36 C 153/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalované zastoupen anonymizováno jméno příjmení jméno , advokátkou se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalobce a žalované zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa o zaplacení 150 000 Kč

I. Žaloba, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 150 000 Kč, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů nepřiznává.

1. Žalobce se po žalované (jeho bývalé manželce) domáhal zaplacení částky 150 000 Kč z titulu náhrady škody podle § 77a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), způsobené předběžným opatřením zdejšího soudu ze dne [datum] spočívajícím, mimo jiné, v povinnosti žalobce opustit společné obydlí, jež s žalovanou, svojí bývalou manželkou, sdílel. Předběžné opatření bylo na základě odvolání žalobce zrušeno dne [datum]. Z důvodu nařízeného předběžného opatření byl žalobce nucen najít si náhradní bydlení, přičemž se jednalo o velice obtížnou záležitost, když veškeré ubytovací služby byly zrušeny opatřeními vlády proti pandemii COVID-19; sehnání krátkodobého pronájmu bylo tak vyloučené. Žalobce navíc trpí vážnými zdravotními problémy. Prostřednictvím realitní kanceláře pak žalobce uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu na bytovou jednotku v [obec] u [obec], a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. V rámci náhrady škody přitom požaduje nájemné za měsíc březen a následující (tj. od rozvodu se žalovanou), které činí [částka] měsíčně. Žalobce nepovažuje za vhodné se vracet k žalované do společné nemovitosti, a to jak s ohledem na svou zdravotní situaci, tak na aktuální vztah se žalovanou; i pokud by se vrátil, tak by přitom stále byl vázán shora uvedenou nájemní smlouvou. Žalobce má v současné době partnerku, mají vztah na dálku. Žalovaná žalobci z dlužné částky ničeho nezaplatila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ve smyslu § 142a o. s. ř.

2. Žalovaná považovala žalobu za předčasnou, přičemž neshledávala svou odpovědnost na žalobcově škodě; žalobu proto navrhovala zamítnout. V době nařízení předběžného opatření nebylo obtížné sehnat ubytování, když byly volné všechny byty užívané jinak pro krátkodobé ubytování a žalobce tak měl možnost sehnat si bydlení sám a na kratší dobu než jeden rok. Bylo by možné sehnat též nájem s nižším nájemným. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) není možné nárokovat platby od března dále, neboť společné jmění manželů není prozatím vypořádáno. Žalobce by navíc měl tento svůj nárok uplatňovat až v rámci žaloby o vypořádání společného jmění manželů. Žalovaná je dále přesvědčena, že žalobci škoda nevznikla. Předběžné opatření nařízené zdejším soudem bylo vykonatelné jeden měsíc, a to pouze do [datum]. Úhrady nájemného za měsíc [anonymizováno] a následující tak již nemohou být v příčinné souvislosti s nařízeným předběžným opatřením, když žalobce mohl od [datum] užívat rodinný dům účastníků; ze strany žalované mu v tomto nebylo nijak bráněno. Navíc, předběžné opatření ve věci domácího násilí je omezeno maximální délkou trvání 6 měsíců, tudíž nájemné za období po [datum] již vůbec nemůže být přičítáno k tíži žalované vůbec. Žalovaná částka navíc obsahuje i nájemné za měsíce, které zatím neuplynuly, a je přitom možné, že smlouva bude ukončena před jejím sjednaným koncem. Žalovaná má za to, že žalobce s přítelkyní bydlí a tudíž by měla přispívat polovinou na náklady bydlení, čímž by se náklady žalobce snížily.

3. Při jednání žalobce upřesnil, že do žalovaného nároku nespadají měsíce leden [rok], únor [rok], ani nezbytný náklad na provizi realitního zprostředkovatele.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

5. Usnesením zdejšího soudu bylo nařízeno předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí spočívající mimo jiné v povinnosti žalobce opustit společné obydlí na adrese uvedené v rubrice tohoto rozsudku (zjištěno z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). K odvolání žalobce bylo toto usnesení odvolacím soudem změněno tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá (zjištěno z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

6. Žalobce uzavřel s panem [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. o. z., s bytovou jednotkou v obci [obec] u [obec] o dispozici 2+KK a o výměře 43,20 m2 a lodžií o výměře 12,30 m2 jako s předmětem nájmu. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum]. Možnosti dřívějšího ukončení nebyla ve smlouvě sjednána. [ulice] nájemné bylo sjednáno (kromě měsíce ledna) na [částka] měsíčně (zjištěno z této nájemní smlouvy ze dne [datum]). Žalobce uhradil nájemné za leden ve výši [částka], a dále za únor až říjen včetně, vždy ve výši [částka] a dále též jistotu ve výši [částka] (zjištěno z potvrzení [jméno] [příjmení] o úhradě nájemného ze dne [datum] a z jeho potvrzení ze dne [datum]). Žalobce též zaplatil provizi realitní kanceláři [právnická osoba] ve výši [částka] (zjištěno z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum]).

