37 C 125/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu nedoplatku kupní ceny za bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] postaveném na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela coby prodávající (společně s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli spoluvlastníci domu [adresa], a tedy další prodávající) s žalovaným coby kupujícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej bytové jednotky [číslo]. Kupní cena činila [částka] a měla být uhrazena prodávajícím dle poměru jejich spoluvlastnických podílů. Žalobkyně vlastnila podíl o velikosti 5/8, [jméno] [příjmení] 2/8 a [jméno] [příjmení] 1/8. Žalobkyně tak měla obdržet [částka], žalovaný jí však zaplatil jen [částka]. Žádný dodatek ke kupní smlouvě žalobkyně nepodepsala. Žalobkyně v průběhu tohoto řízení spolu s [jméno] a [jméno] [příjmení] odstoupila od předmětné kupní smlouvy a podala proti žalovanému žalobu na určení, že jsou vlastníky předmětné bytové jednotky.

2. Žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok. Potvrdil, že kupní smlouvu s žalobkyní, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřel. Ke smlouvě však byly sjednány další dva dodatky, a to dne [datum] a dne [datum], které změnily výši ceny i způsob její úhrady. [ulice] cena činila [částka], kterou žalovaný bezezbytku uhradil na účet č. [bankovní účet] dle podmínek ve smlouvě ve znění jejích dodatků (účet patřil stavební společnosti 2 [právnická osoba], která prováděla rekonstrukci domu žalovaných /dále také jen„ stavební společnost“ /). Dopisem ze dne [datum] mu ostatní prodávající ([příjmení]) potvrdili, že cenu uhradil. Pokud by cenu nezaplatil, prodávající by mu jistě byt nepředali. Prodej bytu zprostředkovala Ing. [jméno] [příjmení]. Podpis dodatků přitom proběhl stejným způsobem jako podpis samotné smlouvy.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej bytu [číslo] (1 + kk) v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec] u [obec], soud zjistil, že ji žalobkyně coby prodávající (s podílem 5/8) podepsala dne [datum] v [obec], další prodávající – [jméno] [příjmení] (s podílem 1/8) a [jméno] [příjmení] (s podílem 2/8) ji podepsali o dva dny dříve, tj. dne [datum] v [obec]. Žalovaný coby kupující ji podepsal dne [datum] v [obec]. Z datace smlouvy je tedy patrné, že se prodávající s kupujícím při podpisu nesetkali, jak uvedl žalovaný, jemuž smlouvu předala Ing. [příjmení] již s podpisy prodávajících. Kupní cena bytu činila [částka], přičemž dle čl. III odst. 1.3 žalovaný uhradil [částka] dne [datum] jako zálohu. Dle čl. III odst. 1.3 měl žalovaný uhradit [částka] jako zálohu na rekonstrukční práce na bytu na účet č. [bankovní účet]. Tento účet dle nesporných tvrzení účastníků patří společnosti 2 [právnická osoba], která prováděla rekonstrukci domu [adresa] ve spoluvlastnictví žalobkyně, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dalších [částka] měl dle kupní smlouvy uhradit rovněž jako zálohu na rekonstrukci. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný těchto 2 x [částka] na účet stavební společnosti uhradil. [příjmení] ceny ve výši [částka] měl dle smlouvy uhradit na účet Schovatele. Z úschovy pak měly být peníze vyplaceny postupně prodávajícím dle poměru jejich spoluvlastnických podílů v návaznosti na podání návrhu na vklad vlastnického práva na katastrální úřad, zápis vlastnického práva a kolaudaci bytu. Žalobkyni měla být dle kupní smlouvy vyplacena částka [částka] (v čl. III. odst. 1.3 písm. C bylo chybně uvedeno, že žalobkyně měla obdržet dalších [částka], jedná se však o zjevnou nesprávnost způsobenou zřejmě nedůsledným přepisováním jiné smlouvy). Dle vyjádření účastníků úschovní smlouva uzavřena nebyla.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný uhradil dne [datum] žalobkyni na její bankovní účet [částka], [jméno] [příjmení] [částka] a [jméno] [příjmení] [částka].

