36 C 312/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: územní celek , IČO , sídlem adresa žalované , zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o povolení nezbytné cesty

I. Zamítá se žaloba, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by ve prospěch žalobce, jako vlastníka pozemku p. [číslo] ve prospěch každého dalšího vlastníka tohoto pozemku a osob, které své právo odvozují od žalobce, povolil nezbytnou cestu, a to jako služebnost stezky, služebnost cesty a služebnost inženýrských sítí, přes pozemek žalovaného p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu, který by byl nedílnou součástí rozsudku, s tím, že žalobce by zaplatil žalovanému jednorázovou úplatu 100 000 Kč za povolení této nezbytné cesty.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů [částka], ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného. Soud přiznává žalovanému právo na plnou náhradu nákladů.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zřízení nezbytné cesty ve prospěch svého pozemku p. [číslo] v [obec], a to způsobem uvedeným ve výroku rozsudku, protože jej nemůže plnohodnotně hospodářsky využít, když nemá spojení s veřejnou komunikací, což by nejlépe šlo přes pozemek žalovaného p. [číslo] který s pozemkem žalobce sousedí a přes nějž by bylo možné se napojit na kruhový objezd na silnici p. [číslo]. S pozemkem žalobce sousedí též pozemek p. [číslo] ve vlastnictví [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], spol. s r.o., [IČO] (dále jen [anonymizováno]), ale napojení přes něj není tak účelné, a brání tomu i vztah žalobce s [anonymizováno], jenž může doznat konkurenčně-obchodní povahy. Napojení na pozemek [anonymizováno] by vyžadovalo stavební zásah a úpravy, protože cesta tam je jen částečná, jen částečně zpevněná a jen částečně pokrytá asfaltem. Vyhověním žalobě by žalobce nikoho neobtěžoval, čímž se naplňuje § 1029/2 o.z.; oproti tomu se dopravní provoz na cestě ve vlastnictví [anonymizováno] do budoucna zintenzivní, protože si [anonymizováno] na [anonymizováno] rozšiřuje své zázemí. Žalobce je přesvědčen, že není možné vydat rozhodnutí do doby, než se objektivně zjistí, jak by byl pozemek [anonymizováno] zasažen povolením nezbytné cesty ve prospěch žalobce. Vyhověním žalobě by došlo ke zcela minimálnímu zásahu do pozemku žalovaného, nikdo by nebyl obtěžován; nadto by veškerou finanční a administrativní zátěž nesl žalobce. Žalovaný ve sporné části svůj pozemek ani hospodářsky nevyužívá. Napojením přes pozemek žalovaného by měl žalobce přímé dopravní spojení, což by přes pozemek [anonymizováno] nezískal; nadto i v případě [anonymizováno] by musel žalobce získat souhlasy, vyjádření, stanoviska, a technické řešení napojení (byly by nezbytné stavební úpravy), neboť v místě je cesta pouze pro stavbu. Žalobci nemůže jít k tíži, že s [anonymizováno] jednal; z povahy věci by nemohl získat trvalou dohodu. Trvalé řešení může zajistit jen nezbytná cesta přes pozemek žalovaného. Výškový rozdíl 2-2,5m u kruhového objezdu je standardně řešitelný, a práce s tím spojené představují běžné zatížení; omezení občanů žalovaného a dalších občanů nelze spekulativně predikovat, ani zastavení provozu na kruhovém objezdu; rozhoduje jen míra zatížení vlastníka, nikoli třetích osob; naopak žalovaný v předsoudní komunikaci (mail starosty ze [datum]) vyjádřil souhlas s napojením na kruhový objezd a žádal výměnu svého pozemku za pozemek p. [číslo] který sice žalobce vlastní, ale který je podstatně vyšší hodnoty. Pokud jde o veřejnoprávní ochranu pozemku žalovaného, část, v níž by došlo ke stavebním pracím, součástí ochrany územního systému ekologické stability (ÚSES) není, protože biokoridor vede jiným místem pozemku; a pokud jde o