37 C 157/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno advokátkou Mgr. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , a to pozemku parc. č. 421/2, pozemku parc. č. 423/1 a pozemku parc. č. , hodnota, , se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , a to pozemek parc. č. 421/1, jehož součástí je stavba č.p. 116, a pozemek parc. č. , hodnota, nejsou zatíženy věcným břemenem požívání ve prospěch žalovaného, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení v plném rozsahu ve výši , částka, k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, , a to pozemku parc. č. 421/2, pozemku parc. č. 423/1, pozemku parc. č. , hodnota, a dále určení, že nemovitosti zaspané na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, , a to pozemek parc. č. 421/1, jehož součástí je stavba č.p. 116 a pozemek parc. č. , hodnota, nejsou zatíženy věcným břemenem požívání ve prospěch žalovaného. Uvedla, že na základě smlouvy ze dne , datum, dostala darem od svého otce pozemek parc. č. 421/1 o výměře 396 m2, jehož součástí je stavba č.p. 116, rodinný dům, pozemek parc. č. 421/2 o výměře 341 m2, pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 97 m2, pozemek parc. č. 423/1 o výměře 566 m2 a pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 182 m2, vše v k.ú. a obci , adresa, , čímž se stala výlučným vlastníkem těchto nemovitých věcí (dále také jen jako „předmětné pozemky“ nebo „nemovité věci“). Dne , datum, následně darovala žalovanému, svému manželovi, na předmětných pozemcích spoluvlastnický podíl ve výši ½. Dne , datum, spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným pozemkům a o zřízení služebnosti požívacích práv. Touto dohodou si účastníci předmětné pozemky fakticky rozdělili tak, aby každý z nich měl konkrétní pozemky a současně si k nim vzájemně zřídili věcné břemeno. Žalovaný se tak stal výlučným vlastníkem pozemků parc. č. 421/2, parc. č. 423/1 a parc. č. , hodnota, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, a žalobkyně se stala výlučným vlastníkem pozemků parc. č. 421/1, jehož součástí je rodinný dům č.p. 116 a pozemku parc. č. , hodnota, , které byly na základě dohody zatíženy věcným břemenem požívání ve prospěch žalovaného. Po uzavření darovací smlouvy se žalovaný k žalobkyni nechoval a nadále nechová s náležitou úctou, respektem a vděkem. V posledních měsících se pak nemorální chování žalovaného k žalobkyni vystupňovalo do té míry, že se žalobkyně rozhodla využít svého práva dar odvolat. Žalovaný mj. od , datum, brání žalobkyni ve styku s jejich společnými dětmi, ačkoliv pro to již delší dobu není žádný objektivní důvod, děti proti žalobkyni navádí, čímž narušuje dobrý vztah, který s nimi měla. Rovněž má žalovaný pod kontrolou nakládání s prostředky žalobkyně, opakovaně se dopouští slovních útoků na osobu žalobkyně, dne , datum, došlo i k fyzickému napadení. Svým jednáním a celkovým chováním žalovaný žalobkyni ublížil, žalobkyně mu toto jednání neprominula. Dne , datum, proto odeslala žalovanému odvolání daru pro nevděk a od darovací smlouvy odstoupila. Současně požádala o vrácení daru formou podpisu souhlasného prohlášení o odstoupení od darovací smlouvy. Dne , datum, žalovaný zásilku převzal, na přiložené prohlášení napsal, že nesouhlasí, podepsal se a takto jej předal žalobkyni. Na požadovaném určení má žalobkyně naléhavý právní zájem, neboť není jako vlastník bez omezení svého vlastnického práva zapsána v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že samotná konstrukce žaloby je nesprávná, neboť nabyl předmětný podíl na nemovitých věcech citovaných v žalobě dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a o zřízení služebnosti požívacích práv ze dne , datum, vloženou do katastru nemovitostí pod č.j. V-9901/2019-210 a nikoliv darovací smlouvou ze dne , datum, . Z tohoto důvodu pak ani případný vyhovující rozsudek nebude mít za následek změnu vlastnického práva na straně žalovaného, a tudíž na straně žalobkyně není dán právní zájem na podání určovací žaloby. Z hlediska procesního práva tedy není možné žalobě od počátku vyhovět. Předmětnou dohodu žalobkyně uzavřela zcela svobodně bez jakékoliv tísně, a to po předchozím seznámení se s jejím obsahem a vysvětlením ze strany advokátů , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . V této souvislosti pak žalovaný poukázal na účelovost tvrzení žalobkyně. Pokud se týká důvodů odvolání daru pro nevděk, uvedl, že se v minulosti i v současné době snažil starat o své děti, i když jej jeho pracovní povinnosti, popř. rekonstrukce domu v Černošicích značně zaneprazdňovaly. Postupem času začalo mezi žalobkyní a žalovaným docházet k zásadním neshodám, žalobkyně začala být od roku 2018 k žalovanému verbálně i fyzicky agresivní. Dne , datum, jej žalobkyně fyzicky napadla a žalovaný byl vzhledem k opilosti žalobkyně nucen přivolat policii, přičemž celá záležitost byla projednávána odborem přestupků , právnická osoba, , adresa, . Následně dne , datum, žalobkyně bez souhlasu žalovaného odletěla s dětmi do Egypta. Po návratu mu pak děti sdělily, že je žalobkyně nechávala každý večer ihned po večeři samotné v hotelovém pokoji s tím, že se odcházela bavit do místních barů a vracela se pozdě v noci opilá. Jednání žalobkyně, která denně konzumovala alkohol, a tudíž nebyla schopna se řádně o děti postarat, vyvrcholilo dne , datum, , kdy žalobkyně v důsledku opilosti spadla ze schodů a nebyla schopna se o sebe, ani o děti postarat. Z předkládané lékařské zprávy vyplývá, že žalobkyně měla v dechu 2,26 promile alkoholu. Dne , právnická osoba, . 2021 byla žalobkyně propuštěna z , podezřelý výraz, , dne , datum, však u ní žalovaný opět zaznamenal opilost. Žalovaný se proto z důvodu obavy o zdraví dětí rozhodl změnit jejich tehdejší bydliště a pečovat o ně ve , adresa, v jižních Čechách. Žalobkyně o děti neprojevovala zájem, pouze sporadicky s nimi komunikovala formou SMS. Dne , datum, obdržel žalovaný telefonát lékaře Fakultní , podezřelý výraz, v Motole, který mu sdělil, že dne , datum, byla žalobkyně opětovně , podezřelý výraz, z důvodu těžké opilosti. Žalobkyně měla být následně týden , podezřelý výraz, v , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , adresa, , léčbu však odmítla. Dne , datum, vydal Okresní soud , adresa, -západ předběžné opatření, kterým bylo žalovanému uloženo navrátit nezletilé děti do původního bydliště v Černošicích. Žalobkyně však výměnou zámků zabránila tomu, aby se děti mohly vrátit do původní bytové jednotky. Již při samotném návratu byl žalovaný žalobkyní fyzicky napaden, z důvodu její předpokládané agresivity pak žalovaný využil nabídky přítomnosti své matky , jméno FO, . Alkoholismus žalobkyně nebyl zapříčiněn neshodami v manželství, problémy s alkoholem měla žalobkyně již více než 2 roky. Dne , datum, pak žalobkyně, ačkoliv byla poučena, že s dětmi má probíhat pouze telefonický styk, vyvolala osobní konflikt před bytovou jednotkou, kde v tehdejší době žalovaný s dětmi bydlel, a před dětmi napadla žalovaného i jeho matku, aby následně zinscenovala opačný pokus o fyzický útok na její osobu ze strany žalovaného. Vyvrcholením snahy žalobkyně o znemožnění řádné péče žalovaného o nezletilé děti pak bylo vypnutí topení mj. pro bytovou jednotku, kde žalovaný s dětmi bydlel, v důsledku čehož děti , podezřelý výraz, . Žalovaný se tedy žádného jednání, které by mělo nebo mohlo mít za následek důvodné odvolání daru pro nevděk, nedopustil. Rovněž odmítl tvrzení žalobkyně, že by měl nakládat s jejími prostředky. Ačkoliv má žalovaný zřízeno požívací právo k nemovitým věcem ve vlastnictví žalobkyně, neboť do nich bylo masivně investováno z prostředků žalovaného nebo ze společného jmění manželů, nájemné inkasované z nájemních bytů žalovaný předával otci žalobkyně. V průběhu roku 2021 navíc žalobkyně nátlakovým přístupem vymohla ukončení všech nájemních vztahů založených žalovaným a je to pouze žalobkyně, kdo pobírá požitky z předmětných nemovitých věcí., právnická osoba, průběhu řízení pak žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že