34 C 332/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 30 570 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že žalovaný se v dohodě o narovnání ze dne , datum, zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Účastníci si ujednali, že tato částka podléhá inflaci za předpokladu, že míra inflace převýší 3% v jednotlivém kalendářním roce vždy k 31. 12. v němž jsou splátky hrazeny. K jejímu navýšení pak dojde vždy od 1. 1. v následujícím roce. Žalobkyně žalovaného na tuto skutečnost upozornila, na základě čehož žalovaný dne , datum, uhradil dluh ve výši , částka, . V roce 2020 činila inflace 3,2 %, částku , částka, tak měl žalovaný navýšit od , datum, na částku , částka, . V roce 2021 byla inflace 3,8 %, částka , částka, tak měla být od , datum, navýšena na částku , částka, . V roce 2022 činila inflace 15,1 %, splátka , částka, tedy měla být od , datum, navýšena na , částka, . Žalovaný tak k , datum, dlužil žalobkyni částku ve výši , částka, představující dluh na inflaci za rok 2021 – 2023, kdy žalobkyni v uvedeném období splácel pouze po , částka, měsíčně a dále částku , částka, představující rozdíl mezi částkou zbývající k úhradě navýšenou o inflaci a částkou , částka, . V návaznosti na předžalobní výzvu žalovaný uhradil žalobkyni částku , částka, , nadále tak žalobkyni dluží , částka, .

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že žaloba je pro něj do značné míry nesrozumitelná a považuje ji za zneužití práva ze strany žalobkyně. Dohoda o narovnání má dle jeho názoru obsah jednotlivých hlav do značné míry popletený a smíchaný. Měl za to, že nikde v dohodě není uvedeno, že částka, o kterou se navyšuje inflace, by měla být jiná než , částka, . Pokud se žalobkyně domnívá, že by částka ve výši , částka, , v dohodě označená jako „tato částka“, měla být základ, ke kterému se vždy každý rok připočte procentní část, pak by toto muselo být v dohodě o narovnání přímo uvedeno. Žádný mechanismus navyšování výchozí úrovně na úroveň novou však v dohodě uveden není. Žalobkyně ve smyslu posledního odstavce II. hlavy dohody o narovnání nezaslala žalovanému upozornění ohledně inflace či nesprávné výše měsíční platby. Žalovaný až dne , datum, obdržel od žalobkyně předžalobní výzvu. Finanční prostředky ve výši , částka, zaplatil dobrovolně a sám již dne , datum, , aby se zbavil nezbytnosti myslet na tuto povinnost. Dluh byl tedy k uvedenému datu zcela splacen. S vyčíslením žalované částky nesouhlasil, neboť žalobkyně do výpočtu zahrnula inflaci zpětně za období, kdy byl dluh již splacen. Navíc navyšuje již jednou zvýšené splátky, což vede k nepřiměřenému růstu dluhu.

3. Na základě provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil následující skutečnosti:

4. Účastníci učinili nesporným, že dne , datum, uzavřeli dohodu o narovnání uvedenou v 5. odstavci tohoto rozsudku. Žalovaný splácel částku , částka, ve splátkách po , částka, , přičemž částka ve výši , částka, byla žalovaným ke dni , datum, splacena. Následně byla ze strany žalovaného zaslána žalobkyni částka , částka, , a to k její výzvě k doplacení sjednané částky navýšené o inflaci. Míra inflace v roce 2020 činila 3,20 %, v roce 2021 3,80 % a 15,10 % v roce 2022.