vynětí ze [anonymizována tři slova], je takový úkon standardně řešitelný pro získání nezbytného přístupu. Pokud si žalobce provedl hypotetické zakreslení zásahu do pozemku žalovaného a do pozemku [anonymizováno], došlo by na druze uvedeném k většímu zásahu; navíc u [anonymizováno] by došlo k zatížení dopravní cesty, zatímco u žalovaného k zatížení polního pozemku, které daný zemědělec ([anonymizováno] [obec]) ani fakticky k zemědělské činnosti nevyužívá. Pokud jde o omezení kruhového objezdu, na nějž by se chtěl žalobce pomocí nezbytné cesty napojit, byla by námitka žalovaného, že by došlo k podstatnému omezení provozu a tím i občanů žalované, důvodná jen tehdy, jednalo-li by se o trvalé omezení. Je však zřejmé, že by došlo pouze k dočasnému omezení.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože si žalobce zajistil nedostatek přístup sám, když si zanedbal jeho zřízení v církevní restituci, dále proto, že zřízení cesty přes pozemek žalovaného není nejúčelnější a nejméně obtěžující řešení. Vhodnější napojení by žalobce získal přes pozemek [anonymizováno], na němž již přiléhavá dopravní cesta existuje; stačí se jen na ni napojit, zatímco k pozemku žalovaného by vznikla potřeba vydání stanovisek dotčených orgánů a nutnost zásahu do pozemku, což by způsobilo zátěž, jelikož je v místě styku s veřejnou komunikací představován zemním valem s podstatným výškovým rozdílem. V místě je frekventovaný provoz. [příjmení] by dojít k uzávěře objezdu, a tím k omezení občanů žalovaného, jakož i obyvatel [územní celek] a [anonymizováno]. Došlo by též k zásahu do zemní infrastruktury; došlo by též k zásahu do [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (ÚSES). [ulice] je protinámitka žalobce, že by byl [anonymizováno] významně obtěžován, protože je zřejmé, je jeho cesta uzpůsobena pro zřízení další cesty. Ač je nezbytná cesta institutem výjimečným a podmínky pro jeho užití by měly být vykládány striktně, v případě pozemku žalovaného by tyto principy splněny nebyly, jelikož by byl významně obtěžován. Zásah do pozemku žalovaného by byl o to významnější, že by se jednalo o cestu zcela novou; navíc na pozemku [anonymizováno] je již připojovací pruh a pokud jde o dopravní zatížení, při místním šetření nebylo zjištěno žádné. Uzavření kruhového objezdu by způsobilo zásadní omezení přepravy. Dotčení práv třetích osob má vztah k § 1032/2 o.z. Účelová je námitka žalobce, že žalovaný dotčenou část nevyužívá; opak je pravdou, když je pozemek zatížen právy třetích osob, jakož i pachtem, který se vztahuje k půdnímu celku, a také průchodem nadregionálního biokoridoru NRBK [číslo] – údolí Vltavy-K56. Naproti tomu mísení vozidel na pozemku [anonymizováno] není překážkou; stanovisko [anonymizováno] není pro soud podle § 1033/1 o.z. relevantní.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním: a) Žalobce je zapsaným vlastníkem pozemku p. [číslo] v [obec], žalovaný je zapsaným vlastníkem sousedních pozemků p [číslo] [číslo] a [číslo]. K pozemku žalobce je sousedním pozemkem také pozemek p. [číslo] jehož zapsaným vlastníkem je [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], spol. s r.o. (informativní výpisy z kn s mapkou). b) Žalobce žádal žalovaného o povolení nezbytné cesty před zahájením řízení, s čímž by byl vysloven souhlas, pokud by žalobce se žalovaným směnil pozemek obce za svůj pozemek p. [číslo] v témže katastrálním území (dopis žalobce z [datum], informativní výpis z kn k pozemku p. [číslo] emailová odpověď starosty žalovaného). c) K pozemku žalovaného p. [číslo] jsou zapsána věcná břemena a) [anonymizováno] [právnická osoba], a to umístění a provozování stavby včetně provádění údržby a oprav na pozemku; b) [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a