36 C 73/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemků parc č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 11 797,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované. Žalobce (otec žalované) se domáhal určení vlastnického práva k nemovitostem uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 5. 1. 2023 uzavřel s žalovanou darovací smlouvu, jejíž předmětem byly právě shora uvedené nemovitosti, nicméně po obdarování jeho dcera výrazně změnila své chování vůči němu, chová se k němu přezíravě a dává mu najevo, že je pro ni pouze obtíží, její jednání má podle žalobce charakter až psychického týrání. Zároveň se žalovaná chová také v rozporu s dobrými mravy i ke svému bratrovi , jméno FO, , který je žalobci osobou blízkou, neboť žalovaná jej prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala, aby z pozemků, které byly předmětem daru, odstranil vraky automobilů, a to pod pohrůžkou jejich sešrotování, byť již při darování věděla, že se jedná o veteránská auta s velkou hodnotou a její bratr má záměr je zde ponechat. Z těchto důvodů žalobce dne 7. 5. 2024 přistoupil k odvolání daru pro nevděk a od darovací smlouvy odstoupil. Žalovaná nicméně odmítla poskytnout součinnost při provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, vzhledem k této skutečnosti tak žalobci nezbylo než se domáhat svých práv cestou soudního řízení. Na určení vlastnického práva má tedy naléhavý právní zájem, kdy není jiného způsobu, jak dosáhnout zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí a bez soudního rozhodnutí by se jeho právní postavení stalo nejistým.Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla ji pro nedůvodnost zamítnout. Žalovaná zejména popřela tvrzení žalobce, že po darování nemovitostí změnila vůči němu své chování a že se chovala v rozporu s dobrými mravy i vůči bratrovi , jméno FO, . Žalovaná své rodiče pravidelně navštěvuje a pomáhá jim s domácími pracemi. Darování nemovitostí proběhlo nečekaně během návštěvy u rodičů, kdy byla požádána otcem, aby podepsala darovací smlouvu. O právním stavu darovaných nemovitostí, ani o probíhajících soudních sporech týkajících se těchto nemovitostí nebyla informována. Po darování řešila soudní spory týkající se neoprávněné stavby garáže a škod způsobených sousedovi , jméno FO, . Odstranila proto část stavby a dohodla se se sousedem na odstranění škod. Její bratr , jméno FO, měl však v garáži uskladněno torzo starého vozidla, což komplikovalo odstranění části stavby. , jméno FO, vyhrožoval rodině a způsobil další problémy, což vedlo k zásahu policie. Žalobkyně se toliko snažila darované nemovitosti zvelebit a odstranit zde nepořádek, včetně vraků automobilů, které patřily bratrovi. Žalobkyně dále uvedla, že její bratr měl dostatek místa pro uskladnění těchto vraků jinde. Domnívá se proto, že se vůči žalobci nedopustila žádného jednání, které by zjevně porušilo dobré mravy nebo mu ublížilo.Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 5. 1. 2023 darovací smlouvu, kterou jí daroval nemovitosti v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , a to konkrétně pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům , adresa, , pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p. nebo evidenčního, pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p. či evidenčního, a pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, s tím, že v důsledku této smlouvy je žalovaná nyní v katastru zapsána jako jediná vlastnice těchto nemovitostí.Soud ke zjištění ostatních rozhodujících skutečností provedl následující dokazování.Z dopisu ze dne 7. 5. 