36 C 99/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o výživné rozvedené manželky

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od 24. 4. 2023 do 2. 3. 2026 částkou 6 500 Kč měsíčně a od 3. 3. 2026 částkou 3 000 Kč měsíčně, a to vždy do každého 15. dne v měsíci předem. Co do částky 3 500 Kč měsíčně od 24. 4. 2023 do 2. 3. 2026 a ve výši 3 000 Kč měsíčně od 3. 3. 2026 se žaloba zamítá.

II. Dlužné výživné za období od 24. 4. 2023 do 10. 12. 2024 ve výši celkem 49 114 Kč je žalovaný povinen splácet ve splátkách ve výši 3 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 35 136 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému platit jí výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně počínaje dnem podání návrhu (tedy 24. 4. 2023) po dobu tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství mezi účastníky (tedy do 2. 3. 2026) a dále výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně počínaje od 3. 3. 2026. Dále požadovala, aby způsob, jakým žalovaný uhradí dlužné výživné za období od 24. 4. 2023 do vyhlášení rozsudku, určil soud. Svůj návrh odůvodnila tím, že se s žalovaným rozvedla, přičemž jí současné finanční podmínky nedovolují postarat se o sebe a o syna, kterého má s žalovaným, jenž je trvale nemocen a vyžaduje její neustálou péči. Vzhledem k nemoci syna, který mimo jiné trpí pervazivní vývojovou poruchou, si žalobkyně nemůže najít odpovídající zaměstnání a není tak schopná se sama zabezpečit. Je tedy přesvědčena, že je na místě, aby se na její výživě podílel i její bývalý manžel (žalovaný), přičemž požaduje v podstatě stejnou životní úroveň jako žalovaný. Žalobkyně žalovaného vyzvala k dobrovolnému plnění, přičemž mu zaslala i předžalobní výzvu, avšak bezvýsledně.Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a uplatněný nárok neuznal ani částečně. Žalovaný dále uvedl, že žalované již zasílá platby ve výši 10 500 Kč na společný účet, kdy z těchto se splácí hypotéka, poplatky elektřiny, vodné a stočné, internet a satelitní televize. Z předmětné částky přestavuje cca 8 500 Kč splátky společného hypotečního úvěru, zbytek jsou peníze čistě na chod domácnosti žalobkyně a jejich syna. Podle žalovaného žalobkyni nic nebrání pracovat na další částečný úvazek, čímž by zvýšila svůj příjem. Žalovaný je zaměstnán jako , adresa, . Jeho plat je velmi proměnlivý v závislosti na plánu směn, práci přesčas nebo o svátcích. Základní platový výměr činí 41 000 Kč hrubého platu. Dále uvedl, že podle schválené mediační dohody již nyní zasílá na účet svého syna jako výživné částku ve výši 3 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobkyni rovněž v rámci dělení společného jmění manželů vyplatil částku 180 000 Kč a další finanční prostředky žalobkyně získá po prodeji společného rodinného domu, navrhl žalobu jako nedůvodnou zcela zamítnout.Soud ke zjištění rozhodujících skutečností provedl následující dokazování, přičemž na základě souhlasného stanoviska obou účastníků soud vzal za nespornou skutečnost, že náklady na bydlení žalovaného v roce 2023 činily 22 500 Kč měsíčně a že jejich manželství bylo ke dni 2. 3. 2023 pravomocně rozvedeno.