to uložení, provozování, oprav a údržby vodovodu; c) [právnická osoba], a to umístění a provozování komunikačního vedení a zařízení. K pozemkům žalovaného p. [číslo] jsou zapsána věcná břemena a) [právnická osoba], a to umístění, provozování a udržování zařízení distribuční soustavy; b) [právnická osoba], a to umístění a provozování komunikačního vedení a zařízení. Titulem pro zápis vlastnického práva žalovaného k pozemku p. [číslo] je rozhodnutí o církevní restituci. Pozemek žalovaného p [číslo] nebyl žalobci vydán, protože jej vlastní obec (řádné výpisy z Kn, rozhodnutí SPÚ z [datum], smlouvy o zřízení věcných břemen čl. 113-133). d) Z forografií a informativního katastrálního výpisu zjistil soud kruhový objezd a pozemek p. [číslo] ve vlastnictví [územní celek] (foto čl. 48 až 50, ortofoto čl. 68 a také čl. 100, info.výpis). e) Pozemek žalovaného p. [číslo] je zařazen územním plánem žalovaného do ploch, v nichž nelze provádět výstavbu, protože jsou chráněny územním systémem ekologické stability, tedy systémem ochrany přírody a krajiny (územní plán žalovaného po vydání změny [číslo] barevně vytvořená příloha územního plánu čl. 100). f) Pozemek žalovaného p. [číslo] je využíván k zemědělské činnosti nájemcem [právnická osoba] (nájemní smlouva ze [datum] s dodatkem). g) [stát. instituce], odbor životního prostředí se [datum] hypoteticky vyjádřil k záměru žalobce tak, že mu platná koncepce územního plánování nebrání; je ale třeba volit řešení, jež zasáhne tamní biokoridor co nejméně. Pokud by šlo tedy o drobnou cestu o šířce jednoho jízdního pruhu s řídkým provozem, funkce biokoridoru by nebyla narušena. Jestliže však existuje na pozemek žalobce přístup přes sousední pozemek p. [číslo] není naplněna podmínka jiného uspokojivého řešení (vyjádření [anonymizováno] [obec] z [datum]). [ulice] úřad [anonymizováno] [obec] se [datum] vyjádřil, že z jeho hlediska není záměr žalobce přípustný, protože je dané místo chráněno územním plánem s vymezením plochy NE-plochy přírodní s funkcí ÚSES, v nichž lze komunikaci postavit jen v případě nezbytnosti. [ulice] stanovisko vydává orgán územního plánování, tj. [anonymizováno] [obec] (vyjádření st. úřadu [anonymizováno] [obec]). h) Oprávnění z věcných břemen k pozemkům žalovaného ([anonymizováno] [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]) odpověděli k žalobci, že je možné realizovat jeho záměr za určitých podmínek, které si stanovili, zejména technické a nákladové, kdy by žalobce nesl náklady přeložení sítí (vyjádření těchto osob čl. 147, 162, 174, 191). Zemědělec Ing. [jméno] [příjmení] se vyjádřil za [anonymizováno] [obec], že dosud pro přístup na pozemek žalobce p. [číslo] užíval přístup z jednoho půdního bloku přes sousední pozemky ze severní a západní strany (tedy z pozemku žalovaného – poznámka soudu), nicméně přístup se v místě zužuje kvůli výstavbě v okolí. Jestliže by měl být do budoucna zajištěn přístup nezávislý na okolních pozemcích, musel by být zajištěn ze staré plzeňské silnice p. [číslo] p. [číslo] nebo využít pozemky p. [číslo]. Na jižní straně byl sice nedávno dokončen kruhový objezd, ale jakoby se na odbočku pro pozemek p. [číslo] zapomnělo, ale je tam rozdílná výšková úroveň (email [anonymizováno] [obec] čl. 166). ch) Podle technické normy může minimální vzdálenost křižovatek na silnicích II. Tř. činit 500 metrů, tudíž činí-li vzdálenost mezi okružní křižovatkou a napojením pozemku p. [číslo] vzdálenost 125 metrů, nelze pro pozemek žalobce požadovanou hodnotu dodržet a proto se řeší napojení pozemku žalobce napojením na stávající okružní křižovatku (odpověď Ing. [jméno] [příjmení] čl. 167, ČSN norma čl. 190). i) Žalobce se obrátil [datum] na [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], spol. s r.o. jako na vlastníka sousedního pozemku p. [číslo] který je pomocí asfaltové komunikace spojen se silnicí STČ na pozemku p. [číslo]. Žalobce vyjádřil své přesvědčení, že zajištění přístupu přes pozemek souseda bude nejlepší a ve smyslu § 1033 o.z. přirozené řešení; žádá proto o povolení nezbytné cesty za náhradu s tím, že je připraven uhradit náklady přístupu (dopis děkana – statutárního orgánu – žalobce s dodejkou čl. 177). j) Orgán ochrany přírody [anonymizováno] [obec] se [datum] vyjádřil, že na převážné části pozemku žalovaného leží nadregionální biokoridor [anonymizováno] [číslo] který patří do územního systému ekologické stability, nicméně úzký výběžek vybíhající z jihovýchodního rohu pozemku směrem na východ již tuto ochranu nemá. Pokud by záměr žalobce zasahoval do biokoridoru, bylo by třeba žádost upřesnit a podložit v tom směru, zda nelze nalézt jiné lepší řešení (vyjádření ochrany přírody [anonymizováno] [obec] z [datum] čl. 192). Orgán ochrany zemědělského původního fondu [anonymizováno] [obec] se [datum] vyjádřil, že záměr žalobce by vyžadoval vynětí části pozemku ze ZPF, což by bylo třeba dobře podložit nezbytností, která se správnímu orgánu nepodává, neboť obdržel žádost o odnětí celého pozemku p. [číslo] ze ZPF s nájezdem řešeným z pozemku p. [číslo] (vyjádření ochrany ZPF [anonymizováno] [obec] z [datum] čl. 192). k ) Při místním šetření soud zjistil vzájemnou polohu pozemku žalovaného, žalobce a [anonymizováno], jakož i to, že se v místě vyskytuje několik logistických center a na pozemku [anonymizováno] se v zadní části buduje další veliká budova, zjevně pro obchodní (možná logistické) účely. Zatímco mezi pozemkem žalovaného a kruhovým objezdem existuje výškový rozdíl podstatně převyšující běžného člověka (určitě přes 2 metry) a tento rozdíl je představován masivním zemitým valem, který je pro lemování kruhových objezdů běžný, mezi pozemkem žalobce a [anonymizováno] je výškový rozdíl podstatně menší, připomínající výšku meze, někde dokonce ještě nižší. V místě, kde se pozemek [anonymizováno] napojuje na silnici, je výškový rozdíl s pozemkem žalobce dokonce nejmenší. V témže místě je navíc dopravní značení pro připojovací pruh silnice. Pozemek [anonymizováno] je v daném místě zpevněn, opatřen silničním asfaltem a vodorovným dopravním značením. Zjevně by v daném místě bylo spojení mezi pozemkem žalobce a pozemkem [anonymizováno] nejlepší. Za celou dobu místního šetření projelo po pozemku [anonymizováno] jediné vozidlo (místní šetření, protokol z něho a fotografie čl. 203 a násl.). l) Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], obchodního ředitele [anonymizováno], se podává, že měl [anonymizováno] zájem o koupi pozemku žalobce, ale když mu nebylo vyhověno, jednali spolu o právu stavby nebo pronájmu pozemku žalobce, ale tato jednání úspěšná nebyla, protože žalobce asi čtyřikrát změnil finanční podmínky. Jednání probíhala od září [rok] do října [rok], asi v počtu patnácti setkání. [anonymizováno] není ochoten žalobci poskytnout vlastní pozemek pro zřízení nezbytné cesty za náhradu. Nelze hypoteticky odpovědět, jaké by to bylo, pokud by žalobci zřídil nezbytnou cestu k pozemku [anonymizováno] soud. Původním záměrem [anonymizováno] bylo sjednocení svého pozemku a pozemku žalobce, proto i budoval napojení na silnici způsobem, který v daném místě existuje, tedy s napojením pro pozemek žalobce někde v první polovině cesty od silnice. Až [anonymizováno] dostaví větší budovu v zadní části pozemku, měla by být frekvence kamionů po pozemku v řádu desítek denně; dnes na pozemek vjíždí hlavně dodávky a osobní vozidla a jeden kamion, a to v souvislosti s menší budovou vespod pozemku od silnice.