5. Z Dohody o narovnání ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Jejím předmětem byla peněžitá částka ve výši , částka, představující výživné na rozvedenou manželku. Smluvní strany se dále dohodly, že tato částka bude uhrazena v měsíčních splátkách po , částka, na účet věřitele vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce, přičemž první splátka poběží od podpisu smlouvy v měsíci, ve kterém bude podepsána. Dále bylo ujednáno, že tato částka podléhá navýšení inflace za podmínky, že míra inflace převýší 3 % v jednotlivém kalendářním roce vždy k 31. 12. v němž jsou splátky hrazeny. K jejímu navýšení dojde vždy od 1. 1. následujícího roku. Dlužník bere na vědomí ztrátu výhody splátek, a to tak, že dojde-li k prodlení se dvěma splátkami dluhu, nastává splatnost celého dluhu a ten je povinen dlužník uhradit do tří měsíců od doby, kdy nastala splatnost dluhu. Na tuto skutečnost dlužníka písemně upozorní věřitel, a to doporučeně.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne zaslal žalobkyni částku ve výši , částka, se zprávou pro příjemce „vyrovnání dohody 8/1 – 8/12/2024“ a se zprávou pro odesílatele „doplacení dohody“ a dále částku ve výši , částka, se zprávou pro příjemce „Konečné vyrovnání dohody 8/1-8/4/20 25 z celkové částky , částka, “ a se zprávou pro odesílatele „doplatek konečný dohody“.

7. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, s tím, že dle odst. II. dohody o narovnání ze dne , datum, vznikla povinnost navýšit splátku o průměrnou roční inflaci, pakliže překročila 3% v jednotlivém roce. Tato částka pak měla být přičtena ke každé splátce od ledna 2021. Přílohou předžalobní upomínky je tabulka, podle níž průměrná roční inflace za rok 2020 byla 3,20 % a splátka ve výši , částka, tak měla být navýšena na částku , částka, , průměrná roční inflace za rok 2021 byla 3,80 % a splátka ve výši , částka, tak měla být navýšena na částku , částka, a průměrná roční inflace za rok 2022 byla 15,10 % a splátka ve výši , částka, proto měla být navýšena na částku , částka, . Splátky tak měly být za uvedené období navýšeny o inflaci, která na splátkách za toto období činila celkem , částka, . K datu , datum, , kdy měl být ze strany žalovaného doplacen dluh, pak měl doplatek navýšený o inflaci činit , částka, , žalovaný namísto toho zaplatil pouze , částka, , tj. rozdíl mezi těmito částkami činil , částka, . Celkem tedy dlužná částka spočívající v navýšení splátek o inflaci činila , částka, .

8. Z listiny označené jako „vstřícná reakce na Před-žalobní výzvu ze dne , datum, (datem doručení)“ se podává, že žalovaný v reakci na předžalobní výzvu žalobkyně uvedl, že ustanovení v hlavě II. dohody o narovnání ze dne , datum, je koncipováno chybně, když se má evidentně jednat o inflační doložku, kdy v dohodě se za „tuto částku“ označuje částka , částka, , což je jediná hodnota, na kterou je inflační doložka navázána. V roce 2021, kdy meziroční inflace v roce 2020 byla 3,2 %, měla splátka činit , částka, měsíčně (za uvedené období tak žalovaný dluží žalobkyni částku , částka, ), v roce 2022 měla měsíční splátka být , částka, , neboť meziroční inflace za předchozí rok činila 3,8 % (za uvedené období tak žalovaný dluží žalobkyni částku , částka, ) a v roce 2023 měl žalovaný platit splátky ve výši , částka, měsíčně s ohledem na meziroční inflaci za předcházející rok ve výši 15,1 % (za uvedené období tak žalovaný dluží žalobkyni částku , částka, ). Dne , datum, žalovaný doplatil celkovou sumu ve výši , částka, , kdy s ohledem na přijetí uvedené částky došlo ze strany věřitele k uvedenému dni k naplnění účelu Dohody o narovnání ze dne , datum, . Ke dni , datum, byl dluh vyrovnán vyjma částek , částka, , , částka, a , částka, , celkem tedy , částka, . Jako důkaz dobré vůle žalovaný zaokrouhluje uvedenou částku na , částka, .

9. Z potvrzení o provedené transakci ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne zaslal žalobkyni částku ve výši , částka, se zprávou pro příjemce „Příloha ke vstřícné reakci na před-žalobní výzvu“ a zprávou pro odesílatele „doplatek konečný dohody“.

