36 C 337/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované , zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa o zaplacení 244 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 244 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z přiznané částky za dobu od [datum] do zaplacení, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů částku 127 286 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 244 060 Kč s příslušenstvím z důvodu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnil tím, že účastníci žili v družském poměru. V lednu a únoru 2019 vykonal žalobce úklidové práce pro [právnická osoba] s.r.o., za které však inkasovala platbu 149 060 Kč žalovaná, aniž by jí se společností pojily jakékoli obchodní vztahy. Dále zaslal žalobce žalované 50 tis. Kč dne [datum] s poznámkou„ byt-hory 2019“, načež ji žalovaná, i s částkou 149060 Kč použila pro zaplacení části kupní ceny ve výši 200 000 Kč na zakoupení bytu [číslo] v [obec] (dále jen byt). Žalobce dále uhradil [právnická osoba] [právnická osoba] 45 000 Kč za práce na rekonstrukci bytu, a to ve 3 splátkách od května do července 2019.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Platba od [právnická osoba] byla žalovanou řádně fakturována, o existenci vztahu svědčí fakt, že jí společnost peníze zaslala; z částky odvedla daň a sociální odvody. Žalobce nemá ohledně částky aktivní věcnou legitimaci; tu by měla pouze obchodní společnost, nebo Ukrajinky, které fakturované práce provedly. Žalobce vykonal práce pro žalovanou zdarma, a to na základě vzájemné ústní dohody; zaplacení se začal domáhat až po ukončení společného soužití. Částku 50 000 Kč obdržela žalovaná od žalobce z titulu vrácení zápůjčky, kterou mu poskytla, a to poté, co danou částku získala od svého otce. Co se týče zmiňované rekonstrukce, proběhla svépomocí, aniž by do ní žalobce čehokoli investoval. Faktura Bestam CZ, spol s r.o. nesvědčí o tom, že by byly provedeny práce na bytě, v dané době žalovaná byt ještě nevlastnila (nabyla jej do vlastnictví až ke dni [datum]). [ulice] rekonstrukce počala až v červnu 2019. Žalovaná v průběhu společného soužití platila veškeré náklady na bydlení a domácnost. Žalobce jednal protiprávně, když obcházel své daňové povinnosti a porušil zákaz konkurence. Žalobce účelově 3x změnil žalobní tvrzení.

3. Jestliže žalovaná namítla, že žalobce třikrát změnil žalobní tvrzení, dospěl soud k závěru, že tomu tak není, neboť v předžalobní výzvě vystavěl důvody na částkách 50 tis. Kč a 150 tis. Kč, které jí jednak sám zaslal bezhotovostně na účet a jednak jí byly zaslány [právnická osoba] za práce, které vykonal, aniž by žalovanou se společností pojil jakýkoli relevantní vztah, a dále ve výzvě požádal o zaplacení 45 tis. Kč, jež uhradil ve třech splátkách v březnu a květnu 2019 zedníkům za rekonstrukci bytu. Tato tvrzení zopakoval v žalobě, přičemž v podání z [datum] pouze upřesnil dobu, kdy investoval 45 tis. Kč na rekonstrukci: květen a červenec 2019. V takto vymezených tvrzeních nelze shledat podstatnou změnu, jež by vedla k úvaze o účelovém jednání žalobce.

4. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení 245 000 Kč, jež se skládá z 200 000 Kč za provedené práce pro [právnická osoba] a ze 45 000 Kč za provedenou rekonstrukci bytu v [obec] (zjištěno z předžalobní výzvy). Tehdejší zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] pohledávku rozporovala jako neexistující, mimosoudní jednání odmítla (emaily zástupců z května a června 2020).

5. Žalobci byla [datum] vystavena faktura [právnická osoba] [právnická osoba] za rekonstrukci bytu v [obec] ve výši 45,5 tis. Kč. Šlo o práce: parketové desky, sokl, obklady, malování stěn, instalaci nábytku, vylepení tapet, obklady kuchyňské linky, rozvody a připojení elektrických spotřebičů a o dopravu (faktura [právnická osoba] CZ).

6. Žalovaná vystavila faktury k proplacení [právnická osoba] s.r.o., a to [datum] na částku 149060 Kč za úklidové práce v Lidlu; a dále [datum] na částku 30,9 tis. Kč za úklid ve skladu [příjmení]; a dále [datum] na částku 265375 Kč za úklidové služby v Lidlu (faktury žalované).