7. Žalobce zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu, přičemž požadoval zaplacení částky [částka] (zjištěno z této předžalobní výzvy ze dne [datum] a z předmětného podacího lístku ze dne [datum]).

8. Manželství účastníků bylo rozvedeno zdejším soudem s právní mocí ke dni [datum] (zjištěno z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] s doložkou právní moci).

9. Po incidentu, jenž vedl k návrhu na vydání předběžného opatření, se žalovaná dostavila na vyšetření k praktickému lékaři (zjištěno z poukazu na vyšetření/ošetření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

10. Žalobce je nemocný – má srdeční a plicní problémy (zjištěno z ambulantní lékařské zprávy [anonymizováno] ze dne [datum]).

11. Návrhy na provedení důkazu lékařskou zprávou [právnická osoba] [anonymizováno], fotografiemi z bydliště účastníků a výslechem partnerky žalobce, paní [příjmení], soud pro nadbytečnost zamítl.

12. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

13. Podle § 77a odst. 1 o. s. ř. zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo k jiné újmě došlo i jinak.

14. Podle odst. 2 téhož ustanovení je třeba žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo nebo kdy bylo pravomocně zrušeno, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

15. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

16. Podle § 2287 o. z. může nájemce vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.

17. Podle § 413 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) zanikne předběžné opatření podle § 405 nejpozději uplynutím 6 měsíců od jeho vykonatelnosti.

18. Žalobce uplatnil své právo včas, a to tedy neprekludovalo podle § 77a odst. 2 o. s. ř.

19. Odpovědnost za škodu způsobenou předběžným opatřením je odpovědností objektivní a téměř absolutní, kdy ji lze vyloučit jen, pokud by ke škodě došlo jinak. Nezávisí proto na zavinění ani na jiné okolnosti v poměrech škůdce. Základem je zde přísně objektivní skutečnost, že škodu působí účinek předběžného opatření.

20. Žaloba na náhradu újmy, způsobené předběžným opatřením má zvláštní rys oproti běžným žalobám z deliktního jednání. Jednak zde schází delikt, jednak mají kořen v procesním právu. A nadto jej jejich úspěch vázán na uplatnění v přísné lhůtě pod rizikem ztráty práva.

21. Proto soud hodnotil námitku žalované, že se má dluh mezi manžely vypořádat v rámci vypořádání společného jmění (k tomu viz. rozhodnutí [název soudu] zn. [spisová značka], zdroj Zákony s judikaturou, Občanský zákoník, 2. vydání, 2011, C.H.Beck), jako nepřijatelnou, protože by prakticky znemožnila s úspěchem náhradu újmy požadovat (právo poškozeného by zaniklo prekluzí, k níž musí soud hledět povinně).

22. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalobci byla předběžným opatřením způsobena škoda, když byl v jeho důsledku nucen obstarat si dočasné bydlení jinde.

23. Skutečností nicméně zůstává, že předběžné opatření trvalo pouze měsíc.

24. Dočasnost předběžného opatření vyplývá již z jeho samé povahy. Z právní úpravy je přitom zřejmé, že nemůže trvat déle než 6 měsíců, přičemž však, pokud není prodlouženo, trvá pouze měsíc.

25. Žalobce, doktor práv, si byl těchto skutečností nepochybně vědom a muselo mu být zřejmé, že nájem na dobu jednoho roku je časově neúměrně delší, než bude pro účely předběžného opatření třeba.