společné děti jsou od , datum, v její faktické péči, k níž nemá žalovaný jako otec žádné zásadní výhrady. K jeho chování dále uvedla, že žalovaný je vyšetřován pro podezření ze spáchání , podezřelý výraz, činu podle § 230 odst. 1, odst. 2 písm. a) , podezřelý výraz, zákoníku, kterého se měl dopustit dne , datum, , dále v souvislosti s prodejem jejich osobního automobilu a dále, že dne , datum, došlo z jeho strany k dalšímu fyzickému napadení. Žalovaný ani po odvolání daru své chování vůči žalobkyni nikterak nezměnil, naopak usiluje o to, jí co nejvíce znepříjemnit život. Žalovaný, který sám zajišťoval přestavbu předmětného domu, nyní podává podněty na různé správní úřady, v nichž upozorňuje na nedostatky způsobené právě jeho činností, o které žalobkyně neměla žádné informace, ani možnost ji jakkoliv ovlivnit. Žalovaný rovněž poslal podněty na finanční a živnostenský úřad ohledně podnikání žalobkyně, ačkoliv ta si živnostenské oprávnění zařídila právě na jeho pokyn poté, co mu byl uložen trest zákazu činnosti a veškeré své podnikání následně realizoval jejím prostřednictvím. Žalobkyně dále namítla, že darovací smlouva ze dne , datum, i následná dohoda účastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a o zřízení služebností požívacích práv, jsou od počátku neplatné, neboť byly uzavřeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Ve vztahu k tomuto tvrzení uvedla, že účastníci se seznámili v roce 2006, kdy žalobkyně nastoupila k žalovanému jako servírka v restauraci na , adresa, . S žalovaným navázala intimní vztah, již v té době ji však docházelo, že se jedná o značně nerovné partnerství, využila proto příležitosti a odcestovala pracovat do Irska, kde strávila 3 roky. Poté ji žalovaný kontaktoval a přemluvil, aby za ním přijela na dovolenou na Šumavu, během které žalobkyně žalovanému uvěřila, že se chce usadit, mít děti a o žalobkyni se starat jako o svoji partnerku a manželku. V roce 2011 se pak žalobkyně definitivně vrátila do České republiky, dřívější výhrady k osobě žalovaného se jí zdály jako nepodstatné a nastoupila tak do penzionu , právnická osoba, na Františkově, odlehlé části obce , adresa, na Šumavě, provozovaného žalovaným, kde mu pomáhala v jeho podnikání. Zpětně vidí, že si ji k sobě žalovaný připoutal jako levnou pracovní sílu, žalobkyně v penzionu, který měl 45 lůžek ve 13 pokojích, dělala prakticky vše, k ruce měla pouze jednu paní na výpomoc. Ubytovávala hosty, uklízela, připravovala snídaně, vařila večeře, hosty obsluhovala i dlouho do noci. Žalovaný pak zajišťoval provoz kotelny a měl na starosti všechny finance včetně nákupů. Hodně času trávil mimo penzion vyřizováním různých záležitostí týkajících se i dalšího podnikání. Žalovaný udržoval žalobkyni v nevědomosti o tom, jak se mu v podnikání daří a kolik vydělává. Za svou činnost pro žalovaného žalobkyně nedostávala žádnou odměnu – bylo jí vysvětleno, že se jedná o rodinný podnik a že se žalovaný postará o vše, co ona potřebuje. V lednu 2012 se žalobkyni narodilo první dítě, neměla proto ani čas, aby se nad rámec péče o dítě a podnik čímkoliv zaobírala. Žalovaný jí s péčí o dítě nijak nepomáhal. O dva roky později se účastníkům narodilo druhé dítě, přístup žalovaného se nezměnil. Po celou dobu manželství se žalovaný choval k žalobkyni jako ke své podřízené – úkoloval ji, vytýkal jí nedostatky jejích výkonů, psychicky ji týral. Plné pracovní vytížení a péče o děti ve spojení s odlehlostí penzionu způsobily, že žalobkyně byla bezezbytku izolována od vnějšího světa, její vnímání reality se zúžilo na vidění, které do ní vkládal její manžel. Jediný, s kým byla v kontaktu, byl žalovaný a jeho rodina, z vnějšího světa si vytvořila vazbu pouze k několika známým z řad hostů. Toxický vztah, v němž se nacházela, jí neumožňoval svobodné jednání. Absolutní závislost žalobkyně na žalovaném se projevila kupříkladu ve chvíli, kdy byl žalovaný v roce 2013 odsouzen k zákazu podnikatelské činnosti. Žalovaný proto vyřídil podnikatelské oprávnění pro žalobkyni a veškeré podnikání dále formálně vedl přes ni. Žalobkyně však nad tím neměla žádnou kontrolu, pouze podepisovala, co jí bylo ze strany žalovaného předloženo. Nacházela se v takovém psychickém rozpoložení, že by jí ani nenapadlo se žalovaného na cokoliv konfrontačního zeptat, natož aby se mu vzepřela. V souvislosti s plánovaným zavedením elektronické evidence tržeb v roce 2016 se žalovaný rozhodl podnikání v pohostinství ukončit. V témže roce daroval otec žalobkyni předmětné pozemky v Černošicích. Žalobkyně v tom viděla šanci, jak se dostat pryč ze Šumavy, ačkoliv cítila, že její manželství nefunguje tak, jak by mělo, věřila, že změnou prostředí se vyřeší i vztahové problémy v manželství, se žalovaným proto o odstěhování ze Šumavy do Černošic mluvili. V létě roku 2016 pak na ní byl vyvinut nátlak ze strany žalovaného a jeho matky, kdy po ní oba chtěli, aby předtím, než se rodina do Černošic odstěhuje, na žalovaného převedla spoluvlastnický podíl na předmětných pozemcích s tím, že je do nich třeba investovat a žalovaný je ochoten investice financovat pouze za předpokladu, že bude též veden jako jejich vlastník, jinak by v případě rozvodu o vše přišel. Žalobkyně se zpočátku zdráhala, nakonec však nátlaku s vidinou přestěhování podlehla a koncem srpna darovací smlouvu podepsala. Při podpisu nevěděla nic o tom, jakým způsobem se vypořádávají investice ze společného jmění manželů do výlučného majetku jednoho z manželů. Dokonce věřila i tomu, že žalovaný bude investovat své vlastní peníze, neuvědomovala si, že jde o prostředky společné. Na podzim roku 2016 se rodina přestěhovala do Černošic, kde začal žalovaný hospodařit, jako by mu předmětné pozemky patřily celé, na fungování rodiny se nic nezměnilo. Žalovaný přebudovával dům, ve kterém žili, aniž by to se žalobkyní konzultoval. Žalobkyně pečovala o děti. Žalovaný se soustředil pouze na dům, ze kterého chtěl pobírat nájmy jako své příjmy. Dále se pustil do výstavby stavby na zahradě domu bez stavebního povolení, o čemž žalobkyně nevěděla. V roce 2018 nastaly problémy s touto černou stavbou, žalobkyně proto konfrontovala žalovaného s touto situací a žádala ho, aby jí vyřešil. V létě roku 2019 začala žalobkyně usilovat také o to, aby mohla začít chodit do zaměstnání, což žalovaný předtím odmítal. Nakonec souhlasil a současně navrhl vyřešení problému s černou stavbou tím, že podepíší dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, podle které pozemek, na kterém tato stavba stojí, bude nadále pouze ve vlastnictví žalovaného, zatímco dům, v němž bydlí, bude ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně na tuto variantu přistoupila v naději, že se tím zbaví hrozby správního řízení a že dům bude znovu pouze její. Dohodu připravil známý právník žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a byla podepisována v jeho kanceláři v , adresa, . Text dohody jí byl předložen až na místě s tím, že si účastníci rozdělí nemovitosti tak, že žalobkyni připadne dům a žalovanému černá stavba. O zřízení vzájemného požívacího práva žalobkyni nebylo nic dopředu řečeno, tento právní institut jí ani nebyl vysvětlen. Žalobkyně neměla možnost si dohodu prostudovat, bylo přistoupeno rovnou k podpisům. Co je skutečně obsahem dohody se pak žalobkyně dozvěděla až v souvislosti s rozpadem manželství, kdy vůči ní žalovaný začal uplatňovat požívací právo k domu. Předmětnou dohodu žalobkyně nepovažuje za vyváženou, neboť žalovaný je dle smlouvy oprávněn brát užitky ze zkolaudovaného domu s několika jednotkami, zatímco žalobkyni vznikl pouze hypoteticky nárok na užitky z majetku, u něhož není zřejmé, jaký bude jeho další osud. Žalobkyně měla za to, že žalovaný se ihned po podpisu smlouvy chopí iniciativy a záležitost s černou stavbou vyřeší. Dodnes však nedošlo k žádnému posunu, žalobkyně má proto za to, že již při podpisu smlouvy bylo jejím účelem zajistit si požívací právo k objektu žalobkyně a do budoucna jí znesnadnit výkon možných oprávnění plynoucích z darovací smlouvy.

4. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující rozhodné skutečnosti.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný byli k datu , datum, zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. č. 421/1 o výměře 396 m2, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, parc. č. 421/2 o výměře 341 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, parc. č. , hodnota, o výměře 97 m2, zahrada, parc. č. 423/1 o výměře 566 m2, zahrada, a parc. č. , hodnota, o výměře 182 m2, ostatní plocha – ostatní komunikace, vše v katastrálním území a obci , adresa, . Jako nabývací titul žalobkyně je uvedena Smlouva darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne , datum, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, a jako nabývací titul žalovaného je uvedena Smlouva darovací ze dne , datum, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, . Podíly žalobkyně i žalovaného na předmětných pozemcích byly stejné, tj. ve výši ½.

6. Z listiny označené jako Darovací smlouva datované dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se jako dárkyně zavázala bezplatně převést do vlastnictví žalovaného spoluvlastnické podíly o velikosti ideální ½ na pozemcích parc. č. 421/1, jehož součástí je stavba č.p. 116, rodinný dům, parc. č. 421/2, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, parc. č. , hodnota, , zahrada, parc. č. 423/1, zahrada a parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané na listu vlastnictví 11592 a žalovaný nabídku daru přijal. Podpisy žalobkyně a žalovaného na předmětné listině byly dne , datum, úředně ověřeny na Městském úřadě , adresa, . Předmětná listina je uložena ve sbírce listin katastru. O uzavření této smlouvy nebylo mezi účastníky sporu.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný je zapsaným vlastníkem pozemků parc. č. 421/2 o výměře 341 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, parc. č. 423/1 o výměře 566 m2, zahrada, a parc. č. , hodnota, o výměře 182 m2, ostatní plocha – ostatní komunikace, vše v katastrálním území a obci , adresa, , a to na základě Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a o zřízení služebností požívacích práv ze dne , datum, s právními účinky k , datum, . Na základě též dohody je ve vztahu k uvedeným pozemkům žalovaného zapsáno věcné břemeno požívání ve prospěch žalobkyně.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně je zapsaným vlastníkem pozemků parc. č. 421/1 o výměře 396 m2, jehož součástí je stavba č.p. 116, rodinný dům a parc. č. , hodnota, o výměře 97 m2, zahrada, oba v katastrálním území a obci , adresa, , a to na základě Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a o zřízení služebností požívacích práv ze dne , datum, s právními účinky k , datum, . Na základě též dohody je ve vztahu k uvedeným pozemkům žalobkyně zapsáno věcné břemeno požívání ve prospěch žalovaného.