7. Ing. [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] zaslal žalobce [datum] fakturaci úklidových služeb na částku 149 060 Kč (email žalobce).

8. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], jednatele a společníka DUMAREALSTAV, soud zjistil, že žalobce prováděl pro společnost úklidové práce v Lidlu. Fakturu žalované na 149060 Kč mu předložil žalobce a společnost ji proplatila, jako jiné faktury. Žalobce mu sdělil, že žalovaná s podnikáním začíná, ať má tedy na sebe nějakou fakturu. Práci podle faktury provedl žalobce, resp. on garantoval její provedení; fakticky práci provedly Ukrajinky. Svědek se žalovanou nikdy nejednal; možná ji jednou viděl. Vztah mezi společností a žalobcem je asi desetiletý; osobně se svědek zná se žalobcem ještě déle. V průměru žalobce odvádí práci pro společnost asi jednou měsíčně. Společnost neměla smluvní vztah s žalovanou, nýbrž se žalobcem, a to na bázi objednávek a jejich potvrzení. Objednávky dávala společnost, a to i ústně. Potvrzení se vydávala ve vztahu k provedeným pracím. Pokud jde o rozsah prací, týkal se např. úklidu prodejny. Práce kontroloval technik na místě, nebo svědek. S odvedenou prací byla téměř úplná spokojenost; reklamace byly a pracovníci to pak opravili. Fakturu žalované společnost proplatila, protože ji přinesl žalobce. Společnost nikdy neproplácí fakturu těm, kdo fakticky práci provádí. Práci někdy vykonávala jedna osoba, někdy deset; žalobce někdy pomáhal, např. myl okna. Běžně společnost komukoli faktury neproplácí; žalobci ji proplatila, protože přinesl fakturu a odvedl práci. Společnost má běžně faktury a objednávky, k této faktuře si svědek nepamatuje; objednávka mohla být ústní. Společnost proplatila faktury i firmám, jejichž majitele nezná, a to proto, že firmy odvedly práci.

9. Na bankovní účet žalované došla [datum] částka 149060 Kč z účtu DUMAREALSTAV pod v.s., jež odpovídá číslu faktury žalované. Téhož dne přišla na její účet částka 50000 Kč od žalobce s poznámkou„ byt - hory 2019“. Týž den byla z účtu žalované odeslána částka 200 tis. Kč na zakoupení bytu (výpisy z účtů účastníků).

10. Žalovaná koupila byt [číslo] v [ulice] [obec], a to krátce po získání peněz od žalovaného, které došly na její bankovní účet (kupní smlouva, výpis z katastru). V bytě byl po rekonstrukci provozován [příjmení] [jméno] (představení [příjmení] [jméno] z internetu).

11. Rekonstrukční práce spočívaly v pokládání nové podlahy, výměně dlažby, instalace nové kuchyňské linky, vymalování, do kuchyňského koutu byla umístěna tapeta (zjištěno z fotografií čl. 38 a násl.). Na facebookovém profilu„ [příjmení] [jméno]“ bylo v květnu 2019 uvedeno, že je hotová instalace dubové podlahy, a v červnu dodány fotografie k rekonstrukci (výtisky z FB a Instagramu).

12. Z výpovědi Mikhaila Kerenoviche soud zjistil, že prováděl před třemi lety rekonstrukci bytu. Svědek dělal podlahy, pokládal dřevěné, někde dlažbu, dále kuchyňskou linku, obklad k ní, dále světla, skříně a malování. Svědek pracoval se [jméno] [příjmení]. Oba byli zaplaceni žalobcem; natřikrát jim dal asi 50 000 Kč. [příjmení] mu na to fakturu, byli tam asi třikrát nebo čtyřikrát. Svědek s [příjmení] spali jednak v tom bytě, jednat v hostelu; platil jim to vč. stravy žalobce. Peníze od žalobce nebyly na materiál, nýbrž za práci, a také na pohonné hmoty v souvislosti s dovozem dřeva na pokládku podlahy. Svědek ztotožnil byt a rekonstrukční práce pomocí fotografií. Žalobce zaplatil bydlení pro svědka a [jméno] [příjmení].

