36 C 151/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa žalované, zastoupená anonymizováno jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa, o zaplacení 70950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 70950 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z přiznané částky za dobu od datum do zaplacení, vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů 44984 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím, jako odměny za právní služby, které jí poskytla ve věcech péče o nezletilé děti a ve věci rozvodu manželství, v době od datum do datum, za cenu částka za hodinu. Seznam úkonů právní služby je součástí faktury. Žalovaná udělila žalobkyni plnou moc datum a datum spolu uzavřeli příkazní smlouvu. Žalobkyně odmítá, že by jí žalovaná nabízela odměnu 3% z vypořádání sjm; to nabízel pouze Mgr. příjmení. Žalobkyně věděla, že vypořádání může trvat dlouho, navíc na ně měla odlišný názor než Mgr. příjmení. Žalovaná tedy přijala, že bude žalobkyni vyplácet podle standardně určené hodinové sazby. Důkazem toho jsou udělené plné moci, kdy je mylné, že by žalobkyně vykonala zastoupení substitučně. Žalobkyně odmítá, že by její chování vykazovalo duševní problémy nebo nevhodné chování k žalované.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, protože žalobkyně měla služby poskytovat na základě trojstranné dohody s Mgr. příjmení, která by řešila odměnu žalobkyně. Namísto toho, a v rozporu s advokátními předpisy, předložila žalobkyně v nevhodnou chvíli žalované příkazní smlouvu k podpisu. Nevhodnost okamžiku byla dána projednáním náročného sporu péče o děti žalované a také nemožností žalované obrátit se na Mgr. příjmení, svého dlouhodobého zástupce. Žalobkyně nesměla věc převzít bez souhlasu anonymizováno Příkazní smlouva je proto neplatná pro rozpor s právními předpisy. Žalobkyní účtované úkony číslo až anonymizováno a anonymizováno předchází datu uzavření příkazní smlouvy, tudíž by odměna v případě, že by soud nedospěl k závěru o neplatnosti smlouvy, měla činit částky podle pravidel o mimosmluvní odměně. Služby pod číslo neodpovídají ani příkazní smlouvě ani advokátními tarifu, a nebyly žalobkyní doloženy. Jelikož chybí souhlas klienta právního zástupce, je důkaz vyjádřením advokáta k položce číslo faktury nezákonný.

