36 C 7/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně b) doc. MUDr. celé jméno žalobce , Ph.D., datum narození , bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce d) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce všichni zastoupeni JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o zaplacení 354 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit první žalobkyni 28 417,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75% ročně z částky 28 417,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit druhému žalobci 28 417,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75% ročně z částky 28 417,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit třetímu žalobci 28 417,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75% ročně z částky 28 417,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit čtvrtému žalobci 255 756,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75% ročně z částky 255 756,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na poměrnou náhradu nákladů 402 865,21 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se po žalované domáhali zaplacení částky 354 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ze dne [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnili tím, že žalovaná užívá pozemky ve spoluvlastnictví žalobců, a to konkrétně následujícím způsobem. Na pozemku parc. [číslo] části pozemku 598 se nachází fotbalové hřiště žalované s příslušenstvím, na pozemku [číslo] zastávka autobusu žalované a na pozemku parc. č. st. 217 budova ve vlastnictví žalované, která plní funkci pošty. Na pozemcích parc. č. st. 220 a [číslo] pak žalovaná provozuje čističku odpadních vod. Všechny pozemky se nachází v k. ú. [obec], žalobce d) má ke všem spoluvlastnický podíl ve výši ¾, ostatní žalobci pak mají každý spoluvlastnické podíly ve výši [číslo]. Zdejší soud žalobcům již dvakrát pravomocně přiznal právo na finanční náhradu za užívání těchto pozemků žalovanou, žalovaná však pozemky užívá i nadále, skutkový stav se nezměnil. Výše požadované částky je vypočtena znaleckým posudkem a odpovídá ceně, kterou by žalovaná byla povinna zaplatit za nájemné, byla-li by řádně uzavřena nájemní smlouva na dané pozemky. Žalobci se domáhají náhrady za bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum]. Ve vztahu k pozemku s čističkou žalované nesvědčí zákonné věcné břemeno ve smyslu vodního zákona, neboť čistička byla postavena až po roce 2010. Tuto skutečnost navíc žalovaná uplatnila opožděně. Žalobě by proto mělo být vyhověno v plném rozsahu.

2. Žalovaná navrhovala žalobu v plném rozsahu zamítnout. Pozemky užívá na základě služebnosti užívacího práva, vyplývajícího z jejího práva jakožto vlastníka staveb na pozemcích stojících. Předmětné pozemky nabyly žalobci na základě dědění, přičemž původní vlastníci nabyly pozemky v restituci. Stavby byly na pozemky umístěny ještě v době, kdy byl vlastníkem pozemku stát. S následujícím vlastníkem se přitom žalovaná dohodla na bezplatném a neomezeném užívání. Již předtím však souhlas vlastníků nahradila řada veřejnoprávních rozhodnutí o možnosti užívat předmětné nemovitosti. Žalovaná užívá všechny stavby pro uspokojování veřejných potřeb, a to již desítky let, přičemž všechny byly vybudovány v souladu s veřejným právem; předmětné věcné břemeno tak žalovaná vydržela, i pokud by jí žádný právní titul nesvědčil. Držba užívacích práv žalovanou je řádná poctivá a pravá, užívání pozemku s poštou vydržela nejpozději v září 1995, s fotbalovým hřištěm a zastávkou nejpozději v r. 1989. Ve vztahu k pozemku s čističkou odpadních vod jí svědčí zákonné věcné břemeno dle vodního zákona; čistička byla provozována od roku 1990, v roce 2008 proběhla pouze rekonstrukce, jde však o stále stejnou stavbu. Jelikož platí princip zákazu retroaktivity a ochrana nabytých práv v dobré víře. Žalovaná tak není povinen poskytovat žalobcům za užívání pozemků žádnou finanční ani jinou náhradu. Nadto, původní vlastník měl v úmysl předmětné pozemky žalované darovat.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