13. Z výpovědi [jméno] [příjmení], otce žalované, soud zjistil, že jí dal o Vánocích 2019 obálku s 50 tis. Kč, a ta ji předala žalobci. Mělo jít o peníze na stavbu rozestavěného domu. Ze strany svědka se jednalo o investici ve prospěch jejich společného soužití, nikoli o zápůjčku. Účastníci spolu tehdy žili již asi tři roky v bytě žalované, na počátku roku 2020 se rozešli. Žalovaná mu neříkala, že by jí žalobce vrátil oněch 50 000 Kč. Co se týče rekonstrukce bytu v [obec], měla proběhnout za doby soužití účastníků. Žalobce užíval zřejmě účet žalované k praní špinavých peněz. Žalovaná však peníze řádně zdanila.

14. Z výpovědi žalované soud zjistil, že žalobci poskytla společné bydlení a domácnost asi dva a půl roku před tím, než se dohodli na tom, že si bude moci vzít peníze ve výši 149061 Kč od DUMAREALSTAV. Práce pro DUMAREALSTAV vykonal skutečně žalobce; šlo o úklidové práce, dohlížel na jejich provedení a organizoval je. Žalovaná ale částku [číslo] řádně zaúčtovala a odvedla z ní zákonné srážky. Žalovaná tehdy působila jako živnostnice v administrativě, pronájmu, kosmetice a také v úklidových pracích. Práci Kerenoviche a [příjmení] v hodnotě 50 tis. Kč platila ona, neboť danou částku vybrala z bankomatu, předala ji žalobci a ten dané pány vyplatil. Pokud jde o půjčku od otce, dala žalovaná tyto peníze žalobci, protože jí bral peníze v domácnosti a prosázel je; měla ho ráda, proto mu je zapůjčila s tím, že je bude chtít vrátit. Pokud jde o poznámku„ byt hory 2019“, kterou žalobce připojil k bezhotovostní platbě, proběhlo takových transakcí více, protože banka žalované nemá pokladnu, tedy několikrát dala žalobci peníze, aby je přes svůj účet poslal na její. Věci s DUMAREALSTAV dojednával žalobce; žalovaná s DUMAREALSTAV nic nesjednávala. Dohoda mezi účastníky o tom, že bude částku 149 tis. fakturovat žalovaná, vznikla ústně; žalovaná byla nespokojena s životním stylem žalobce, že jej musí hledat po hospodách. [příjmení] ji začal uhánět o zaplacení této částky až poté, co jejich společné soužití skončilo. Nikdo další u vzniku této ústní dohody nebyl. O existenci této dohody věděla zřejmě matka žalované. Žalovaná fakturovala DUMAREALSTAV i v jiných případech, kdy peníze podle faktur nepatřily jí, nýbrž žalobci; činila tak i přes to, že daň z přidané hodnoty z těchto faktur odvedla ze svých vlastních peněz, aniž by jí to žalobce nahradil; činila to proto, aby se žalobce nestal plátcem daně z přidané hodnoty, kterým ani nikdy nebyl, a také to činila proto, že spolu v té době žili a měla ho ráda. Takto fakturovala asi 6 nebo 7 faktur po dobu jednoho roku, naposledy ještě v částce 30 tis. Kč v prosinci 2019. Ze všech těchto faktur odvedla žalovaná zákonné srážky, protože spolu tehdy žili a měla žalobce ráda. Za doby soužití žalobce vrátit 149 tis. Kč nechtěl, snad jen v narážkách naznačoval, že po ukončení soužití bude chtít vrátit veškeré peníze. Příjem žalované v prvním pololetí 2019 mohl v hrubém obratu činit 50 tis. Kč měsíčně.

15. Z výpovědi [jméno] [příjmení], matky žalované, soud zjistil, že žalobce bydlel u žalované v podnájmu, ale že jí nic neplatil, a tak se dohodli, že bude moci žalovaná fakturovat nějaké firmě, která souvisela se žalobcem, částku 160 tis. Kč, čímž by se jeho dluh splatil. Soužití účastníků trvalo 3,5 až 4 roky, svědkyně dohodě účastníků přítomna nebyla, ale věděla od žalované, že mezi nimi vznikla, že žalobce dluh za bydlení splatí, až bude mít peníze, a to se dle jejího názoru stalo tou fakturací na 160 tis. Kč v březnu 2019 O takové dohodě účastníků se dozvěděla ke konci jejich soužití. Žalovaná nabyla do vlastnictví byt v [obec], splácela jej na hypotéku a zrekonstruovala jej. Bývalý manžel svědkyně, a zároveň otec žalované, předal 50 tis. Kč synovi, aby je předal žalované a ta je předala žalobci, ale co bylo obsahem dohody, svědkyně nevěděla.

