34 C 332/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 30 570 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s odůvodněním, že žalovaný se v dohodě o narovnání ze dne datum zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Účastníci si ujednali, že tato částka podléhá inflaci za předpokladu, že míra inflace převýší 3% v jednotlivém kalendářním roce vždy k 31. 12. v němž jsou splátky hrazeny. K jejímu navýšení pak dojde vždy od 1. 1. v následujícím roce. Žalobkyně žalovaného na tuto skutečnost upozornila, na základě čehož žalovaný dne datum uhradil dluh ve výši částka. V roce 2020 činila inflace 3,2 %, částku částka tak měl žalovaný navýšit od datum na částku částka. V roce 2021 byla inflace 3,8 %, částka částka tak měla být od datum navýšena na částku částka. V roce 2022 činila inflace 15,1 %, splátka částka tedy měla být od datum navýšena na částka. Žalovaný tak k datum dlužil žalobkyni částku ve výši částka představující dluh na inflaci za rok 2021 – 2023, kdy žalobkyni v uvedeném období splácel pouze po částka měsíčně a dále částku částka představující rozdíl mezi částkou zbývající k úhradě navýšenou o inflaci a částkou částka. V návaznosti na předžalobní výzvu žalovaný uhradil žalobkyni částku částka, nadále tak žalobkyni dluží částka.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že žaloba je pro něj do značné míry nesrozumitelná a považuje ji za zneužití práva ze strany žalobkyně. Dohoda o narovnání má dle jeho názoru obsah jednotlivých hlav do značné míry popletený a smíchaný. Měl za to, že nikde v dohodě není uvedeno, že částka, o kterou se navyšuje inflace, by měla být jiná než částka. Pokud se žalobkyně domnívá, že by částka ve výši částka, v dohodě označená jako „tato částka“, měla být základ, ke kterému se vždy každý rok připočte procentní část, pak by toto muselo být v dohodě o narovnání přímo uvedeno. Žádný mechanismus navyšování výchozí úrovně na úroveň novou však v dohodě uveden není. Žalobkyně ve smyslu posledního odstavce II. hlavy dohody o narovnání nezaslala žalovanému upozornění ohledně inflace či nesprávné výše měsíční platby. Žalovaný až dne datum obdržel od žalobkyně předžalobní výzvu. Finanční prostředky ve výši částka zaplatil dobrovolně a sám již dne datum, aby se zbavil nezbytnosti myslet na tuto povinnost. Dluh byl tedy k uvedenému datu zcela splacen. S vyčíslením žalované částky nesouhlasil, neboť žalobkyně do výpočtu zahrnula inflaci zpětně za období, kdy byl dluh již splacen. Navíc navyšuje již jednou zvýšené splátky, což vede k nepřiměřenému růstu dluhu.

3. Na základě provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil následující skutečnosti:

4. Účastníci učinili nesporným, že dne datum uzavřeli dohodu o narovnání uvedenou v 5. odstavci tohoto rozsudku. Žalovaný splácel částku částka ve splátkách po částka, přičemž částka ve výši částka byla žalovaným ke dni datum splacena. Následně byla ze strany žalovaného zaslána žalobkyni částka částka, a to k její výzvě k doplacení sjednané částky navýšené o inflaci. Míra inflace v roce 2020 činila 3,20 %, v roce 2021 3,80 % a 15,10 % v roce 2022.