4. Pozemky parc. č. st. 217, 220 a [číslo] a pozemky parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví], v k. ú. [obec], jsou ve vlastnictví žalobců, přičemž žalobce d) má spoluvlastnický podíl ve výši ¾, každý z ostatních žalobců pak podíl ve výši [číslo]. V katastru nejsou evidována žádná věcná práva k věci cizí (zjištěno z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum]). Pozemky žalobci zdědili. Na pozemku parc. č. st. 217 stojí stavba [adresa] (pošta), na pozemcích parc. č. st. 220 a [číslo] stojí stavby bez [adresa] ev. (čistička odpadních vod) (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 13. 12. 2021 ze spisu 8 C 47/2022). Tyto stavby jsou ve vlastnictví žalované, přičemž stavba č. p. stojí též na pozemku parc. č. st. 1, stavba na pozemku parc. č. st. [číslo] stojí též na pozemku parc. č. st. 385 (zjištěno z informativních výpisů z katastru nemovitostí k těmto stavbám ze dne 1. 6. 2020 ze spisu 8 C 47/2022 a z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] ze dne [datum]).

5. Stavba čističky byla povolena rozhodnutím ONV [okres] ze dne 20. 5. 1986, č. j. Vod. 335-340/86-Čí (zjištěno z tohoto rozhodnutí ze spisu 8 C 47/2022). Dne 23. 5. 1990 byl vodním a lesním hospodářstvím a zemědělstvím vydán souhlas se zahájením zkušebního provozu této stavby (zjištěno z tohoto souhlasu ze dne 23. 5. 1990 ze spisu 8 C 47/2022). Zkušební provoz byl následně prodloužen (zjištěno z rozhodnutí Okresního úřadu [okres] ze dne 31. 5. 1991, č. j. 235/1890/91-Mk ze spisu 8 C 47/2022). Rozhodnutím ONV [okres] ze dne [datum] byl povolen provoz této čističky (zjištěno z tohoto rozhodnutí ze spisu 8 C 47/2022). Čistička byla zkolaudována dne [datum] (zjištěno z kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu [obec] ze dne 5. 11. 1990 ze spisu 8 C 47/2022). Trvalé užívání čističky bylo žalované povoleno rozhodnutím ze dne [datum] (zjištěno z tohoto rozhodnutí Okresního úřadu [okres], č. j. Vod 235-3838/01/R-Kou ze spisu 8 C 47/2022).

6. O několik let později byla provedena rekonstrukce této čističky. [ulice] úřad [obec] rekonstrukcí souhlasil, přičemž v souhlasu je výslovně uvedeno, že se jedná o rekonstrukci (zjištěno z tohoto souhlasu ze dne [datum] a ze souhlasu s provedením ohlášené stavby ze dne 20. 3. 2008, č. j. V [číslo] ze spisu 8 C 47/2022). Po provedení rekonstrukce bylo dne [datum] povoleno žalované prozatímní užívání (zjištěno z rozhodnutí Městského úřadu Černošice z tohoto dne, č. j. ŽP/MEUC [číslo] ze spisu 8 C 47/2022). Dne 22. 6. 2011 bylo oznámeno zahájení řízení o zkušebním provozu čističky (zjištěno z tohoto oznámení). Dne [datum] požádala žalovaná o nové povolení k nakládání s vodami a vypouštění odpadních vod pro trvalý provoz čističky (zjištěno z této žádosti a její přílohy ze spisu 8 C 47/2022). Rozhodnutím Městského úřadu Černošice ze dne [datum] bylo povoleno prozatímní užívání stavby ke zkušebnímu provozu po provedení 1. etapy rekonstrukce (zjištěno z tohoto rozhodnutí č. j. ŽP/MEUC [číslo]). Dne [datum] vydal Městský úřad Černošice oznámení o zahájení kolaudačního řízení a zkušebního provozu čističky po II. etapě rekonstrukce (zjištěno z tohoto oznámení). Žalobce d) podal proti kolaudaci čističky námitky z důvodu nevyjasněných majetkových soukromoprávních vztahů (zjištěno z těchto námitek ze dne [datum]). Provoz čističky byl povolen rozhodnutím ONV [okres] ze dne [datum] (zjištěno z tohoto rozhodnutí č. j. Vod. 235-4301/90-Čí). Dne 5. 5. 2014 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí k trvalému užívání čističky; v rekapitulaci listin se nenachází žádná listina týkající se právního důvodu držby užívacího práva k pozemku (zjištěno z tohoto rozhodnutí ze dne 5. 5. 2014, [číslo jednací] OZP/V/Kut-KR ze spisu 8 C 47/2022).