Žalobkyně při jednání vypověděla, že žije se synem v rodinném domě v , adresa, , který si s žalovaným postavili s úmyslem zajistit synovi stabilní budoucnost. Pracuje na poloviční úvazek jako uklízečka u , Anonymizováno, ve čtyři kilometry vzdálených , Anonymizováno, . Tuto práci jí před deseti lety pomohl najít žalovaný, aby mohla lépe sladit pracovní povinnosti s péčí o syna, který má těžké zdravotní postižení. Syn pobírá invalidní důchod ve výši 16 300 Kč a příspěvek na péči 4 900 Kč. Péče o syna, který má 3. stupeň invalidity a 2. stupeň závislosti na péči, je pro žalobkyni časově i psychicky náročná. Přesto se rozhodla i nadále pracovat, ačkoliv by vzhledem ke zdravotnímu stavu syna pracovat nemusela. Syn navštěvuje třikrát týdně fyzioterapeutickou dílnu, kde se mu dostává potřebné péče. Žalobkyně zajišťuje jeho každodenní péči, doprovází ho na kroužky, terapie a lékařské prohlídky. Žije pouze se synem a žádného partnera nemá. Měsíční náklady na bydlení (kromě hypotéky) činí přibližně 9 000 Kč, přičemž polovina hypotéky činí 3 400 Kč. Alimenty od žalovaného jsou stanoveny na 8 000 Kč měsíčně a jsou pravidelně hrazeny. Žalobkyně zdůraznila, že syn v minulosti projevoval odpor ke styku s otcem, zejména od roku 2020, kdy mezi nimi došlo ke konfliktu. Uvedla, že syn odmítá s otcem komunikovat i po konzultacích s psychologem a psychiatrem, a ačkoli se snaží syna motivovat ke kontaktu s otcem, jeho odpor je výrazný. Žalobkyně se o něj stará bez výraznější pomoci bývalého manžela, a přestože žalovaný projevil zájem o kontakt, syn se s ním odmítá vídat. Pokud jde o údržbu domu, žalobkyně zajišťuje základní údržbové práce, jako je sekání trávy, údržba zahrady a drobné opravy. Náročnější opravy a údržbové práce provádí její bratr zdarma, protože finanční prostředky na najímání řemeslníků nemá.Žalovaný při jednání vypověděl, že bydlí v pronajatém bytě o velikosti 3+1 (původně 4+kk, ale jeden pokoj slouží jako šatna). Žije zde se svou současnou manželkou a její sedmnáctiletou dcerou, která dojíždí denně do školy do , Anonymizováno, . Pracuje již šestnáct let jako strážník městské policie. Nájemné a životní náklady hradí pravidelně. Na syna přispívá stanoveným výživným ve výši 8 000 Kč měsíčně, které je pravidelně hrazeno. Dále proplácí faktury spojené s výdaji na domácí zvířata (pes a kočka), přičemž v roce 2023 zaplatil částku kolem 10 500 Kč. Uvedl, že v minulosti se synem pravidelně komunikoval, zval ho na výlety a kulturní akce, včetně návštěv hradů, zámků a muzeí. Od roku 2020 se však vztahy zhoršily a syn se s ním odmítá stýkat. Žalovaný dále uvedl, že syn nereaguje na jeho zprávy, případně odpoví pouze sporadicky. K novému úvěru žalovaný uvedl, že tímto refinancoval svůj úvěr, který byl výhradně jeho, aby mohl případně provést jednorázové finanční vyrovnání s žalobkyní. Původní úvěr byl dle žalovaného využit i k podpoře jeho matky, která si vzhledem ke svému věku nemohla vzít půjčku. Pokud jde o údržbu rodinného domu, žalovaný uvedl, že v minulosti prováděl opravy a údržbu na základě žádostí žalobkyně (např. výměna hadiček, opravy podlah). V poslední době ho žalobkyně s žádostí o pomoc neoslovila, což považuje za důvod své nečinnosti v této oblasti. Snaží se předejít zbytečným konfliktům a hádkám, které při osobním kontaktu s žalobkyní vznikají. Žalovaný vyjádřil ochotu se o syna starat, pokud by mu to bylo umožněno. Uvedl však, že vzhledem ke svým pracovním směnám potřebuje včasnou informaci o péči. Podle něj je aktuální problém ve vztahu se synem zapříčiněn rovněž i postojem žalobkyně, která podle něj nevede syna k pravidelnému kontaktu s žalovaným.Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. 8. 