36 C 219/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: 1) Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 3) Jméno advokáta C ., IČO IČO advokáta C sídlem Adresa advokáta C zastoupená advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D 4) Jméno advokáta E ., IČO IČO advokáta E sídlem Adresa advokáta E o určení a o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, , oba zapsány na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , jsou ve vlastnictví první žalované, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, , oba zapsány na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , nejsou zatíženy zástavním právem smluvním, zřízeným na základě smlouvy ze dne 6. 11. 2024, s právními účinky ke dni 6. 11. 2024, a zajišťujícím pohledávku čtvrté žalované jako zástavní věřitelky, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle první žalované tak, že první žalovaná s žalobcem uzavírá darovací smlouvu na pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, , oba zapsány na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit první žalované na náhradě nákladů řízení částku 184 223 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce první žalované.

V. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů řízení částku 147 705 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce druhé žalované.

VI. Žalobce je povinen zaplatit třetí žalované na náhradě nákladů řízení částku 184 223 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce třetí žalované.

VII. Žalobce je povinen zaplatit čtvrté žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal určení, že shora uvedené pozemky jsou ve vlastnictví žalované 1) a že nejsou zatíženy zástavním právem zřízeným smlouvou ze dne 6. 11. 2024, a dále, že se nahrazuje projev vůle žalované 1) tak, že uzavírá s žalobcem darovací smlouvu na uvedené nemovitosti. Uvedl, že žalovaná 2) jakožto pouze formální jednatelka a jediná společnice žalované 1) pro něj vykonávala prostou správu citovaných nemovitostí, přičemž mezi sebou na přelomu května a června 2017 uzavřeli písemnou dohodu, podle které byla žalovaná 1) povinna na jeho výzvu na něj kdykoli a bezplatně dané nemovitosti převést, šlo tedy o smlouvu o smlouvě budoucí. Žalované 1) a 2) nicméně tuto povinnost porušily, když žalovaná 1) dne 1. 10. 2024 uzavřela s žalovanou 3) kupní smlouvu na zmíněné nemovitosti, a to za kupní cenu 14 000 000 Kč, a dne 6. 11. 2024 uzavřela s žalovanou 4) zástavní smlouvu, ačkoli dne 16. 7. 2024 žalobce prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, telefonicky vyzval žalovanou 2) k převodu nemovitostí. Ve své činnosti žalovaná 1) a 2) pokračovaly i přes žalobcovo písemné dovolání se neplatnosti obou smluv a nereagovaly ani na předžalobní výzvu. Žalobce, kromě toho, že mu měla vzniknout škoda nejméně ve výši kupní ceny podle uvedené smlouvy ze dne 1. 10. 2024, měl za to, že dovolal-li se neplatnosti obou smluv, lze určit, že vlastnicí předmětných nemovitostí je stále žalovaná 1) a také že tyto nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalované 4), rovněž lze rozhodnout o nahrazení projevu vůle žalované 1) k uzavření darovací smlouvy.

2. Žalovaná 1) i žalovaná 2) navrhly žalobu zamítnout, neboť tvrzená písemná smlouva o jakékoli správě daných nemovitostí nikdy nebyla uzavřena. V trestním řízení bylo kromě toho rozhodnuto, žalovaná 2) nemohla spáchat trestný čin zpronevěry, když to by předpokládalo přisvojení si cizí svěřené věci, zde však byla žalovaná 2) jedinou zakladatelkou, vlastnicí a jednatelkou žalované 1) a na základě toho uzavírala všechny smlouvy. Jediná dohoda, kterou obě žalované učinily s žalobcem, byla dohoda o pronájmu nemovitostí společnosti , právnická osoba, ., v níž byl žalobce většinovým vlastníkem a jednatelem. Jestliže má žalobce nějaké pohledávky, měl by postupovat cestou žaloby na plnění, nemá tedy naléhavý právní zájem na určení. Obě žalované zdůraznily, že vlastnické právo žalované 1) k nemovitostem navíc nebylo nikdy omezeno žádným právním jednáním a neexistuje tak právní vztah s žalobcem, ze kterého by mohl dovozovat splnění podmínky aktivní i pasivní věcné legitimace. Obě žalované z opatrnosti vznesly také námitku promlčení, neboť žalovaná 2) obchodní podíl v žalované 1) nabyla do svého vlastnictví jako její zakladatelka již dne 10. 5. 2017, a žalovaná 2) byla nakonec z hlediska právní jistoty přesvědčena, že u předmětného obchodního podílu už „došlo z její strany k nabytí vlastnického práva vydržením“.