16. Žalobce měl v nájmu bytovou jednotku ve [obec], a to na dobu určitou od [datum] do [datum] (nájemní smlouva žalobce s dodatkem).

17. K žalovanou tvrzeným úhradám na rekonstrukci bytu soud zjistil, že v květnu 2019 čerpala půjčku 25 tis. Kč (výpis z elektro.bankovnictví); a v témže měsíci učinila platbu ve prospěch [webová adresa] 18 916 Kč; a v červnu 2019 přijala platbu ze spoření 5,2 tis. Kč (transakce od Equabank). Dále žalovaná v květnu 2019 vybrala v [obec] z bankomatu 8,3 tis. Kč a 5,8 tis. Kč (detaily karetních transakcí); a dále v prosinci 2019 zaplatila 20 tis. Kč za dubovou podlahu (detail platby v bankovnictví).

18. Z výpovědi [jméno] [příjmení], bratra žalované, soud zjistil, že bude mít se žalobcem zřejmě spor kvůli tomu, že žalobce podal žalobu proti žalované. Žalobce si věc vymyslel. Pokud jde o 50 tis. Kč, dal je otec na Vánoce žalované sestře a ta je dala žalobci. Svědek nebyl přítomen předání těchto peněz mezi účastníky, a o dohodě mezi nimi ví pouze od žalované, která byla nešťastná, že nesla tíhu celého hospodaření jejich společné domácnosti. Pokud jde o rekonstrukci bytu v [obec], svědek tam vezl materiál dodávkou; ví, že rekonstrukci prováděl zedník, kterému říkali„ Myšo“. Svědek má za to, že měl žalobce zedníky vyplácet, ale neví, na základě čeho. Žalovaná vybrala peníze, ale svědek neví, jestli je předala žalobci nebo přímo zedníku„ Myšovi“. Pokud jde o hádku účastníků, byl svědek přítomen jejich jednání, kdy měla žalovaná takový tón, že chtěla, aby jí žalobce vrátil půjčku. Pokud jde o to, zda se mu žalovaná svěřila, že jí měl žalobce půjčku vrátit, neví svědek jistě, zřejmě nějakou část. Pokud jde o domácnost účastníků, stěžovala si žalovaná, že musí nést celý náklad; žalobce měl problémy se sázením v Tipsportu, dal si jídlo, neměl na zaplacení, a žalovaná to pak za něho musela řešit. O dohodě účastníků, že by měla žalovaná něco žalobci vracet, svědek nevěděl. Účastníci žili v družském poměru asi tři roky a poměr skončil asi před dvěma lety; bydleli spolu až do konce. Pokud jde o předání 50 tis. Kč od otce, tak tento je předal v obálce žalované, a ta je buď hned, nebo po chvíli předala žalobci; svědek to přímo viděl.

19. Návrh žalované na vyslechnutí Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zamítl pro nadbytečnost, neboť svědci měli svědčit o skutečnostech, které jim měla sdělit sama; u vzniku dohody navržení svědci nebyli, což tvrdila sama žalovaná.

20. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: žalovaná inkasovala [datum] platbu ve výši 149 tis. korun od sp. DUMAREALSTAV, ačkoli by jinak peníze patřily žalobci, jejímu tehdejšímu druhovi, neboť smluvní vztah se společností měl pouze on, přičemž vůli účastníků odpovídalo, aby tyto peníze přijala právě žalovaná, a to za účelem zakoupení bytu v [obec]. Dále zaplatil žalobce žalované 50 tis. Kč dne [datum], rovněž za účelem zakoupení bytu v [obec]. Obě částky sloužily na úhradu části kupní ceny bytu. Dále žalobce zaplatil na rekonstrukci bytu 45 tis. Kč. Částku 50 tis. Kč obdržela žalovaná od svého otce jako dar; ten výslovně uvedl, že šlo o investici do společného soužití účastníků. Žalovaná neprokázala existenci tvrzené ústní dohody, podle níž si mohla uvedené částky nechat jako kompenzaci za bydlení žalobce ve společné domácnosti.