2024 soud zjistil, že žalobce zaslal žalované prostřednictvím svého zástupce dopis, ve kterém odstupuje od darovací smlouvy, kdy odvolává darované nemovité věci pro nevděk ve smyslu § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dále žalovanou požádal o součinnost při provedení vkladu vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí.Svědkyně , jméno FO, (matka žalované) v průběhu jednání vypověděla, že má velmi dobrý vztah se svou dcerou, která ji pravidelně navštěvuje a pomáhá jí v domácnosti. Naopak vztah mezi žalobcem (jejím manželem) a dcerou se po darování pozemků zhoršil. Žalobce tvrdí, že dcera se k němu začala chovat přezíravě a psychicky ho týrala, což však dle svědkyně není pravda. Svědkyně uvedla, že manžel a dcera spolu moc nekomunikují a přehlížejí se. Důvod tohoto chování nezná. Dále svědkyně uvedla, že vztah mezi jejími dětmi, dcerou a synem, je také napjatý a neví, proč se hádají. Na pozemcích, o které jde v tomto soudním řízení, se nachází různé harampádí a vraky, což svědkyně označila za smetiště. Manžel a dcera svědkyně spolu před darováním pozemků komunikovali, nyní již spolu nemluví. Svědkyně sama s dcerou o této situaci nemluvila, s manželem o tom doma rovněž nemluví.Svědek , Jméno žalobce, (bratr žalované) při jednání vypověděl, že s žalobcem (otcem) i žalovanou (sestrou) má normální vztah. Sestra pravidelně navštěvuje rodiče, ale vztah mezi ní a otcem je chladný. Svědek dále uvedl, že otec požádal o vrácení darovaných pozemků, protože tvrdí, že sestra se po darování začala chovat přezíravě a psychicky ho týrala. Toto však svědek nemůže potvrdit ani vyvrátit, protože sám při těchto situacích nebyl přítomen. Na darovaném pozemku v , adresa, se dle svědka nachází několik automobilů, veteránů a různého materiálu. Vztah mezi žalovanou sestrou a bratrem , jméno FO, je napjatý, což svědek přičítá zejména konfliktům ohledně předmětných pozemků a automobilů. , jméno FO, byl dle svědka naštvaný, když se dozvěděl, že žalovaná dostala chatu, kterou chtěl sám. O žádném konkrétním zavrženíhodném jednání sestry vůči otci nebo bratrovi svědek neví. Svědek dále vypověděl, že , jméno FO, se snažil blokovat stěhování automobilů a dělal naschvály, například vracel cihly na původní místo, aby znemožnil demolici garáže. Závěrem uvedl, že , jméno FO, bydlí ve , adresa, , kde má velký pozemek a stodolu.Svědek , jméno FO, (bratr žalované) v rámci výslechu při jednání vypověděl, že má velmi dobrý vztah se svými rodiči a bratrem, se kterým pracuje. Vztah s žalovanou sestrou se však zhoršil, zejména kvůli konfliktům ohledně jeho trvalého bydliště a majetkovým sporům. Svědek uvedl, že žalovaná a její manžel na něj vyvíjejí psychický tlak a dopouštějí se nezákonného jednání, což ho velmi trápí. Svědek se dozvěděl o darování pozemků až s časovým odstupem a byl překvapen, když ho sestra požádala, aby se odhlásil z trvalého bydliště. Proč jeho otec daroval pozemky sestře svědek neví, sám se o předmětný majetek nikdy nezajímal. Vztahy mezi žalovanou a žalobcem se po darování pozemků zhoršily, sestra se k otci začala chovat negativně a komunikace mezi nimi prakticky ustala. Na darovaných pozemcích má svědek sbírku automobilů, které jeho sestra chtěla odstranit. Nabídl proto, že pozemek odkoupí, ale jednání o prodeji skončilo neúspěšně. Sestra mu několikrát slíbila prodej, nakonec jej ale odmítla. Žalovaná spolu s jejím manželem na svědka vyvíjejí tlak a snaží se mu znepříjemnit pobyt na pozemku. Sestra mu například zakázala vstup do domu, přičemž svědek se s ní nedokáže dohodnout. Vztahy v rodině jsou dle svědka napjaté.Svědek , jméno FO, (manžel žalované) v průběhu jednání vypověděl, že jeho manželka má s jejím otcem, panem , jméno FO, , normální vztah a pravidelně ho navštěvuje. Po darování pozemků se vztahy mezi nimi zhoršily, což svědek přičítá vlivu manželčina bratra , jméno