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. To platí i v případě, že byl souhlas vzat zpět.

9. Podle § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle § 852 o.z. osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.

11. V projednávané věci dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro osvojení zletilé. Osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojenkyně, osvojitel o osvojenkyni pečoval jako o vlastního potomka již v době její nezletilosti a současně je manželem matky osvojenkyně, která s osvojením její dcery souhlasila. Osvojitel je osobou zletilou, svéprávnou, mezi osvojenkyní a osvojitelem je přiměřený věkový rozdíl a pro osvojenkyni byl a do budoucna bude dobrým rodičem. Nic nenasvědčuje tomu, že by osvojení bylo v rozporu se zájmy dalších dětí osvojitele či v rozporu s dobrými mravy. S návrhem na osvojení souhlasil i manžel osvojenkyně (§ 850 odst. 2 o.z.) a prostřednictvím kolizního opatrovníka též jejich společný nezletilý syn (§ 852 o.z.). S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, jelikož účastníci se práva na jeho podání vzdali.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.