26. Co se týče reálných možností sehnání levnějšího bydlení, tak soud má za to, že nájemné bylo pro dnešní poměry v rámci běžných standardů. Nepochybně však bylo možné sehnat dočasné bydlení i na kratší dobu. I pokud by nebylo možné zařídit si krátkodobý nájem přes některou z internetových platforem sdíleného bydlení ([anonymizováno] apod.), je jistě v možnostech každé osoby domluvit si individuální podmínky nájmu dle svých potřeb. Jak již uvedeno výše, žalobce je navíc vystudovaný právník a tudíž by měl být schopen se pohybovat v oblasti vyjednávání smluvních podmínek. Obstarat si ubytování na krátkou dobu je sice nepochybně složitější, než si obstarat ubytování dlouhodobé, rozhodně to však není nemožné. Krátkodobost se dá pronajímateli vykompenzovat například výší nájemného a podobně. Navíc, je pravdou, že celá situace se odehrávala v době pandemie, kdy nebylo využito mnoho bytů, které jsou jinak pronajímány turistům, zpravidla vždy na pár dnů. Logicky alespoň část pronajímatelů jistě vyhledávala alternativní řešení a nabídka bytů pro potřeby žalobce zde tedy nepochybně musela být.

27. Nad rámec shora uvedeného nelze přehlédnout ustanovení § 2287 o. z., které žalobci umožňovalo pro změnu poměrů nájem vypovědět. I přesto, že toto ustanovení nebylo smlouvou vyloučeno, jej žalobce nevyužil. Tím spíše se tedy nemůže dovolávat náhrady škody za období od března dále.

28. Ve spojení s přísnou odpovědností za škodu způsobenou předběžným opatřením je soud toho názoru, že i příčinná souvislosti by měla být posuzována přísně, čistě objektivně.

29. Ve zdejším případě tak lze shledat příčinnou souvislost pouze pro náhradní ubytování na dobu nezbytně nutnou, tedy na dobu trvání předběžného opatření, případně na měsíc následující po jeho skončení.

30. Žalobce se totiž mohl do bydliště po ukončení účinku předběžného opatření vrátit. Bylo na něm, aby se s pronajímatelem dohodl buď na kratším nájmu a pravdivě mu vyložil, z jakých důvodů a na jak dlouhou dobu nájem sjednává, nebo mu zůstalo právo nájem na dobu určitou vypovědět, protože se změnily poměry (§ 2287 o.z.).

31. S ohledem na shora uvedené tak nelze než uzavřít, že příčinnou souvislost mezi předběžným opatřením a způsobenou škodou, lze shledat pouze ve vztahu k měsíci lednu, kdy předběžné opatření trvalo a k měsíci únoru, ve kterém by se žalobce musel stěhovat zpět, a kdy lze přirozeně očekávat, že trvá nějaký čas, než se člověk vystěhuje a znovu nastěhuje do původního bydliště; a zařídí věci potřebné. Stěhování bez pochyby představuje náročnou životní situaci.

32. Příčinnou souvislost nelze naopak spatřovat ve vztahu k ostatním měsícům, kdy již nebyl žádný důvod, pro který by se žalobce nemohl vrátit; resp. záleželo to jen na něm, nikoli na účinku předběžného opatření (conditio sine qua non).

33. Zda se žalobce chtěl či nechtěl stěhovat zpátky, a z jakých důvodů, je pro tento závěr irelevantní.

34. Vzhledem k tomu, že žaloba směřovala pouze na měsíce, u kterých již nebyly dány podmínky pro náhradu škody, nezbylo soudu, než žalobu zamítnout.

35. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 150 a § 151 odst. 1,2 o. s. ř. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení ani přesto, že byla ve věci plně úspěšná a že právní služba její zástupkyně byla v plném rozsahu účelná.

36. Jak již bylo řečeno shora, odpovědnost za škodu způsobenou předběžným opatřením je velice přísná objektivní odpovědnost, přičemž je nepochybné, že žalobci škoda v důsledku předběžného opatření vznikla. Úspěch žalobce závisel čistě na úvaze soudu, v jakém rozsahu lze spatřovat příčinnou souvislost. Skutečnost, že žalobce zažaloval pouze období, které soud neshledával v příčinné souvislosti s předběžným opatřením, nic nemění na tom, že mu určitá škoda vznikla a domáhal se jí tak, z obecného hlediska, na platném základě, ovšem bez záruky, jak soud vyhodnotí příčinné spojení. V tomto tedy spatřuje soud důvody hodné zvláštního zřetele, pro které výjimečně žalované náhradu nákladů nepřizná.