6. Z dodatku [číslo] datovaného dne [datum] k předmětné kupní smlouvě soud zjistil, že formát dodatku je shodný s formátem kupní smlouvy. Dodatkem byla potvrzena úhrada zálohy [částka], dále záloh ve výši 2 x [částka] na účet stavební společnosti 2 [právnická osoba] a částky [částka] na účty prodávajících. Dodatek změnil způsob úhrady doplatku kupní ceny ve výši [částka] tak, že částka [částka] měla být uhrazena na účet stavební společnosti a částka [částka] po kolaudaci bytu poměrně prodávajícím.

7. Z dodatku [číslo] datovaného dne [datum] k předmětné kupní smlouvě soud zjistil, že i formát tohoto dodatku je shodný s formátem kupní smlouvy. Byla jím snížena kupní cena na částku [částka] a potvrzeno, že žalovaný převedl na účet společnosti 2 [právnická osoba] [částka] jako zálohu na rekonstrukci. Doplatek ceny ve výši [částka] měl žalovaný uhradit ve dvou platbách, a to [částka] do 2 dnů od podpisu dodatku na účet společnosti 2 [právnická osoba] a [částka] do 2 dnů od kolaudace bytu také na účet společnosti 2 [právnická osoba]

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný uhradil na účet stavební společnosti 2 [právnická osoba] dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a téhož dne ještě dalších [částka]. Žalovaný tedy uhradil celou kupní cenu ve výši a způsobem dle kupní smlouvy ve znění dodatků [číslo] [číslo].

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že kolaudace domu proběhla dne [datum].

10. Z kupních smluv uzavřených žalobkyní a [anonymizováno], jejichž předmětem byly prodeje dalších bytů v jejich domě [adresa] v [obec] u [obec] (např. s paní [příjmení], [příjmení], panem [příjmení], manželi [příjmení], atd.), soud zjistil, že všechny kupní smlouvy měly stejný formát a vždy část ceny měla být hrazena na účet společnosti 2 [právnická osoba]

11. Soud nechal zpracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví na pravost podpisů žalobkyně na dodatcích [číslo] [číslo] k předmětné kupní smlouvě uzavřené s žalovaným. Znalkyně dospěla k závěru, že v rovině nízké pravděpodobnosti se nejedná o pravé podpisy žalobkyně. Nízká pravděpodobnost však znamená, že závěr není jednoznačný. Znalkyně dále uvedla, že sporné podpisy na dodatcích jsou opticky podobné podpisům žalobkyně předloženým k porovnání, třetí osoba tedy na první pohled nerozezná, že se jedná o falzum.

12. Prodej bytů zprostředkovávala Ing. [jméno] [příjmení], která zároveň řešila i rekonstrukci domu žalobkyně a Jungových a jeho rozdělení na 12 nově budovaných bytů. Tato skutečnost vyplynula z plných mocí ze dnů [datum] a [datum], kterou žalobkyně a [příjmení] zmocnili Ing. [příjmení] k jednání se stavebním úřadem, dále z e-mailu ze dne [datum], jímž Ing. [příjmení] zaslala žalobkyni a Jungovým návrh inzerátu na prodej bytů v jejich domě a především z výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení]. [příjmení] potvrdili, že s kupujícími nejednali, vše řešila Ing. [příjmení].