3. Z výpovědi Mgr. jméno příjmení, advokáta žalované, soud zjistil, že ji zastupoval už od r. rok, zprvu v majetkových a posléze ve věcech péče o děti, kdy se podařilo zajistit svěření dětí do její péče a přiznání poměrně vysokého výživného. Bývalý manžel žalované se s tím neztotožnil a začal podávat proti žalované větší množství žalob, přičemž měl k dispozici tým právníků, proto svědek hledal pomoc a dohodl se s žalobkyní, že bude žalovanou zastupovat v řízeních ve věcech péče tak, aby se mohl věnovat zastupování žalované ve věcech majetkových. Protože bývalý manžel vyvíjel na žalovanou nepřiměřený nátlak, odstěhovala se do obec. Svědek žalobkyni upozornil, že ačkoli se ve věci bývalých manželů jedná o miliardový majetek, žalovaná žádný fakticky nemá a má pouze dluhy. Svědek, ač pro ni činný v řádech stovek hodin, jí odměnu neúčtoval; žádnou písemnou dohodu s žalovanou ani nemá. O tom všem žalobkyni informoval s tím, že jde-li o odměnu za zastupování, buď by přicházela do úvahy až jako peníze z vymoženého SJM (2 až 3%), nebo hodinová sazba částka bez DPH, kterou svědek považoval ve věcech péče o nezletilé za obvyklou. Tuto sazbu, která by jí byla i průběžně proplácena, žalobkyně odmítla a žádala o odměnu z podílu ze SJM s tím, že chtěla mít poskytování právní služby podložené písemnou formou. Onu možnost podílu na vypořádaném SJM zmínil svědek, ale bylo to vázáno na skutečně získané vypořádání. Následně došlo k první schůzce za účasti účastnic a bylo zřejmé, že si lidsky neporozuměly, zejména ze strany žalobkyně k žalované, která na ni snad žárlila, byla podrážděná, nervózní; ale dohodlo se, že žalobkyně převezme zastoupení žalované ve věcech péče s tím, že přislíbila zajištění ekonomického experta pro účely prověření ekonomických vztahů manžela žalované. Tím expertem byl p. příjmení, jenž se schůzky účastnil. Schůzky se tedy účastnily účastnice, svědek a p. příjmení, a to zřejmě v kanceláři bývalého manžela žalobkyně. Nicméně následně se p. příjmení již neozval. Stejně to dopadlo s příslibem žalobkyně, že zajistí služby pedopsycholožky příjmení. Dopadlo to tak, že si setkání s ní musela žalovaná zařídit sama a paní příjmení s ní jednala, jako s běžným zákazníkem. Svědek dostal k posouzení plnou moc mezi účastnicemi, v níž se stanoví, že nebude-li příkazní smlouvy, bude žalobkyně vyplacena podle advokátního tarifu. Na přelomu let rok a rok paralelně probíhala řízení ve věcech péče a ve věci rozvodu s tím, že dohoda byla taková, že ačkoli žalobkyně formálně zastupovala žalovanou samostatně, tak svědek zůstane jejím hlavním zástupcem a bude o všem informován a bude věci organizovat; žalobkyni také zasílal podklady pro její podání ve věci péče a rozvodu, použitých následně u anonymizováno obec, takže je možné, že z důvodu nedostatku informací pouze koncepty svědka převzala. Také byl požádán, aby zpracoval písemnou dohodu o právním zastoupení. Mezi účastnicemi neproběhla schůzka, jíž by se svědek účastnil, a na níž by se projednala otázka odměny žalobkyně; to mělo jít přes něho a on to měl se žalobkyní dohodnout. V lednu rok proběhlo jednání ve věci rozvodu, po němž žalovaná svědka zpravila o tom, že žalobkyně jeho právní službě vytýkala chyby, ať ve formě právní porady, nebo podání k soudu. Svědek doufal, že i přes dané jednání bude žalobkyně schopna svou službu pro žalovanou dotáhnout, nicméně se datum od žalované dozvěděl, že před jednáním ve věci péče, jež daný den proběhlo u anonymizováno obec, jí žalobkyně v soudní kantýně předložila návrh příkazní smlouvy a sdělila jí, že aby ji mohla nadále zastupovat, je třeba smlouvu podepsat, jinak hrozí, že by jí mohly být děti odebrány. Žalovaná byla ve stresu a zcela jistě by tehdy smlouvu podepsala komukoli, natož žalobkyni, kterou svědek doporučil. Žalovaná byla zvyklá se svědkem konzultovat všechny právní věci. Svědek žalovanou uklidnil, že ve věci péče nebyl návrh na změnu výchovy podán. Následně byla svědkovi předložena příkazní smlouva, z níž byl zděšen, protože obsahovala ujednání o odměně anonymizováno nebo anonymizována dvě slova. Kč za hodinu, a dále odměnu 3% z vypořádání SJM, aniž by se k tomu či onomu předchozí dohoda s ním vůbec blížila; nadto žalobkyně žalovanou ve věci SJM nezastupovala. Žalovaná se styděla, že smlouvu podepsala, bála se, že přijde o děti. Žalobkyně měla možnost zaslat svědkovi dohodu předem, protože spolu byli v kontaktu několikrát týdně a se žalovanou byl v kontaktu prakticky denně. Žalobkyně svědkovi sdělila, že dala smlouvu žalované podepsat, aby měla nějakou jistotu a že sama smlouvu nepovažuje za platnou a nebude podle ní odměnu účtovat. Svědek jí odpověděl, že se na ničem takovém nedohodli; přihlédl také k tomu, že byl tehdy pracovně zahlcen, a měl-li by převzetí zastoupení ve věcech péče, ohrozil by zastoupení v majetkových věcech. K danému má i elektronickou komunikaci s žalobkyní. Svědek byl připraven rychle sepsat novou smlouvu ke vztahu mezi účastnicemi, která by reflektovala vzájemnou dohodu. Žalobkyně žádala o proplacení benzinu za cestu do obec, což podle svědka nebyl problém, ale následovaly okolnosti, pro něž nebylo možné uvažovanou smlouvu připravit. Na přelomu ledna a února podala žalobkyně k anonymizováno obec tři nebo čtyři podání, která měla mít vliv na místní příslušnost, podle svědka předem neúspěšná, což se později potvrdilo. Dále žalobkyně žádala, že by se samostatně setkala se zástupcem bývalého manžela žalované za účelem projednání SJM, k čemuž nedošlo. Následně odjedla na dovolenou na země a po návratu sdělila žalované, že by se měla sejít s manželem, odprosit jej s tím, že tento nabízí anonymizována dvě slova. Kč na urovnání sporů. Toto sdělila svědkovi žalované, načež svědek dospěl k závěru o ukončení zastupování ze strany žalobkyně. Svědek se domnívá, že žalobkyně jednala ve shodě s bývalým manželem žalované, neboť svědek od něho dostal kdysi obdobnou nabídku. Žalobkyně také obden vybízela žalovanou, aby ukončila zastupování ze strany svědka, který podle žalobkyně dělal chyby. Svědek se žalobkyní vypořádání SJM manželů příjmení z věcného hlediska neprobíral; sdělil snad, že p. příjmení patřil podle anonymizováno mezi čtyřicet nejbohatších Čechů. S nadační smlouvou manželů příjmení žalobkyni určitě neseznámil. Přesná dohoda mezi účastnicemi a svědkem o odměňování žalobkyně nikdy při vzájemném jednání neproběhla. O nedostatku financí žalobkyně svědek na počátku nevěděl; kdyby věděl, doporučil by jí, aby si vzala těch částka na hodinu, nebo aby vůbec zastupování nepřijala. Svědkovi není známo, že by žalobkyně někdy žádala jeho nebo žalovanou o zálohu anonymizována dvě slova. Kč. Příkazní smlouvu s ním měla žalobkyně konzultovat, protože se dohodli, že bude hlavním zástupcem žalované a protože měl příkazní smlouvu připravit on. Svědek viděl fakturu žalobkyně, přílohu nikoliv.

4. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že že začala vykonávat právní službu pro žalovanou od doby, co jí vystavila plnou moc. Věc žalované znala již z dřívější doby, kdy s ní záležitosti konzultoval Mgr. příjmení. Následně v říjnu nebo v listopadu ji požádal, aby převzala zastoupení. Žalobkyně účtovala částka a částka na hotové výdaje; možná někdy před tím účtovala částka. Odměnu částka za hodinu by určitě nepřijala, práce měla dost. Účtovanou sazbu s Mgr. příjmení probrala nejen telefonicky, ale i osobně. Následně jí Mgr. příjmení zaslal k věcem péče a rozvodu listiny. Pokud jí Mgr. příjmení sděloval nějaké informace k vypořádání společného jmění manželů příjmení, stavěla se k tomu žalobkyně diplomaticky, protože zastupovala žalovanou toliko ve věci péče a rozvodu. Žalobkyně doporučila služby Ing. příjmení, znalce, který by mohl společné jmění ocenit. Ten se též účastnil prvotní schůzky před 15. prosincem, které se účastnila i žalovaná a Mgr. příjmení. Na schůzce vznikla dohoda, že žalobkyně bude zastupovat žalovanou, plnou moc připravila žalobkyně, Mgr. příjmení ji zkontroloval a žalovaná ji podepsala. Z ní se podává, že před výkonem zastoupení má dojít k podpisu příkazní smlouvy. V prosinci rok musela žalobkyně sepsat odvolání ve věci péče. Za tím účelem musela nastudovat řadu podání, zaslaných Mgr. příjmení; telefonovala také s žalovanou a také sdělila Mgr. příjmení, že bude chtít nějakou zálohu anonymizována dvě slova. Kč, což by pokrylo asi anonymizováno hodin služby. Následně se účastnice setkaly v obec, žalobkyně předložila žalované příkazní smlouvou, souhlasila s ní. Žalobkyně činila pro žalovanou další úkony, musela znovu do obec, setkala se dvakrát se zástupcem pana příjmení, a doporučovala žalované, aby se s panem příjmení dohodla, v čemž vznikl problém, neboť Mgr. příjmení se dohodnout nechtěl. Všichni od počátku věděli, kolik žalobkyně účtuje; informace byla zjevná při první schůzce v kanceláři žalobkyně, kde má k tomu letáky na stolech. Jde o běžnou sazbu ve věcech péče. Někdy v březnu rok došlo k druhému soudnímu jednání ve věci péče, zástupci rodičů jednali na pokyn soudu o dohodě, což žalobkyně žalované doporučila, vč. toho, aby byly děti svěřeny do její péče a panu příjmení byl upraven styk. Ve věcech péče docházelo k extrémním situacím, kdy pan příjmení nepředal děti třeba i týden. Zájmy žalované nebyly do doby převzetí zastoupení žalobkyní řádně hájeny. Následně dostala žalobkyně smršť sms od Mgr. příjmení, že žalovaná vypovídá zmocnění. Žalobkyně vypověděla příkazní smlouvu, předala spis a odeslala v zájmu klientky několik podání na soud péče. Následně žalobkyně vyúčtovala svou službu. Na jakousi trojnastrannou dohodu, o níž vypověděl Mgr. příjmení, si žalobkyně nepamatuje; každopádně žádný návrh příkazní smlouvy nezaslal; proto smlouvu připravila. Pokud jde o email z datum, v němž žalobkyně žádá, aby Mgr. příjmení připravil dohodu mezi žalovanou a oběma advokáty, tak se to mohlo týkat případně společného jmění, pokud by žalobkyně vůbec v takové věci žalovanou zastupovala. Žalobkyně vylučuje, že by žalované sdělila, že nebude účtovat odměnu podle příkazní smlouvy. Rovněž vylučuje, že by jednala ve shodě se zájmy pana příjmení; viděla se s ním toliko při jednání ve věci péče a ve věci rozvodu. Rovněž vylučuje, že by žalované sdělila, před podpisem příkazní smlouvy, že jí hrozí odebrání dětí. Žalovaná věděla, kolik bude žalobkyně za hodinu služby účtovat, protože s ní o tom hovořila telefonicky, navíc to bylo zřejmé při první schůzce v kanceláři žalobkyně; tedy věděla to ještě před podpisem plné moci. Ostatně v plné moci je uvedeno, že byl zmocnitel seznámen s výší hodinové sazby. O obsahu příkazní smlouvy žalovaná věděla předem, ještě před setkáním v obec. Žalobkyně neúčtovala veškerou vykonanou službu; ve faktuře nejsou např. telefonické konzultace s Mgr. příjmení. Žalobkyně žádala žalovanou, aby podepsaly příkazní smlouvu v její kanceláři, ale byla zaneprázdněna cestováním mezi anonymizováno a příjmení, a proto žádala, aby ji účastnice podepsaly v obec. Žalobkyně byla ohleduplná, posečkala na placení. Není pravdivá výpověď Mgr. příjmení, že by byla žalobkyně vyplácena až podle výsledku vypořádání společného jmění. Žalobkyně chtěla vykonávat klasické zastoupení a za ně být placena. Pokud by zastupovala žalovanou v řízení o vypořádání společného jmění, odkazuje na ona procenta. Žalobkyně popírá, že by na žalovanou žárlila, nebo k ní měla negativní vztah. Přistupovala k ní jako k jakémukoli klientovi z hlediska advokátní etiky.