2021, č. j. 3 C 38/2021-54, byl zamítnut návrh žalovaného na rozvod manželství, neboť žalovaná s rozvodem nesouhlasila, přičemž žalovaná je opatrovnicí syna , jméno FO, , který vyžaduje neustálý a trvalý dohled a péči své matky. Soud dospěl k závěru, že rozvod by žalované, která se na rozvratu manželství převážně nepodílela, způsobil zvlášť závažnou újmu – žalovaná by vzhledem k nepřetržité péči o syna nemohla mít zaměstnání na plný úvazek a z něj generovat dostatečný finanční příjem pro zajištění rodiny.Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2022, sp. zn. 19 Co 251/2021, byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. 8. 2021, č. j. 3 C 38/2021-54, kdy odvolací soud rovněž dospěl k závěru, že rozvod by byl pro žalovanou, která se na rozvratu manželství nijak nepodílela (žalovaný si našel novou známost), zvlášť závažnou újmou, a to zejména v majetkové sféře kvůli zdravotnímu stavu jejich syna.Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 31. 1. 2023, č. j. 5 C 350/2022-11, bylo rozvedeno manželství účastníků řízení, jelikož v době vyhlášení rozsudku žalovaný žil s novou přítelkyní, a to po dobu delší než 3 roky. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 3. 2023.Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 20. 11. 2023, č. j. 13 C 264/2021-245, byl schválen smír mezi účastníky řízení, kteří se dohodli, že žalovaný bude na výživu syna přispívat částku 8 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 12. 2023. Dále se žalovaný zavázal uhradit dlužné výživné ve výši 110 000 Kč do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bude vyplacen jeho podíl za prodej rodinného domu č. p. , adresa, .Z předžalobní výzvy ze dne 20. 3. 2023 vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve které považuje za přiměřené výživné částku ve výši 10 000 Kč měsíčně.Z mediační dohody ze dne 8. 8. 2022 vyplývá, že účastníci se mimo jiné dohodli na tom, že žalovaný vyplatí žalobkyni jako nerozvedené manželce paušální částku 180 500 Kč, přičemž k realizaci došlo dne 13. 7. 2022. Vypořádání společného jmění manželů je závislé na výtěžku z prodeje rodinného domu, kdy až poté bude žalovaným na účet žalobkyně uhrazena finanční hotovost ve výši 700 000 Kč.Ze zpráv Terapeutika, klinická psychologie, psychoterapie, vzdělávání , jméno FO, ze dne 3. 2. 2023, 19. 7. 2023 a 23. 8. 2024 vyplývá, že syn účastníků je závislý na péči matky. Syn účastníků , jméno FO, je dlouhodobě nemocný – trpí Aspergerovým syndromem, má poruchy chování a zvládání emocí, rovněž se nedaří řešit jeho obezitu. Doma je částečně závislý na matce, na cestách mimo domov je závislý zcela. Samostatně se nepohybuje, nevyřídí si nic na úřadech, přičemž matka jej doprovází k lékaři a psychologovi.Z lékařských zpráv , právnická osoba, ., ze dne 10. 8. 2023 a 5. 9. 2024 vyplývá, že syn účastníků byl diagnostikován s ADHD, dyspraxií a Aspergerovým syndromem. Od února 2021, kdy žalovaný požádal o rozvod, se jeho stav výrazně zhoršil. Objevily se u něj i myšlenky na sebevraždu, přičemž je frustrován a rozhořčen vůči otci, kterému nastalou situaci klade za vinu. Vzhledem k jeho onemocnění je tak možná pouze péče ze strany matky.Ze sazebníku NAUTIS, , právnická osoba, ., a z ceníku RUKA PRO ŽIVOT o. p. s., Denního stacionáře Praha, soud zjistil cenu jednotlivých položek souvisejících s péčí o děti s autismem.Soud dále k důkazu provedl opatrovnický spis zdejšího soudu sp. zn. 29 P 14/2017. Ze znaleckého posudku ze dne 23. 