36 C 106/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, zapsán na listu vlastnictví , Anonymizováno, pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ, s tím, že hranice mezi tímto pozemkem a pozemkem parc. č. , Anonymizováno, , zapsaným na listu vlastnictví , Anonymizováno, pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ, je vedena podle geometrického plánu Ing. Vladislavy Mikoláškové č. , hodnota, , který byl potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ, dne 2. 4. 2020 pod č. j. , Anonymizováno, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení státu částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se po změně žaloby domáhala určení práva k nemovitosti uvedené ve výroku I rozsudku. Uvedla, že hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, (jehož je žalobkyně vlastníkem) v katastrálním území , adresa, je v její současné podobě vedené v evidenci katastru nemovitostí označena chybně, a to právě v neprospěch pozemku žalobkyně, přičemž zakreslený právní stav se odchyluje od stavu faktického, který je dle žalobkyně stavem správným. K chybě mělo dojít při provádění obnovy katastrálního operátu v roce 1990, kdy mapování hranice vyznačené v terénu bylo provedeno nepřesně, přičemž žalobkyně má za to, že se tehdy geodetický pracovník, který vyznačení prováděl, nejspíše domníval, že se dané pozemky parc. č. , Anonymizováno, a s nimi sousedící pozemky parc. č. , Anonymizováno, spolu stýkají ve společném bodě, což dle žalobkyně není pravda. Dle názoru žalobkyně by měla hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, procházet tak, jak je vyznačeno jednak v geometrickém plánu č. , hodnota, vypracovaného Ing. Vladislavou Mikoláškovou a jednak v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku z roku 1982, přičemž hranice mezi danými pozemky je do současnosti rovněž zřetelná vybudovaným drátěným plotem, který od sebe pozemky fyzicky odděluje (hranice je tak objektivně zjistitelná). Se shora uvedeným se žalobkyně nejprve obrátila na správní orgán, který jí však nevyhověl. Žalobkyně se také pokoušela spor vypořádat vzájemnou domluvou se žalovanou, to však souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic odmítla udělat. Žalobkyně proto zaslala žalované předžalobní výzvu, avšak ke dni podání žaloby na ni žalovaná nijak nereagovala. Na určení má naléhavý právní zájem už jen z důvodu zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí, ale i z dalších důvodů (stavba zahradního altánu), pro něž bylo třeba postavit právní otázku najisto.Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla ji pro nedůvodnost zamítnout. Prvně je žalovaná přesvědčena, že není pasivně legitimována, kdy záležitost sporné hranice pozemků není záležitost její, nýbrž příslušného katastrálního úřadu. Dále namítala, že soud není oprávněn rozhodovat o hranici pozemku, kdy k tomu je oprávněn pouze příslušný katastrální úřad – soud tedy může rozhodovat toliko o vlastnictví pozemku. Žalovaná rovněž sporovala i skutečnost, že v dané věci není dán naléhavý právní zájem žalobkyně, když její právo není jakkoliv ohroženo nebo se nestalo nejistým. Vzhledem k již pravomocně skončenému správnímu řízení, ve kterém nebylo žalobkyni vyhověno, je pak dle žalované podaná žaloba nadbytečná. Žaloba rovněž není po právu z důvodu, že by k oddělení pozemku ve sporné části muselo dojít ke třem právním skutečnostem – k uzavření kupní smlouvy, vydání rozhodnutí stavebního úřadu o dělení pozemku a vydání geometrického plánu. Vlastníci pozemků měli podle žalované řešit případné námitky ohledně rozdělení pozemků v zákonné lhůtě, to se však nestalo. Hranice zakreslená v geometrickém plánu č. , hodnota, vypracovaného Ing. Vladislavou Mikoláškovou podle žalované nic neříká o tom, zdali je to správně či není, je to pouze zakreslení zamýšleného budoucího stavu.Soud ke zjištění rozhodujících skutečností provedl následující dokazování.Z dopisu žalobkyně ze dne 14. 4. 2023 a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), kterou odeslala dne 14. 4. 