7. Podstata původní čističky zůstala zachována, došlo pouze k obnovení, úpravě a též k rozšíření dřívější stavby. Z vyhodnocení zkušebního provozu je zřejmé, že se jedná o tutéž stavbu, pouze zrekonstruovanou (zjištěno z vyhodnocení zkušebního provozu čistírny odpadních vod [obec] ze dne [datum]). Na pozemcích, na kterých čistička stojí, nicméně přibily po rekonstrukci určité stavby (zjištěno z leteckých snímků pozemků parc. [číslo] z let 2001 [číslo] a 2010).

8. Rozhodnutím stavebního úřadu [obec] ze dne 2. 7. 1985, č.j. Výst. 328/1-480/35-Km, bylo rozhodnuto o umístění stavby pošty (zjištěno z tohoto rozhodnutí ze spisu 8 C 47/2022). Stavba byla zkolaudována rozhodnutím stavebního úřadu [obec] ze dne 24. 8. 1987, č. j. 332/2-938/87-Km (zjištěno z tohoto rozhodnutí ze spisu 8 C 47/2022).

9. Svým rozhodnutím ze dne 5. 9. 1985, č. j. 332/2-837/85-Km, vydal stavební úřad [obec] stavební povolení na přístavbu a přestavbu budovy MNV v [obec] – úřadovna pošty (zjištěno z tohoto stavebního povolení ze spisu 8 C 47/2022). Dne 11. 5. 1987 bylo k této stavbě vydáno kolaudační rozhodnutí (zjištěno z kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu [obec] z tohoto dne, č. j. 332/2-269/87-Km ze spisu 8 C 47/2022).

10. Uživatelem pozemků parc. č. st. 220 a 221 byla v roce 1989 žalovaná, přičemž souhlasila, aby na ní byly pozemky převedeny (zjištěno z prohlášení o odstranění nesouladu v evidenci nemovitostí ze dne 29. 11. 1989 ze spisu 8 C 47/2022).

11. V roce 1979 proběhlo na pozemku parc. [číslo] podrobné měření pro zaměření vjezdu autobusu (zjištěno ze záznamu o podrobném měření ze dne [datum]). Podrobným měřením byla v roce 1987 zaměřena přístavba MNV na pozemku parc. [číslo] (zjištěno ze záznamu o podrobném měření ze dne [datum]). Za účelem vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku pro účely vjezdu autobusu a hřiště byl vyhotoven geometrický plán dne [datum] (zjištěno z tohoto geometrického plánu ze dne 10. 3. 2020 ze spisu 8 C 47/2022).

12. Žalovaná předmětné pozemky užívá minimálně od [datum] (zjištěno z výpisu z pozemkového katastru z tohoto dne). Pro vystavení areálu čističky byl sestaven geometrický plán (zjištěno z tohoto geometrického plánu ze spisu 8 C 47/2022).

13. Pozemky parc. č. st. 220, 221, 217 a pozemek parc. [číslo] byly v roce 1963 evidovány na vlastníky [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] (zjištěno z listu vlastnictví [číslo] 1963 ze spisu 8 C 47/2022).

14. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 5 C 91/2016-54, byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 594 897 Kč, se zákonným úrokem z prodlení této částky od [datum] do zaplacení. V této věci se žalovaná bránila nedostatkem pasivní legitimace, přičemž námitka byla shledána jako nedůvodná. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (zjištěno z tohoto rozhodnutí s doložkou právní moci). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 1. 2019, č. j. 18 C 387/2017-69, byla žalované uložena povinnost zaplatit každému ze žalobců 34 315,50 Kč, resp. žalobci d) částku 308 839,50 Kč, vždy se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Zde se žalovaná bránila tím, že její stavby slouží veřejnému účelu, což bylo soudem shledáno jako nerelevantní; žalobci s omezením svého vlastnického práva nesouhlasí a jako takové pak musí být za náhradu (čl. 11 odst. 4 LZPS) (zjištěno z tohoto rozhodnutí). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 3 C 89/2016-114, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům (zde vystupovala i na straně žalobců také paní [jméno] [příjmení]), společně a nerozdílně částku 24 207 Kč a [jméno] [příjmení] částku 123 000 Kč, vždy se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od [datum] do zaplacení, a to opět za užívání nemovitostí žalobců bez právního důvodu (zjištěno z tohoto rozsudku). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 11. 2019, č. j. 34 C 67/2019-54, byla žalované uložena povinnost zaplatit každému ze žalobců částku 21 100,84 Kč, žalobci d) pak částku 189 907,48 Kč, vždy spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se stejnou argumentací jako výše – ve věci bylo opakovaně rozhodnuto, veřejný zájem užívání není relevantní a s ohledem na nesouhlas omezení vlastnického práva je třeba, aby byla za užívání poskytnuta náhrada (zjištěno z tohoto rozsudku).

15. Roční nájemné předmětných pozemků činí 354 900 Kč (zjištěno z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum], vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení]). Posudek byl vypracován na zakázku žalobce d), a to za 4 840 Kč (zjištěno z faktury a příjmového pokladního dokladu ve vztahu k tomuto dodatku). Nájemné za jednotlivé pozemky za rok 2021 je následující: pozemek [číslo] ve výši 282 820,90 Kč, pozemek [číslo] ve výši 2 737,90 Kč, pozemek 217 ve výši 2 643,50 Kč, pozemek 598 ve výši 52 806,70 Kč, pozemek parc. č. st. 220 ve výši 2 412,30 Kč, pozemek parc. č. st. [číslo] ve výši 11 465,50 Kč, celkem tedy činí hodnota nájemného 354 886,80 Kč. Za pozemky s čističkou je tedy nájemné 13 877,80 Kč, bez nich činí celkové nájemné 341 009 Kč (zjištěno z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum]).

16. V obdobném řízení zdejšímu (podstata sporu je totožná, na straně žalobce stojí pouze jiná osoba) uplatnila žalovaná argumentaci zákonného věcného břemena dle zákona o vodovodech a kanalizacích až v odvolacím řízení. Odvolací soud tento argument již nezohlednil, a to s ohledem na zákaz novot v odvolacím řízení, neboť tato skutečnost vychází ze skutkového zjištění ke kterému dospěl soud první stupně, že stavba čistírny byla dobudována v roce 2010 (zjištěno z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2022, č. j. 22 Co 119/2022-103). Stejnou argumentaci uplatňovala žalovaná i v odvolacích řízeních 21 Co 150/2022 a 27 Co 149/2022, kde i přesto byla rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzena (zjištěno z protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 21 Co 150/2022 a ze dne 11. 8. 2022, sp. zn. 27 Co 149/2022). Ve věci 27 Co 149/2022 nebyla argumentace žalované nicméně přijata z toho důvodu, že bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, když se žalovaná nevyjádřila ve lhůtě podle § 114b o. s. ř. (zjištěno z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2022, č. j. 27 Co 149/2022-75).

17. Dne [datum] byla žalované doručena předžalobní výzva (zjištěno z předžalobní výzvy a předmětné doručenky).

18. V řízení 13 C 18/2021 vedeného u zdejšího soudu, které je obdobné jako zdejší řízení (pouze na straně žalobce vystupuje jiná osoba), uvedla žalovaná, že je pro ní nesporné, že stavba čističky byla dobudována v roce 2010 (zjištěno z protokolu o jednání ze dne 15. 10. 2021, sp. zn. 13 C 18/2021).

