36 C 67/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: celé jméno žalovaného, datum narození, IČO, sídlem a doručovací adresou adresa žalovaného o zaplacení 174219 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 174 219 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení 136 351,19 Kč a se smluvním úrokem z prodlení 54,75 % ročně z částky 174 219 Kč za dobu od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částka, k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný může povinnosti podle výroku I. a II. plnit ve splátkách, a to tak, že jistinu 174 219 Kč uhradí do 3 měsíců od právní moci rozsudku a zbytek své povinnosti může splácet po částka měsíčně se splatností každé splátky k 15. dni v měsíci, se splatností první takové splátky od 4. měsíce od právní moci rozsudku, a to vše pod zákonnou výhradou ztráty splátek.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 174219 Kč s příslušenstvím, protože nesplnil ručitelský závazek, vzniklý na základě ručitelského prohlášení z datum. Žalovaný se zaručil, že hlavní dlužník právnická osoba, IČO řádně a včas splatí úvěr, který si vzal od žalobce na základě smlouvy číslo. Úvěr žalobce vyplatil částka anonymizováno., hlavní dlužník jej měl splácet ve sjednaných splátkách. Protože však došlo datum k pojistné události, při níž byl předmět financování zničen, úvěrující žalobce smlouvu podle čl. 8 číslo písm. k ) ukončil a vypočetl dluh na částka ulice dlužník a žalovaný splatili dluh pouze v rozsahu anonymizována dvě slova. Kč. Žalobce požaduje zaplatit též řádně sjednaný úrok z prodlení 54,75% ročně, ohledně něhož nesouhlasí, že by byl přemrštěný; byl sjednán mezi podnikateli, vč. žalovaného, jenž při převzetí ručení vystupoval rovněž jako podnikatel. Žalobce má zájem na obchodování s žalovaným, souhlasil by proto s přiměřenými splátkami.

2. Žalovaný se vyjádřil, že uznává právo žalobce na zaplacení jistiny, ale nesouhlasí s požadovaným příslušenstvím, které považuje za přemrštěné, nepřiměřené. Kdyby při sjednání úvěrové smlouvy věděl, že žalobce může takový úrok požadovat, nesouhlasil by s ním. Také má za to, že žalobce nezapočetl proti své pohledávce zůstatkovou hodnotu předmětu financování částka anonymizováno. Kč (nákladního vozidla po autonehodě). Jestli by měl mít žalobce právo na úrok z prodlení, tak pouze v zákonné výši. Žalovaný rovněž namítl, že úrok z prodlení lze na něm, jak ona ručiteli, vymáhat pouze od doby doručení řádné výzvy, což se nestalo v době, jak tvrdí žalobce, neboť výzva byla doručena jeho otci, který má stejné jméno a příjmení; a tento výzvu žalobci vrátil. Pokud by neměla být obrana žalovaného úspěšná, žádá o splátky částka až anonymizována dvě slova. Kč měsíčně.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: žalobce poskytl právnická osoba úvěr anonymizována dvě slova. Kč na financování nákladního vozidla anonymizováno, na základě smlouvy z datum, s tím, že úvěrovaný měl splácet částka měsíčně po dobu anonymizováno měsíců. Za úvěrovaného jednal jednatel celé jméno žalovaného, jenž stejného dne podepsal ručitelské prohlášení, v jehož čl. 1 se zaručil za splnění celého závazku hlavního dlužníka, vč. příslušenství. celé jméno žalovaného podepsal prohlášení jako podnikatel pod IČO. Úrok z prodlení byl sjednán přímo ve smlouvě o úvěru, v čl. 3 na 0,15% denně z dlužné částky. Právo žalobce ukončit smluvní vztah v důsledku zničení předmětu financování je sjednáno v čl. 8 číslo písm. k ) smlouvy (smlouva o úvěru, ručitelské prohlášení, obchodní podmínky, příkaz k čerpání úvěru, předpis splátek). Protože došlo ke zničení vozidla anonymizováno, ukončil žalobce smluvní vztah z úvěru a provedl konečné vyrovnání s dluhem úvěrovaného částka ke dni datum (dopis o ukončení smlouvy, dopis s konečným vyrovnáním). Žalobce odeslal předžalobní výzvy jak hlavnímu dlužníku, tak žalovanému ručiteli, nicméně otec žalovaného vrátil výzvu zpět, protože nemá se žalobcem žádný vztah (výzvy, potvrzení o podání zásilky na poštu, dopis otce žalovaného ze datum a tvrzení žalovaného k této skutečnosti). Na dluh podle konečného vyrovnání bylo zaplaceno pouze anonymizována dvě slova. Kč (shodné tvrzení účastníků).

4. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného na provedení usnesení název soudu čj. číslo jednací z důvodu opožděnosti jeho uplatnění. Žalovaný uplatnil návrh po uplynutí dodatečné lhůty k označení důkazů, která mu byla poskytnuta podle § 118b o.s.ř. při prvním jednání. Důkazní návrh žalovaný uplatnil až při jednání druhém. Podstatou důkazu mělo být prokázání skutečnosti, že žalobce měl započíst zůstatkovou hodnotu nákladního vozidla po nehodě v rámci konečného vyrovnání. Soud hleděl i k tomu, že žalovaný právo žalobce na zaplacení jistiny uznal, byť pouze v rámci svých ústních vyjádření, nicméně uznání směřovalo k částce jako k výsledku podle konečného vyrovnání. I kdyby byl důkaz včasný, žalovanému by neprospěl; nadto sám o sobě nebyl způsobilý zpochybnit konečné vyúčtování, když se jedná o soudní usnesení, jehož podstatou je toliko rozhodnutí o procesním nástupnictví v řízení před název soudu.

5. Podle § 2018 o.z. platí, že (1) Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. (2) Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

6. Podle § 2021 odst. 1 o.z. platí, že věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

7. Podle § 2022 o.z. platí, že ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem.

8. Podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 3 odst. 2 písm. f) a podle § 6 odst. 1 o.z. platí, že nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží, a každý má povinnost jednat poctivě.

10. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

11. Žalovaný se zaručil za splnění celého závazku hlavního úvěrového dlužníka, vč. příslušenství, jak se výslovně podává z listiny o převzetí ručení. Učinil tak jako podnikatel. Zároveň je tím, komu byly a jsou známy poměry hlavního dlužníka, neboť je jeho jednatelem. Pokud tedy namítl, že mu žalobce nedoručil řádně výzvu k plnění, nemůže být námitka důvodná v situaci, kdy byla výzva řádně doručena hlavnímu dlužníku a kdy žaloba představuje samostatnou výzvu k plnění. Dluh žalovaného se neodvíjí od toho, kdy je mu doručena výzva k plnění, nýbrž od toho, kolik činí závazek, za jehož splnění se zaručil, tedy od výše závazku hlavního dlužníka, jehož poměry mu jsou navíc známy.

12. Úrok z prodlení sice vysoký je, protože činí přes 50% ročně, a v této věci dokonce svou výší přesahuje žalovanou jistinu, nicméně jeho konkrétní výše, coby majetkové břemeno žalovaného ručitele, neodpovídá pouze smluvnímu ujednání, nýbrž i délce a důvodům prodlení, jež leží toliko na straně povinné. Ujednání o úroku z prodlení obsahuje sama smlouva o úvěru, kterou sjednali podnikatelé; i žalovaný se zaručil za splnění závazku, vč. příslušenství, jako podnikatel. Úvaha o následcích prodlení náleží k obvyklé péči řádného hospodáře. K poctivosti náleží především vyrovnání smluvního závazku, tedy namítá-li žalovaný přemrštěnost úroku z prodlení, je třeba uvést, že měl a mohl splácet jistinu pohledávky po celou dobu, co se soudní řízení vede, ale bez přiměřených důvodů tak nečinil. Úrok z prodlení a jeho nabíhání jsou tedy výsledkem pasivity dlužníka.

13. Soud proto žalobě vyhověl.

14. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), když úspěšnému žalobci přiznal náhradu, sestávající z odměny právního zástupce ve výši 5 x částka, za převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínku a dvě účasti při jednání soudu; a dále sestávající z náhrady hotových výdajů zástupce 5 x částka podle § 13 téže vyhlášky, z 21% DPH částka, a soudního poplatku částka, celkem tedy částka. Platebním místem náhrady je zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř.

15. Pokud jde o lhůty k plnění, přihlédl soud k návrhům obou stran, jakož i k tvrzení žalovaného z druhého jednání, že by byl schopen vyšší částku zaplatit v rozsahu několika měsíců. Výši splátek zbytku dluhu pak soud přiblížil částce, o níž se žalovaný vyjádřil, že by byl schopen splácet. Splátky by měly mít význam též pro věřitele, který se v případě jejich plnění dostane do lepší pozice, než kdyby měl sice pohledávku přiznanou v obecné pariční lhůtě, ovšem nesplněnou, a musel se domáhat splnění exekuční cestou. Splátky zároveň mohou pomoci dlužníku udržet své majetkové vztahy bez exekuce, a pokračovat ve vzájemných obchodech s věřitelem. Režim splátek poskytl soud podle § 160 o.s.ř. s výhradou jejich ztráty podle § 1931 o.z. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení, ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhodne Krajský soud v Praze. Nesplní-li žalovaný povinnosti podle rozsudku řádně a včas, bude je moci oprávněný vymáhat návrhem na výkon rozhodnutí.