4. Zamítnutí dvou důkazních návrhů žalobce odůvodnil soud v samostatném usnesení z [datum].

5. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: žalobce jako vlastník zemědělsky obhospodařovaného pozemku p. [číslo] v [obec], který nabyl v církevní restituci, nemá dostatečné dopravní spojení s veřejnou komunikací a potřebuje pro svůj podnikatelský záměr takovou cestu získat, ale sousední pozemek p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného k tomu vhodný není, protože je od kruhového objezdu (veřejné komunikace) ohraničen vysokým zemním valem, v němž jsou umístěny sítě různých provozovatelů, a také proto, že je pozemek žalovaného součástí zemědělského půdního fondu. Ačkoli by provozovatelé sítí souhlas k zásahu do pozemku žalovaného dali, není splněna podmínka nezbytného a přirozeného zásahu do pozemku žalovaného, jelikož jiný sousední pozemek, a to p. [číslo] skýtá podstatně lepší možnost napojení, a jeho vlastník [anonymizováno] s takovým napojením při budování silnice na svém pozemku dokonce počítal (opatřil dopravním značením pruh na silnici). Děkan žalobce sám uznal spojení přes pozemek [anonymizováno] jako nejlepší, ale dohodu s ním ani po dlouhodobém a četném jednání neuzavřel pro odlišné záměry s pozemky a pro odlišné náhledy na finanční podmínky transakce. Zásah do pozemku žalovaného by vedl nejen k zásahu do práv chráněných věcnými břemeny, ale i do ochrany zemědělského půdního fondu, a jistě by znamenal zásah do zájmů žalované obce, protože by musela být omezena doprava na hojně užívaném kruhovém objezdu.

6. Podle § 1029 o.z. platí, že (1) [příjmení] nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. (2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

7. Podle § 1032 o.z. platí, že (1) Soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. (2) Nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

8. Podle § 1033 odst. 1 o.z. platí, že obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § [číslo] odst. 2.

9. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

10. Povolení nezbytné cesty představuje omezení vlastnického práva vlastníka služebného pozemku ve prospěch pozemku panujícího. Ačkoli je s omezením spojena povinnost náhrady ve prospěch vlastníka služebného pozemku, platí, že zásah musí být vykazovat rys nezbytnosti (nejde to udělat jinak a lépe), proporcí mezi zamýšleným cílem a ochranou služebného pozemku (zásah v co nejmenším rozsahu), a pokud jde o zřízení služebnosti úplně nové, musí se hledět k tomu, zda by nebylo řešení lepší přes jiné služebné pozemky. Protože zřizování služebného pozemku představuje zásah, je třeba hodnotit též následky a kvalitu zásahu, a to nejen z hlediska přírodního (faktického), nýbrž i z hlediska právního.

11. V návaznosti na tato hlediska a judikaturu, s níž seznámil soud účastníky při prvním jednání, poskytl žalobci materiální poučení o vysvětlení a prokázání těchto skutečností: a) že se žalobce nemůže sám přímo napojit na pozemní komunikaci, zejména že by tomu bránila veřejnoprávní regulace, a to například stanoviskem silničního úřadu, b) k tomu, jak dosud žalobce nebo jím propůjčený uživatel (např. nájemce/pachtýř) užívá pozemek žalobce, jakým způsobem jej užívá, a jaké k tomu využívá dopravní spojení, c) proč nemůže žalobce užívat cestu přes pozemek sousedů, tedy přes pozemky p. [číslo] p. [číslo] v čem konkrétně by cesta přes tyto pozemky způsobila jejich vlastníkům vyšší újmu, než zatížení pozemku žalovaného, d) k posouzení kolize požadované služebnosti s věcnými právy třetích osob k pozemkům žalovaného (věcná práva zapsaná v KN), e) k posouzení kolize požadované služebnosti s veřejným zájmem na ochraně pozemků žalovaného (zejména ochrana ZPF a ÚSES).

12. Žalobce byl součinný, označil důkazy v návaznosti na uvedené poučení, nicméně po jejich provedení dospěl soud ke skutkovému a právnímu závěru, že se žalobci podařilo prokázat pro úspěch žaloby pouze některé skutečnosti, a ve zbytku byla prokázána nedůvodnost žaloby. Žalobce tedy neutrpěl neúspěch pro neunesení důkazního břemene, nýbrž proto, že žalobě není možné vyhovět pro odlišné skutkové a právní hodnocení.