19. Z oznámení Okresního úřadu [okres] ze dne [datum], z opravného rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne [datum], z tabulky s přehledem uživatelů, z rozhodnutí Okresního úřadu [okres] ze dne 30. 9. 1999, č. j. Vod 235-2756/R/98-Še ze spisu 8 C 47/2022 nezjistil soud žádné podstatné skutečnosti.

20. Soud shrnuje skutková zjištění takto. Vyjma pozemků s čističkou odpadních vod nedisponuje žalovaná žádným právním titulem, který by jí opravňoval pozemky užívat. Čistička odpadních vod byla uvedena do provozu již v roce 1990, přičemž později prováděná rekonstrukce v letech 2008 2010 byla opravdu pouze rekonstrukcí; nejednalo se o novou stavbu ve smyslu vodního zákona. Nájemné za pozemky, které žalovaná užívá (tj. všechny vyjma pozemků s čističkou) činí 341 009 Kč. Předmětné pozemky jsou ve spoluvlastnictví žalobců tak, jak je uvedeno výše.

21. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

22. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

25. Podle § 151o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

26. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

27. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

28. Podle § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací.

29. Podle § 59a vodního zákona vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

30. Dle shora citovaného přechodného ustanovení o. z. je namístě pro otázku bezdůvodného obohacení použít aktuální právní úpravu, pro otázku vzniku věcných břemen žalované na pozemcích žalobců pak právní úpravu obč. zák.

31. Pro to, aby mohla žalovaná užívat pozemky žalobců je třeba, aby disponovala právním titulem ve smyslu § 151o obč. zák., případně musí své užívací právo vydržet podle § 135 obč. zák. Existenci právního titulu přitom musí prokázat žalovaná, tvrdí-li, že takovým titulem disponuje. Stejně tak je povinna prokázat případné vydržení užívacího práva.

32. Vyjma pozemků s čističkou odpadních vod (parc. č. st. 220 a [číslo]) se žalované nepodařilo prokázat, že by jakýmkoli soukromoprávním titulem k užívání pozemků disponovala. Veškeré provedené listiny měly pouze veřejnoprávní povahu a jako takové nemohou svědčit o případném soukromoprávním titulu žalované. Z provedených listin se pouze dokládá, zda jsou stavby na pozemcích postavené v souladu s veřejnoprávní regulací. Tvrzenou dohodu s původním vlastníkem žalovaná taktéž neprokázala. Ostatně ke stejnému závěru došel zdejší soud již opakovaně (srov. již dříve pravomocně skončená řízení mezi těmito účastníky). Nad rámec toho je namístě také podotknout, že k nabytí práva odpovídajícímu věcnému břemeni je nutný vklad do katastru nemovitostí; u předmětných pozemků přitom žádný takový vklad není.

33. Jak již uváděno v dřívějších rozhodnutích zdejšího soudu, námitku žalované, že její stavby slouží ve veřejném zájmu, soud neshledal vzhledem k žalobou uplatňovanému nároku jako relevantní. Současné uspořádání vztahů mezi účastníky vede k nucenému omezení vlastnického práva žalobců. Aniž by se soud pouštěl do posouzení, zda toto omezení vlastnického práva je ve veřejném zájmu, je možné jednoznačně konstatovat, že toto omezení musí být za náhradu, neboť žalobci k němu nedali souhlas (srov. čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod).

34. Stejně tak se žalované nepodařilo prokázat, že by bezplatné a neomezené právo užívání těchto pozemků vydržela. Pro vydržení takového práva je třeba, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takové právo náleží (srov. § 134 odst. 1 a § 130 odst. 1 obč. zák.). Žalovaná si přitom musela být vědoma, že pozemky užívá bez jakéhokoli právního důvodu, když jakákoli dohoda s původním vlastníkem absentovala.