5. Z Dohody o narovnání ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Jejím předmětem byla peněžitá částka ve výši částka představující výživné na rozvedenou manželku. Smluvní strany se dále dohodly, že tato částka bude uhrazena v měsíčních splátkách po částka na účet věřitele vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce, přičemž první splátka poběží od podpisu smlouvy v měsíci, ve kterém bude podepsána. Dále bylo ujednáno, že tato částka podléhá navýšení inflace za podmínky, že míra inflace převýší 3 % v jednotlivém kalendářním roce vždy k 31. 12. v němž jsou splátky hrazeny. K jejímu navýšení dojde vždy od 1. 1. následujícího roku. Dlužník bere na vědomí ztrátu výhody splátek, a to tak, že dojde-li k prodlení se dvěma splátkami dluhu, nastává splatnost celého dluhu a ten je povinen dlužník uhradit do tří měsíců od doby, kdy nastala splatnost dluhu. Na tuto skutečnost dlužníka písemně upozorní věřitel, a to doporučeně.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne zaslal žalobkyni částku ve výši částka se zprávou pro příjemce „vyrovnání dohody 8/1 – 8/12/2024“ a se zprávou pro odesílatele „doplacení dohody“ a dále částku ve výši částka se zprávou pro příjemce „Konečné vyrovnání dohody 8/1-8/4/20 25 z celkové částky částka“ a se zprávou pro odesílatele „doplatek konečný dohody“.

7. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka s tím, že dle odst. II. dohody o narovnání ze dne datum vznikla povinnost navýšit splátku o průměrnou roční inflaci, pakliže překročila 3% v jednotlivém roce. Tato částka pak měla být přičtena ke každé splátce od ledna 2021. Přílohou předžalobní upomínky je tabulka, podle níž průměrná roční inflace za rok 2020 byla 3,20 % a splátka ve výši částka tak měla být navýšena na částku částka, průměrná roční inflace za rok 2021 byla 3,80 % a splátka ve výši částka tak měla být navýšena na částku částka a průměrná roční inflace za rok 2022 byla 15,10 % a splátka ve výši částka proto měla být navýšena na částku částka. Splátky tak měly být za uvedené období navýšeny o inflaci, která na splátkách za toto období činila celkem částka. K datu datum, kdy měl být ze strany žalovaného doplacen dluh, pak měl doplatek navýšený o inflaci činit částka, žalovaný namísto toho zaplatil pouze částka, tj. rozdíl mezi těmito částkami činil částka. Celkem tedy dlužná částka spočívající v navýšení splátek o inflaci činila částka.

8. Z listiny označené jako „vstřícná reakce na Před-žalobní výzvu ze dne datum (datem doručení)“ se podává, že žalovaný v reakci na předžalobní výzvu žalobkyně uvedl, že ustanovení v hlavě II. dohody o narovnání ze dne datum je koncipováno chybně, když se má evidentně jednat o inflační doložku, kdy v dohodě se za „tuto částku“ označuje částka částka, což je jediná hodnota, na kterou je inflační doložka navázána. V roce 2021, kdy meziroční inflace v roce 2020 byla 3,2 %, měla splátka činit částka měsíčně (za uvedené období tak žalovaný dluží žalobkyni částku částka), v roce 2022 měla měsíční splátka být částka, neboť meziroční inflace za předchozí rok činila 3,8 % (za uvedené období tak žalovaný dluží žalobkyni částku částka) a v roce 2023 měl žalovaný platit splátky ve výši částka měsíčně s ohledem na meziroční inflaci za předcházející rok ve výši 15,1 % (za uvedené období tak žalovaný dluží žalobkyni částku částka). Dne datum žalovaný doplatil celkovou sumu ve výši částka, kdy s ohledem na přijetí uvedené částky došlo ze strany věřitele k uvedenému dni k naplnění účelu Dohody o narovnání ze dne datum. Ke dni datum byl dluh vyrovnán vyjma částek částka, částka a částka, celkem tedy částka. Jako důkaz dobré vůle žalovaný zaokrouhluje uvedenou částku na částka.

9. Z potvrzení o provedené transakci ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne zaslal žalobkyni částku ve výši částka se zprávou pro příjemce „Příloha ke vstřícné reakci na před-žalobní výzvu“ a zprávou pro odesílatele „doplatek konečný dohody“.