13. Ing. [příjmení] dále při své výpovědi popsala, jak probíhalo podepisování smluv. Prodávající se občas scházeli na poště, kde si nechávali ověřit podpisy, ale vzhledem k tomu, že bydleli jinde, tak většinou dokumenty podepisovali každý zvlášť a doručovali si je mezi sebou. Někdy je [jméno] [příjmení] předával ostatním, někdy si je přebírali u ní v kanceláři, někdy na okně v kanceláři. Smlouvy připravovala ona, byly to standardizované vzory. Ing. [příjmení] dále uvedla, že rekonstrukce domu se prodlužovala a prodražovala, prohlášení vlastníků se podařilo zapsat až napotřetí. Žalovaný byl ochoten uvolnit své peníze, aby se mohlo v rekonstrukci pokračovat, přestože jeho kupní smlouvu katastrální úřad nejprve zamítl. Rekonstrukce byla velmi hektická, objevoval se jeden problém za druhým. Spoluvlastníci neměli peníze na výstavbu, vznikaly vícenáklady, např. byla potřeba oprava střechy, s níž se původně nepočítalo (což potvrdili při svých výpovědích i [příjmení]). Následně část kupujících odstupovala od smluv, podepisovala se spousta listin. Léto 2018 bylo nejkritičtějším obdobím stavby. Dodatky kupní smlouvy připravovala ona, schvalovali je spoluvlastníci. Podepisovaly se popsaným způsobem, kdy si účastníci listinu předávali k podpisu„ kolečkem“. Žalovanému byla poskytnuta sleva za to, že byl vstřícný a poskytl své peníze na rekonstrukci. Byt mu byl následně předán, stejně jako ostatním kupujícím. 14. [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalovaného viděl poprvé až v jednací síni v rámci tohoto sporu. Vše od komunikace s úřady přes hledání zájemců o byty až po jejich předání zajišťovala Ing. [příjmení] na základě jejich zmocnění, měla jejich důvěru. Potvrdil, že podepisování dokumentů probíhalo tak, že se buď všichni spoluvlastníci sešli u Ing. [příjmení], nebo se u ní scházeli postupně, když jim to časově nevyhovovalo, anebo si listiny předávali k podpisu. Kupní smlouvy vytvářela Ing. [příjmení]. Výslovně popřel, že ke kupním smlouvám uzavíral dodatky. Dále uvedl, že žalovaný mu uhradil jen [částka] a dodnes mu dluží [částka]. Zjistil to až v roce 2020, což vysvětlil tak, že v tom měl nepořádek. Kupující bydlí v bytech již 2 roky, ve většině případů byty předávala Ing. [příjmení].

15. Části výpovědi, v níž [jméno] [příjmení] tvrdil, že žádné dodatky ke kupní smlouvě nepodepsal, soud neuvěřil a toto tvrzení považuje jen za účelové. V dopise ze dne [datum] adresovaném zástupci žalobkyně totiž uvedl opak, navíc v něm potvrdil, že i doplatky cen, které žalobkyně nárokovala po kupujících u soudu, kupující uhradili. Dále i při svém výslechu dne [datum] ve sporu žalobkyně proti paní [příjmení], která koupila jiný byt v domě žalobkyně a [anonymizováno], vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], [jméno] [příjmení] v pozici svědka vypověděl, že dodatek [číslo] ke kupní smlouvě paní [příjmení] zná a výslovně potvrdil, že je na něm jeho podpis i podpis jeho matky, [jméno] [příjmení]. Vysvětlil, že smyslem dodatku bylo pokračovat ve výstavbě, jelikož sami ze svých prostředků nebyli schopni rekonstrukci hradit, tudíž se na ní měli finančně podílet kupující. Potvrdil, že takové dodatky se podepisovaly i ohledně jiných bytů v předmětném domě, z čehož dovozoval, že o jejich existenci měla vědět i žalobkyně. Pro tyto naprosto zjevné rozpory soud jeho tvrzení, že žádné dodatky ke kupní smlouvě uzavřeny nebyly (a že tedy nedošlo ke změně způsobu úhrady kupní ceny), neuvěřil. S ohledem na další vývoj postoje [anonymizováno] k celé záležitosti a odstoupení od kupní smlouvy pro nezaplacení ceny a zahájení řízení o určení vlastnického práva se tato změna tvrzení jeví jako účelová. 16. [jméno] [příjmení] vypověděla, že se s žalovaným poprvé viděla až u soudu ve sporu žalobkyně proti paní [příjmení], předtím se neviděli. Potvrdila, že vše ohledně prodeje bytů měla na starost Ing. [jméno] [příjmení]. Sjednávala smlouvy, dávala jim je k podpisu, většinou chodili k ní do kanceláře, někdy společně, někdy postupně, anebo si je předávali mezi sebou. Smlouvy podepisovali ve většině případů první, až po nich je podepisovali kupující. Podepisované listiny před podpisem nestudovala, ani její syn [jméno] [příjmení] je nestudoval. Podepisovali i návrhy na vklad vlastnického práva, na katastr je nosila Ing. [příjmení]. Před podáním návrhu na katastr si nehlídala úhradu kupní ceny, nenapadlo ji, že když někdo podepíše smlouvu, nedodrží ji. Rekonstrukce se prodražovala, v projektu se nepočítalo se střechou, následně se ukázalo, že je třeba její oprava, vznikaly tedy vícenáklady. Uvedla, že žalovaný jí uhradil jen [částka] a dluží jí [částka], což zjistila až na konci roku 2020, tedy téměř 2 roky po předání bytů kupujícím. Smlouvy nestudovala, nevěděla, v jaké lhůtě jí měly přijít peníze. Vysvětlovala, že čísla pro ni nejsou. K dotazu na své vzdělání uvedla, že má vystudovanou střední ekonomickou školu a že se v současné době živí jako realitní makléřka. K podpisu na sporných dodatcích kupní smlouvy uvedla, že podpisy vypadají jako její.

