Okresní soud Praha-západ · Rozsudek

34 C 45/2024

č. j. 34 C 45/2024-46

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Praha 21 Co 141/2025-85

Rozhodnuto 2025-01-15 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPZ:2025:34.C.45.2024.1

  1. OS Praha-západ 34 C 45/2024-46
  2. KS Praha 21 Co 141/2025-85

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozená Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C zastoupená advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D o určení neexistence právního vztahu I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že právní vztah založený smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi 1. žalovanou a 2. žalovanou, na základě níž byla 1. žalované poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, , neexistuje, se zamítá.II. Žalobce je povinen nahradit 1. žalované náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce 1. žalované.III. Žalobce je povinen nahradit 2. žalované náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce 2. žalované.

1. Žalobce se domáhal určení neexistence právního vztahu založeného smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi žalovanými, na základě níž 2. žalovaná (manželka žalobce) měla 1. žalované (tchyni žalobce) poskytnout zápůjčku , částka, . Tvrdil, že tyto prostředky byly součástí společného jmění manželů a žalobce s právním jednáním nesouhlasil. Uplatnil proto u žalovaných námitku relativní neplatnosti a 1. žalovanou vyzval k vrácení peněz do společného jmění manželů, k čemuž ale nedošlo. Poukázal na to, že proti 1. žalované je vedeno exekuční řízení. Měl proto za to, že má naléhavý právní zájem na určení neexistence právního vztahu založeného smlouvou, aby eliminoval stav ohrožení či nejistoty způsobené tím, že z uvedených finančních prostředků budou uspokojeny exekučně vymáhané dluhy 1. žalované, která nedisponuje jinými likvidními prostředky a spornou částku odmítá vydat.2. 1. žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Namítla, že žalobce údajnou smlouvu o zápůjčce nedostatečně specifikoval a současně uvedla, že si není vědoma uzavření žádné smlouvy o zápůjčce, která by byla uzavřena v rozporu s § 714 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobce ani nepředložil žádný důkaz prokazující uzavření smlouvy. Mezi ní a 2. žalovanou jakožto matkou a dcerou docházelo k převodům finančních prostředků zcela běžně. Podle 1. žalované žalobce ani nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobci nehrozí jakékoli potenciální riziko ohledně výkonu jeho práva a může svůj nárok uplatnit i jiným druhem žaloby (na plnění), kdy by otázka platnosti údajné smlouvy byla posouzena jako otázka předběžná. 1. žalovaná je dostatečně majetná, aby tvrzený nárok žalobce uspokojila, pokud by se ukázal být oprávněný. Žalobci je navíc známo, že uhradila celou exekvovanou částku. Nehrozí proto, že by byl jakýkoli další majetek postižen výkonem exekuce a nedošlo by k uspokojení žalobce.3. 2. žalovaná navrhla rovněž zamítnutí žaloby. Žalobu považuje za neopodstatněnou, protože se žalobce určení neexistence právního vztahu domáhá neoprávněně. Žalobce netvrdí ani základní skutečnosti, natož aby ke svým tvrzením předložil důkazy. Žalobu považuje rovněž za zmatečnou a neprojednatelnou.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

5. Žalobce vznesl vůči 1. žalované námitku relativní neplatnosti právního jednání 2. žalované spočívajícího v uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši , částka, ve prospěch 1. žalované s tím, že se jednalo o nakládání s finančními prostředky mimo běžnou správu společného jmění (zjištěno z listiny „Námitka relativní neplatnosti manžela k poskytnuté zápůjčce“ ze dne , datum, ). Daná námitka byla doručena do datové schránky 1. žalované dne , datum, (zjištěno z doručenky datové zprávy). Obdobnou námitku týkající více právních jednání včetně toho, kterého se týká požadované určení, vznesl žalobce také vůči 2. žalované (zjištěno z listiny „Námitka relativní neplatnosti manžela k i) poskytnuté zápůjčce, ii) darování nemovitostí v k. ú. , adresa, a iii) darování vozidla Škoda Superb III“ ze dne , datum, ). Žalované 2. byla námitka doručena , datum, (zjištěno z doručenky datové zprávy).

6. Ke dni , datum, vůči žalované 1. nebylo vedeno žádné exekuční řízení (zjištěno z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne , datum, ). Ke dni doručení daného usnesení soudní exekutor zrušil zákaz 1. žalované nakládat s majetkem, protože 1. žalovaná uhradila celou výši vymáhané pohledávky, náklady exekuce a náklady oprávněného (zjištěno z usnesení soudního exekutora JUDr. , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

7. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce vůči oběma žalovaným vznesl námitku relativní neplatnosti právního jednání, které mělo spočívat v poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, 1. žalované. Vůči 1. žalované není vedeno žádné exekuční řízení.

8. Další důkazní návrhy účastníků soud zamítl z důvodu jejich nadbytečnosti. Skutečnosti, k jejichž prokázání by mohly směřovat, totiž nejsou rozhodné pro právní posouzení této věci.

9. Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně.

10. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Podle § 714 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud (odst. 1). Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání (odst. 2).