35. Ve vztahu k pozemkům s čističkou odpadních vod je však situace odlišná. Stavba čističky je nepochybně vodním dílem ve smyslu vodního zákona (srov. jeho § 55 odst. 1 písm. c)). Čistička byla stavěna od poloviny 80. let minulého století, přičemž do zkušebního provozu byla uvedena již v roce 1990. V roce 2008 pak proběhla její rekonstrukce a čistička byla znovu uvedena do provozu v roce 2011. Z provedených důkazů je přitom zjevné, že se jedná o tutéž stavbu. V předmětných dokumentech se opakovaně uvádí, že se jedná o rekonstrukci původní čističky.

36. Není zde tedy prostor pro to uvažovat nad tím, že by mělo jít o nové vodní dílo. Tak by tomu mohlo teoreticky být za situace, kdy by původní čistička byla zcela zbourána a musela by být vybudována celá znovu. V předmětném případě však šlo pouze o opravu některých jejích částí, případně o dostavění a modernizaci nových částí; ani z toho důvodu však nelze hovořit o tom, že by šlo o nové vodní dílo. Předmětem rekonstrukce (tedy úpravou původního) může být i zdokonalení, případně rozšíření původního díla, což je logické s ohledem na neustále se zdokonalující technologie a pokrok. Pokud by mělo jít o nové dílo, byla by i veřejnoprávní dokumentace k tomu nepochybně širší a jiná. Soud má proto jednoznačně za to, že aktuální stavba čističky byla uvedena do provozu již v roce 1990 s tím, že v roce 2008 proběhla její rekonstrukce, avšak jedná se stále o totéž vodní dílo, a nedává ani smysl, aby se jednalo o dvě čističky odpadních vod.

37. Podstata ustanovení § 59a vodního zákona tkví v tom, že zřizuje ve prospěch vodních děl, postavených na pozemcích před [datum], věcné břemeno, sloužící k legalizaci starých vodních děl, a to za účelem ochrany veřejného zájmu na řádném výkonu předmětu vodního díla, zde čištění odpadních vod, na čemž má zájem celá společnost.

38. Jelikož byla předmětná čistička postavena před tímto datem, uvedené ustanovení se na ni aplikuje. Námitky žalobců, že se jednalo o odlišná vodní díla, která z hlediska doby svého vzniku podléhala pod jiný právní režim, než pod namítaný § 59a vodního zákona, nemůže uspět, protože se stále jedná o totožné vodní dílo, jež započalo svou chráněnou funkci v době, na niž § 59a vodního zákona míří, a de facto spor účastníků o jeho aplikaci ukazuje na to, že se takovémuto vodnímu dílu ochrana poskytnout musí, neboť by jinak zůstalo co do užívání pozemku bez právního titulu, tudíž bezprizorní.

39. Účinností tohoto ustanovení byli vlastníci předmětných pozemků právně omezeni v nakládání se svým vlastnickým právem; do té doby byly jejich pozemky zatíženy čistě fakticky – přítomnosti vodního díla na jejich pozemku. Vzhledem k tomu, že se jedná o věcné břemeno zákonné, jež tedy zatížilo tyto vlastníky nedobrovolně, náleží jim za toto omezení náhrada.

40. Náhrada dle tohoto ustanovení je jednorázová, nárok na ni bylo možné uplatnit u soudu nejdříve dne [datum] (srov. usnesení IV. ÚS 1991/16). Jelikož se nárok promlčuje v obecné 3leté promlčecí lhůtě, je námitka promlčení žalované důvodná. Nárok žalobců byl promlčen dne [datum].

41. Ve vztahu k pozemkům parc. č. st. 220 a [číslo] v k. ú. [obec] tak žalované svědčí zákonné věcné břemeno ve smyslu vodního zákona. Žalobci měli ohledně těchto pozemků možnost žádat jednorázovou náhradu za omezení jejich vlastnického práva. Jelikož žalované svědčí právní titul k užívání těchto pozemků, nelze ve vztahu k nim hovořit o tom, že by je žalovaná užívala protiprávně, a že by se snad ve vztahu k žalobcům v tomto ohledu bezdůvodně obohatila. Nadto se jeví, že žalobci získali náhradu za užívání tohoto veřejnoprávně chráněného pozemku již několikrát, a to na základě výsledků předchozích soudních sporů.