5. Z listinných důkazů soud zjistil, že a) žalobkyně jako advokátka a příkazník a žalovaná jako příkazce uzavřely datum příkazní smlouvu o poskytování právních služeb za anonymizována dvě slova. Kč za hodinu obstarání právních služeb: zastupování před soudy a jinými orgány; dále za udělování porad příkazci, vč. zpracování právních stanovisek; dále za zastupování příkazce při jednáních s protistranou, resp. s třetí osobou; a dále za sepisování dohod, smluv, příslušných podání, právních analýz a jiných písemností. Dále se účastnice dohodly na odměně pro žalobkyni ve věci vypořádání SJM, a to ve výši 3% z hodnoty majetku vymoženého v rámci vypořádání SJM ve prospěch žalované, a to v případě dohody o vypořádání SJM a v případě podání žaloby o vypořádání SJM ve výši 3% z hodnoty majetku vymoženého v rámci vypořádání SJM. Za právní službu se též považují úkony podle čl. II/2 smlouvy. Smlouva přiznává příkazníkovi též právo na náhradu hotových výdajů, promeškaného času, byť by se výsledek nedostavil (čl. II/3). Podkladem pro vyúčtování bude faktura se splatností 14 dnů ode dne jejího doručení (čl. II/8) – příkazní smlouva. b) žalovaná zmocnila žalobkyni, aby ji jako advokátka zastupovala ve věci péče o nezletilé a ve věci rozvodu; plná moc je generální, vystavená datum, a obsahuje projev žalované, že jej jí známo, že advokátu náleží náhrada podle příkazní smlouvy a není-li jí, tak mu náleží dohodnutá náhrada (dohodnutá hodinová sazba), a až podpůrně podle advokátního tarifu (plná moc z datum). c) žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částka do datum, jinak uplatní nárok u soudu (předžalobní upomínka s podacím lístkem). d) žalobkyně vystavila žalované fakturu na zaplacení právních služeb v rozsahu anonymizováno hodin, na částku částka se splatností datum, a to za tyto prokázané úkony a náklady: 1. převzetí věci, první konzultace s klientkou číslo (prokázáno: plnou mocí) 2. prostudování spisu/věci – 2h (prokázáno povahou věci, kdy se s ní musela seznámit; k danému též výpovědi žalobkyně a Mgr. příjmení o zaslání podkladů) 3. odůvodnění odvolání do rozhodnutí anonymizováno z datum – 2h (prokázáno: podáním z datum čl. 106 spisu). 4. jednání u anonymizováno ve věci rozvodu datum – 2h (prokázáno protokolem z tamního jednání, čl. 45 spisu) 5. sdělení matky ve věci péče – doplnění podání z datum – 3h (prokázáno: podáním čl. 113) 6. jednání u anonymizováno ve věci péče datum – 4h (prokázáno: protokolem z tamního jednání čl. 45) 7. korespondence, konzultace s předchozí právní zást., s klientkou – 0,5h (prokázáno: emailem titul jméno příjmení z datum), 8. jednání s protistranou – 1h (prokázáno: emailem titul jméno příjmení z datum a emailovou komunikací čl. 63), 9. další konzultace s klientkou – 1h (prokázáno: emailovou komunikací čl. 63), 10. návrh na přerušení řízení o rozvod z datum – 1,5h (prokázáno: podáním čl. 84), 11. návrh na delegaci soudu ve věci rozvodu ze datum – 1,5h (prokázáno: podáním čl. 92), 12. námitka protokolace ve věci péče – 0,5h (prokázáno: podáním čl. 117), 13. návrh na VR I z datum – 1,5h (prokázáno: podáním čl. 110), 14. návrh na VR II ze datum – 1,5h (prokázáno: podáním čl. 119), 15. návrh na VR III z datum – 1,5h (prokázáno: podáním čl. 104), 16. odvolání matky do usnesení anonymizováno z datum – 2h (prokázáno: podáním čl. 112), 17. náhrada za promeškaný čas – 3h (prokázáno: přítomností žalobkyně při jednáních anonymizováno obec), 18. doprava obec obec, obec obec – částka (prokázáno: přítomností žalobkyně při jednáních anonymizováno obec).