3. Žalovaná 3) též navrhla žalobu zamítnout, jelikož o jakýchkoli dohodách, údajně uzavřených mezi žalobcem a žalovanými 1) a 2), neměla žádné informace, kupní smlouvu i zástavní smlouvu uzavírala v dobré víře, že zápis v katastru nemovitostí odpovídá skutečnosti. Argumentace žalobce je kromě toho nelogická, neboť žalovaná 2) skrze žalovanou 1) nemohla vykonávat prostou správu daných nemovitostí, když nešlo o cizí majetek. Je také nanejvýš nepravděpodobné, že by výzvu k uzavření darovací smlouvy učinil pouze telefonicky a nikoli písemně, jak je běžné, tím spíše, že měla být učiněna prostřednictvím advokátky. V dobré víře v zápis v katastru nemovitostí nebyla ostatně jen žalovaná 3), ale i žalovaná 4), disponující pokročilými evidencemi, specializovanými pracovníky, AML metodikami apod., která žalované 3) poskytla úvěr ve výši 12 600 000 Kč a uzavřela zástavní smlouvu a smlouvu o způsobu úhrady kupní ceny, nelze proto účinně namítat neplatnost jednotlivých smluv.

4. Žalovaná 4) také nároky žalobce neuznala a navrhla žalobu zamítnout, jelikož žalobce neunáší břemeno tvrzení i břemeno důkazní, rovněž nemůže uspět z důvodu aktivní či pasivní legitimace. Zdůraznila, že postupovala v souladu s příslušnými právními předpisy a neporušila žádné své povinnosti. Své zástavní právo stejně jako zástavní smlouvu považovala za perfektní a platné, resp. účinné.

5. Strany mezi sebou učinily nesporným, že předmětné nemovitosti, zapsané na listu vlastnictví , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , a to tedy pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , byly ve vlastnictví žalované 1), přičemž nabývacím titulem byla kupní smlouva, kterou dne 23. 6. 2017 uzavřely žalovaná 1) jako kupující a , jméno FO, jako prodávající. Rovněž bylo nesporným, že poté na základě kupní smlouvy z 1. 10. 2024 jsou dané nemovitosti v katastru nemovitostí vedeny ve prospěch vlastnictví žalované 3), s tím, že mezi žalovanou 4) a žalovanou 1) byla dne 6. 11. 2024 uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem, která byla rovněž zapsána do katastru nemovitostí.

6. Všechny návrhy na provedení dokazování soud poté zamítnul, neboť již měl pro posouzení a rozhodnutí věci dostatek podkladů, vyplývajících z uvedených nesporných skutečností, takže další důkazní prostředky by již, s ohledem na právní závěry, které ve věci nakonec zaujal, nemohly přinést jiná zásadní zjištění. Zjištěný skutkový stav totiž soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

7. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

9. Podle § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.

10. Podle § 2006 odst. 1 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

11. Předem je třeba konstatovat, že žalované 2) nesvědčí s ohledem na žalobcem uplatněné nároky pasivní věcná legitimace. Jestliže se žalobce domáhá určení vlastnického práva ke shora uvedeným nemovitostem, přičemž v katastru nemovitostí jako jejich vlastnice zapsána žalovaná 3), a jestliže se domáhá určení, že nejsou zatíženy zástavním právem, zřízeným smlouvou mezi žalovanou 1) a žalovanou 4), což vše bylo v řízení nesporným, je zřejmé, že jde o právní vztahy, které se nijak netýkají žalované 2), což přirozeně platí také o návrhu na nahrazení projevu vůle u žalované 1). Už jen z tohoto důvodu by tedy mohlo dojít k zamítnutí žaloby ve vztahu k žalované 2), nicméně soud dospěl k závěru, že žalobu je nutno zamítnout jako celek.

12. V žalobě bylo mimo jiné tvrzeno, že žalobce s žalovanou 2) uzavřeli v roce 2017 dohodu, podle obsahu smlouvu o smlouvě budoucí, ve které se žalovaná 2) jakožto jen formálně jednatelka a jediná společnice žalované 1) zavázala, že na výzvu žalobce na něj bezplatně převede zmíněné nemovitosti. Soud se nijak nemusel zabývat tím, zda taková dohoda byla mezi účastníky uzavřena, neboť vyšel z ustálené rozhodovací praxe, podle které platí, že pokud účastník smlouvy o smlouvě budoucí převede vlastnické právo k věci, jíž se tato smlouva týká, na osobu třetí, zaniknou práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2001, sp. zn. 33 Cdo 2390/2000). Jestliže tedy bylo nesporné, že dne 1. 10. 2024 žalovaná 1) uzavřela s žalovanou 3) smlouvu, podle které byl proveden zápis žalované 3) jakožto vlastnice v katastru nemovitostí, i jen případný závazek vyplývající z tvrzené smlouvy o smlouvě budoucí musel zaniknout podle § 2006 odst. 1 o. z. pro nemožnost plnění. Z toho pak ovšem plyne, že nároku žalobce na nahrazení projevu vůle žalované 1) tak, že uzavírá s žalobcem darovací smlouvu na uvedené nemovitosti, nelze vyhovět.