21. Podle § 2991 o.z. platí, že (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. <i>22. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním z právního důvodu, který odpadl, míří pak na ty případy, v nichž v okamžiku poskytnutí plnění existoval právní důvod plnění, který však následně ztratil své právní účinky (odpadl); okamžikem odpadnutí právního důvodu se poskytnuté plnění stává bezdůvodným obohacením (rozhodnutí Nejvyššího soudu zn. 28Cdo 1374/2018)</i> 23. Uvedené právní závěry vyjádřil Nejvyšší soud ještě k výkladu z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který se na danou věc sice nepoužije, nicméně skutková podstata bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o.z. odpovídá konstrukci bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 2 z.č. 40/1964 Sb., tudíž je judikatura Nejvyššího soudu použitelná.

24. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

25. Soud provedl k důkazu jednak řadu listin, ohledně nichž nezjistil důvod pochybovat o jejich správnosti a pravosti, jednak vyslechl několik osob, vč. žalované. Zatímco investice z majetku žalobce byly dobře podloženy listinnými důkazy, jako výpisy z účtů obou účastníků, z nichž se podává, nejen tok 149060 Kč, 50 tis. Kč, ale i výběr 45 tis. Kč na zaplacení zedníků, žalovaná založila svou obranu převážně na své účastnické výpovědi a na výpovědi otce, matky a bratra, jež z povahy zájmu na výsledku řízení nemohly být dostatečné; ostatně bratr žalované výslovně uvedl, že bude mít se žalobcem problém kvůli tomuto řízení. Rodiče žalované nebyli přítomni vzniku ústní dohody, která měla z hlediska žalované představovat hlavní obranu proti vznesenému nároku, a která měla tedy spočívat v tom, že žalobci nemusí nic vracet, protože se tak mezi sebou dohodli, a to s ohledem na to, že žalovaná nesla celou tíhu společné domácnosti ze svého, a ještě za žalobce platila jeho dluhy. Soud poučil žalovanou podle § 118a o.s.ř., aby označila k existenci tvrzené dohody další důkazy. Žalovaná navrhla ještě vyslechnout dva svědky, kteří rovněž nebyli přítomni vzniku tvrzené dohody, nýbrž měli informace pouze od ní samotné.

26. Soud tedy vyšel z prokázaných skutečností, z nichž se mu podává, že žalobce investoval ve prospěch toho, aby žalovaná koupila a zrekonstruovala byt. Investici provedl jednak přímým zasláním částky 50 tis. Kč s poznámkou„ byt-hory 2019“ dne [datum], jednak tím, že přenechal žalované 149060 Kč, které jí zaslala [právnická osoba] na její bankovní účet rovněž [datum], ačkoli danou částku by jinak inkasoval za provedené úklidové práce on sám. Výpověď svědka [příjmení] [příjmení] byla konzistentní a dostatečná, jakkoli se snažila žalovaná nadbytečnými otázkami svědka znevěrohodnit. Žalobce navíc pravdivost vztahu mezi ním a [právnická osoba]. [příjmení] [příjmení] podložil emaily, z nichž se podává organizace úklidových prací v Lidlu. Žalobce měl se [právnická osoba]. [příjmení] dlouhodobé vztahy, založené na běžném podnikatelském modelu objednávek úklidových prací. Jediným specifikem bylo, že částku 149060 Kč inkasovala žalovaná, namísto žalobce, čemuž odpovídal zájem obou účastníků tohoto řízení proto, aby mohla uhradit první splátku kupní ceny bytu, a to na základě kupní smlouvy z [datum], přičemž tedy ve stejný den, kdy přijala na svém bankovním účtu částky 50 tis. Kč a 149060 Kč, uhradila právě sjednaných 200 tis. Kč, jako první splátku kupní ceny. Zcela jistě tedy věděla, z jakých peněz bude koupi bytu financovat, vč. toho, že uvedených 200 tis. Kč hradila ze svého účtu a zbytek pomocí hypotéčního úvěru, jak se podává nejen ze smlouvy kupní, ale i z výpisu katastru nemovitostí. Uvedené skutečnosti nebyla žalovaná, ani svědci svědčící v její prospěch, schopni nijak zpochybnit. Je tedy zřejmé, že bez investice žalobce by žalovaná byt nekoupila. Žalobce má aktivní věcnou legitimaci požadovat vrácení částky 149060 Kč, protože ji žalované za doby společného soužití přenechal, ačkoli představovala plnění na jeho pohledávku z vykonaného díla pro DUMARELASTAV.

