36 C 58/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 99 999,50 Kč s příslušenstvím, o 6 978,43 euro

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 99 999,50 Kč spolu s úroky ve výši 0,1 % denně z částky 99 999,50 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Vzájemná žaloba, kterou se žalovaná vůči žalobkyni domáhala zaplacení částky 6 978,43 euro, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 66 166 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala smluvní pokuty za překročení maximálního počtu kilometrů, které žalovaná najela s automobilem Lexus NX MC18 300h AWD 6H Prestiege Safety, a náhrady za snížení jeho hodnoty v důsledku nadměrného opotřebení v období ode dne 15. 10. 2018, kdy jej žalovaná převzala do užívání na základě leasingové smlouvy ze stejného dne, až do dne 14. 6. 2023, kdy ho po opakovaném prodlužování dané smlouvy vrátila. Uvedla, že při převzetí měl vůz najeto 0 km a při vrácení 118 253 km, ačkoli maximální proběh byl sjednán na 90 000 km, přičemž byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1,50 Kč za každý km nad tento limit, což činí 42 379,50 Kč, z čehož žalovaná uhradila dne 14. 7. 2023 částku 10 000 Kč a dne 13. 9. 2023 částku 5 853 Kč, takže v žalobě uplatnila částku 26 526,50 Kč. Dále uvedla, že podle ocenění ojetého vozidla, které po vrácení provedla společnost , právnická osoba, ., došlo ke snížení hodnoty daného automobilu oproti hodnotě, které by vozidlo mělo při řádném užívání a udržování, o částku 146 946 Kč, z čehož v žalobě uplatnila pouze polovinu, tedy 73 473 Kč. Celkem tedy žádala přiznat částku 99 999,50 Kč spolu s úroky z prodlení, jak byly sjednány v uvedené leasingové smlouvě.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítla, že za porušení smlouvy je odpovědná žalobkyně, neboť od května 2022 marně slibovala dodání nového vozu značky Lexus, čímž přiměla žalovanou jednak k prodloužení smlouvy a poté k vynaložení nákladů na letenky, jízdné vlakem a pronájem náhradního vozu. Vzhledem k tomu uplatnila ve smyslu § 97 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), proti žalobkyni vzájemný návrh, kterým požadovala zaplacení ve výroku II tohoto rozsudku uvedené částky, jak vyčíslila své cestovní výdaje. Doplnila, že v daném případě dala žalobkyně najevo, že za ni jedná společnost , právnická osoba, , se kterou žalovaná komunikovala. Navrhla tedy, aby žaloba byla zamítnuta a naopak bylo vyhověno jejímu vzájemnému návrhu.

3. Žalobkyně tento nárok odmítla, jelikož k porušení leasingové smlouvy došlo v důsledku jednání žalované, žalobkyně na to neměla žádný vliv. Komunikace ohledně dodání nového automobilu neprobíhala s ní, ale s dodavatelem vozidel, protože žalobkyně poskytuje pouze služby spočívající v nabízení vázaných úvěrů na nákup vozidel a v nabízení pronájmu těchto vozidel prostřednictvím operativního leasingu. Žalobkyně řešila jen opakované žádosti žalované o prodloužení smlouvy včetně navýšení maximálního počtu kilometrů. Společnost , právnická osoba, jejím jménem učinila jen předběžnou kalkulaci a žalovaná s ohledem na předchozí spolupráci musela vědět, že k závazku uzavřít smlouvou ze strany žalobkyně dochází až závaznou kalkulací. Jestliže tak z její strany nebyl učiněn žádný závazek na dodání nového vozidla, žalobkyně pouze vstřícně prodlužovala stávající leasingovou smlouvu, nemá povinnost uvedenou částku hradit. Navíc nové vozidlo bylo dne 14. 6. 2023 dodavatelem připraveno, žalovaná však již o něj nejevila zájem, přesto nárokuje cestovní náklady až do září roku 2024. Kromě toho si měla zajistit jiné vozidlo a nikoli přes rok cestovat letecky a nárokovat to jako vzniklou škodu. Z těchto důvodů navrhla vzájemný návrh žalované zamítnout.