9. 2017 vyplývá, že posuzovaný syn účastníků trpí Aspergerovým syndromem, jedná se o trvalou poruchu, přičemž léčba může ovlivnit pouze některé z jejích projevů. Posuzovaný není schopen spravovat své jmění, jednat na úřadech a uzavírat smlouvy, hrozila by mu závažná újma. Rovněž není sám schopen sebepéče, jednat v běžných denních záležitostech, ani dlouhodobě pracovat (soustavné pracovní zařazení). Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 11. 2017, č. j. 29 P 14/2017-57, byla , jméno FO, jmenována stálou opatrovnicí jeho matka – žalobkyně , Jméno žalobkyně, .Z pracovní smlouvy , Anonymizováno, ze dne 28. 5. 2014 vyplývá, že žalobkyně s , Anonymizováno, uzavřela pracovní smlouvu, pracovní poměr nastal od 31. 5. 2015. Žalobkyně je u , Anonymizováno, zaměstnaná na pozici uklízečky s krátkou pracovní dobou (15 hodin týdně). Dohodou ze dne 18. 5. 2017 byl pracovní poměr původně sjednaný na dobu určitou změněn na dobu neurčitou.Z potvrzení zaměstnavatele , Anonymizováno, ze dne 5. 9. 2023 vyplývá, že průměrný měsíční příjem žalobkyně za měsíce duben až červenec roku 2023 činil částku ve výši 6 756 Kč a především z dokladu o výši čtvrtletního příjmu Úřadu práce ČR vyplývá, že žalobkyně měla za první tři měsíce roku 2024 aktuální průměrný měsíční příjem ve výši 6 928 Kč.Z rozhodnutí ČR – Ministerstva vnitra ze dne 19. 5. 2023, č. j. , č. účtu, , vyplývá, že žalovaný pobírá výsluhový příspěvek, který od 1. 6. 2023 činí celkem 12 002 Kč měsíčně.Z pracovní smlouvy , adresa, ze dne 29. 2. 2008 vyplývá, že žalovaný uzavřel pracovní vztah na dobu neurčitou na pozici , adresa, se dnem nástupu do práce 1. 3. 2008.Z přehledu příjmů , adresa, ze dne 11. 9. 2023 vyplývá, že za měsíce duben až srpen 2023 činil průměrný měsíční čistý příjem žalovaného částku ve výši 49 419 Kč, z platového výměru žalovaného ze dne 1. 2. 2023 vyplývá, že žalovaný měl od 1. 2. 2023 plat ve výši celkem 29 520 Kč, z platového výměru žalovaného ze dne 1. 9. 2023 vyplývá, že žalovaný měl od 1. 9. 2023 plat ve výši celkem 43 520 Kč a především z přehledu příjmů , adresa, ze dne 3. 10. 2023 vyplývá, že za měsíce březen až srpen 2024 činil aktuální průměrný měsíční čistý příjem žalovaného částku ve výši 57 344 Kč.Z oddacího listu ze dne 27. 6. 2023 vyplývá, že žalovaný se dne 23. 6. 2023 oženil s , adresa, (rozenou , Anonymizováno, ).Z pracovní smlouvy mezi , adresa, (současnou manželkou žalovaného) vyplývá, že manželka žalovaného je od 1. 9. 2020 zaměstnána jako pracovnice sociální péče , právnická osoba, , adresa, .Z platového výměru manželky žalovaného ze dne 29. 12. 2023 vyplývá, že měla od 1. 1. 2024 hrubý plat ve výši celkem 32 630 Kč měsíčně (tedy zhruba 27 700 Kč měsíčně čistého).Z nájemní smlouvy ze dne 30. 8. 2024 vyplývá, že žalovaný si pronajímá byt 4+kk o výměře 79,5 m2 v , adresa, , nájemné činí 21 000 Kč, platba záloh na služby pak 6 000 Kč měsíčně.Ze smlouvy o úvěru Československé obchodní banky, a. s., ze dne 29. 7. 2024 vyplývá, že žalovaný si vzal úvěr ve výši 1 150 000 Kč, přičemž výše měsíční splátky činí 14 730 Kč.Z přehledu hypotéky (č. l. 184) vyplývá, že žalovaný k hypotéce ve výši 2 000 000 Kč hradí splátky ve výši 6 470 Kč (podle vyjádření žalovaného ze dne 7. 10. 2024 však ze svých zdrojů hradí jen polovinu, tedy 3 412 Kč, zbytek hradí žalobkyně).Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné informace podstatné pro rozhodnutí ve věci – jedná se zejména o neaktuální výpisy z účtů či příjmy účastníků v době před rozvodem manželství (č. l. 6 spisu a dále č. l. 75, 76, 90, 91, 106 až 109 opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. 29 P 14/2017).Soud dále zamítl návrhy účastníků na doplnění dokazování svědeckou výpovědí makléřky, znaleckými posudky na hodnotu bytu a zkoumání závislosti syna účastníků na matce pro jejich nadbytečnost, kdy soud je přesvědčen o tom, že předmětné důkazy nemají žádnou relevanci pro stanovení odůvodněných potřeb a majetkových poměrů žalobkyně na straně jedné a schopností, možností a majetkových poměrů žalovaného na straně druhé. Hodnota společného rodinného domu je v současnosti irelevantní, neboť jeho prodej je prozatím v nedohlednu. V případě změny této skutečnosti však soud uvádí, že by případné vyplacení žalobkyně z prostředků prodeje mohlo být v budoucnu důvodem pro podání nového návrhu na úpravu výše výživného, neboť by došlo k zásadní změně poměrů mezi účastníky oproti majetkovým poměrům, ze kterých soud vycházel při vyhlášení rozsudku. Pro úplnost soud uvádí, že podstatné skutečnosti stran závislosti syna účastníků na žalobkyni již byly při jednání dostatečně přesvědčivě prokázány ostatními důkazními prostředky.Pro jejich nadbytečnost a neaktuálnost soud rovněž neprováděl čestné prohlášení (č. l. 48), dohodu o převodu podílu bytu (č. l. 49 až 50 a 52), e-mail realitní kanceláře (č. l. 51), výpis z hypotečního úvěru (č. l. 59 a 53), výpis z účtu žalovaného (č. l. 54 a 60), inzeráty na prodej na prodej bytu (č. l. 55 až 58), odhad tržní hodnoty rodinného domu (č. l. 67 až 73), zůstatky na účtu (č. l. 74 až 75, 83, 84 až 87, 114), dohodu s realitní kanceláří (č. l. 88 až 89) a inzeráty a komunikaci s realitní kanceláří (č. l. 91 až 104, 109 až 110).Na základě shora uvedeného, přičemž soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.Žalobkyně žije se svým synem v , adresa, v rodinném domě, ve kterém bydleli společně s žalovaným před rozvodem jejich manželství. Žalobkyně pracuje jako uklízečka u , Anonymizováno, na poloviční úvazek v , Anonymizováno, , v ostatním čase se plně věnuje synovi, který pobírá invalidní důchod 3. stupně (16 300 Kč), příspěvek na péči (4 900 Kč) a výživné (8 000 Kč). Na splátku hypotečního úvěru žalobkyně hradí 3 400 Kč měsíčně, náklady na bydlení činí 9 000 Kč měsíčně, náklady na životní potřeby rovněž 9 000 Kč měsíčně. Náklady na zvířata hradí žalovaný. Žalobkyně dále hradí 1 200 Kč na dopravu a na auto cca 1 500 Kč až 2 000 Kč měsíčně. Syn se s žalovaným otcem nestýká, z důvodu rozvodu se jejich vztahy výrazně zhoršily. Žalovaný žije se svou manželkou v pronajatém bytě 4+kk, přičemž pracuje na plný úvazek jako , Anonymizováno, . V současnosti rovněž splácí úvěr, který si vzal kvůli refinancování. Jeho výdaje činí cca 15 000 Kč až 20 000 Kč měsíčně včetně běžných potřeb, dojíždění dcery a nákladů na osobní motorové vozidlo. Pro dceru své manželky hradí školné, které činí 11 000 Kč za půl roku, tj. 1 666 Kč měsíčně. Žalovaný dále hradí polovinu splátek hypotečního úvěru.Na straně žalobkyně a její domácnosti tedy soud zjistil následující majetkové příjmy: 6 928 Kč plat, 8 000 Kč výživné na syna, 16 300 Kč invalidní důchod syna, 4 900 Kč příspěvek na péči pro syna. Dohromady činí příjmy domácnosti žalobkyně částku 36 128 Kč měsíčně. Výdaje jsou následující: 3 412 Kč hypotéka, 9 000 Kč náklady na bydlení, 9 000 Kč náklady na běžné životní