17. Z protokolu o jednání ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] v pozici svědkyně vypovídala odlišně oproti své výpovědi v tomto řízení. Vypověděla, že je přesvědčena, že jí bylo zaplaceno to, co zaplaceno být mělo. K předložené kupní smlouvě a dodatkům uvedla, že se domnívá, že jsou to její podpisy. Dále uvedla, že se domnívá, že existence dodatků musela být žalobkyni známa, protože se v průběhu rekonstrukce jejich domu navyšovaly náklady (např. se musela předělat střecha, s čímž se na začátku rekonstrukce nepočítalo). Rovněž potvrdila, že v jednání s kupujícími je zastupovala Ing. [příjmení] a podrobně popsala způsob podpisu listin.

18. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Další navržené důkazy soud již jako nadbytečné neprováděl, jelikož pro rozhodnutí věci byl dostatečně zjištěn skutkový stav na základě provedeného dokazování.

19. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

20. Žalobkyně spolu s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vlastnili dům [adresa] v ulici [ulice] v [obec] u [obec]. Dům se rozhodli zrekonstruovat a vytvořit v něm 12 bytových jednotek, které postupně prodávali. Ohledně rekonstrukce a prodeje bytů je zastupovala Ing. [jméno] [příjmení], která jednala mj. i s žalovaným. Spoluvlastníci se s kupujícími (tj. ani s žalovaným) nesetkávali, potkali se poprvé až v jednací síni po dlouhé době od předání bytu. Kupní smlouvy spoluvlastníci podepisovali první, jak potvrdila [jméno] [příjmení]. Část kupní ceny měla být již dle kupní smlouvy hrazena na účet stavební společnosti 2 [právnická osoba], která prováděla rekonstrukci domu, a to jako záloha na rekonstrukci. Rekonstrukce se komplikovala a prodražovala. Žalovaný podepsal dva dodatky kupní smlouvy, dle kterých měl celou kupní cenu za byt ve výši [částka] (vyjma dopředu složené zálohy [částka]) uhradit na bankovní účet stavební společnosti, což učinil. Dodatky mu byly předloženy k podpisu stejným způsobem jako kupní smlouva, tedy Ing. [jméno] [příjmení]. Podpisy žalobkyně byly velmi podobné jejím pravým podpisům. [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že i její podpisy na dodatcích vypadají jako její pravé podpisy. Žalovaný tedy nemohl mít žádné pochyby o tom, že dodatky nevyjadřují pravou vůli žalobkyně.

21. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

22. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

23. Podle § 444 odst. 1 o. z. kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uhradil kupní cenu za byt dle kupní smlouvy ve znění změněném jejími dvěma dodatky. Žalobkyně přitom tvrdila, že dodatky nepodepsala, a proto jsou neplatné, žalovaný tak měl cenu uhradit způsobem sjednaným v kupní smlouvě. Soud však dospěl k závěru, že žalovaný svůj závazek řádně splnil, když cenu uhradil způsobem stanoveným ve sporných dodatcích smlouvy, a to z následujících důvodů.