2023.Z informativních výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že aktuální výměra pozemku par. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsán na listu vlastnictví , Anonymizováno, , který je ve vlastnictví žalované, činí 386 m2. Výměra pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsán na listu vlastnictví , Anonymizováno, , který je ve vlastnictví žalobkyně, činí 339 m2. Výměra pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , zapsán na listu vlastnictví , Anonymizováno, , který je též ve vlastnictví žalobkyně (polovina rodinné domu) činí 104 m2.Z dohody o zřízení práva osobního užívání mezi Místním národním výborem ve , Anonymizováno, a , jméno FO, , narozenou , Datum narození žalobkyně, státním notářstvím, včetně záznamu podrobného měření změn – polního náčrtu, soud zjistil, že se na předmětném náčrtu nachází zřejmá červená linka, která má představovat hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, . Touto dohodou bylo zřízeno právo osobního užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 460 m2.Z katastrální mapy vyplývá zřejmý rozdíl mezi zakreslenou vlastnickou hranicí, která jde zešikma v neprospěch pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a šrafovaného středu, který představuje hranici tvrzenou žalobkyní.Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ, ze dne 16. 11. 2018, č. j. , Anonymizováno, , vyplývá, že katastrální úřad k návrhu žalobkyně ze dne 12. 10. 2018 opravu údajů katastru nemovitostí neprovedl.Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ, ze dne 14. 5. 2019, č. j. , Anonymizováno, vyplývá, že katastrální úřad nesouhlasu žalobkyně nevyhověl, přičemž část hranice mezi parcelami č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ponechal i nadále v souladu s výsledky dřívější obnovy katastrálního operátu novým mapováním, jejíž platnost byla vyhlášena ke dni 1. 12. 1997.Z geometrického plánu Ing. Vladislavy Mikolášové č. , hodnota, soud zjistil polohu sporné hranice pozemků, kdy červenou čarou je znázorněna změna hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, tak, že tato jde kolmo ve prospěch pozemku parc. č. , Anonymizováno, žalobkyně. Červeně znázorněná hranice vede mezi body 683-7 a 1916-17 oproti dosud evidované hranici pozemků mezi body 683-7 a 422-40. Na protilehlé straně, kde se hranice pozemků dle jejich dosud evidované podoby nestýkají, je tak rozdíl 1,9 metru. Výměra pozemku , Anonymizováno, činí dle geometrického plánu 364 m2, výměra pozemku , Anonymizováno, pak 361 m2.Ze spisu Městského úřadu , adresa, , sp. zn. , č. účtu, , bylo zjištěno mimo jiné rozhodnutí místního stavebního úřadu s doložkou právní moci ke dni 15. 11. 2014, kdy k žádosti žalobkyně byla povolena výjimka ohledně umístění stavby zahradního přístřešku – altánu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , s tím že výjimka vedla ke snížení odstupové vzdálenosti na 1,2 m, tedy snížení o 0,98 m. Ze spisového materiálu dále vyplývá zakreslení předmětného altánu, který je v zákresu popsán jako zahradní přístřešek. Na této listině je zjevný jednak průběh šikmé katastrálně zakreslené hranice a jednak od ní odbíhající středové linky. Je zde i projev žalované, že souhlasí s umístěním zahradního přístřešku na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v uvedeném katastrálním území.Ze souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků ze dne 20. 2. 2017 vyplývá, že předmětná listina není podepsána (ke smírnému vyřešení sporu tedy žalovaná nepřistoupila), přičemž má přílohu s odkazem na Ing.