13. Ad a), b) žalobce se nemůže ze severní části pozemku napojit, protože nemá žádné spojení s veřejnou komunikací, což se podává nejen z fotografií, ale i z vyjádření zemědělce [anonymizováno] [obec], který jak pozemek žalobce, tak i žalovaného, zemědělsky využívá, a který tedy vjíždí na pozemek (uvádí jeden půdní blok) z jiných pozemků, přirozeně z pozemku žalovaného. A dále si soud tuto skutečnost ověřil při místním šetření (viděl zcela jasně, že na pozemek žalobce není ze severní části přístup jiný, než přes sousední pozemky). Rovněž bylo úryvky ČSN technické normy prokázáno, že se žalobce nemůže samostatně napojit na veřejnou komunikaci ve vlastnictví [územní celek] p. [číslo] jelikož tomu brání vzdálenost mezi kruhovým objezdem a křižovatkou, která se vytvořila ve prospěch spojení s pozemkem [anonymizováno]. Soud vyšel z prokázaného obsahu ČSN normy, přihlížeje k tomu, že obsah daného důkazu nebyl pro účastníky sporný.

14. Ad c) tento bod představuje základ odlišné úvahy soudu od úvahy žalobce pro zřízení nezbytné cesty přes pozemky žalovaného, a to z důvodu, že se již od počátku řízení ukazovalo z fotografií a z katastrálních map, že spojení z pozemku [anonymizováno] s veřejnou komunikací ukazuje na podstatně lepší přirozené předpoklady, aby se mohl žalobce ze svého pozemku napojit, než přes pozemek žalovaného, který sice ke kruhovému objezdu přiléhá, nicméně přiléhající pozemkový val (pozemek žalovaného v daném místě) by musel být zcela rozebrán, zatímco cesta na pozemku [anonymizováno] nejenže se spojuje s veřejnou komunikací, ale leží na hranici s pozemkem žalobce a zjevně nepředstavuje takový výškový problém, jako je u kruhového objezdu. Tato skutková zjištění si soud ověřil místním šetřením a ještě více se na místě samém utvrdil v závěru, že terénní poměry, a hlavně připravenost pozemku [anonymizováno] ukazuje na kvalitativně lepší možnost napojení. Vedle těchto jištění vyhověl soud důkaznímu návrhu žalobce na vyslechnutí Ing. [jméno] [příjmení]. Z jeho výpovědi, o jejíž pravdivosti nebyl důvod pochybovat, se podává, že žalobce s [anonymizováno] intenzivně po dobu delší jednoho roku jednal (15 schůzek). Dále se z jeho výpovědi podává, že [anonymizováno] zamýšlel získat pozemek žalobce, a proto vytvořil na hranici obou pozemků natolik kvalitní silniční spojení, že se domníval, že mu poslouží pro lepší využití pozemku žalobce, ale protože byl v převodu vlastnictví k pozemku žalobce odmítnut, snažil se jej získat do smluvního užívání. Úspěch v obchodním jednání se nedostavil, protože žalobce měnil finanční podmínky. Dále soud provedl důkaz dopisem děkana žalobce (statutárního orgánu), jímž se v dubnu [rok] obrátil na [anonymizováno] se žádostí, aby se přes jeho pozemek zřídila nezbytná cesta. Jedná se o důkaz, předložený samotným žalobcem. Podává se z něho, že byl žalobce přesvědčen, že se spojení s pozemkem [anonymizováno] jeví jako nejlepší, nejvhodnější, přirozené.

15. Ad d) Žalobci se podařilo prokázat, že by třetí osoby by s požadovaným řešeními za určitých podmínek souhlasily. Jde o oprávněné z věcných břemen a o zemědělce [anonymizováno] [obec] s právem pachtu k pozemku žalovaného. Pokud žalovaný namítl, že souhlasy třetích osob nejsou hotové, protože jsou vydány pouze pro účely budoucí záměru žalobce, dospěl soud k závěru, že nic nesvědčí pro závěr, že by třetí osoby své souhlasy do budoucna odvolaly. Žalobce správně reagoval, že nemůže žádosti o vydání souhlasů formulovat jinak, protože celý záměr s cestou přes pozemek žalovaného lze uskutečňovat až poté, co získá právo nezbytné cesty.