FO, . Ten měl totiž zájem o veterány, které jsou na pozemku umístěny, a tvrdil, že pozemky měl dostat on. Svědek uvedl, že žalovaná umožnila jejímu otci využívat pozemek i po darování, ale chtěla tam udělat pořádek. Konflikty mezi nimi vznikly kvůli tomu, že její bratr , jméno FO, na pozemku nechával nepořádek a bránil v přístupu. , jméno FO, měl také vyhrožovat svědkovi i jeho manželce. Svědek dále uvedl, že se podílel na vyklízení pozemku a bourání garáže, která byla částečně na sousedově pozemku. , jméno FO, podle svědka dělat naschvály, například navezl suť, aby znemožnil odvoz veteránů. Žalovaná chtěla pozemek vyčistit a využít pro své syny. Svědek dále vypověděl, že , jméno FO, na pozemku nechával rozsvíceno a dělal další problémy, což žalovaná řešila s policejním orgánem. Svědek nabídl pomoc s odvozem veteránů, bratr manželky ale nespolupracoval.Soud neprováděl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. , spisová značka, a zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , jak navrhovala žalovaná, neboť se jedná o dílčí soudní spory mezi žalovanou a sousedem , jméno FO, , do kterých se žalovaná dostala po nabytí vlastnického práva ke shora uvedeným darovaným nemovitostem. Pro rozhodnutí v této konkrétní věci, tedy určení vlastnického práva s ohledem na tvrzené odvolání daru pro nevděk, však tato řízení nemají vliv, když pouze dokreslují napjaté vztahy mezi rodinou žalované. Tyto vztahy ostatně byly detailně zmapovány již v rámci svědeckých vypovědí. Provedení navržených důkazů by tak bylo v tomto směru nadbytečné. Z důvodu nadbytečnosti pak soud zamítl i provedení fotografií darovaného pozemku (sady fotografií z místa a demoličního výměru).Soud pro nadbytečnost rovněž zamítl i návrh na výslech žalobce. Výslech účastníka totiž přichází až jako nejzazší možnost v situaci, kdy skutečnosti, které jsou důležité pro soudní řízení, nelze objasnit jinak (§ 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). V tomto případě má však soud za to, že veškeré podstatné skutečnosti již byly spolehlivě popsány ze strany hned několika svědků, výslech žalobce tedy nebyl zapotřebí. Na základě shora uvedeného, kdy soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a to na základě darovací smlouvy ze dne 5. 1. 2023 uzavřené mezi žalovanou a jejím otcem (žalobcem). Vztahy v rodině žalobce se poté, kdy své dceři daroval uvedené nemovitosti, zhoršily – zejména pak mezi žalovanou a jejím bratrem , jméno FO, , který zjevně usiloval o veterány umístěné na darovaných pozemcích, přičemž tato okolnost byla podle přesvědčení soudu rovněž důvodem, proč se ochladily i vztahy mezi žalobcem a žalovanou.Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po právní stránce.Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.Podle § 2072 odst. 2 o. z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.Z ustálené rozhodovací praxe soudů plyne, že nevděkem již není jen chování v rozporu s dobrými mravy, jak to vyžadovala předchozí zákonná úprava, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Do posuzování, zda došlo k naplnění podmínek pro odvolání daru, tak vstupuje i subjektivní kritérium ublížení dárci. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je proto třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1792/2023).Po provedení shora uvedených důkazů soud nezjistil, že by v době od uzavření darovací smlouvy mezi účastníky došlo ze strany žalované vůči žalobci či osobě žalobci blízké k takovému zavrženíhodnému jednání, které by mělo úmyslnou či hrubě nedbalostní povahu a zároveň mělo schopnost dárci ublížit. Soud vycházel zejména z výpovědí svědků, kteří (vyjma svědka , jméno FO, ) shodně potvrdili, že žalovaná se takového zavrženíhodného