6. Soud zamítl důkazní návrhy žalované na její účastnický výslech a na svědecký výslech jméno příjmení. Žalovaná navrhovala svůj výslech od počátku řízení, přičemž se prvního jednání účastnila a věděla, že má být vyslechnuta při druhém jednání, k němuž byla v závěru prvního jednání předvolána, ovšem se bez omluvy nedostavila. Žalovaná se neúčastnila ani třetího jednání. Bylo proto zjevné, že vznikl rozpor mezi důkazním návrhem žalované na její vlastní vyslechnutí a mezi její procesní aktivitou, vedoucí k naplnění takového návrhu. Totéž platí ohledně výslechu svědka jméno příjmení, kdy žalovaná navrhla při prvním jednání výslech bývalého manžela, načež ji soud ještě před druhým jednáním, kdy měl být svědek slyšen, informoval o neúspěchu doručení, aby se zástupce žalované až při třetím jednání vyjádřil, že na výslechu trvá a že má svědek určitě faktickou doručovací adresu, na niž by si soudní písemnost převzal. Soud tedy přihlédl k zásadám sporného civilního soudního řízení, tj. k zásadě projednací a k zásadě součinnosti účastníků, z nichž se podává povinnost navrhujících činit aktivní kroky k naplnění svých důkazních návrhů. Jestliže se žalovaná na předvolání bez omluvy nedostavila k druhému jednání, ani se neúčastnila třetího jednání, při němž mohla být vyslechnuta, a pokud věděla o výsledku doručování svědku příjmení ještě před druhým jednáním, ale soudu žádnou informaci neposkytla, a to prakticky ani při třetím jednání, měla by si nést nepříznivé následky zamítnutí důkazních návrhů.

7. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: účastnice se dohodly na smluvním zastoupení příkazního typu za účelem, aby žalobkyně zastupovala žalovanou jako advokátka ve věcech péče o nezletilé a ve věci rozvodu manželství před název soudu, s tím že dohoda vznikla nejpozději datum, jejímž průkazem je udělená plná moc, a s tím, že písemně byla dohoda formalizována příkazní smlouvou z datum. Účastnice se dohodly, že žalovaná odmění žalobkyni za právní službu hodinovou sazbou částka. Žalobkyně vykonala pro žalovanou právní službu za částka, v rozsahu anonymizováno hodin a 18 položek úkonů, účtovaných fakturou se splatností datum. Žalovaná fakturu neuhradila ani v dodatečné lhůtě do datum. Žalobkyně účtované úkony právní služby uskutečnila.

8. Podle § 2430 o.z. platí, že se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

9. Podle § 2438 o.z. platí, že (1) Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. (2) Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

10. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

11. Žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovanou příkazní smlouvu o poskytování právních služeb v písemné formě o určitém obsahu, vztahujícím se k zastupování v řízení o rozvod manželství a ve věci péče o nezletilé Vedle smlouvy prokázala existenci smluvního zastoupení též generální plnou mocí. Úkony právní služby, účtované fakturou, byly prokázány obsahem spisů název soudu k oběma řízením, v nichž žalobkyně zastupovala žalovanou. Z hlediska důkazního tedy žalobkyně prokázala vznik smluvního vztahu o poskytování právních služeb, jakož i výkon právní služby.