4. Soud pro zjištění rozhodujících skutečností provedl následující dokazování.

5. Z leasingové smlouvy č. , č. účtu, ze dne 15. 10. 2018, všeobecných podmínek operativního leasingu pro vozidla, potvrzení o pojištění vozidla, driver setu a přejímacího protokolu ze dne 15. 10. 2018 vyplynulo, že žalobkyně přenechala žalované osobní automobil Lexus NX MC18 300h AWD 6H Prestiege Safety, přičemž dodavatelem byla společnost , právnická osoba, Šlo o nový vůz se standardním příslušenstvím, roku výroby a uvedený do provozu téhož roku 2018, počet ujetých km při převzetí činil 0, maximální proběh ujetých km byl tehdy sjednán na 60 000. Žalovaná převzala mj. také driver set. V rámci všeobecných podmínek, které žalovaná podepsala, bylo mj. sjednáno, že nájemce je povinen přizpůsobit provoz automobilu maximálnímu proběhu ujetých kilometrů, jestliže je překročí, je povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 1,50 Kč za každý 1 km nad stanovený maximální počet, čímž není dotčeno právo na náhradu škody. Dále bylo sjednáno, že zjistí-li pronajímatel při převzetí vozu zpět poškození nebo opotřebení nad rámec opotřebení, které by vzniklo při běžném užívání, bude takové snížení hodnoty automobilu považováno za škodu, kterou musí nájemce nahradit. Taktéž bylo sjednáno, že v případě prodlení v úhradě splátek nebo i jiných dluhů z leasingové smlouvy náleží pronajímateli úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

6. Z dodatku č. 6 k leasingové smlouvě č. , č. účtu, a splátkového kalendáře č. 6 bylo zjištěno, že se žalobkyně a žalovaná dohodly na prodloužení dané leasingové smlouvy do 15. 6. 2023, čímž se změnila i výše měsíčních splátek, a že maximální proběh ujetých kilometrů se nově stanovil na 90 000.

7. Z protokolu o prohlídce vozidla včetně fotodokumentace soud zjistil, že žalovaná vrátila daný automobil žalobkyni dne 14. 6. 2023 v místě sídla dodavatele, prohlídku uskutečnila společnost , právnická osoba, ., stav tachometru činil 118 253 km a byla zjištěna tato poškození nad rámec běžného opotřebení: interiéru a zavazadlového prostoru (rýhy, odřeniny, vrypy, znečištění), ráfků (odřeniny a vrypy), masky chladiče a nárazníků (odřeniny), karoserie a laku (vrypy, odřeniny, rýhy, promáčkliny) a reg. značky (odřeniny).

8. Z ocenění ojetého vozidla a protokolu o cenové kalkulaci vozidla s nadměrným opotřebením, které vypracovala společnost , právnická osoba, . dne 15. 6. 2023, vyplynulo, že ke dni 14. 6. 2023 by obvyklá cena uvedeného automobilu bez poškození činila 695 900 Kč a s poškozením 549 000 Kč, takže rozdíl činil 146 900 Kč (v protokolu uvedeno 146 946 Kč).

9. Z e-mailové komunikace dne 15. 6. 2023 vyplynulo, že žalobkyně upozornila žalovanou na to, že vozidlo nebylo vráceno v souladu s dokumentem Driver set, proto žalobkyně zasílá fakturu na pokles ceny vozidla způsobený nadměrným opotřebením, přičemž daná částka byla mimořádně snížena, a fakturu na přejeté kilometry, když stav tachometru činil 118 253 km.

10. Z faktury č. , IBAN, , vystavené dne 15. 6. 2023, soud zjistil, že žalobkyně na smluvní pokutě za překročení stanoveného maximálního průběhu ujetých kilometrů o 28 253 km ve výši 42 379,50 Kč žádala žalovanou o zaplacení 42 380 Kč se splatností dne 29. 6. 2023.

11. Z faktury č. , IBAN, , vystavené dne 15. 6. 2023, soud zjistil, že žalobkyně na náhradě škody za poškození shora uvedeného vozidla žádala žalovanou o zaplacení 73 473 Kč se splatností dne 29. 6. 2023.

12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 23. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ještě před podáním žaloby k úhradě dluhu ve výši celkem 99 999,50 Kč (žalovaná již na smluvní pokutě ve výši 42 379,50 Kč uhradila dne 14. 7. 2023 částku 10 000 Kč a dne 13. 9. 2023 částku 5 853 Kč, zatímco na náhradě škody uplatňované jen ve výši poloviny, tj. 73 473 Kč, neuhradila ničeho) spolu s úroky ve výši 0,1 % denně z částky 99 999,50 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení, a to nejpozději do 30. 4. 2024.

13. Z překladu elektronické komunikace, byť nikoli oficiálního, v období od 11. 2. 2022 do 26. 5. 2023 dostatečně vyplynulo, že žalovaná jednala s obchodním zástupcem , jméno FO, o dodání nového vozu Lexus NX, přičemž v únoru 2022 to bylo možné bez problémů a dodací lhůta činila 5 až 6 měsíců, v květnu 2022 již byla připravena individuální nabídka s dodáním za 6 měsíců, ale v říjnu 2022 vzhledem k událostem ve světě (zřejmě ruské útočné válce proti Ukrajině) bylo dodání odloženo, což se nezměnilo ani v lednu 2023 a žalobkyně se na možnost dodání dotazovala ještě v březnu a květnu 2023.