potřeby, 3 000 Kč cestovní náklady. Dohromady činí výdaje 24 412 Kč měsíčně, měsíční zůstatek žalobkyně proto činí 11 716 Kč.Na straně žalovaného a jeho domácnosti soud zjistil následující majetkové příjmy: 57 344 Kč plat, 12 002 Kč výsluhový příspěvek, 27 700 Kč mzda manželky žalovaného. Celkově činí příjmy žalovaného 97 046 Kč. Výdaje domácnosti žalovaného byly zjištěny tyto: 3 412 Kč hypotéka, 27 000 Kč nájem bytu, 14 730 Kč splátka úvěru, 8 000 Kč výživné pro syna, 19 166 Kč ostatní výdaje pro běžnou spotřebu. Celkově výdaje činí 72 308 Kč měsíčně, měsíční zůstatek žalovaného tudíž činí 24 738 Kč.Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po právní stránce.Podle § 760 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.Podle § 760 odst. 2 o. z. při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod.Podle § 762 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.Soud dospěl k závěru, že základ nároku na výživné rozvedené manželky je v tomto konkrétním případě zcela dán, a to jednak na výživné v přiměřeném rozsahu ve smyslu § 760 odst. 1 o. z., tak i na tzv. sankční výživné ve smyslu § 760 odst. 2 o. z., kdy v tomto případě náleží žalobkyni výživné v rozsahu zásadně stejné životní úrovně, jakou má žalovaný, avšak nejdéle po dobu 3 let od právní moci rozsudku o rozvodu (tedy maximálně ke dni 2. 3. 2026), přičemž žalobkyně požadovala sankční výživné přiznat od data podání žaloby k soudu. Žalobkyně totiž s rozvodem nesouhlasila, rozvrat manželství nezpůsobila a byla jí tímto rozvodem způsobena újma, neboť přišla o pomoc při péči o syna postiženého mimo jiné Aspergerovým syndromem (což je stěžejním důvodem neschopnosti žalobkyně se sama živit, resp. dosahovat adekvátní úrovně příjmů), a dále zejména o nezbytné finanční prostředky pro zabezpečení základních životních potřeb. Za trvání manželství to byla přitom právě žalobkyně, kdo se převážně podílel na rodinné domácnosti, zatímco finanční stránka chodu domácnosti byla převážně na žalovaném. Žalobkyně nadto své majetkové poměry nemá možnost jakýmkoliv způsobem zlepšit, když s ohledem na neustálou každodenní péči o svého syna nemůže být plnohodnotně zaměstnána a z trhu práce je tedy v podstatě vyloučena. Majetkové poměry žalobkyně nedostačují pro plnění dlouhodobých potřeb jak jí samotné, zejména však jejího syna, který je v podstatě nezaměstnatelný a nesamostatný, odkázaný na její péči.Co se výše nároku na výživné týče, soud vycházel z výše uvedených odůvodněných potřeb a majetkových poměrů žalobkyně na straně jedné, zejména však ze schopností (vzdělání, praxe), možností (trh práce v lokalitě, ve kterých žalovaný bydlí) a majetkových poměrů žalovaného na straně druhé, kdy vycházel z rozdílu mezi měsíčním zůstatkem žalovaného a měsíčním zůstatkem žalobkyně. Předmětné částky příjmů a především výdajů pak soud zjistil toliko přibližně, a to výslechem účastníků. Soud při výslechu účastníků nezaznamenal sklon k uvádění nepravdivých informací a o věrohodnosti jejich výdajů tedy nemá důvod pochybovat. Uvedený rozdíl měsíčních zůstatků po odečtení prokázaných výdajů činí u žalovaného 24 738 Kč, u žalobkyně pak 11 716 Kč. Pro zásadně shodnou životní úroveň (§ 762 odst. 1 o. z.) tedy soud zjištěný rozdíl ve výši 13 022 Kč vydělil dvěma – výsledné výživné pro manželku, které je nezbytné pro dosažení (v zásadě) shodné životní úrovně obou účastníků je tedy po zaokrouhlení 6 500 Kč měsíčně. Soud tedy žalobkyni přiznal od 24. 