12. Z hlediska struktury a obsahu vykonaných úkonů právní služby je prakticky vyloučeno, aby žalobkyně jednala mimo rozsah příkazů žalované, o své vůli, nebo se záměrem vyjednat s protistranou (s manželem žalované) pro ni nevýhodné postavení, jak bylo namítáno. Žalobkyně by nikdy bez informací o poměrech žalované nemohla dané úkony učinit. Jde-li o námitku žalované, že je vyjádření titul příjmení nezákonné, neboť jej klient nezprostil mlčenlivosti, přihlédl soud jednak k tomu, že se žalobkyně domáhá v tomto řízení přiznání své odměny a náhrady, tudíž není mlčenlivostí vázána, a pokud jde o mlčenlivost anonymizováno příjmení, postačí poukázat na skutečnost, že jméno příjmení podle protokolu z jednání ve věci péče a rozvodu zastupoval, a daná jednání byla veřejná, tudíž samotná informace, že se tak dělo a že jednal i s žalobkyní, nemohla vést k narušení zájmů pana příjmení. Ostatně z emailu anonymizováno příjmení se žádné bližší informace o klientovi nepodávají; šlo toliko o potvrzení, že spolu zástupci účastníků jednali.

13. V občanském soudním řízení může mít účastník pouze jednoho zástupce, je proto vyloučeno, aby měla žalovaná dva advokáty. Jestliže žalovaná udělila žalobkyni procesní plnou moc a posléze s ní uzavřela příkazní smlouvu, musela nejen žalovaná ale i Mgr. příjmení vědět, že zástupkyní bude pouze žalobkyně a že jí bude třeba hradit odměnu a hotové výdaje. Výkon advokátní služby je zpravidla úplatný, a pokud by měl být bezúplatný, případně úplatný až na základě vydobytí majetku v budoucnu, musel by účastník, který by se takové dohody, odchylující se od běžné praxe, dovolával, bez pochyb její obsah prokázat, což se ale v této věci nestalo. Ačkoli je výpověď Mgr. příjmení ovlivněna jeho právním vztahem k žalované (je nadále jejím zástupcem), připustil, že vztah mezi účastnicemi byl dohodnut jako úplatný. Výpověď Mgr. příjmení je třeba hodnotit jako součást tvrzení a obrany žalované, ovšem jednalo se o jediný důkaz, který bylo možné k návrhu žalované provést, neboť samotná žalovaná se druhého jednání, kdy měla být vyslechnuta, bez omluvy neúčastnila, a jí navržený důkaz výslechem bývalého manžela jméno příjmení nebylo možné provést, neboť byl na označené adrese nedostižný. Soud tedy přihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně vypovídala zcela opačně k tvrzené dohodě o jejím odměňování, jakož i k tomu, že v souladu s její výpovědí vyznívají listinné důkazy, zejména příkazní smlouva a plná moc.

14. Jestliže soud předvolal žalovanou k druhému jednání a jestliže byl její zástupce o druhém jednání vyrozuměn v závěru jednání prvního, může nést negativní následky své absence toliko žalovaná. Soud by jí totiž poskytl poučení, aby označila další důkazy ke svému tvrzení, že se účastnice dohodly na odměně žalobkyně jiným způsobem. Soud na toto poučení dokonce výslovně poukázal v protokole z druhého jednání, a přesto žalovaná ani poté nereagovala. Soud tedy vyšel z prokázaných skutečností, z nichž se podává zjevné uzavření příkazní smlouvy o poskytování právních služeb, a to ve formě písemné, představované smlouvou z datum, ovšem i ve formě ústní, jejímž průkazem je plná moc, jakož i písemné úkony právní služby, vykonané do doby uzavření písemné příkazní smlouvy.