jednání, jak žalobce tvrdil, nedopustila. Je sice zřejmé, že vztahy v rodině žalobce nejsou ideální, když tyto se zhoršily právě poté, co došlo k darování předmětných nemovitostí, ani jeden z rodinných příslušníků se však nedopustil jednání (respektive takové jednání nebylo prokázáno), které by svou intenzitou naplnilo znaky nezbytné pro aplikaci zákonného ustanovení § 2072 odst. 1 či odst. 2 o. z.V průběhu soudního řízení bylo toliko zjištěno, že žalobce s žalovanou již nemluví – o použití § 2072 odst. 1 o. z. tedy nemohlo být vůbec uvažováno. Oproti tomu však bylo zjištěno, že vztahy mezi žalovanou a jejím bratrem , jméno FO, jsou významně horší. , jméno FO, se jako jediný svědek vyjádřil k „psychickému tlaku“ ze strany žalované. Právě s , jméno FO, však žalovaná svádí největší rozepře, a to s ohledem na skutečnost, že na nově nabytém pozemku žalované stojí automobiloví veteráni, o které měl její bratr , jméno FO, velký zájem. Tato skutečnost podstatně snižuje věrohodnost jeho svědecké výpovědi. Jedná se podle přesvědčení soudu čistě o nedorozumění ohledně majetku, jež bylo navíc v podstatě zapříčiněno samotným žalobcem, který předmětný majetek daroval své dceři, nedomyslel však, jaké dopady bude mít toto darování na syna , jméno FO, . Osoba , jméno FO, je osoba dárci blízká (nikoliv obdarovanému, jak zákon nesprávně stanoví – jedná se o legislativní chybu, srov. komentářová literatura Petrov, Jan, Výtisk, Michal, Beran, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání, 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 28.), teoreticky by tedy připadala v úvahu aplikace § 2072 odst. 2 o. z, nicméně i v tomto případě soud žádné závažné jednání ze strany žalované neshledal – z výpovědí svědků v jejich souhrnu vyplynulo, že i kdyby si sourozenci mezi sebou dělali naschvály, nebylo prokázáno žádné konkrétní jednání žalované, které by nebylo po právu, či které by se zjevně příčilo dobrým mravům, jak má na mysli a požaduje zákon.Ve světle výše uvedeného je tedy zřejmé, že v období od uzavření darovací smlouvy do současnosti se žalovaná nedopustila žádného jednání, kterým by naplnila zákonné podmínky pro odvolání daru pro nevděk. Na základě tohoto závěru proto soud nemohl žalobě vyhovět a rozhodl o jejím zamítnutí. Úkolem soudu nebylo zjistit, jakým způsobem darovaný majetek do budoucna spravovat, aby bylo vyhověno jak zájmům žalované, tak zájmu žalobce, potažmo jeho syna , jméno FO, . Toto rozhodnutí je čistě dispozičním oprávněním vlastníka pozemku. Soud rozhodoval toliko o tom, zda k odvolání daru pro nevděk po právu došlo nebo nikoliv.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady právního zastoupení za celkem tři úkony právní služby podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“ (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě dne 10. 7. 2024, účast na jednání dne 7. 3. 2025). Prvé dva úkony právní služby soud přiznal po 2 500 Kč podle advokátního tarifu ve znění účinného do 31. 12. 2024 (tarifní hodnota 35 000 Kč), třetí úkon právní služby pak po 3 700 Kč podle advokátního tarifu ve znění účinného od 1. 1. 2025 (tarifní hodnota 65 000 Kč). Dále žalované náleží náhrada paušálních výdajů, stanovená podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to pro prvé dva úkony právní služby v částce 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby, pro třetí úkon pak v částce 450 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně náhrady za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. žalované činí 11 797,50 Kč.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší či plnění ve splátkách. Splatnost náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalované soud určil podle § 149 odst. 1 o. s. ř.