42. Soud též nepovažuje za směrodatné ani námitky žalobců, že žalovaná uplatnila tyto námitky opožděně, v rozporu s § 118a a 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Okolnosti řízení, ve kterých tato námitka byla žalovanou uplatňována a na které žalobci odkazují, se neshodují s okolnostmi v řízení zdejším. V jednom případě nepřipustil odvolací soud novou argumentaci žalované z toho důvodu, že byla uplatněna až v odvolacím řízení za situace, kdy byla nová argumentace vázána na nová skutková zjištění. Druhý případ se týkal vydání rozsudku pro uznání, kdy žalovaná neodpověděla řádně a včas na kvalifikovanou výzvu.

43. Ve zdejším řízení žalovaná od počátku tvrdila, že čistička odpadních vod byla uvedena do provozu již v roce 1990. Otázka, zda v takovém případě existuje nějaké zákonné věcné břemeno žalované svědčící, je přitom nepochybně otázkou právní. Právní hodnocení přitom náleží soudu. Takový právní závěr přitom nebyl učiněn na prvním jednání, nicméně k němu soud dospěl až následně; žalovaná však z takového postupu nemůže nést negativní procesní následky. Všechny následně předkládané listiny ze strany žalované byly předloženy na základě výzvy soudu ve smyslu § 118b o. s. ř., právě v návaznosti na nové právní hodnocení a byly tedy z její strany uplatněny řádně a včas.

44. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Vyjma pozemků s čističkou odpadních vod (parc. č. st. 220 a [číslo]) se žalovaná ve vztahu k žalobcům bezdůvodně obohatila, když tyto pozemky užívá bez právního důvodu. Výše bezdůvodného obohacení vychází z dodatků ke znaleckému posudku.

45. Jelikož žalovaná žalobcům požadovanou částku na výzvu nezaplatila, náleží žalobcům též zákonné úroky z prodlení. Ty žalobcům přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

46. Ve vztahu k požadované náhradě za bezdůvodného obohacení pozemků s čističkou odpadních vod byla žaloba zamítnuta.

47. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch žalobců byl pouze částečný. Celkem bylo žalováno 354 900 Kč, přičemž žalobcům bylo přiznáno 341 009 Kč (96,1 % z žalované částky), žaloba pak byla zamítnuta co do 13 891 Kč (3,9 % z žalované částky). Úspěch žalobců tak činil 92,2 % (96,1 – 3,9).

48. Náklady žalobců jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 17 745 Kč, náklady společného právního zastoupení za uvažovaných 11 úkonů služby po 7 792 Kč podle § 7 bodu 6., ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Společné zastoupení žalobců jedním advokátem vedlo soud k závěru, že mu náleží odměna za každého zastoupeného, ponížená o pětinu, a to za tyto úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 27. 5., 29. [datum]. a [datum], vyjádření ze dne 26. 7., 8. 9. a [datum]), dvou polovičních úkonů (vyjádření ze dne 13. 4., [datum]). Dále k náhradě náleží paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby = 12 x 300 Kč = 3600 Kč. Dále je součástí náhrady zohlednění daně z přidané hodnoty 21% ve výši 72754,02 Kč. Součtem tedy náhrada činí: odměna: ( (44 x 0,8 x [číslo]) + (12 x 300)) x 1,21 = 436947,08 Kč. Z toho činí podle zásady úspěchu (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) 92,2 % částku 402865,21 Kč.

49. Jestliže žalobci požadovali náhradu za 11 úkonů právní služby, ve vyčíslení jich bylo uvedeno pouze 10. Jedním z úkonů bylo nahlížení do spisu, které ale zástupce neučinil. Naopak nebyla ve vyčíslení uvedena tři vyjádření, kdy dvě s ohledem na jejich rozsah a účelnost posoudil soud jako úkony poloviční (z hlediska účelnosti jako jedno podání), přičemž podání z [datum] hodnotil jako plnohodnotný jeden úkon (viz předchozí odstavec).