9. Z listiny označené jako Dohoda spoluvlastníků o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání rozdělením a o zřízení služebností požívacích práv, datované dne , datum, , soud zjistil, že v čl. I žalobkyně a žalovaný potvrdili, že jsou každý vlastníkem podílů o velikosti ½ na pozemcích parc. č. 421/1, jehož součástí je stavba – budova s č.p. 116, rodinný dům, parc. č. 421/2, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, parc. č. , hodnota, , parc. č. 423/1 a parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na listu vlastnictví 11592 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, pro katastrálním území a obec , adresa, . V čl. II označeném jako Zrušení spoluvlastnictví a vypořádání se pak účastníci dohodli na zrušení jejich podílového spoluvlastnictví ke všem nemovitým věcem uvedeným v čl. I této dohody s tím, že dle odst. 2 bodu A do výlučného vlastnictví žalovaného připadají pozemky parc. č. 421/2, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, parc. č. 423/1 a parc. č. , hodnota, a žalovaný tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví přijímá. Dle téhož odstavce bodu B do výlučného vlastnictví žalobkyně připadají pozemky parc. č. 421/1, jehož součástí je stavba – budova s č.p. 116, rodinný dům a pozemek parc. č. , hodnota, a žalobkyně tyto nemovité věci přijímá do svého výlučného vlastnictví. V čl. III označeném jako Zřízení věcných břemen – služebností požívacích práv se s odkazem na § 1285 a násl. občanského zákoníku účastníci dále dohodli na zřízení služebností požívacích práv, a to tak, že žalovaný zřizuje ve prospěch žalobkyně a k tíži nemovitých věcí specifikovaných v čl. II odst. 2 písm. A) této dohody služebnost doživotního a bezplatného požívacího práva, které spočívá v právu užívat služebné nemovitosti A společně s jejich vlastníkem a v právu na užitek ze služebných nemovitostí A, jež spočívá v právu na poloviční podíl z čistého zisku (tedy poníženém zejm. o náklady spojené s údržbou služebných nemovitostí A) z nájmu služebných nemovitostí A nebo obdobných závazků při přenechání služebných nemovitostí A k užití jinému. Podle téhož článku dále žalobkyně zřizuje ve prospěch žalovaného a k tíži nemovitých věcí specifikovaných v čl. II odst. 2 písm. B) této dohody služebnost doživotního a bezplatného požívacího práva, jež spočívá v právu užívat služebné nemovitosti B společně s jejich vlastníkem a v právu na užitek ze služebných nemovitostí B, jež spočívá v právu na poloviční podíl z čistého zisku (tedy poníženém zejm. o náklady spojené s údržbou služebných nemovitostí B) z nájmu služebných nemovitostí B nebo obdobných závazků při přenechání služebných nemovitostí B k užití jinému. Dále si strany ujednaly, že vlastnické právo k pozemkům a služebnosti vznikají dnem jejich zápisu do katastru nemovitostí. Podle čl. IV. odst. 5 pak účastníci dohody svým podpisem stvrzují, že si dohodu před jejím podpisem přečetli, že s jejím obsahem souhlasí, že byla sepsána podle jejich pravé, svobodné a vážné vůle a že nebyla uzavřena v tísni nebo za jednostranně nevýhodných podmínek. Podpisy účastníků byly téhož dne ověřeny advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, v , adresa, . Předmětná listina souhlasí s listinou uloženou ve sbírce listin katastru. Uzavření předmětné dohody nebylo mezi účastníky sporné.

10. Z dopisu adresovaného žalovanému, označeného jako „Odvolání daru pro nevděk spojené s výzvou k vrácení daru, Odstoupení od darovací smlouvy“, datovaného dne , datum, , se podává, že žalobkyně jím odstupuje od darovací smlouvy uzavřené dne , datum, , zároveň odvolává dar pro nevděk a žádá o vrácení daru a podpis souhlasného prohlášení o odstoupení od darovací smlouvy pro potřeby katastrálního úřadu. Žalobkyně v dopise konkretizuje předmětné pozemky, jejichž ideální polovinu měla darovat žalovanému smlouvou ze dne , datum, a zmiňuje následné zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků na základě dohody ze dne , datum, s tím, že touto dohodou si účastníci předmětné pozemky fakticky rozdělili tak, že každý z nich měl konkrétní pozemky a současně si k nim zřídili vzájemné věcné břemeno. Dále žalobkyně uvádí, že ačkoliv se k ní žalovaný jako její manžel ani dříve nechoval s úctou a respektem, v posledních měsících je jeho chování neomluvitelné. V první řadě žalovanému vytkla, že jí od , datum, brání ve styku s jejich společnými dětmi, ačkoliv pro to již delší dobu není žádný důvod, děti proti ní navádí a narušuje tak krásný vztah, který s nimi měla. Dále žalovanému vytkla, že má pod kontrolou nakládání s prostředky z jejího majetku a dne , datum, došlo z jeho strany k fyzickému napadení její osoby. Tímto svým jednáním a chováním žalovaný žalobkyni ublížil a v žádném případě mu to nemůže v budoucnu prominout. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětná listina byla žalovanému dne , datum, doručena. Z přílohy dopisu označené jako souhlasné prohlášení pak soud zjistil, že žalovaný se změnou práva k nemovitým věcem, které byly předmětem odvolání daru, nesouhlasil.

