36 C 288/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobce: Anonymizováno , sídlem Anonymizováno insolvenční správce dlužníka Jméno žalobce A , IČO: IČO žalobce A , sídlem Adresa žalobce A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO: IČO žalovaného , sídlem Adresa žalovaného za účasti vzájemného žalobce: Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B , bytem Adresa žalobce B , Anonymizováno o zaplacení 47 500 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů nepřiznává.

III. Zastavuje se řízení o žalobě z hlavní intervence.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jež bylo zastaveno pod výrok III rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení. Nárok odůvodnil tím, že je insolvenčním správcem pana , jméno FO, , přičemž součástí jeho majetkové podstaty je spoluvlastnický podíl id. ½ na budově č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku , Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, , kterou žalovaný užívá. Zbývající podíl je v majetkové podstatě manželky pana , jméno FO, , přičemž žalobce má souhlas tamního insolvenčního správce k vymáhání dlužné pohledávky jako celku. Manželé , jméno FO, uzavřeli v roce 2007 (kdy ještě insolvenční řízení neběželo) stran předmětné budovy nájemní smlouvu se společností , právnická osoba, , Jméno žalovaného, kterou manželé fakticky ovládají. Ta následně uzavřela více podnájemních smluv s různými subjekty, mimo jiné též s žalovaným, kterého manželé taktéž fakticky ovládají. Dle žalobce je nájemní smlouva (a tím i podnájemní smlouvy) absolutně neplatná pro porušení generálního inhibitoria; z opatrnosti však nájemní smlouvu ještě vypověděl podle insolvenčního zákona. Žalovaný se proti této výpovědi brání, avšak špatným procesním institutem, tudíž nemůže být úspěšný. Žalovaný nemá ani žádný jiný užívací titul k předmětné budově; věcné břemeno, které dle svých tvrzení má, dle žalobce nikdy nevzniklo. Na druhou stranu, jelikož se věcným břemenem žalovaný brání, mají spolu účastníci přímý vztah. S ohledem na to je tak žalobce aktivně legitimován k podání této žaloby, přičemž je namístě aplikovat ustanovení § 2994 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout, a to především z toho důvodu, že i pokud by neměla být smlouva platná, tak žalobce nemá k vymáhání bezdůvodného obohacení aktivní legitimaci; dle konstantní judikatury je totiž třeba při vypořádávání bezdůvodného obohacení ze zaniklé smlouvy respektovat obligační vztahy. Pronajímatel tak může požadovat bezdůvodné obohacení pouze vůči nájemci a ten zas pouze vůči podnájemci. Dále namítal žalovaný následující. Žalobce nemá aktivní legitimaci k vymáhání pohledávky, neboť předmětná nemovitost byla zapsána jako první do majetkové podstaty paní , jméno FO, , přičemž práva a povinnosti z toho vyplývající tak svědčí jejímu insolvenčnímu správci. Předmětná pohledávka je předmětem vylučovacích žalob (, incidenční spisová značka, ) a žalobce tak nesmí až do skončení řízení o vylučovací žalobě zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby. Žaloba nebyla podána oprávněnou osobou, neboť žalobce nebyl do své funkce insolvenčního správce jmenován v souladu se zákonem a zároveň není oprávněn disponovat s majetkem sepsaným do majetkové podstaty pana , jméno FO, . Vymáhaná pohledávka neexistuje, neboť v mezidobí došlo ke změně smlouvy. Je veden spor o oprávněnost výpovědi z nájemní smlouvy. Nájemní smlouva není absolutně neplatná a žalovaný tak užívá nemovitost na základě platného právního titulu. Žalovaný následně měnil svou argumentaci, a to nejprve tak, že původní nájemní smlouvu nahradila v roce 2010 dohoda o narovnání, na základě které žalovaný předmětnou budovu dodnes užívá. Následně začal odvozovat své užívací právo z titulu věcného břemene. V roce 2000 totiž uzavřel smlouvu o prodeji podniku s manželi , jméno FO, , na základě které měl předmětnou nemovitost nabýt, přičemž do doby nabytí vlastnického práva spolu strany uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene užívání. Návrh na vklad tohoto věcného práva byl sice katastrem zamítnut, na existenci věcného břemene to však nic nemění.Dne 17. 2. 2022 podal pan , jméno FO, žalobu o hlavní intervenci, kterou po poučení soudu na jednání dne 25. 2. 2022 vzal v plném rozsahu zpět.Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.Krajským soudem v Praze byl zjištěn úpadek , jméno FO, (narozené , datum, , bytem , Adresa žalobce A, , IČO: , IČO, ) a na její majetek byl prohlášen konkurs. Jejím insolvenčním správcem byl jmenován , jméno FO, , resp. následně , tituly před jménem, , jméno FO, (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , spisová značka, a z jeho usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).Krajský soudem v Praze byl zjištěn úpadek , Jméno žalobce B, a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Jeho insolvenčním správcem byla jmenována společnost , právnická osoba, . (IČO: , IČO, ), resp. následně žalobce (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , spisová značka, a z jeho usnesení ze dne , spisová značka, )., jméno FO, podal v rámci svého insolvenčního řízení proti insolvenčním správcům ve svém řízení a v řízení své manželky žalobu na určení, že zdejší žalobce není osobou s dispozičním právem nakládat s jeho majetkovou podstatou a pokyn insolvenčního správce manželky k převzetí předmětných nemovitostí do držení žalobcem je neplatným právním jednáním (zjištěno z žaloby a jejího doplnění ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , incidenční spisová značka, ).Předmětná budova byla ve společném jmění manželů , Jméno žalobce B, a , tituly před jménem, , jméno FO, ; v katastru nemovitostí k nim nebylo ve prospěch žalovaného zapsáno žádné věcné právo (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , obojí v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, ). Krajský soud v Praze schválil dohodu o vypořádání zaniklého SJM manželů , jméno FO, , na základě které byl majetek ve vztahu k předmětným nemovitostem vypořádán tak, že každému z bývalých manželů připadl do výlučného vlastnictví podíl o velikosti id. ½; rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , , spisová značka, a z čl. III, bodu 1.2.1 a 1.2.2 Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dne , datum, ). Podíl byl do majetkové podstaty pana , jméno FO, zapsán dne , datum, ; předtím byly původně nemovitosti zapsány dne , datum, (zjištěno ze soupisu této majetkové podstaty ke dni , datum, a ze soupisu ke dni , datum, ). Insolvenční správce paní , jméno FO, souhlasil s tím, aby veškeré nároky vůči třetím osobám mající svůj podklad v jeho dispozičním oprávnění k předmětným nemovitostem byly uplatňovány i v rozsahu připadající do majetkové podstaty paní , jméno FO, zdejším žalobcem (zjištěno ze souhlasu správce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ). , tituly před jménem, , jméno FO, byl následně z funkce odvolán a na jeho místo byla ustanovena společnost , právnická osoba, ., která dala žalobci souhlas též (zjištěno z dopisu , právnická osoba, . ze dne , datum, ).Manželé , jméno FO, , jakožto pronajímatelé, uzavřeli se společnosti , právnická osoba, , Jméno žalovaného, (IČO: , IČO, ), jakožto nájemcem, dne , datum, smlouvu o nájmu nemovitostí, na základě které byla předmětná budova přenechána do užívání nájemci. Měsíční nájemné bylo ujednáno na , částka, měsíčně a nájem byl uzavřen na dobu neurčitou, počínaje od , datum, (zjištěno z této smlouvy). Dne , datum, uzavřel nájemce s žalovaným podnájemní smlouvu, na základě které byly do užívání žalovaného přenechány kanceláře č. , hodnota, ve 4. patře předmětné budovy; měsíční nájemné bylo ujednáno na 420 Kč/m2 vč. DPH a bez poplatků (zjištěno z této smlouvy). Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný předmětné nemovitosti za žalované období skutečně užíval.Společnost , právnická osoba, , Jméno žalovaného, uzavřela podnájemní smlouvy též se společností , právnická osoba, . (IČO: , IČO, ), společností , právnická osoba, . (IČO: , IČO, ), společností , právnická osoba, (IČO: , IČO, ) a , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž ve všech smlouvách je uvedeno, že společnost , právnická osoba, , Jméno žalovaného, . má užívací oprávnění k nemovitostem na základě výše uvedené nájemní smlouvy; dohoda o narovnání ze dne , datum, není ani v jedné ze smluv zmiňována (zjištěno z podnájemních smluv ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ).Žalobce vypověděl předmětnou nájemní smlouvu výpovědí ze dne , datum, . Výpověď je podávána z opatrnosti, neboť žalobce má za to, že je smlouva absolutně neplatná z důvodu porušení tzv. generálního inhibitoria dle § 44 odst. 7 exekučního řádu. Výpověď je podávána podle § 256 odst. 1 insolvenčního zákona s výpovědní dobou 3 měsíce. V textu výpovědi je uvedeno, že je přílohou zasílán i souhlas insolvenčního správce manželky Dlužníka. Společnosti , právnická osoba, , Jméno žalovaného, byla doručena výpověď z předmětné nájemní smlouvy dne , datum, (zjištěno z této výpovědi a z předmětné doručenky).Výzvou ze dne , datum, informoval žalobce žalovaného, že nájemní smlouva je dle jeho názoru absolutně neplatná a prostory tak užívá bez právního důvodu. Žalovaný s tím nesouhlasil a uvedl, že i pokud by byla smlouva neplatná, vzniká nárok na vydání bezdůvodné obohacení žalobci pouze vůči nájemci. Svým dopisem ze dne , datum, žalobce opět vyzval žalovaného, aby s ním uzavřel platnou nájemní smlouvu, či aby předmětné prostory vyklidil a informoval ho o vypovězení smlouvy nájemní (zjištěno z těchto písemností).Průměrná tržní hodnota administrativních ploch v předmětné budově ke dni , datum, činila 250 Kč/m2/měsíc (zjištěno ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, , vypracovaného společností , právnická osoba, .). Znalec vycházel z výnosové metody a z porovnání tržních cen, rozmezí činilo 200-365 Kč/m2. Znalec nezohledňoval, že jsou nemovitosti předmětem sporů či insolvenčních řízení, neboť vycházel z obvyklé tržní ceny; s právním zatížením se počítá při stanovení obvyklé ceny, nikoli při jejím zjištění (zjištěno z výpovědi znalce, , jméno FO, ).Manželé , jméno FO, uzavřeli dne , datum, s žalovaným smlouvu o zřízení věcného břemene užívání mimo jiné k předmětným nemovitostem, a to v souvislosti s uzavřením smlouvy o prodeji podniku, na základě které mají nemovitosti na žalovaného přejít (zjištěno z této smlouvy).Městským soudem v Praze bylo potvrzeno rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad věcného břemene užívání předmětné budovy (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Žalovaný podal dne , datum, žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na odstranění nesouladu stavu zápisu v katastru nemovitostí s právním stavem, a to právě ve vztahu k věcnému břemenu, jenž je předmětem výše uvedeného řízení (zjištěno z této žaloby ze dne 7. 9. 2020 a předmětné doručenky).Anonymizovaný odstavecMěstský soud v Praze rozhodl v obdobné věci, jako je věc zdejší tak, že byla žaloba zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace žalobce, a to s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, na základě které je v takových případech pronajímatel aktivně legitimován vymáhat bezdůvodné obohacení pouze vůči nájemci a nikoli pronajímateli (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).Zdejším soudem bylo v obdobné věci, jako věc tato rozhodnuto tak, že byla žaloba zamítnuta. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že žalobce neprokázal nedostatek dobré víry tamní žalované, tudíž není možno aplikovat ustanovení § 2994 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Soud tak dospěl k závěru, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, přičemž navíc odkázal obdobná řízení jiných soudů, kde byly žaloby pro stejné důvody taktéž zamítnuty (zjištěno z rozsudku zdejšího soudu ze dne , právnická osoba, ).Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl ve věci žaloby zdejšího žalobce na společnost , právnická osoba, . tak, že je žalovaná povinna předmětné nemovitosti (jež jsou předmětem i zdejšího řízení) vyklidit. Žalovaná užívala nemovitosti taktéž na základě podnájemní smlouvy se společností , Jméno žalovaného, Soud shledal, že žalobce je aktivně legitimován k domáhání se vyklizení nemovitosti, přičemž žalovaná neprokázala, že by měla jakýkoli užívací titul (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Rozhodnutí bylo odvolacím soudem potvrzeno (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).Žalovaný změnil v roce 2021 svou argumentaci a i v jiných řízeních argumentuje tím, že má právo předmětné nemovitosti užívat na základě věcného břemene užívání (zjištěno z odvolání zdejší žalované ze dne , datum, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , spisová značka, , ze sdělení žalovaného ze dne , datum, , k sp. zn. KSPH , spisová značka, a ze dne , datum, , k sp. zn. KSPH , spisová značka, ).Z e-mailu , Jméno žalobce B, adresovaného panu , Anonymizováno, ze společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, nezjistil soud žádné podstatné skutečnosti.Návrh na provedení důkazu sdělením podstatného obsahu návrhu na vklad, výpisu z katastru nemovitostí a výpisu z obchodního rejstříku (vše spojeno s návrhem na vklad) soud, pro nadbytečnost, zamítl.Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.Podle § 13 o. z. může každý, kdo se domáhá právní ochrany, důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2994 o. z. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.Nejprve je namístě vypořádat se všemi námitkami žalovaného, které v této věci uplatnil. Žalobce nepochybně je legitimován k vymáhání předmětné pohledávky, neboť SJM manželů , jméno FO, bylo vypořádáno tak, že do majetkové podstaty každého z manželů připadl podíl o velikosti id. ½ na předmětné nemovitosti, přičemž insolvenční správce , tituly před jménem, , jméno FO, dal žalobci souhlas s vymáháním celé pohledávky. Co se týče vylučovací žaloby podané v insolvenčním řízení, tak nic nebrání domáhání se práva na vydání bezdůvodného obohacení, neboť nejde o zpeněžování majetku (ve smyslu § 225 odst. 4 insolvenčního zákona); incidenční spor navíc již pravomocně skončil (což soud zjistil nahlédnutím do insolvenčního rejstříku). Z provedených usnesení insolvenčního soudu nic nenaznačuje tomu, že by měl být žalobce jmenován do funkce insolvenčního správce nezákonným způsobem. Žalobce tedy je řádně jmenovaným insolvenčním správcem pana , jméno FO, , přičemž je oprávněn vymáhat pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení, v plném rozsahu.Žalovaná užívá předmětné nemovitosti na základě podnájemní smlouvy vázané na nájemní smlouvu uzavřenou mezi manželi , jméno FO, a společností , právnická osoba, , Jméno žalovaného, s.r.o. K tomu, aby mohl žalovaný nabýt práva z věcného břemene, by toto muselo být zapsáno (srov. § 151o odst. 1, věta poslední, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů), navíc není logické, aby žalovaný uzavíral podnájemní smlouvu, když by měl již sedm let právo užívat celou předmětnou budovu. Namítání tohoto právního titulu se jeví, i s ohledem na změnu právní argumentace v průběhu soudního řízení, jako tendenční a účelové; to stejné lze namítnout i k dohodě o narovnání z roku 2010, která ani v podnájemních smlouvách uzavřených po datu jejího údajného uzavření nefigurovala.Platnost předmětné nájemní smlouvy není pro zdejší řízení relevantní. Bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy se vypořádává stejně, jako ze smlouvy vypovězené. Co se týče aktivní legitimace ochuzeného, tak judikatura Nejvyššího soudu je v tomto ohledu konstantní – podnájemce se bezdůvodně obohacuje pouze vůči nájemci a ten zase pouze vůči pronajímateli (srov. např. sp. zn. 28 Cdo 5092/2014 či 21 Cdo 5747/2016).Ustanovení § 2994 o. z. sice dává pronajímateli možnost požadovat plnění přímo od podnájemce, tomu tak je však pouze v situaci, kdy podnájemce získal věc k užívání neoprávněně, aniž by byl v dobré víře. Nic nenasvědčuje tomu, že by žalovaný získal užívací titul k předmětným prostorám neoprávněně, případně že by jeho dobrá víra absentovala (ta se přitom podle § 7 o. z. presumuje). Bez ohledu na jeho platnost smluvní vztah očividně fungoval několik let, když žalovaný prostory do dnešního dne užívá a vlastníci nemovitosti (pronajímatelé) o tom, že žalovaný prostory užívá, prokazatelně vědí. To je zřejmé z toho, že společnost , právnická osoba, , Jméno žalovaného, s.r.o. byla v rozhodné době ovládána manželi , jméno FO, , stejně jako byl jimi ovládaný žalovaný. Žalovaný tak získal užívací titul od oprávněného nájemce a ustanovení § 2994 o. z. proto není možno aplikovat.Vzhledem k tomu, že prostory jsou užívány stále na základě téhož titulu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4018/2014, dle kterého je judikatura Nejvyššího soudu ustálena v názoru, že užíváním nebytového prostoru je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu), není podstatné, že dispoziční oprávnění k nim má nyní žalobce; aplikaci předmětného ustanovení to neodůvodňuje.Dle ustanovení § 13 o. z. navíc platí zásada předvídatelnosti soudních rozhodnutí, přičemž soudy v téměř totožných sporech rozhodují tak, že žalobce není k vydání bezdůvodného obohacení vůči podnájemci aktivně legitimován (srov. výše uvedený rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 14 Co 353/2020, či rozsudek zdejšího soudu sp. zn. 4 C 111/2019). Soud tedy žalobu zamítl též s ohledem na právní jistotu účastníků.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 151 odst. 1,2 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaný náhradu nákladů nepožadoval.S ohledem na zpětvzetí žaloby o hlavní intervenci soud řízení o ni, podle § 96 odst. 2 o. s. ř., zastavil. K jejímu zpětvzetí došlo ještě před jejím čtením, tudíž nebylo třeba zkoumat případné námitky ostatních účastníků, nicméně bylo zřejmé, že by proti zpětvzetí ničeho nenamítali.Soud doplnil podle § 166 o.s.ř. procesní výrok IV o náhradě nákladů řízení ve vztahu k řízení o žalobě , Jméno žalobce B, , přihlížeje k tomu, že ostatním účastníkům náklady v souvislosti s jeho žalobou nezvnikly a řízení o ní bylo staveno (§ 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř.).