12. Obecně platí, že určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Není proto opodstatněna tam, kde právní poměr nebo právo již byly porušeny a kde proto je právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou - při možnosti žaloby na plnění - lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

13. Podstatné je, aby naléhavý právní zájem na požadovaném určení byl dán i v době rozhodování soudu. Jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Vzhledem k tomu, že neexistenci právního poměru mezi žalovanými (jejíž určení se žalobce domáhá) žalobce odvozuje od neplatnosti právního jednání 2. žalované pro rozpor s § 714 odst. 2 o. z., je třeba úvodem zdůraznit, že taková určovací žaloba je obecnou určovací žalobou ve smyslu § 80 o. s. ř. I v jejím případě je nezbytné, aby se soud nejprve zabýval tím, zda žalobce na požadovaném určení má naléhavý právní zájem. Ten zpravidla není dán tehdy, pokud si otázku existence určitého právního vztahu soud může v jiném řízení posoudit jako otázku předběžnou. Zpravidla tak žaloba na určení není opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinností. Současně platí, že povinnost tvrdit a prokazovat takový naléhavý právní zájem má žalobce (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

15. Aniž by se soud musel zabývat tím, zda žalované skutečně určitou smlouvu uzavřely a zda tak mezi nimi (ne)existuje žalobcem tvrzený právní poměr (a provádět v tomto směru další dokazování), dospěl v podmínkách nyní projednávané věci k závěru, že žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení nemá.

16. Soud totiž dospěl k závěru, že v podmínkách projednávané věci by takové určené nemohlo naplnit preventivní funkci spočívající v zabránění vzniku budoucích sporů mezi účastníky. Vzhledem k tomu, že žalobce spojoval neexistenci právního vztahu s tím, že 1. žalovaná získala od 2. žalované finanční prostředky na základě neplatného právního jednání a nyní je odmítá vydat, samotné vyhovění určovací žalobě by vrácení peněz žalobci nezajistilo. Vyhovění žalobě by tak vyřešení sporů pravděpodobně samo o sobě nezajistilo a žalobce (pokud by na svém nároku setrval) by byl nucen podávat další žaloby.

17. Jelikož je zjevně úmyslem žalobce, aby mu tyto peněžní prostředky byly vráceny, bylo namístě, aby se toho domáhal žalobou na plnění. V daném řízení by si totiž soud mohl otázku existence právního vztahu mezi žalovanými posoudit jako předběžnou otázku. Případně by se nahrazení prostředků vynaložených ze společného jmění bez jeho souhlasu mohl domáhat také v řízení o vypořádání společného jmění manželů, kde by se rovněž sporné otázky mohly posoudit jako předběžné. Vzhledem k výše uvedenému by tak vyhovění žalobě ve smyslu rekapitulované judikatury nesloužilo potřebám praktického života.

18. V této souvislosti lze pro úplnost dodat, že žalobce svůj naléhavý právní zájem odvíjel od tvrzené hrozby, že sporné peněžní prostředky budou předmětem exekuce vedené vůči 1. žalované V řízení však ani nebylo zjištěno, že by taková exekuce byla ke dni vyhlášení rozsudku vedena (a nebyla zjevně vedena již ani v době podání žaloby). I kdyby tomu tak ale bylo, stále by platily shora uvedené důvody vylučující existenci naléhavého právního zájmu. Soud proto s ohledem na vše výše uvedené žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšným žalovaným náleží plná náhrada nákladů řízení. V případě 1. žalované náklady řízení sestávají z nákladů zastoupení advokátem, za které jí náleží podle § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), částka , částka, za každý úkon právní služby. Konkrétně se jedná o čtyři úkony – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, porada s klientem ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, [§ 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) advokátního tarifu]. Pouze pro úplnost lze dodat, že při určení tarifní hodnoty nebylo možné vycházet z § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, protože je předmět řízení penězi ocenitelný – jednalo se o určení neexistence závazkového vztahu, který je penězi ocenitelný v návaznosti na hodnotu plnění (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 712/01, jehož závěry lze analogicky vztáhnout i na nyní posuzovanou věc, byť se žalobce nedomáhal určení neplatnosti smlouvy, ale neexistence právního poměru z této smlouvy vzešlého). Takový závěr je ostatně v souladu s ustálenou judikaturou zdůrazňující zásadní aplikaci § 8 odst. 1 advokátního tarifu s tím, že v § 9 advokátního tarifu upravené situace představují pouze výjimky, které nelze vykládat extenzivně (viz nálezy ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 3192/23, ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 460/23, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V případě prvních tří úkonů má žalovaná 1. rovněž právo na náhradu hotových výdajů po , částka, za každý z nich a v případě účasti na jednání se jedná o , částka, (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu s tím, že s ohledem na jeho novelizaci, konkrétně přechodné ustanovení v čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., je pro stanovení výše odměny rozhodné, zda byl úkon právní služby poskytnut po , datum, ). Protože je zástupce žalované 1. společníkem advokátní kanceláře, která je plátkyní DPH, je součástí náhrady nákladů řízení také náhrada této daně v sazbě 21 % z , částka, , tj. , částka, . Celkem je tak žalobce povinen zaplatit žalované 1. na náhradě nákladů řízení , částka, . Lhůtu k úhradě nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

20. V případě 2. žalované se soud řídil při určení výše náhrady nákladů shodnými úvahami jako v případě 1. žalované s tím rozdílem, že 2. žalované náleží náhrada za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání), za dva úkony náhrada hotových výdajů po , částka, a za jeden úkon , částka, . Náhrada daně z přidané hodnoty tak činí , částka, (21 % z , částka, ). Celkem tak žalované 2. náleží , částka, . Lhůtu k úhradě nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.