11. Žalobkyně v rámci účastnického výslechu uvedla, že na ní otec předmětné pozemky přepsal pro případ, kdyby se mu něco stalo. V roce 2016 s žalovaným , právnická osoba, bydleli na Šumavě v penzionu , právnická osoba, , , adresa, , ve dvou malých místnostech. Oba účastníci tam pracovali, následně si sehnali paní na výpomoc. Se společnými financemi hospodařil žalovaný, žalobkyně pobírala mateřskou, následně příspěvek na dítě. S těmito prostředky hospodařila, pokud bylo třeba, řekla žalovanému, aby to koupil, žalovaný kupoval také jídlo. Výše příjmů z podnikání žalobkyni nebyla známa. Poté, co žalovanému bylo zakázáno podnikání, řekl žalobkyni, aby si zařídila živnost, což žalobkyně následně učinila. Žalobkyně se cítila v postavení matky dětí, služky a pracovnice penzionu. Bydlení na Šumavě se jí nelíbilo, neboť to bylo stranou od lidí a neměla tam moc známých. Poté, co žalovanému říkala, že nechce děti vychovávat v penzionu, koupil dům nad , adresa, , ze stěhování však následně sešlo. Stěhování do Černošic začali účastníci řešit poté, co měla být zavedena elektronická evidence tržeb a žalovaný chtěl skončit s provozováním penzionu. Účastníci hledali i nějaké domy v okolí, ale ze všeho sešlo. Přestěhovat se do Černošic byl nápad obou účastníků, z pohledu žalobkyně se jednalo o možnost normálního bydlení, kde budou mít děti své pokojíčky, s žalovaným si zde chtěli postavit dům a žalobkyně byla ráda, že ze Šumavy odjedou. K darování předmětných pozemků došlo proto, aby byly ve společném jmění manželů, žalobkyni bylo řečeno, že by to bylo férové. Žalobkyně měla za to, že k tomu byla tak trochu tlačena, zpětně to viděla jako manipulaci. Žalovaný se neustále zajímal o peníze, aby něco vlastnil a žalobkyně chtěla mít klid. Přijela agresivní matka žalovaného a neustále se ptala, kdy už to bude. O tom, jakým způsobem bude stavba financována, se nebavili. Nebyl jí znám institut vypořádání investic ze společného jmění manželů. Dle žalobkyně by zřejmě ke stěhování došlo i v případě, že by mezi účastníky nebyla uzavřena předmětná darovací smlouva, měla však za to, že k darování by stejně nakonec byla vmanipulována. Smlouvu sepisoval známý pana žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, z , adresa, , právnická osoba, č.p. 116 byl funkční, žalovaný nikdy nesáhl do části, kde žalobkyně bydlí s dětmi. Rekonstrukce zde žádná neproběhla, pouze se zde změnilo topení. Po přestěhování do Černošic žalovaný na jednom z pozemků zboural kůlnu a na černo na něm postavil stavbu. Následně vymyslel, že pokud se pozemek s černou stavbou přepíše na něj a na žalobkyni dům s byty, celá situace s černou stavbou se vyřeší. Právník z , adresa, se jí ptal, na koho bude přepsán dům s byty, načež žalobkyně odpověděla, že na ní, že je to dar od jejího otce. Poté jeli do , adresa, , kde jí nebylo vysvětleno, co je to požívací právo. Žalovanému věřila. Smlouvu před podpisem nečetla, bylo jí vysvětleno, že je to kvůli té černé stavbě. Při podpisu byl přítomen kolega pana , jméno FO, , jehož jméno si žalobkyně nepamatovala. Seděli tam, dali před ně smlouvy, žalobkyně si s žalovaným po celou dobu povídali. , jméno FO, žalobkyně znala od žalovaného, kterému byl na svatbě za svědka, a také z penzionu, kam občas jezdil.

12. Žalovaný v rámci účastnického výslechu vypověděl, že uzavření darovací smlouvy ze dne , datum, mělo vážný ekonomický základ. Žalobkyně byla předtím v Irsku, měla dluh okolo půl milionu korun a byly na ní vedeny exekuce. Žalovaný její dluhy kompletně zaplatil. S péčí o děti žalobkyni pomáhala chůva, která je také vychovávala. Žalobkyně požívala alkohol, neměla žádný příjem a na žalovaném byla závislá. Darovací smlouva pak byla uzavřena, protože žalobkyně, ani její rodina nebyli ekonomicky zajištěni. Rekonstrukci předmětných nemovitostí žalovaný podmínil tím, že bude jejich 50% vlastníkem. Rekonstrukce měla být rozsáhlá, jednalo se o částky v řádech milionů korun. Žalobkyně s uzavřením smlouvy souhlasila, věděla, že dům je v katastrofálním stavu. V domě je 15 jednotek k pronájmu, po rekonstrukci došlo ke zvýšení jejich ziskovosti. Do jednoho z bytů se žalobkyně s dětmi nastěhovala v září 2016, žalovaný se k nim přistěhoval až koncem roku. Jedna z vizí byla, že si na předmětných pozemcích postaví dům. K okolnostem uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalovaný uvedl, že žalobkyně chtěla být 100% vlastníkem objektu č.p. 116, dále přišla ze stavebního úřadu s informací, že pokud bude u pozemku figurovat pouze jeden majitel, bude snáze probíhat kolaudace. Na stavebním úřadu byla žalobkyně asi 5x a říkala, že chce postavit dům. Jedním z důvodů uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo právě to, aby černá stavba byla zkolaudována. K tomu dodnes nedošlo, neboť žalovaný nemá k nemovitostem přístup. Ke smlouvě účastníci dospěli vzájemnou dohodou. Podepisována byla v advokátní kanceláři v , adresa, , kde byl přítomný , tituly před jménem, , jméno FO, , ověřovatel pan , jméno FO, , který se podpisu účastnil až na závěr a pan Komárek. V advokátní kanceláři strávili asi 2,5 – 3 hodiny, vždy tam s nimi byl , tituly před jménem, , jméno FO, nebo pan Komárek. , tituly před jménem, , jméno FO, je letitý společný známý. Vše jim bylo vysvětleno a přečteno, rovněž byly pokládány dotazy, zda je vše chápáno. Žalobkyni bylo vysvětleno, že bude 100% majitelkou objektu a žalovaný k tomuto bude mít požívací právo v podobě všech nájmů. Bylo jí sděleno, že v případě požívacího práva, které má u žalovaného na pozemku a u něj na stavbě, může z tohoto brát plody a užitky. Konkrétně toto bylo vysvětleno na příkladu třešně. Samotná žalobkyně pak měla několik dotazů, které jí byly zodpovězeny, např. ohledně příjezdové cesty, parcel, nahlíželo se do katastru nemovitostí. Také žalovaný měl ohledně smlouvy dotazy. Předmětné pozemky chtěl žalovaný následně převést na svou matku, neboť mu poskytla značnou částku na rekonstrukci. Ke společnému hospodaření uvedl, že žalobkyně nepracovala, pouze si užívala života a popíjela. Žalovaný vše platil, provozoval penzion na Šumavě, měli zaměstnankyni a chůvu paní Jezlíkovou, žalobkyně pomáhala přibližně 1x za týden. Živnost žalobkyně provozovala pouze papírově.