27. Žalobci se rovněž podařilo prokázat, že platil zedníky, pracující na rekonstrukci bytu, celkem částkou 45 tis. Kč v květnu a červenci 2019, k čemuž doložil nejen výpis ze svého bankovního účtu o výběrech peněz, ale i fotografie z rekonstrukce bytu, kde jsou vidět, jak účastníci, tak i svědek [příjmení], jenž potvrdil pravdivost verze žalobce, tedy že zedníky vyplatil on, nikoli žalovaná. K tomu byla přiložena též faktura Bestam CZ, pod jejíž hlavičkou zedníci pracovali. Naproti tomu žalovanou předložené výběry peněz, z nichž měli být zedníci vypláceni, nesouhlasí s částkou podle faktury Bestam CZ na 45,5 tis. Kč. Žalovaná doložila čerpání půjčky 25 tis. Kč v květnu 2019, odchozí platbu v květnu 2019 ve výši 18916 Kč (a to [webová adresa], nikoli Bestam CZ), dále 8300 Kč a dále 5800 Kč, což dá dohromady 33016 Kč. Nadto se jedná toliko o listiny, dokládající obecné pohyby prostředků na účtu žalované, oproti čemuž žalobce předložil nejen fakturu Bestam CZ, kde je jako plátce za odvedenou práci označen on sám, ale i důkazní návrh na vyslechnutí zedníka Kerenoviche. Dále je třeba uvést, že dílem platby žalované směřovaly k materiálu, zatímco svědek [příjmení] vypověděl, že je žalobce vyplácel za práci, benzin a bydlení.

28. Jestliže se žalovaná bránila, že jí žalobce dlužil 50 tis. Kč z titulu zápůjčky, kterou poskytl její otec o Vánocích, zjistil soud sice z výpovědi žalované, jejího bratra a matky, že tomu tak být mělo, nicméně z výpovědi samotného zapůjčitele, tj. otce žalované, soud zjistil, že se o zápůjčku nejednalo, nýbrž se jednalo o peníze, které dal na společné soužití účastníků. Jednalo se tedy o peníze, které, jak sám vypověděl, si měla ve vztahu k žalobci vyřešit sama žalovaná. Výpovědi žalované, jejího bratra a matky vyzněly ve prospěch žalované z důvodu jejího zájmu na výsledku sporu, což se u účastnické výpovědi předpokládá; přičemž bratr žalované sám na počátku výpovědi uvedl, že bude mít se žalobcem problém; a pokud jde o matku žalované, vypověděla, že přímo u vzniku dohody účastníků nebyla, tedy ani u té, že by žalovaná předala 50 tis. Kč od otce jako zapůjčené peníze žalobci, ani u té dohody, že žalovaná nemusí žalobci nic vracet s ohledem na to, že nesla celé břímě společné domácnosti. Soud tedy neměl u žalované spolehlivou důkazní oporu proto, aby dovodil vůbec vznik tvrzených dohod, v ústní formě, a o tvrzeném obsahu. [příjmení] žalované nestála na spolehlivých základech.

29. Jestliže žalovaná namítala, že nesla veškeré náklady soužití, a že u ní žalobce bydlel dlouhodobě zdarma, přihlédl soud jednak ke skutečnosti, že se náklady běžného hospodaření nevypořádávají ani v rámci zákonného majetkového společenství (při vypořádání společného jmění manželů), a jednak k tomu, že se uvedené tvrzení vázalo k dohodě, jejíž vznik a obsah se žalované nepodařilo prokázat.