13. Z uvedeného nicméně vyplývá, že ačkoli se již nelze v takovém případě domáhat nahrazení projevu vůle k uzavření darovací smlouvy, lze požadovat náhradu škody, která měla vzniknout porušením tvrzené smluvní povinnosti (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3788/2019, publikován pod č. 33/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, příp. rozsudek téhož soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2295/2020). Takové úvahy se ostatně v žalobě objevily, nárok na náhradu škody ale jako takový uplatněn nebyl, proto se jím soud nijak nezbýval. Možno však v této souvislosti podotknout, že (obecně vzato), nároku na náhradu škody vzniklé porušením smluvní povinnosti by podle § 2913 o. z. mohlo být vyhověno jen tehdy, jestliže by poškozený prokázal jak vznik škody, tak porušení určité smluvní povinnosti i příčinnou souvislost mezi nimi (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1817/2020, a ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3062/2021).

14. Jak již uvedeno, žalobce kromě nároku na nahrazení projevu vůle uplatnil nárok na určení, že předmětné nemovitosti jsou stále ve vlastnictví žalované 1), a nárok na určení, že nejsou zatíženy zástavním právem zřízeným smlouvou, uzavřenou mezi žalovanou 1) a žalovanou 4). Základní a nepominutelnou podmínkou pro vyhovění žalobě v tomto rozsahu ovšem je, že žalobce prokáže naléhavý právní zájem na tomto určení. V tomto ohledu je možné konstatovat, že ačkoli naléhavý právní zájem by jinak byl dán už tím, že stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá tvrzenému skutečnému stavu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 1999, sp. zn. 2 Cdon 756/97, nebo ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005, publikovaný pod č. 53/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v tomto případě tomu tak není. Důvodem pro tento závěr přitom není nesporná skutečnost, že žalobce nebyl účastníkem kupní smlouvy ze dne 1. 10. 2024, ani smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 6. 11. 2024, ale okolnost, že vyhovění jeho žalobě by nemohlo mít příznivý dopad na jeho právní postavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2001, sp. zn. 22 Cdo 797/2000). Jinými slovy, i pokud by soud oběma zmíněným nárokům vyhověl, nemělo by to žádný dopad na právní postavení žalobce ve vztahu k shora uvedeným nemovitostem a na jeho majetková práva, jelikož by fakticky šlo o rozhodnutí pouze o poměrech žalované 1).

15. Z těchto důvodů tak lze uzavřít, že nároky žalobce na určení, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalované 1) a že nejsou zatíženy zástavním právem zřízeným smlouvou ze dne 6. 11. 2024, nejsou dány, stejně jako nárok na nahrazení projevu vůle v podobě uzavření darovací smlouvy k daným nemovitostem. Proto soud rozhodl, jak ve výrocích I, II a III uvedeno.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci všem zcela úspěšným žalovaným náleží plná náhrada nákladů řízení, přičemž lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění k rukám zástupců u žalovaných 1), 2) a 3) bylo určeno ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.

17. U žalované 1) jsou náklady řízení tvořeny náklady za zastoupení advokátem. Tomu podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 7 bod 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 50 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 30. 1. 2025 a účast na jednání před soudem dne 15. 7. 2025) a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý tento úkon. Dohromady, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tak jde o částku 184 223 Kč.

18. U žalované 2) jsou náklady řízení tvořeny náklady za zastoupení advokátem. Tomu podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 7 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu náleží odměna ve výši 40 240 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 30. 1. 2025 a účast na jednání před soudem dne 15. 7. 2025) a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý tento úkon. Dohromady, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tak jde o částku 147 705 Kč.

19. U žalované 3) jsou náklady řízení tvořeny náklady za zastoupení advokátem. Tomu podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 7 bod 7 advokátního tarifu náleží odměna ve výši 50 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 14. 2. 2025 a účast na jednání před soudem dne 15. 7. 2025) a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý tento úkon. Dohromady, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tak jde o částku 184 223 Kč.

20. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo žalobcem uplatněno vícero nároků, byla celková tarifní hodnota ve všech třech předchozích případech rozhodnutí o náhradě nákladů řízení určena podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu součtem tarifních hodnot těchto nároků, u dvou nároků na určení práva podle § 9a odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (tedy 2 x 500 000 Kč) a u nároku na nahrazení projevu vůle podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu (přičemž soud zde vyšel z realizované kupní ceny 14 000 000 Kč podle smlouvy uzavřené dne 1. 10. 2024, jelikož ohodnocení daných nemovitostí prostřednictvím např. znaleckého posudku by řízení pouze neúměrně a neúčelně prodlužovalo), celkem tudíž šlo o 15 000 000 Kč.

21. U žalované 4) jde naproti tomu o paušální náhradu nákladů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů (písemné podání ze dne 29. 1. 2025, příprava účasti na jednání a účast na jednání před soudem dne 15. 7. 2025) podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Dohromady tedy 900 Kč.