13. Svědek , jméno FO, vypověděl, že s účastníky jsou přátelé. Od té doby, co se účastníci z Šumavy odstěhovali, se však vídají jen zřídka, dříve několikrát do roka. Poskytoval jim právní služby týkající se podnikání žalovaného, coby obhájce v trestních věcech, dále služby týkající se dispozice s nemovitým majetkem a spočívající v zastupování před stavebním úřadem v Černošicích. Pokud se týká dispozice s nemovitým majetkem, jednalo se o sepis dohody spoluvlastníků o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání rozdělením a o zřízení služebnosti požívacích práv z , datum, týkající se nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, , na kterých byl dům s několika bytovými jednotkami, původně vlastněných otcem žalobkyně. V této věci svědek v zásadě komunikoval s žalovaným. Žalovaným mu byla předestřena dohoda manželů, že žalobkyni by připadla přední část, tj. budova od jejího otce a žalovanému pozemky za budovou, na kterých by pak realizoval výstavbu dalších nemovitostí z vlastních finančních prostředků. Výstavba tam skutečně byla zčásti realizována, jednalo se o jednopodlažní dům o 4-5 místnostech, kdy svědek se stavebním úřadem řešil oprávněnost této stavby. Na průběh podpisu této konkrétní dohody si svědek nepamatoval. Uvedl však, že to muselo být u nich v , adresa, v nových prostorách na Malém náměstí, protože jinde se podpisy neprovádějí. Pravděpodobně, jako v jiných případech, to probíhalo tak, že účastníci se sešli u nich v advokátní kanceláři, svědek s nimi obsah dokumentu probral, tj. buď s nimi dokument prošel, nebo se jich zeptal, zda se s ním seznámili a chtějí něco vysvětlit a poté, co došlo ke srozumění obou dvou stran, přizval kolegu , jméno FO, a požádal ho o ověření podpisů. Důvodem zřízení věcných břemen byla skutečnost, že žalovaný chtěl mít zisk v podobě nájmu z domu, který měl připadnout žalobkyni. Od žalovaného slyšel, že do nemovitostí investoval. K soužití účastníků svědek dále vypověděl, že zpočátku bylo šťastné, první návštěvy s nimi trávili oba účastníci společně, postupem času mezi nimi zaregistroval odcizení. Při posledních návštěvách, tj. přibližně dva roky před odstěhováním účastníků ze Šumavy do Černošic, spolu manželé téměř nekomunikovali, pokud s nimi trávili čas, tak odděleně. Žalobkyně se několikrát zmínila, že žalovaný se vůbec nevěnuje dětem a rodině a zabývá se pouze svým podnikáním. Účastníci provozovali penzion , právnická osoba, ve Františkově, oficiálně bylo podnikání vedeno na žalovaného, později, z důvodu trestu zákazu činnosti, na žalobkyni. Každý měl svoje úkoly, žalovaný se více staral o údržbu domu, vařil, žalobkyně se starala o hosty, obstarávala úklid a roznášení jídel. Měli jednu zaměstnankyni, která jim pomáhala i v péči o děti. Žalobkyni se nelíbilo, že by děti měly vyrůstat na samotě na Františkově, navíc jejich podnikání úplně nefungovalo a když otec žalobkyně účastníkům nabídl nemovitost v Černošicích, rozhodli se tam odstěhovat. Darovací smlouvu však svědek nesepisoval. Dle jeho názoru pak k jejímu uzavření došlo z důvodu, že účastníci měli záměr na předmětných pozemcích vybudovat další bytové jednotky k pronájmu a žalovaný do nich nechtěl investovat, ať už vlastní prací nebo vlastními finančními prostředky, pokud nebude jejich spoluvlastníkem. Zdroj těchto finančních prostředků svědek nezjišťoval. , právnická osoba, související s podnikáním svědek účastníkům poskytoval i v době, kdy bylo podnikání vedeno na žalobkyni z důvodu uložení trestu zákazu činnosti žalovanému. Podnikání bylo i nadále fakticky realizováno žalovaným, který měl velké množství aktivit. V případě potřeby měl od své ženy plnou moc. Ve vztahu účastníků to byl spíše žalovaný, kdo o společných záležitostech rozhodoval, žalobkyně se tomu buď přizpůsobila, nebo se mezi nimi zahájil spor.

14. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci spolu jako manželé se dvěma nezletilými dětmi původně žili na Šumavě v penzionu , právnická osoba, na Františkově, který společně provozovali. Žalobkyně s bydlením v penzionu na odlehlém místě nesouhlasila, s žalovaným proto řešili jiné možnosti bydlení, žalovaný současně zamýšlel provozování penzionu ukončit. V roce 2016 daroval otec žalobkyně žalobkyni pozemky v Černošicích, jejichž součástí je i dům s jednotkami č.p.