16. Ad) e) Vyjádřeními dotčených správních orgánů bylo prokázáno, že pozemku žalovaného náleží veřejnoprávní ochrana, jednak na úrovni územního plánování, jednak na úrovni ochrany přírody a krajiny, a jednak na úrovni ochrany zemědělského půdního fondu. Až na ochranu zemědělského půdního fondu nabyl soud přesvědčení, že se žalobci podařilo rozptýlit kolizi svého záměru s veřejným právem. Úzký výběžek v jižní části pozemku žalovaného není chráněn pravidly biokoridoru a územního systému ekologické stability a jistě by žalobce našel dostatek argumentů, proč se ochrana, těmto zájmům územním plánem garantovaná, nemá na daný výběžek aplikovat. Soud nemá pravomoc o těchto otázkách rozhodovat, nicméně musí jejich kolize s právem nezbytné cesty zjistit. Z vyjádření jednotlivých správních orgánů se ve výsledku podává, že při správně navržené žádosti žalobce by se oběma kolizím mohl vyhnout. Ovšem z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu se jeví, že by správní orgán hledisko nezbytnosti vynětí dotčené, byť minimální, části pozemku žalovaného neshledal, a to proto, že má zřejmě podobné hodnocení k možnosti žalobce napojit se přes pozemek [anonymizováno], jako má soud (závěr vyjádření orgánu ochrany ZPF [anonymizováno] [obec] z [datum]).

17. Na základě uvedeného skutkového hodnocení dospěl soud k právnímu závěru, že zde existuje jiné lepší, účelnější, přímější a přirozenější spojení, než přes pozemek žalovaného. [anonymizováno], soused žalobce, počítal při výstavbě silnice na svém pozemku s napojením pozemku žalobce, protože jej chtěl koupit, případně získat od žalobce do užívání. Při místním šetření se soud utvrdil, že je dané místo velmi dobře připraveno k silničnímu spojení obou pozemků a že je v daném místě minimální výškový rozdíl, naproti čemuž je zřejmé, že pozemek žalovaného by byl zasažen velmi intenzivní zemní prací (výkop v rozsahu mnoha kubických metrů zeminy do zemního valu, jenž lemuje kruhový objezd).

18. I když byl žalobce od počátku připraven nést veškeré náklady nezbytné cesty ke své tíži, nejde o klíčové hledisko, pro něž by bylo možné žalovaného nutit k omezení jeho vlastnického práva. Jde o vedlejší okolnost, která by napomohla vyhovění žaloby tehdy, zjistil-li by soud splnění hlavních podmínek, a těmi jsou nezbytnost cesty, minimalizace zásahu do služebného pozemku a absence lepšího řešení.

19. Žalovaný správně namítl, že jde-li o zřízení zcela nové cesty, musí být podmínky hodnoceny přísněji. Pro žalobce evidentně existuje jiná lepší varianta, kterou měl dokonce ve svých vlastních rukou, když s [anonymizováno] intenzivně jednal. Soud nevytýká žalobci, na rozdíl od žalovaného, že si nezřídil k pozemku přístup v církevní restituci, protože jako každý restituent získal úspěch již samotným nabytím daného pozemku (alespoň částečné zmírnění křivdy), přičemž z restitučního rozhodnutí se dokonce podává, že pozemkem, který mu měl být vydán, byl právě pozemek žalovaného, ovšem pro překážku vydání vydán nebyl; v restituci neměl žalobce žádný prostor pro vyjednání práva cesty. Soud však vytýká žalobci, že pokud s [anonymizováno] jednal, a uznal spojení přes jeho pozemek jako nejlepší (podává se to z dopisu děkana), že si neuvědomil vlastní limity v dané lokalitě, a že paradoxně sám přispěl k neúspěchu jednání s [anonymizováno] (výpověď Ing. J. [příjmení]).