V. Mikuláškovou a geometrický plán , Anonymizováno, s výpočtem výměr parcel.Z prohlášení ze dne 19. 11. 2023 soud zjistil, že , jméno FO, , matka žalobkyně, prohlásila, že když spolu se zesnulým manželem dělili původní pozemek parc. č. , Anonymizováno, mezi jejich dcery , Jméno žalobkyně, a , jméno FO, , čímž vznikly pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , činili tak, aby obě dcery obdržely polovinu, tedy pozemky ve stejné výměře. Zesnulý manžel poté postavil přesně na hranici uvedených pozemků hraniční plot, který je na stejném místě do dnešní doby v nezměněné podobě.Z prohlášení ze dne 19. 11. 2023 vyplývá, že , jméno FO, , sestra žalobkyně, prohlásila, že rodiče jí a žalobkyni darovali pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, tak, aby obě obdržely polovinu, tedy pozemky ve stejné výměře. Jejich otec ihned poté na hranici těchto pozemků postavil plot, který stojí na stejném místě doposud.Z prohlášení Ing. Vladislavy Mikoláškové ze dne 3. 1. 2024 bylo zjištěno, že vyhotovila geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh hranice určené soudem, č. plánu , Anonymizováno, , který byl odsouhlasen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ, pod č. j. , Anonymizováno, , ze dne 2. 4. 2020. Dále prohlásila, že nově zaměřená hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , která je na předmětném geometrickém plánu vyznačena červenou čarou, odpovídá přesně faktické hranici mezi uvedenými pozemky a tato hranice rovněž odpovídá rozhradě mezi pozemky, která je na místě realizována drátěným plotem, který zde byl instalován právními předchůdci nynějších vlastníků pozemků.Ze znaleckého posudku Ing. Pavla Síbra, znalce z oboru geodézie a kartografie, ze dne 3. 7. 2024, , č. účtu, , bylo zejména zjištěno, že hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zakreslená v současné katastrální mapě v terénu vede z bodu č. , hodnota, (roh plotu) po plotě k vnějšímu rozhraní budov na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, a st. , Anonymizováno, (bod 683-5). Dále pokračuje skrz budovy vnějšímu rozhraní budov a začátku reálného plotu v terénu (bod č. 683-7), z tohoto bodu následně vede na čtyřmezí pozemků parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (bod č. 422-40 – roh plotů). Hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zakreslená v geometrickém plánu č. , hodnota, Ing. Vladislavy Mikoláškové, v terénu vede po reálném plotě mezi pozemky z bodu č. 683-7 do bodu č. 1916-17 a shoduje se s ním. Znalec závěrem uvedl, že s výsledky geometrického plánu Ing. Vladislavy Mikoláškové č. , hodnota, souhlasí.Z ostatních provedených důkazů (např. fotografie na č. l. 66 až 67 spisu) nebyly zjištěny žádné informace podstatné pro rozhodnutí ve věci. Soud dále zamítl návrh žalované na doplnění dokazování výslechem svědka, geodeta , jméno FO, , a to pro jeho nadbytečnost, neboť je přesvědčen o tom, že již provedené důkazy vyplývající zejména z listinných důkazů poskytují dostatečný a spolehlivý podklad pro vydání meritorního rozhodnutí, přičemž unesení břemena tvrzení a břemena důkazního bylo v daném sporu zejména na žalobkyni.Pravost ani správnost provedených listin nebyla zpochybněna. Soud neshledal důvod o listinách pochybovat, a proto z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel. Na základě shora uvedeného, kdy soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník pozemku o výměře 339 m2 parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník pozemku o výměře 386 m2 parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Předmětné pozemky účastníků řízení jsou od sebe podle současného vyobrazení v katastru nemovitostí odděleny hranicí, která vede mezi body 683-7 a 422-40. Domáhá-li se žalobkyně určení vlastnického práva k nemovitosti – pozemku parc. č. , Anonymizováno, , s tím, že hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, má vést mezi body 683-7 a 1916-17, je tato sporná hranice mezi shora uvedenými pozemky objektivně zjistitelná, neboť je tvořena drátěným plotem, jenž byl vystavěn právním předchůdcem účastníků řízení. Takto zjistitelná hranice rovněž odpovídá vyobrazení v geometrickém plánu, který zpracovala Ing. Vladislava Mikolášková pod č. , hodnota, , jenž byl potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ, dne 2. 4. 2020, pod č. j. , Anonymizováno, , a který rovněž potvrdil i ustanovený soudní znalec, jenž se ztotožnil se závěry vyplývajícími z geometrického plánu Ing. Vladislavy Mikoláškové. Na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala, v průběhu řízení před soudem pak odmítla smírné řešení sporu a navrhla žalobu zamítnout.Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.Podle § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Po právní stránce soud neposuzoval věc podle § 1028 o. z. (jak směřoval petit původního znění žaloby), nýbrž podle § 1040 o. z., a to zejména s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které ustanovení § 1028 o. z. dopadá na případy, kdy je hranice pozemku objektivně neznatelná, nezjistitelná či pochybná a je ji potřeba soudem určit. Oproti tomu se § 1040 o. z. (určení vlastnického práva žalované) aplikuje v případech, kdy žalobkyně tvrdí, že hranice objektivně zjistitelná je, avšak existuje spor o jejím průběhu mezi účastníky řízení, jako je tomu i v nyní projednávané věci (pozemky jsou zřetelně a jasně odděleny starým plotem). Ve smyslu § 1040 o. z. je pak výhradně na žalobkyni, aby před soudem prokázala, kudy sporná hranice vede, přičemž soud si sám nemůže změnu hranice určit podle svého uvážení. Výsledkem je tedy určení hmotněprávních poměrů na základě rozsudku deklaratorní povahy, jímž soud může žalobě pouze zcela vyhovět nebo ji zamítnout (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2035/2003, ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016, nebo ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 22 Cdo 842/2020).Ve světle výše uvedeného poté soud dospěl k závěru, že žalobkyně svou povinnost tvrzení i povinnost důkazní unesla a je namístě proto žalobě v celém rozsahu vyhovět. Naopak žalovaná v řízení před soudem netvrdila a neprokázala ničeho, co by mohlo rozhodnutí soudu jakkoli zvrátit. Za klíčové důkazní prostředky soud považuje zejména geometrický plán Ing. Vladislavy Mikoláškové a znalecký posudek soudního znalce Ing. Pavla Síbra z oboru geodézie a kartografie, které shodně popsaly průběh hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , a to přesně tak, jak tvrdila žalobkyně. Takto vymezenou hranici dále dokládají i prohlášení právních předchůdců dnešních vlastníků pozemků – matky a sestry žalobkyně, které shodně uvedly, že původní pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl dělen na polovinu, a to právě mezi sestru žalobkyně a žalobkyni, kdy zesnulý otec následně na hranici těchto pozemků vybudoval drátěný plot, jenž od sebe pozemky objektivně odděluje, a který je na místě doposud. O nesprávném posunu hranice svědčí konečně i výměra daných pozemků uvedená v katastru nemovitostí, kdy je v neprospěch žalobkyně evidováno o 17 m2 méně než na pozemku žalované, byť obě poloviny původního pozemku měly mít výměru totožnou. Soud proto přisvědčil tvrzení žalobkyně, že k nesprávnému zanesení hranice do katastru nemovitostí nejspíše v minulosti došlo při provádění obnovy katastrálního operátu na základě nového mapování. Tato skutečnost však nemůže mít vliv na hmotněprávní podstavu vlastnického práva žalobkyně k předmětnému pozemku – jedná se sice o zápis ve veřejném seznamu, presumpce správnosti takového zápisu je však ve smyslu § 980 odst. 2 o. z. toliko vyvratitelnou domněnkou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3162/2018). Jak přitom vyplývá z ustálené judikatury, obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitostem a nemůže měnit vlastnictví k nim, hmotněprávní vztahy jsou na údajích v katastru nemovitostí nezávislé. Evidenční poměry tedy nemohou být nadřazeny poměrům vyplývajících z vlastnického práva k nemovitosti a je-li podána žaloba, soud proto musí zjistit případný nesoulad a rozhodnout ve prospěch hmotněprávního poměru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, publikován pod č. 15/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení téhož soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2171/2017).Pro úplnost soud uvádí, že námitka nedostatku pasivní legitimace žalované nemohla v řízení obstát, když je to právě žalovaná, kdo zasahuje do subjektivních soukromých práv žalobkyně. Žalovaná měla příležitost se s žalobkyní dohodnout, toho však nevyužila, byť na tuto možnost soud hned několikrát v průběhu všech konaných jednání apeloval, a proto musel ve věci sám rozhodnout. Rovněž i tvrzení žalované, že civilní soud nemá pravomoc (není „oprávněn“) v dané věci rozhodovat, je liché. Podle názoru soudu se jedná o standardní spor vyplývající z poměrů soukromého práva (k této ustálené rozhodovací praxi srov. shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu) a pravomoc soudu projednat a rozhodnout tento spor je tedy podle § 7 o. s. ř. dána.