116. Účastníci se proto rozhodli do Černošic odstěhovat s tím, že si na předmětných pozemcích postaví dům. Žalovaný podmínil investici do těchto nemovitých věcí vlastnictvím jejich polovičního podílu. V září 2016 se žalobkyně s dětmi přestěhovala do jedné z bytových jednotek do Černošic, dne , datum, podepsala na Městském úřadu , adresa, smlouvu datovanou dne , datum, , kterou se zavázala na žalovaného bezúplatně převést ideální ½ na předmětných nemovitých věcech do vlastnictví žalovaného. Vlastnické právo žalovaného na základě této smlouvy bylo do katastru nemovitostí zapsáno s právními účinky k , datum, . Žalovaný započal s investováním a rekonstrukcí předmětných nemovitých věcí, na jednom z pozemků pak postavil tzv. černou stavbu. Nastalou situaci se účastníci s ohledem na informace získané od stavebního úřadu rozhodli vyřešit tak, že zruší své podílové spoluvlastnictví a výlučným vlastníkem pozemku s domem č.p. 116 se stane žalobkyně, zatímco výlučným vlastníkem pozemku s tzv. černou stavbou se stane žalovaný. Dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků připravoval převážně dle pokynů žalovaného jejich známý advokát , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne , datum, pak v jeho advokátní kanceláři v , adresa, účastníci podepsali Dohodu spoluvlastníků o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání rozdělením a o zřízení služebností požívacích práv, kterou si předmětné nemovité věci rozdělili tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného připadnou pozemky parc. č. 421/2, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, parc. č. 423/1 a parc. č. , hodnota, a do výlučného vlastnictví žalobkyně připadnou pozemky parc. č. 421/1, jehož součástí je stavba – budova s č.p. 116, rodinný dům a pozemek parc. č. , hodnota, . Dále si účastníci zřídili vzájemná požívací práva spočívající v právu předmětné nemovité věci užívat a dále v právu na poloviční podíl z čistého zisku z nájmu služebných nemovitých věcí nebo obdobných závazků. Podpisy účastníků na předmětné dohodě ověřil advokát , tituly před jménem, , jméno FO, . Věcná práva účastníků vyplývající z této dohody byla do katastru nemovitostí zapsána s účinky k , datum, . Dopisem ze dne , datum, žalobkyně dar, jehož předmětem byl spoluvlastnický podíl ve výši ½ na předmětných nemovitých věcech, pro nevděk žalovaného odvolala a požadovala jeho vrácení. Dopis byl žalovanému doručen dne , datum, , žalovaný s odvoláním daru nesouhlasil. Takto zjištěný skutkový stav považoval soud za dostatečný pro právní posouzení věci, a proto další navržené důkazy pro jejich nadbytečnost neprováděl. Zejména se jednalo o svědecké výpovědi k otázce společného soužití účastníků, neboť toto bylo dostatečně zjištěno z účastnických výpovědí žalobkyně a žalovaného, a dále ze svědecké výpovědi , jméno FO, . S ohledem na níže učiněný právní závěr a žalobní petit pak soud dále neprováděl dokazování k otázce důvodnosti odvolání daru pro nevděk, které žalobkyně učinila dopisem ze dne , datum, .

15. V první řadě se soud zabýval tím, zda jsou ve vztahu k návrhu na určení vlastnického práva žalobkyně a neexistence věcných břemen žalovaného splněny podmínky ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na straně žalobkyně je dán. Vyhovující výrok rozsudku by totiž představoval podklad pro zápis vlastnického práva žalobkyně k pozemkům parc. č. 421/2, parc. č. 423/1 a parc. č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, , do katastru nemovitostí, kdy aktuálně je jako jejich vlastník zapsán žalovaný. Stejný závěr se pak uplatní i ve vztahu k určení neexistence věcného břemene k pozemkům parc č. 421/1, jehož součástí je stavba č.p. 116, a pozemku parc. č. , hodnota, , které je nyní v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch žalovaného.

16. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

17. Podle § 2057 odst. 1 o.z. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.

18. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

19. Podle § 1115 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle § 1121 o.z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

20. Podle § 1141 o.z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu (odst. 1). Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (odst. 2).

21. Podle § 1149 odst. 2 o.z. při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.

22. Podle § 4 o.z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

23. Podle § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

24. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným byla dne , datum, platně uzavřena darovací smlouva podle § 2055 o.z. ve spojení s § 2057 odst. 1 o.z., kterou žalobkyně převedla na žalovaného spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ na pozemcích parc. č. 421/1, jehož součástí je stavba č.p. 116, rodinný dům, parc. č. 421/2, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, parc. č. , hodnota, , zahrada, parc. č. 423/1, zahrada a parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, vše v katastrálním území a obci , adresa, . Vlastnické právo k podílu o velikosti ½ na předmětných pozemcích žalovaný nabyl ke dni , datum, (§ 1105 o.z.). Pokud se týká žalobkyní namítané neplatnosti darovací smlouvy, dospěl soud k závěru, že okolnosti jejího uzavření nelze označit za tíseň na straně žalobkyně. Tvrzení, že vztah s žalovaným neumožnoval svobodné jednání či že by žalobkyni ani nenapadlo zeptat se ho na cokoliv konfrontačního, bylo vyvráceno výpovědí svědka , jméno FO, i vlastní účastnickou výpovědí žalobkyně, která sama uvedla, že žalovanému říkala, že nechce vychovávat děti v penzionu, na základě čehož účastníci hledali domy v okolí a dokonce i nějaký dům koupili, když ale následně ze stěhování sešlo. Pokud se účastníci nakonec společně rozhodli přestěhovat do Černošic s tím, že si na pozemcích, které žalobkyně dostala darem od svého otce, postaví rodinný dům, bylo na žalobkyni, která v době darování byla plně svéprávnou osobou, aby požadavek žalovaného ohledně převodu podílu na nemovitých věcech včetně jím uváděných důvodů důkladně zvážila a k uzavření darovací smlouvy přistoupila s odpovídající péčí a opatrností. Skutečnost, že žalobkyně v danou dobu neznala právní úpravu společného jmění manželů a při uzavírání darovací smlouvy postupovala neobezřetně, když se ani nezajímala o to, z jakých prostředků měla být rekonstrukce nemovitých věcí či stavba rodinného domu financována, proto nemůže mít za následek neplatnost darovací smlouvy. Tíseň žalobkyně pak nelze dovozovat ani ze skutečnosti, že žalovaný provoz penzionu, na kterém se oba společně podíleli, či jejich další podnikatelské aktivity, řídil a že žalobkyně o příjmech z podnikání neměla přehled, ani s nimi nedisponovala. V této souvislosti je třeba rovněž poznamenat, že žalobkyně v době darování zjevně na žalovaném nebyla ani finančně závislá, když to byla právě ona, kdo byl výlučným vlastníkem pěti pozemků včetně stavby domu s bytovými jednotkami v Černošicích. Tvrzení týkající se nápadně nevýhodných podmínek je pak v daném případě irelevantní, neboť je vylučuje již samotná povaha darovací smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