25. Předně prodej bytu kompletně zajišťovala Ing. [příjmení], a to včetně jednání se zájemci o byty, tedy i s žalovaným. Žalobkyně ani další prodávající se s žalovaným nesetkali, k jejich setkání došlo až v rámci soudního řízení. Veškerá jednání od nabídky prodeje, přes prohlídky se zájemci, vytvoření smluvní dokumentace, zajištění jejího podepsání, podání návrhu na vklad, až po předání bytu vyřizovala Ing. [příjmení], zajišťovala i rekonstrukci domu a jednala se stavební společností. Kupní smlouvu, jejíž uzavření bylo mezi účastníky nesporné, předložila žalovanému právě Ing. [příjmení], přičemž smlouva v té době již byla podepsaná prodávajícími. Současně žalovaný věděl, že dům se rekonstruuje a byty se teprve budují. Již v kupní smlouvě byla úhrada části ceny sjednaná na účet stavební společnosti. Následně nastaly komplikace s rekonstrukcí, nezapsání prohlášení vlastníka a zamítnutí kupní smlouvy žalovaného katastrálním úřadem. Rekonstrukce se prodlužovala a prodražovala, jak vypověděli [příjmení] i Ing. Zápotocká. O těchto problémech žalovaný věděl. Neodstoupil od smlouvy, nýbrž souhlasil s dodatkem smlouvy, že uhradí další část ceny na účet stavební společnosti, aby rekonstrukce mohla pokračovat. Dodatek mu byl předložen Ing. [příjmení] k podpisu shodným způsobem jako kupní smlouva, a to v situaci, kdy se stavba komplikovala. Následně mu byl předložen totožným způsobem i druhý dodatek, který změnil způsob úhrady zbytku ceny, a to opět na účet stavební společnosti. Změna příjemce peněz byla naprosto v souladu s tím, jak stavba probíhala. Dodatky přitom měly stejný formát jako samotná kupní smlouva. Podpisy žalobkyně na dodatcích navíc byly graficky velmi podobné jejím pravým podpisům, což potvrdila znalkyně. Rovněž i [jméno] [příjmení] při předložení dodatků uvedla, že podpisy vypadají jako její vlastní. Nic tedy nenaznačovalo tomu, že dodatky jsou podvrh. Žalovaný dle nich jednal a cenu uhradil na účet stavební společnosti. Jednal tak poctivě a nemohl vynaložit více opatrnosti. Uvedené okolnosti sjednání dodatků vylučují jeho jakoukoli pochybnost, že v dodatcích nebyla vyjádřena skutečná vůle žalobkyně. [příjmení] i žalobkyně úplně rezignovali na své povinnosti a svou odpovědnost plynoucí z jejich vlastnictví a celou záležitost rekonstrukce svého domu i prodej nově budovaných bytů v podstatě přenesli na Ing. [příjmení], za což nelze„ trestat“ žalovaného, který jednal poctivě a vstřícně. Bez významu není ani skutečnost, že byt byl žalovanému předán a vlastnické právo na něj bylo převedeno, což by se při vynaložení rozumné míry opatrnosti ze strany prodávajících jistě nestalo.

26. Všechny uvedené skutečnosti svědčí o tom, že žalovaný jednal v dobré víře a poctivě. Svůj závazek tedy řádně splnil. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalovaného se skládají z nákladů za právní zastoupení. Zástupci žalovaného náleží odměna za 14,5 úkonů právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, odpor, vyjádření ze dne [datum], dne [datum] a dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, dne [datum], které přesáhlo 4 hodiny, dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny, dne [datum] a dne [datum], při němž bylo jen vyhlášeno rozhodnutí dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6, § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”)) včetně 11 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT (jelikož za účast při jednání náleží jedna paušální náhrada bez ohledu na délku jednání) a náhrady za 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů ([částka]). Žalovanému tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši [částka] (14,5 x 11 400 (odměna) + 11 x 300 (režijní paušál) + 35 406 (DPH)). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

28. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobkyni povinnost nahradit státu náklady ve výši [částka], které představují znalečné vyplacené znalkyni [celé jméno znalkyně].