14. Z předběžné kalkulace ze dne 18. 5. 2022 soud zjistil, že pod hlavičkou žalobkyně učinila , jméno FO, , kontaktní osoba společnosti , právnická osoba, , nabídku žalované ohledně automobilu Lexus NX NG21 – 2.5 TNGA HEV – 1 CVT (4x4) , jméno FO, , přičemž délka operativního leasingu měla činit 48 měsíců, maximální proběh ujetých kilometrů činit 60 000 Kč a měsíční splátka částku 20 365 Kč. Předběžná kalkulace však současně obsahovala upozornění, že je předběžná a orientační, nejedná se o závaznou nabídku a žalobkyně si vyhrazuje právo na konečné rozhodnutí o přijetí případné žádosti o uzavření smlouvy.

15. Z oficiálního překladu WhatsApp komunikace mezi žalovanou a obchodním zástupcem , jméno FO, bylo dále zjištěno, že dne 14. 6. 2023 měl být žalovanou poptávaný vůz připraven, ale ještě je jednáno s leasingovou společností a nájemné bylo zvýšeno na 22 986 Kč, na což reagoval jednatel žalované, že si věc ještě rozmyslí, a dne 15. 8. 2023 se obchodní zástupce znovu ptal, zda zájem trvá, jelikož žalovaná se zatím nevyjádřila.

16. Z přehledu výdajů, předloženého žalovanou, soud neučinil žádná relevantní zjištění, jelikož šlo pouze o tabulku obsahující fakticky jen tvrzení žalované o cestovním výdajích, které měla učinit v období od 14. 6. 2023 do 10. 9. 2024.

17. Další návrhy na doplnění dokazování soud zamítnul, neboť měl pro posouzení a rozhodnutí věci dostatek podkladů a další důkazní prostředky by už nemohly přinést jiná zásadní zjištění, jak dále rozvedeno. Zjištěný skutkový stav posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

18. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle § 2213 o. z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

20. Podle § 2048 odst. 1 věta první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

21. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

22. Podle § 1728 odst. 1 o. z. každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít.

23. Podle § 1729 odst. 1 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.

24. Podle § 1729 odst. 2 o. z. strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

25. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, jde-li o nárok žalobkyně, že žalobkyně na základě smlouvy o operativním leasingu přenechala žalované dne 15. 10. 2018 shora uvedený vůz Lexus NX a žalovaná ho po několikerém prodloužení smlouvy vrátila zpět dne 14. 6. 2023. Při vrácení bylo zjištěno, že překročila sjednaný (a navýšený) maximální počet kilometrů o 28 253 km, tudíž při sjednané smluvní pokutě ve výši 1,50 Kč za každý km nad limit žalobkyni náleží smluvní pokuta ve výši 42 379,50 Kč. Jestliže pak žalovaná na ni již uhradila celkem 15 853 Kč, je nárok žalobkyně důvodný co do částky 26 526,50 Kč. Důvodný je však i co do částky 73 473 Kč jakožto náhrady škody, představované snížením hodnoty předmětného vozu pod hodnotu, jakou by jinak měl při běžném opotřebení a nájezdu. Zde soud vyšel ze shora uvedeného ocenění společnosti , právnická osoba, ., které bylo přesvědčivé a ostatně žalovanou ani nebylo nijak zpochybňováno. Z něj sice plyne, jak shora uvedeno, že jestliže by obvyklá cena bez poškození činila 695 900 Kč a s poškozením 549 000 Kč, tak jejich rozdíl není 146 946 Kč, ale 146 900 Kč, nicméně žalobkyně požadovala pouze polovinu z tvrzené částky. Tudíž i v tomto nároku je, s ohledem na porušení smluvní povinnosti, ke které se žalovaná dobrovolně zavázala, a vzniku odpovědnosti za vzniklou škodu na její straně, žaloba také důvodná. Soud nakonec dospěl ke stejnému závěru i ohledně sjednaných úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně, jak vyplývá z uvedené leasingové smlouvy a z faktur č. , IBAN, a , IBAN, .

26. Posouzení nároku žalobkyně v tomto případě nebylo v zásadě překvapivé, což vyplývá ostatně z toho, že žalovaná se jej pokoušela zpochybnit jen tím, že ve skutečnosti je za škodu i překročení maximálního počtu km ve skutečnosti odpovědná žalobkyně, protože žalované už od května 2022 marně slibovala dodání nového vozu. Z toho rovněž odvozovala svůj vzájemný návrh na náhradu tvrzených cestovních výdajů. Uplatnila tedy nárok vyplývající z tzv. předsmluvní odpovědnosti za újmu podle § 1728 a § 1729 o. z.

