36 C 67/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození , IČO , sídlem a doručovací adresou adresa žalovaného o zaplacení 174219 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 174 219 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení 136 351,19 Kč a se smluvním úrokem z prodlení 54,75 % ročně z částky 174 219 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka], k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný může povinnosti podle výroku I. a II. plnit ve splátkách, a to tak, že jistinu 174 219 Kč uhradí do 3 měsíců od právní moci rozsudku a zbytek své povinnosti může splácet po [částka] měsíčně se splatností každé splátky k 15. dni v měsíci, se splatností první takové splátky od 4. měsíce od právní moci rozsudku, a to vše pod zákonnou výhradou ztráty splátek.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 174219 Kč s příslušenstvím, protože nesplnil ručitelský závazek, vzniklý na základě ručitelského prohlášení z [datum]. Žalovaný se zaručil, že hlavní dlužník [právnická osoba], [IČO] řádně a včas splatí úvěr, který si vzal od žalobce na základě smlouvy [číslo]. Úvěr žalobce vyplatil [částka] [anonymizováno]., hlavní dlužník jej měl splácet ve sjednaných splátkách. Protože však došlo [datum] k pojistné události, při níž byl předmět financování zničen, úvěrující žalobce smlouvu podle čl. 8 [číslo] písm. k ) ukončil a vypočetl dluh na [částka] [ulice] dlužník a žalovaný splatili dluh pouze v rozsahu [anonymizována dvě slova]. Kč. Žalobce požaduje zaplatit též řádně sjednaný úrok z prodlení 54,75% ročně, ohledně něhož nesouhlasí, že by byl přemrštěný; byl sjednán mezi podnikateli, vč. žalovaného, jenž při převzetí ručení vystupoval rovněž jako podnikatel. Žalobce má zájem na obchodování s žalovaným, souhlasil by proto s přiměřenými splátkami.

2. Žalovaný se vyjádřil, že uznává právo žalobce na zaplacení jistiny, ale nesouhlasí s požadovaným příslušenstvím, které považuje za přemrštěné, nepřiměřené. Kdyby při sjednání úvěrové smlouvy věděl, že žalobce může takový úrok požadovat, nesouhlasil by s ním. Také má za to, že žalobce nezapočetl proti své pohledávce zůstatkovou hodnotu předmětu financování [částka] [anonymizováno]. Kč (nákladního vozidla po autonehodě). Jestli by měl mít žalobce právo na úrok z prodlení, tak pouze v zákonné výši. Žalovaný rovněž namítl, že úrok z prodlení lze na něm, jak ona ručiteli, vymáhat pouze od doby doručení řádné výzvy, což se nestalo v době, jak tvrdí žalobce, neboť výzva byla doručena jeho otci, který má stejné jméno a příjmení; a tento výzvu žalobci vrátil. Pokud by neměla být obrana žalovaného úspěšná, žádá o splátky [částka] až [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: žalobce poskytl [právnická osoba] úvěr [anonymizována dvě slova]. Kč na financování nákladního vozidla [anonymizováno], na základě smlouvy z [datum], s tím, že úvěrovaný měl splácet [částka] měsíčně po dobu [anonymizováno] měsíců. Za úvěrovaného jednal jednatel [celé jméno žalovaného], jenž stejného dne podepsal ručitelské prohlášení, v jehož čl. 1 se zaručil za splnění celého závazku hlavního dlužníka, vč. příslušenství. [celé jméno žalovaného] podepsal prohlášení jako podnikatel pod [IČO]. Úrok z prodlení byl sjednán přímo ve smlouvě o úvěru, v čl. 3 na 0,15% denně z dlužné částky. Právo žalobce ukončit smluvní vztah v důsledku zničení předmětu financování je sjednáno v čl. 8 [číslo] písm. k ) smlouvy (smlouva o úvěru, ručitelské prohlášení, obchodní podmínky, příkaz k čerpání úvěru, předpis splátek). Protože došlo ke zničení vozidla [anonymizováno], ukončil žalobce smluvní vztah z úvěru a provedl konečné vyrovnání s dluhem úvěrovaného [částka] ke dni [datum] (dopis o ukončení smlouvy, dopis s konečným vyrovnáním). Žalobce odeslal předžalobní výzvy jak hlavnímu dlužníku, tak žalovanému ručiteli, nicméně otec žalovaného vrátil výzvu zpět, protože nemá se žalobcem žádný vztah (výzvy, potvrzení o podání zásilky na poštu, dopis otce žalovaného ze [datum] a tvrzení žalovaného k této skutečnosti). Na dluh podle konečného vyrovnání bylo zaplaceno pouze [anonymizována dvě slova]. Kč (shodné tvrzení účastníků).

4. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného na provedení usnesení [název soudu] čj. [číslo jednací] z důvodu opožděnosti jeho uplatnění. Žalovaný uplatnil návrh po uplynutí dodatečné lhůty k označení důkazů, která mu byla poskytnuta podle § 118b o.s.ř. při prvním jednání. Důkazní návrh žalovaný uplatnil až při jednání druhém. Podstatou důkazu mělo být prokázání skutečnosti, že žalobce měl započíst zůstatkovou hodnotu nákladního vozidla po nehodě v rámci konečného vyrovnání. Soud hleděl i k tomu, že žalovaný právo žalobce na zaplacení jistiny uznal, byť pouze v rámci svých ústních vyjádření, nicméně uznání směřovalo k částce jako k výsledku podle konečného vyrovnání. I kdyby byl důkaz včasný, žalovanému by neprospěl; nadto sám o sobě nebyl způsobilý zpochybnit konečné vyúčtování, když se jedná o soudní usnesení, jehož podstatou je toliko rozhodnutí o procesním nástupnictví v řízení před [název soudu].

5. Podle § 2018 o.z. platí, že (1) Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. (2) Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

6. Podle § 2021 odst. 1 o.z. platí, že věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

7. Podle § 2022 o.z. platí, že ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem.

8. Podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 3 odst. 2 písm. f) a podle § 6 odst. 1 o.z. platí, že nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží, a každý má povinnost jednat poctivě.

10. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

11. Žalovaný se zaručil za splnění celého závazku hlavního úvěrového dlužníka, vč. příslušenství, jak se výslovně podává z listiny o převzetí ručení. Učinil tak jako podnikatel. Zároveň je tím, komu byly a jsou známy poměry hlavního dlužníka, neboť je jeho jednatelem. Pokud tedy namítl, že mu žalobce nedoručil řádně výzvu k plnění, nemůže být námitka důvodná v situaci, kdy byla výzva řádně doručena hlavnímu dlužníku a kdy žaloba představuje samostatnou výzvu k plnění. Dluh žalovaného se neodvíjí od toho, kdy je mu doručena výzva k plnění, nýbrž od toho, kolik činí závazek, za jehož splnění se zaručil, tedy od výše závazku hlavního dlužníka, jehož poměry mu jsou navíc známy.

12. Úrok z prodlení sice vysoký je, protože činí přes 50% ročně, a v této věci dokonce svou výší přesahuje žalovanou jistinu, nicméně jeho konkrétní výše, coby majetkové břemeno žalovaného ručitele, neodpovídá pouze smluvnímu ujednání, nýbrž i délce a důvodům prodlení, jež leží toliko na straně povinné. Ujednání o úroku z prodlení obsahuje sama smlouva o úvěru, kterou sjednali podnikatelé; i žalovaný se zaručil za splnění závazku, vč. příslušenství, jako podnikatel. Úvaha o následcích prodlení náleží k obvyklé péči řádného hospodáře. K poctivosti náleží především vyrovnání smluvního závazku, tedy namítá-li žalovaný přemrštěnost úroku z prodlení, je třeba uvést, že měl a mohl splácet jistinu pohledávky po celou dobu, co se soudní řízení vede, ale bez přiměřených důvodů tak nečinil. Úrok z prodlení a jeho nabíhání jsou tedy výsledkem pasivity dlužníka.

13. Soud proto žalobě vyhověl.

14. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), když úspěšnému žalobci přiznal náhradu, sestávající z odměny právního zástupce ve výši 5 x [částka], za převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínku a dvě účasti při jednání soudu; a dále sestávající z náhrady hotových výdajů zástupce 5 x [částka] podle § 13 téže vyhlášky, z 21% DPH [částka], a soudního poplatku [částka], celkem tedy [částka]. Platebním místem náhrady je zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř.

15. Pokud jde o lhůty k plnění, přihlédl soud k návrhům obou stran, jakož i k tvrzení žalovaného z druhého jednání, že by byl schopen vyšší částku zaplatit v rozsahu několika měsíců. Výši splátek zbytku dluhu pak soud přiblížil částce, o níž se žalovaný vyjádřil, že by byl schopen splácet. Splátky by měly mít význam též pro věřitele, který se v případě jejich plnění dostane do lepší pozice, než kdyby měl sice pohledávku přiznanou v obecné pariční lhůtě, ovšem nesplněnou, a musel se domáhat splnění exekuční cestou. Splátky zároveň mohou pomoci dlužníku udržet své majetkové vztahy bez exekuce, a pokračovat ve vzájemných obchodech s věřitelem. Režim splátek poskytl soud podle § 160 o.s.ř. s výhradou jejich ztráty podle § 1931 o.z.