15. Soud přihlédl též k obsahu ujednání o odměně, zejména k výši částka bez daně z přidané hodnoty za hodinu právní služby, kdy se jedná o běžnou sazbu, která se soudu podává i v jiných věcech obdobného charakteru, byť se o náhradě ve věcech péče nebo rozvodu rozhoduje zřídka, a to ještě podle pravidel o mimosmluvní odměně. Nicméně obvyklá tržní cena právních služeb nepředstavuje tajemství a občas vyjde při projednávání civilní věci najevo. Výše hodinové sazby částka pak není se zkušeností soudu v žádném rozporu. Zároveň odměňování advokáta podle hodin vykonané služby odpovídá obvyklosti. Jestliže tedy žalovaná neprokázala tvrzený nátlak nebo tíseň a samotná výpověď Mgr. příjmení byla nedostatečná, dospěl soud k závěru, že je smluvní nárok žalobkyně podložen. Ostatně pravdivé je i tvrzení žalobkyně, že součástí plné moci, již žalovaná podepsala, je jako první pravidlo o odměně odkaz na hodinovou sazbu podle příkazní smlouvy.

16. Soud se neztotožnil s námitkami žalované, že byla příkazní smlouva uzavřena v rozporu s advokátními předpisy a že je z toho důvodu neplatná. Nejen z výslechu žalobkyně, ale i z výslechu Mgr. příjmení, se podává, že jak účastnice, tak i Mgr. příjmení jednali o vzniku smluvního zastoupení mezi žalobkyní jakožto advokátkou, a žalovanou jakožto klientkou. Soud neuvěřil tomu, že by vznik daného zastoupení musel mít trojstrannou základnu. Z hlediska výkonu zastoupení v občanském soudním řízení tomu tak ani být nemůže, protože účastník může mít zástupce pouze jednoho (§ 24 odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Z hlediska namítaných advokátních předpisů jde o vyřešení kolize s předchozím zastoupením advokáta; a žádá se, aby buď předchozí advokát udělil souhlas, nebo aby bylo jeho zastupování řádně ukončeno. Ve věci žalované se evidentně uplatnila varianta souhlasu Mgr. příjmení, který žalobkyni o výkon zastoupení požádal, kontroloval její plnou moc a zaslal jí podklady pro výkon zastoupení ve věci péče a ve věci rozvodu, tudíž skutečnost, že nebyl přítomen při podpisu příkazní smlouvy, na její platnosti ničeho nemění, protože písemná příkazní smlouva pouze formalizovala (utvrdila) ústní příkazní smlouvu, která musel mezi účastnicemi vzniknout podstatně dříve, když žalobkyně pro žalovanou vykonala pět úkonů právní služby ještě před podpisem příkazní smlouvy.

17. Smlouva účastníky zavazuje, žalovaná nepředložila dostatečné penzum zpochybňujících důkazů a svou procesní pasivitou ve shora uvedených ohledech (neúčast za účelem vlastního výslechu, neoznačení adresy pro úspěšné obeslání jméno příjmení, a nepřítomnost při druhém jednání, při němž by byla poučena o neunášení důkazního břemene), se dostala do situace, kdy její obrana nemohla být úspěšná.

18. Jelikož žalovaná neplnila ani v dodatečné lhůtě, poskytnuté jí žalobkyni v předžalobní výzvě, tedy do datum, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a podle nařízení č. 351/2013 Sb. od datum do zaplacení.

19. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a podle § 151 odst. 1,2 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku částka, a náhradu za právní zastoupení advokátkou, která věc převzala, zaslala předžalobní upomínku žalované, sepsala žalobu, podala vyjádření z datum, účastnila se anonymizováno soudních jednání, podala vyjádření z datum, tedy vykonala anonymizováno úkonů právní služby, za něž náleží podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu odměna 8 x částka a paušální náhrada hotových výdajů 8 x částka podle § 13 téže vyhlášky. Podle § 151 odst. 2 o.s.ř. přiznal soud rovněž náhradu daně z přidané hodnoty částka. Součtem náhrada obnáší částka. Žalovaná ji musí zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 o.s.ř.

20. Lhůty k plnění určil soud obecné třídenní podle § 160 o.s.ř., když nezjistil důvod k jinému určení. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení, ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhodne Krajský soud v Praze. Nesplní-li žalovaná povinnosti podle rozsudku řádně a včas, bude se moci žalobkyně domáhat jejich splnění návrhem na výkon rozhodnutí.