27. Co se jej týče, v ustálené rozhodovací praxi soudů platí, že tato odpovědnost vyplývá z obecné povinnost jednat poctivě, tedy i při jednání o uzavření smlouvy. I při respektování zásady smluvní volnosti proto lze považovat chování jednoho z potenciálních smluvních partnerů za protiprávní, přičemž zákon rozlišuje dva možné případy takové odpovědnosti. Ustanovení § 1728 o. z. dopadá na případy, kdy strana zahájí jednání a pokračuje v něm, aniž by vůbec měla vůli smlouvu uzavřít, přičemž je nerozhodné, do jaké fáze se předsmluvní jednání dostala, zatímco ustanovení § 1729 o. z. dopadá na případy bezdůvodného přerušení jednání o smlouvě bez spravedlivého důvodu poté, co se její uzavření jeví druhé straně jako vysoce pravděpodobné. Spravedlivý důvod pro ukončení kontraktačního procesu přitom nelze vymezit obecně, vždy bude záležet na okolnostech konkrétního jednání, platí nicméně, že vznik případné odpovědnosti za újmu má být v tomto případě spíše výjimkou a nikoli pravidlem. Jestliže tedy strany vedou jednání poctivě a s úmyslem smlouvu uzavřít, pak může kterákoli strana bez dalšího jednání svobodně ukončit. To však platí pouze do chvíle, kdy se druhé straně začne uzavření smlouvy jevit jako vysoce pravděpodobné, poté lze bez následků ve smyslu § 1729 odst. 2 o. z. ukončit smluvní jednání jen ze spravedlivého důvodu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 856/2018, a ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2535/2021).

28. V posuzovaném případě soud sice může dát za pravdu žalované, která jednala s pracovníky společnosti , právnická osoba, , že byla v dobré víře v to, že ve skutečnosti jednala s žalobkyní, protože taková domněnka u ní byla zjevně jak v komunikaci, tak v použití označení žalobkyně v dokumentech vyvolána (§ 444 o. z.). Nicméně ze skutkových zjištění soudu vyplývá, že nebyl naplněn ani jeden z případů vzniku předsmluvní odpovědnosti za tvrzenou škodu. Ve smyslu úpravy podle § 1728 o. z. by muselo být prokázáno, že už od počátku žalobkyně neměla úmysl smlouvu o operativním leasingu na nový automobil uzavřít. Jak však plyne ze shora uvedených elektronických komunikací i z předběžné (a nikoli konečné a závazné) kalkulace od zmocněné dodavatelské společnosti, pravý opak je pravdou, obě strany mezi sebou nepochybně jednaly vážně, byť dodání automobilu bylo negativně ovlivněno událostmi mimo jejich kontrolu. Rovněž důvod podle § 1729 o. z. není v tomto případě naplněn, jelikož to naopak byla žalovaná, která na sdělení ze dne 14. 6. 2023, že vůz je připraven, reagovala pouze tak, že si věc ještě promyslí, a poté se již odmlčela. Z toho lze uzavřít, že předsmluvní odpovědnost za tvrzenou škodu nelze dovozovat na straně žalobkyně, a soud se tudíž už ani nemusel zabývat její výší, resp. nemusel s ohledem na nedostatečnost shora uvedeného přehledu výdajů poskytovat poučení o nutnosti označení dalších důkazů.

29. Z těchto všech důvodů soud uzavírá, že zatímco nárok žalobkyně je v plném rozsahu dán, vzájemný návrh žalované není důvodný, a rozhodl proto, jak ve výrocích I a II tohoto rozsudku uvedeno.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci nároku žalobkyně i vzájemného nároku žalované zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 8 100 Kč za každý z šesti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu [převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba, písemná podání ve věci samé ze dne 19. 8. 2024 a 12. 12. 2024, účast při jednání soudu dne 7. 2. 2025, přičemž podle § 8 odst. 3 advokátního tarifu platí tarifní hodnota věci, která je nejvyšší, neboť řízení o žalobě a o vzájemném návrhu je ze zákona primárně spojeno ke společnému projednání a až za podmínek podle § 97 odst. 2 o. s. ř. jej lze vyloučit k samostatnému projednání (podle ustálené rozhodovací praxe, k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017, jsou sice žaloba a vzájemný návrh při rozhodování o náhradě nákladů řízení chápány samostatně, ale to jen ve smyslu posuzování míry úspěchu a neúspěchu ve věci a tedy samotné otázky, zda má být náhrada nákladů řízení přiznána či nikoli)]. Dále mu náleží podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z pěti těchto úkonů, učiněných do 31. 12. 2024, a ve výši 450 Kč za jeden úkon učiněný po 1. 1. 2025 (srov. čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.). To vše (kromě soudního poplatku) včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. činí tedy celkem částku 66 166 Kč.

31. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší nebo plnění ve splátkách, a místo plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.