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci, a proto je již dále na tomto místě neuváděl. Na základě shora uvedených zjištění pak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne datum spolu účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, na základě které se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši částka jako výživné na rozvedenou manželku, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Účastníci si dále sjednali, že tato částka podléhá navýšení inflace v případě, že míra inflace převýší v jednotlivém kalendářním roce 3 %, přičemž k jejímu navýšení dojde vždy od 1. 1. následujícího roku. Žalovaný částku ve výši částka splácel v pravidelných měsíčních splátkách po částka a posledními splátkami ve výši částka a částka ze dne datum. K výzvě žalobkyně k doplacení sjednané částky navýšené o průměrnou roční inflaci pak žalovaný zaplatil dne datum částku ve výši částka. V roce 2020 činila průměrná roční míra inflace 3,20 %, v roce 2021 3,80 % a v roce 2022 15,10 %.

11. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

12. Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

13. Podle § 1903 o.z lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné (odst. 1 věta první). Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran (odst. 2).

14. Podle § 761 odst. 1 o.z. rozsah vyživovací povinnosti a způsob poskytování výživného se řídí dohodou manželů nebo rozvedených manželů; ujednají-li si, že se výživné nahradí odbytným, zanikne právo rozvedeného manžela na výživné poskytnutím odbytného.

15. Podle § 555 odst. 1 o.z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

16. Z provedeného dokazování vyplynulo, že strany si v souladu se shora citovanými ustanoveními ujednali, že žalovaný zaplatí žalobkyni jako výživné na rozvedenou manželku částku ve výši částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Současně bylo dohodnuto, že tato částka podléhá navýšení o míru inflace v případě, že převýší v jednotlivém kalendářním roce 3 %, přičemž k jejímu navýšení dojde vždy od 1. 1. následujícího roku. Jedná se o tzv. inflační doložku, jejíž podstatou je automatické přizpůsobení sjednané dlužné částky inflaci. Nelze přisvědčit žalovanému, že by k navyšování o míru inflace mělo v předmětném období docházet vždy z původní sjednané částky (splátky), neboť takový výklad a přístup by popíral smysl a účel samotné inflační doložky, která má chránit věřitele (v daném případě žalobkyni) před reálným snížením hodnoty její pohledávky vůči žalovanému. V případě, že tedy dlužná částka (splátka) byla již jednou v souladu se smlouvou o míru inflace navýšena, nelze jí následně další rok opět snížit na původní hodnotu (nebylo-li to mezi účastníky ujednáno). Je přitom bez významu, že inflační doložka měla být do dohody vtělena na doporučení bývalé právní zástupkyně žalovaného, neboť v konečném důsledku jsou to účastníci, kteří s takovým ustanovením souhlasili, žalovaný dokonce zřejmě právně zastoupen, dohodu následně podepsali a nyní jsou jejím obsahem vázáni a mají povinnost své závazky plnit. Povinnost písemného upozornění věřitele sjednaná v dohodě o narovnání se pak zjevně týkala splatnosti celého dluhu z důvodu neplacení splátek, nikoliv jejich navýšení o inflaci, u kterého mělo docházet automaticky vždy k 1.1. následujícího roku.

17. Pokud tedy v roce 2020 míra inflace činila 3, 20 %, navýšila se splátka pro rok 2021 na částku částka, v roce 2021 činila míra inflace 3,80 %, navýšila se měsíční splátka na částku částka a v roce 2022 činila míra inflace 15,10 %, byla měsíční splátka navýšena na částku částka. Dohromady tedy rozdíl mezi splátkami ve výši částka hrazenými žalovaným a splátkami navýšenými o inflaci pro období roku 2021 – 2023 činil částka. Protože žalovaný svůj původní dluh ve výši částka doplatil ke dni datum, a to v celkové výši částka představujících 16 splátek po částka, přestože splátka v uvedeném období měla činit částka, je rovněž na této částce povinen doplatit rozdíl na inflaci ve výši částka. Žalovaný z původní dlužné částky částka představující rozdíl na inflaci k výzvě žalobkyně zaplatil částka, zbývá mu tedy k úhradě částka ve výši částka. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl (výrok I.)

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako o.s.ř.), když žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. Náklady řízení ve výši částka, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů nezastoupeného účastníka v souladu s § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 4 úkony po částka, tj. výzvu k plnění, žalobu, přípravu a účast na ústním jednání. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.