25. Pokud se týká Dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a o zřízení služebností požívacích práv, námitka její neplatnosti rovněž nebyla shledána důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že účastníci před jejím podpisem čelili problému s tzv. černou stavbou na jednom z předmětných pozemků, kdy sama žalobkyně uvedla, že konfrontovala žalovaného a žádala jej, aby nastalou situaci řešil. Výsledkem pak byla právě tato dohoda, na základě které pozemek s tzv. černou stavbou nabyl do výlučného vlastnictví žalovaný. Předmětnou dohodu sepsal známý advokát účastníků, který její obsah komunikoval převážně s žalovaným, dle účastnické výpovědi žalobkyně však i ona v této souvislosti se svědkem hovořila. Podepisována pak byla v advokátní kanceláři, přičemž nebylo prokázáno, že by žalobkyni nebylo umožněno dohodu si prostudovat a bez dalšího bylo přistoupeno k jejímu podepisování. Naopak tato verze průběhu podpisu se jeví jako velmi nepravděpodobná, když svědek , jméno FO, , ačkoliv si nevzpomněl na průběh podpisu v této konkrétní situaci, v rámci své výpovědi podrobně popsal běžnou praxi při podepisování smluv v jeho advokátní kanceláři. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že žalobkyně o důkladnější prostudování předmětné dohody zjevně ani neměla zájem, když sama uváděla, že ji řádně nečetla, nebo že si při návštěvě advokátní kanceláře celou dobu povídala s žalovaným. I na tomto místě je třeba poukázat na její zaviněnou nedbalost (již v samotném názvu dohody je uváděno, že se týká též zřízení služebností požívacích práv) v souvislosti s níž se nemůže s úspěchem neplatnosti smlouvy dovolat. Rovněž pak nelze uzavřít, že by předmětná dohoda měla být sjednána za nápadně nevýhodných podmínek, když je to naopak žalobkyně, která nabyla do výlučného vlastnictví dům s byty a požívací právo žalovaného představuje pouze právo na poloviční podíl z čistého zisku, stejně tak žalobkyni bylo zřízeno požívací právo spočívající v polovičním podílu z čistého zisku na nemovitých věcech, které nabyl do výlučného vlastnictví žalovaný.

26. S ohledem na výše uvedené se proto soud dále zabýval tím, zda žalobkyně mohla na základě odstoupení od darovací smlouvy ve smyslu § 2072 odst. 1 o.z. požadovat vrácení daru in natura a dospěl k závěru, že toto již není možné. Mezi účastníky byla ve smyslu § 1141 odst. 1 o.z. platně uzavřena dohoda o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví k předmětným pozemkům, na základě které žalovaný již není vlastníkem darované ideální ½ na předmětných nemovitých věcech, ale výlučným vlastníkem pozemků parc. č. 421/2, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, parc. č. 423/1 a parc. č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, a osobou oprávněnou ve vztahu k nemovitým věcem žalobkyně. Případným důvodným odvoláním daru pro nevděk žalovaného tedy mohlo být platně odstoupeno toliko od darovací smlouvy datované dne , datum, a podepsané dne , datum, , nikoliv již od následně uzavřené dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a o zřízení služebností požívacích práv, která představuje nový smluvní základ, jímž byla založena současná vlastnická a další věcná práva účastníků zapsaných v katastru nemovitostí. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl (výrok I. a II. rozsudku).

27. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, představované náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši , částka, dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 8 úkonů právních služeb ve smyslu § 11 odst. 1 advokátního tarifu, konkrétně přípravu a převzetí, 2x vyjádření ve věci samé, účast na jednání před soudem ve dnech , datum, , , datum, , , datum, (jednání přesahující dvě hodiny) a dne , datum, (jeden úkon právní služby po , částka, ), jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 advokátního tarifu (odvolání proti předběžnému opatření) za , částka, , dále paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši , částka, za 9 úkonů právních služeb po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, cestovních výdajů ve výši , částka, dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu za ujetí celkem , hodnota, km (290 km 1 cesta , adresa, včetně zpáteční), když advokát cestoval ze svého sídla celkem 4x na jednání soudu a zpět osobním automobilem tov. zn. Volkswagen, reg. zn. , SPZ, , se spotřebou dle předloženého TP 6,6 l/100 km (cestovné na jednání soudu a zpět dne , datum, v souladu s vyhláškou č. 511/2021 Sb. ve znění účinném do , datum, při sazbě základní náhrady , částka, /km a cenou paliva , částka, /l, tj. ve výši , částka, , cestovné na jednání soudu a zpět dne , datum, v souladu s vyhláškou č. 511/2021 Sb. ve znění účinném do 31. 12 2022 při sazbě základní náhrady , částka, /km a cenou paliva , částka, /l, tj. ve výši , částka, , cestovné na jednání soudu a zpět ve dnech , datum, a , datum, v souladu s vyhláškou č. 467/2022 Sb. při sazbě základní náhrady , částka, /km a cenou paliva , částka, /l, tj. ve výši , částka, (, právnická osoba, 352,07) a náhrady za čas strávený na cestě v souladu s § 14 advokátního tarifu ve výši , částka, za celkem , hodnota, půlhodin po , částka, (1 cesta , adresa, hodiny 10 minut). Dohromady tedy částka , částka, , zvýšená o částku 8 835, , částka, , odpovídající 21% dani z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovaného v řízení zastupoval (výrok III.).