4. 2023 do 2. 3. 2026 tzv. sankční výživné ve výši 6 500 Kč měsíčně a oproti původnímu návrhu žalované, která žádala výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně, zamítl část nároku ve výši 3 500 Kč měsíčně.Dále se soud zabýval „běžným“ výživným rozvedené manželky, jehož výše by měla být toliko v „přiměřeném rozsahu“. Soud se domnívá, že vzhledem k již výše uvedenému, je adekvátní vyživovací povinností v přiměřeném rozsahu částka 3 000 Kč – jedná se o méně než polovinu výživného, které bylo vypočteno pro zajištění „zásadně shodné životní úrovně“ účastníků řízení, a jde prakticky jen cca 100 Kč denně. S ohledem na majetkové poměry žalovaného, který je sám zatížen spoustou závazků a jen těžko by si mohl s ohledem na dlouhou praxi u městské policie najít lépe placenou práci, je soud názoru, že více již po žalovaném spravedlivě požadovat nelze. Soud přihlédl zejména k majetkovým potřebám syna účastníků, jehož stav je již dlouhodobě neměnný a nelze v blízké době předpokládat jeho významné uzdravení do takové podoby, aby si žalobkyně mohla najít práci na plný úvazek. Soud tedy od 3. 3. 2026 žalobkyni přiznal výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně a vzhledem k výše uvedenému zamítl část nároku ve výši 3 000 Kč měsíčně, jelikož žalobkyně požadovala částku 6 000 Kč měsíčně.Soud současně rozhodl i o dlužném výživném, které za dobu od 24. 4. 2023 (podání žaloby) do 10. 12. 2024, kdy byl vyhlášen rozsudek, činí celkem 49 114 Kč. S přihlédnutím k finančním možnostem žalovaného mu soud uložil povinnost dlužné výživné hradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 500 Kč tak, aby pro něj nebyla úhrada celého dlužného výživného v jediné, či jen v několika málo platbách fakticky likvidační (půjde tedy o 14 plateb po 3 500 Kč a poslední platba bude činit 114 Kč).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal částečně úspěšné žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení – celkový úspěch žalobkyně ve věci činí 30 %, kdy soud od úspěchu žalobkyně odečetl její neúspěch (65 % – 35 %). Náklady žalobkyně jsou tvořeny náklady zastoupení za 12 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, písemná podání ve věci samé ze dne 19. 5. 2023, 13. 9. 2023, 1. 8. 2024 a 16. 9. 2024, účast na jednáních dne 15. 8. 2023 [2 úkony právní služby – jednání trvalo od 12:35 do 15:00 s 10 minutovou přestávkou], 20. 9. 2024, 8. 11. 2024 a 10. 12. 2024) po 9 460 Kč podle § 7 bodu 6, § 8 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a paušální náhradou výdajů v celkové výši 3 600 Kč, stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby. Při stanovení tarifní hodnoty pro výpočet sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby soud vycházel v souladu s § 8 odst. 2 advokátního tarifu z pětinásobku ročního plnění, přičemž s ohledem na to, že bylo přiznáno jednak sankční výživné ve výši 6 500 Kč měsíčně a jednak běžné výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, vyšel z jejich průměru 4 750 Kč měsíčně, takže pětinásobek ročního plnění činí 285 000 Kč. Celkem by tak šlo o 117 120 Kč, avšak vzhledem k poměrnému úspěchu žalobkyně ve věci ve výši 30 % soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku ve výši 35 136 Kč.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší či plnění ve splátkách. Splatnost náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud určil podle § 149 odst. 1 o. s. ř.