20. Jakkoli totiž patří ke svobodě žalobce, jak by chtěl se svým pozemkem obchodně nakládat, nemůže na žalovaného přenášet neúspěch podnikatelského záměru. Jestliže právní úprava počítá se zamítnutím žaloby pro případ, že si žalobce vlastní nedbalostí způsobil nedostatek přístupu (§ 1032 odst. 1 písm. b) o.z.), jde ve věci jednání žalobce s [anonymizováno] o podobnou situaci. Žalobce má na výběr, jestli svůj pozemek poskytne k obchodnímu záměru [anonymizováno] a získá tak ius fruendi v podobě nájemného (stavebního platu), nebo bude chtít aktivně na svém pozemku vybudovat určitý podnikatelský záměr, čímž se může dostat do konkurenčního vztahu s [anonymizováno], jenž následně odmítne žalobci povolit cestu. Ať tak či onak, jde o následky jednání toho, kdo tvrdí, že je zřízení cesty nezbytné, ale nezbytné přes pozemek žalovaného, jenž ovšem nemá na svobodné rozhodování žalobce ohledně podnikatelského využití vliv, a měl by být zatížen proto, že se žalobce rozhodl určitým způsobem. Z takové konstelace okolností se ale nezbytnost zřízení cesty přes pozemek žalovaného nepodává.

21. Z provedeného dokazování se nepodává žádná skutečnost, pro niž by se měl soud domnívat, že by cesta přes pozemek [anonymizováno] způsobila této osobě větší újmu, než žalovanému. Vedle toho, že by bylo napojení na pozemek [anonymizováno] objektivně plynulejší a prakticky velmi blízko veřejné komunikace, nezaznamenal soud při místním šetření žádný intenzivní provoz vozidel, naproti čemuž byl kruhový objezd velmi intenzivně využíván, z čehož se podává, že vyhovění žalobě by zcela jistě vedlo k tomu, co namítal žalovaný, tedy k nutnému omezení dopravy na kruhovém objezdu, což by ve výsledku omezilo občany žalovaného, a s vysokou pravděpodobností i jiné řidiče.

22. Soud musí při výkladu nezbytnosti nové cesty hledět i k následkům zřizování cesty. Omezení dopravy je sama o sobě významná otázka, a žalovaný správně namítá, že je třeba s ní počítat při zasažení vlastníka služebného pozemku. Jestliže žalobce žaluje obec, jsou zasažené zájmy širší, protože se jedná o územní společenství občanů. V té souvislosti je rovněž nutné odmítnout počáteční námitku žalobce, že je-li na výběr omezení vlastnictví veřejného, má takové omezení přednost před omezením vlastnictví soukromého. Z právního řádu se však uvedená posloupnost nepodává. Vlastnictví všech má stejnou ochranu (čl. 11/1 Listiny základních práv a svobod).

23. Pokud jde o žalobcem namítanou judikaturu Nejvyššího soudu zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], je s ní toto rozhodnutí souladné. Obzvláště se sluší znovu poukázat na tu část výkladu Nejvyššího soudu, že se má při zřízení zcela nové cesty hledět k řešení s co možná nejmenšími náklady, což by jistě v případě zřizování přes pozemek žalovaného splněno nebylo. Žalobu proto zamítl.

24. O nákladech mezi účastníky rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšnému žalovanému přiznal náhradu [částka], sestávající z odměny zástupce za právní službu v počtu [anonymizováno] úkonů: převzetí věci, sepis vyjádření ve věci z [datum] a z [datum], dále z účasti při jednání [datum], dále za sepis vyjádření ve věci z [anonymizována dvě slova] a [datum], dále za účast při jednání [datum], dále za účast při místním šetření [datum], dále za sepis vyjádření ve věci z [datum] a z [datum], a dále v rozsahu dvou úkonů za účast při jednání [datum], které přesáhlo dvě hodiny. Základem tarifní hodnoty je částka [anonymizována dvě slova]. Kč podle § 9 odst. 3 písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu; odměna podle § 7 advokátního tarifu činí [číslo] Kč/úkon, tedy 12 x [částka] = [anonymizována dvě slova]. Kč. K náhradě náleží paušály [částka] za úkon podle § 13 téže vyhlášky, tedy 12 x [anonymizováno] = [částka]. K náhradě náleží 21% daně z přidané hodnoty, tj. ([anonymizována dvě slova]. + [anonymizována dvě slova].) x [anonymizováno] = [částka]. Součtem činí náhrada [anonymizována dvě slova]. + [anonymizována dvě slova]. + [číslo] = [částka] Lhůtu k plnění určil soud obecnou třídenní podle § 160 o.s.ř. Platebním místem je zástupce žalovaného podle § 149 o.s.ř.