30. Žalobu nebylo namístě zamítnout ani s ohledem na § 3005 o.z., jak žalovaná namítala, neboť tento se týká nákladů na předmět bezdůvodného obohacení; v tomto případě jsou předmětem poskytnuté peníze. S těmi žalovaná žádné náklady neměla, neboť je spotřebovala na koupi bytu a jeho rekonstrukci. Pokud žalovaná namítla, že žalobce obcházel daňovou povinnost a porušil zákaz konkurence, když vykonal práce pro DUMAREALSTAV a nesplnil daňovou povinnost, přihlédl soud ke skutečnosti, že i pokud by tomu tak bylo, nebyla by žalovaná účastníkem takových vztahů. Případné porušení daňové povinnosti a zákazu konkurence by tížilo toliko žalobce. Soud proto nepřijal námitku žalované, že by se měl aplikovat § 2998 o.z. Nadto je třeba připomenout, že žalovaná měla z peněz od žalobce prospěch. Účel, za nímž žalobce žalované peníze poskytl, a ona je přijala a použila, byl zjevně zákonný. Stejně tak nemůže být důvodný odkaz žalované na ustanovení § 2997 o.z., neboť nárok uplatněný žalobcem netrpí žádnou skutečností, pro niž by se mělo jednat o závazek naturální, promlčený nebo neplatný pro nedostatek formy. Rozhodné bylo, že žalobce investoval do majetku žalované za doby společného soužití, přičemž nárok na vrácení investice vznikl v důsledku zániku tohoto soužití. Žalovaná zjevně peníze, které žalobce zaplatil na účet, nebo které byly zaplaceny za jím odvedenou práci, nevrátila. Stejně tak žalovaná nevrátila žalobci peníze, jež vyplatil za rekonstrukci bytu. Pokud jde o namítané ustanovení § 3003 o.z., nemůže žalobci nikterak přitěžovat, protože stanoví pouze rozsah toho, co vydá nepoctivý příjemce ochuzenému; žalovaná tedy nemohla ani na aplikaci daného ustanovení zakládat úspěch ve věci.

31. Pokud žalovaná namítla, že žalobce uplatnil nárok v rozporu s dobrými mravy, dospěl soud k závěru, že tomu tak být nemohlo, neboť se jedná o nárok zákonný, podložený zjištěnými skutkovými okolnostmi. Naopak je správné uvést, že pokud žalovaná přijala statisícové majetkové hodnoty od žalovaného, jeví se jako poctivé, aby je žalobci vrátila právě proto, že jí jeho investice umožnila získat trvalou majetkovou hodnotu, která jí může při rostoucích cenách nemovitých věcí přinést podstatně více, než kolik stála na vstupu.

32. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k dobrovolnému plnění, kterou poskytl žalobce v předžalobní výzvě.

33. O nákladech rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst.1,2 o.s.ř., když náhradu přiznal úspěšnému žalobci na vrub neúspěšné žalované. Náhrada sestává ze zaplacených poplatků ze žaloby 9763 Kč a 1000 Kč z návrhu na vydání předběžného opatření; a dále z odměny za právní zastoupení advokátem z tarifní hodnoty 244060 Kč za jedenáct úkonů právní služby: převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, replika z [datum], účast při prvním jednání, vyjádření ze 4.5. a z [datum] (soud hodnotil jako jedno vyjádření), účast při druhém a třetím jednání, návrh na vydání předběžného opatření (za polovinu odměny podle § 11/2 AT), vyjádření k odvolání žalované (za polovinu odměny podle § 11/2 AT), účast při čtvrtém jednání. Odměna činí podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu 9300 Kč, tj. 9 x [číslo] + 2/2 x [číslo] = 93000 Kč. Dále soud přiznal podle § 13 téže vyhlášky paušální náhradu hotových výdajů 11 x 300 = 3300 Kč. Dále soud přiznal podle § 151 odst. 2 o.s.ř. náhradu daně z přidané hodnoty, tj. ([číslo] [číslo]) x 0,21 = 20223 Kč. Součtem náhrada činí [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] = 127286 Kč.

34. Pokud soud nepřiznal žalobci náhradu cestovného, odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za zajištění kupní smlouvy ze sbírky listin katastru nemovitostí v [obec], který byl účtován k datu [datum], nepodává se z obsahu spisu žádný doklad o tom, že by právě zástupce žalobce danou cestu za tím účelem vykonal. Jen pro stručnost soud uvádí, že pokud jde o cestovné, činila náhrada za litr nafty v r. 2021 částku 27,2 Kč, nikoli účtovaných 31,8 Kč, tedy i pokud by zástupce úkon vykonal, činilo by cestovné 1108 Kč.

35. Soud rovněž přihlédl k tomu, že přiznal žalobci náhradu za vyjádření ve věci, jež nebylo účtováno, přece však náhrada za ně náleží (jednalo se o vyjádření ze 4. a [datum]), a to proto, že soud rozhoduje o náhradě z úřední povinnosti.

36. Platebním místem náhrady nákladů je zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř. Lhůty k plnění určil soud obecné třídenní podle § 160 o.s.ř., když důvod k jinému určení nezjistil (žalovaná nežádala o splátky, neb byla přesvědčena, že má být žaloba zamítnuta).