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci, a proto je již dále na tomto místě neuváděl. Na základě shora uvedených zjištění pak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne , datum, spolu účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, na základě které se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, jako výživné na rozvedenou manželku, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Účastníci si dále sjednali, že tato částka podléhá navýšení inflace v případě, že míra inflace převýší v jednotlivém kalendářním roce 3 %, přičemž k jejímu navýšení dojde vždy od 1. 1. následujícího roku. Žalovaný částku ve výši , částka, splácel v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a posledními splátkami ve výši , částka, a , částka, ze dne , datum, . K výzvě žalobkyně k doplacení sjednané částky navýšené o průměrnou roční inflaci pak žalovaný zaplatil dne , datum, částku ve výši , částka, . V roce 2020 činila průměrná roční míra inflace 3,20 %, v roce 2021 3,80 % a v roce 2022 15,10 %.

11. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

12. Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

13. Podle § 1903 o.z lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné (odst. 1 věta první). Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran (odst. 2).

14. Podle § 761 odst. 1 o.z. rozsah vyživovací povinnosti a způsob poskytování výživného se řídí dohodou manželů nebo rozvedených manželů; ujednají-li si, že se výživné nahradí odbytným, zanikne právo rozvedeného manžela na výživné poskytnutím odbytného.

15. Podle § 555 odst. 1 o.z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

16. Z provedeného dokazování vyplynulo, že strany si v souladu se shora citovanými ustanoveními ujednali, že žalovaný zaplatí žalobkyni jako výživné na rozvedenou manželku částku ve výši , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Současně bylo dohodnuto, že tato částka podléhá navýšení o míru inflace v případě, že převýší v jednotlivém kalendářním roce 3 %, přičemž k jejímu navýšení dojde vždy od 1. 1. následujícího roku. Jedná se o tzv. inflační doložku, jejíž podstatou je automatické přizpůsobení sjednané dlužné částky inflaci. Nelze přisvědčit žalovanému, že by k navyšování o míru inflace mělo v předmětném období docházet vždy z původní sjednané částky (splátky), neboť takový výklad a přístup by popíral smysl a účel samotné inflační doložky, která má chránit věřitele (v daném případě žalobkyni) před reálným snížením hodnoty její pohledávky vůči žalovanému. V případě, že tedy dlužná částka (splátka) byla již jednou v souladu se smlouvou o míru inflace navýšena, nelze jí následně další rok opět snížit na původní hodnotu (nebylo-li to mezi účastníky ujednáno). Je přitom bez významu, že inflační doložka měla být do dohody vtělena na doporučení bývalé právní zástupkyně žalovaného, neboť v konečném důsledku jsou to účastníci, kteří s takovým ustanovením souhlasili, žalovaný dokonce zřejmě právně zastoupen, dohodu následně podepsali a nyní jsou jejím obsahem vázáni a mají povinnost své závazky plnit. Povinnost písemného upozornění věřitele sjednaná v dohodě o narovnání se pak zjevně týkala splatnosti celého dluhu z důvodu neplacení splátek, nikoliv jejich navýšení o inflaci, u kterého mělo docházet automaticky vždy k 1.1. následujícího roku.

17. Pokud tedy v roce 2020 míra inflace činila 3, 20 %, navýšila se splátka pro rok 2021 na částku , částka, , v roce 2021 činila míra inflace 3,80 %, navýšila se měsíční splátka na částku , částka, a v roce 2022 činila míra inflace 15,10 %, byla měsíční splátka navýšena na částku , částka, . Dohromady tedy rozdíl mezi splátkami ve výši , částka, hrazenými žalovaným a splátkami navýšenými o inflaci pro období roku 2021 – 2023 činil , částka, . Protože žalovaný svůj původní dluh ve výši , částka, doplatil ke dni , datum, , a to v celkové výši , částka, představujících 16 splátek po , částka, , přestože splátka v uvedeném období měla činit , částka, , je rovněž na této částce povinen doplatit rozdíl na inflaci ve výši , částka, . Žalovaný z původní dlužné částky , částka, představující rozdíl na inflaci k výzvě žalobkyně zaplatil , částka, , zbývá mu tedy k úhradě částka ve výši , částka, . Soud proto žalobu shledal důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl (výrok I.)

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako o.s.ř.), když žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. Náklady řízení ve výši , částka, , které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů nezastoupeného účastníka v souladu s § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 4 úkony po , částka, , tj. výzvu k plnění, žalobu, přípravu a účast na ústním jednání. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.