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, zálohou za vypracování znaleckého posudku ve výši 30 000 Kč, náklady právního zastoupení za celkem šest úkonů právní služby po 2 500 Kč podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, změna a doplnění žalobního návrhu, účast na místním šetřením se znalcem dne 23. 5. 2024 a jednání u soudu dne 10. 9. 2024) a dále paušální náhradou výdajů, stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby. To vše (mimo soudního poplatku) spolu s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % činí celkem 55 328 Kč.Oproti vyčíslení nákladů řízení, které předložil zástupce žalobkyně, soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů následujících položek: geometrický plán Mikolášková (5 000 Kč), jednání u klientky (17. 8. 2023), jednání se zástupcem protistrany (3. 9. 2023), jednání soud (19. 9. 2023), pořízení fotodokumentace u klientky (14. 10. 2023), přípis soudu s předáním fotodokumentace (16. 10. 2023) a přípis soudu ke znaleckému posudku (18. 1. 2024). Ke geometrickému plánu Ing. Mikoláškové soud toliko uvádí, že předmětný plán byl vypracován několik let předtím, než řízení před civilním soudem vůbec započalo, z tohoto důvodu se tedy nemohlo jednat o účelně vynaložené náklady na zastupování před soudem. Úkon právní služby označený jako „jednání u klientky“ ze dne 17. 8. 2023 nebyl nijak doložen, soud jej tedy nemohl přiznat. To samé pak platí pro úkon označený jako „jednání s PZ protistrany“ ze dne 3. 9. 2023. Soud rovněž nepřiznal ani právní úkon spočívající v účasti na jednání soudu dne 19. 9. 2023 – na tomto místě je potřeba uvést, že právní zástupce žalobkyně přišel k jednání bez předchozí omluvy pozdě, a to až v jeho průběhu, kdy po jeho příchodu jednání trvalo již jen 10 minut, protože soud jej pouze poučil o dosavadním průběhu a jednání poté odročil. Z úkonu právní služby „pořízení fotodokumentace u klientky“ soud nevyplývá, že by se jednalo o časově náročnou činnost, kdy doloženy jsou jen tři emailem přeposlané fotografie. Z těchto pak není zřejmá nutnost osobní návštěvy zástupce u klientky, když tyto fotografie mohla pořídit přímo žalobkyně. Soud dále nepřiznal ani právní úkon označené jako „přípis soudu s předáním fotodokumentace“ a „přípis soudu ke znaleckému posudku“. První uvedená položka ze spisu nikterak nevyplývá a podle názoru soudu se shoduje s již přiznaným úkonem právní služby za změnu a doplnění žaloby. Druhá zmíněná položka představuje přípis soudu bez podrobnější argumentace, jedná se pouze o sdělení, že žalobkyně nepovažuje vypracování znaleckého posudku za ekonomicky účelné. K této otázce však byli oba zástupci účastníků náležitě poučení v jednání, které tomuto přípisu bezprostředně předcházelo, kdy soud nabízel různé varianty smírčích řešení sporu, přičemž v opačném případě byli účastníci poučeni, že za účelem vyhlášení rozsudku se soud bez vypracování znaleckého posudku neobejde (respektive nebude moci žalobkyni vyhovět). Z tohoto pohledu se tedy přípis právního zástupce žalobkyně jeví jako nadbytečný.Soud rovněž podle výsledku řízení rozhodl o náhradě nákladů státu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.), které mu vznikly v souvislosti s přiznáním a vyplacením znalečného ve výši 1 168 Kč za posudek znalce Ing. Pavla Síbra (znalečné v celkové výši 31 168 Kč podle usnesení ze dne 8. 7. 2024, č. j. 36 C 106/2023-161, byl zčásti uhrazeno shora zmíněnou zálohou žalobkyně). Náhradu nákladů státu je třeba uhradit na účet soudu č. , č. účtu, , variabilní symbol , RČ, .Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší či plnění ve splátkách. Splatnost náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud určil podle § 149 odst. 1 o. s. ř.