37 C 324/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 266 338,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 266 338,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky -) 11 641,42 Kč od [datum] do zaplacení, -) 11 641,42 Kč od [datum] do zaplacení, -) 9 601,75 Kč od [datum] do zaplacení, -) 9 601,75 Kč od [datum] do zaplacení, -) 9 601,75 Kč od [datum] do zaplacení a -) 214 250,72 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 89 631,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala po žalované zaplacení částky celkem 266 338,88 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodňovala tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva, jejímž obsahem byl pronájem strojů. Na základě této smlouvy žalobkyně přenechala žalované k užívání vybrané stroje a zavázala se zajistit jejich údržbu, opravy a výměnu za podmínek stanovených smlouvou. Žalovaná se zavázala hradit vyúčtované nájemné. Žalobkyně vyúčtovala žalované nájemné fakturami [číslo] v celkové výši 52 088,16 Kč. Žalovaná však tyto faktury neuhradila, dostala se do prodlení a žalobkyně proto v souladu s obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila. Žalobkyni vzniklo v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami právo na zaplacení smluvní pokuty, jelikož žalobkyně byla v prodlení delším než 30 dnů od data splatnosti. Smluvní pokuta byla vypočtena jako součet měsíčních poplatků za zbývající období do dohodnutých dat ukončení používání všech smluvních produktů po odečtení ostatních poplatků za služby poskytované žalované spolu s nájmem. Tuto smluvní pokutu vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] na částku 152 950,99 Kč se splatností [datum]. Žalobkyni dále vzniklo právo na smluvní pokutu za nevrácení výrobků ve stanovené lhůtě, a to ve výši 20 % z katalogové ceny příslušného výrobku. Smluvní pokuta z tohoto titulu byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] na částku 4 580 Kč se splatností [datum] a fakturou [číslo] na částku 56 719,80 Kč se splatností [datum]. Všechny faktury byly žalované zasílány na e-mailovou adresu [email], která byla žalovanou za tímto účelem označena. Tento způsob doručování fungoval mezi stranami po dobu 47 měsíců bez jakýchkoliv námitek nebo stížností. Žalovaná po celou dobu smluvního vztahu až do podání žaloby nenamítala nedoručení faktur a až do června 2020 řádně plnila. Poté, ačkoli stroje stále užívala a byla si vědoma své povinnosti hradit sjednané nájemné, hradit přestala. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky opakovaně vyzývala, pokoušela se o mimosoudní vyřešení věci. Předžalobní výzvu žalobkyně zasílala jak prostřednictvím poštovní přepravy, tak e-mailem, což potvrdila zaměstnankyně žalované. Žalovaná však neuhradila žalobkyni ničeho a stroje do dnešního dne nevrátila. K tvrzením žalované doplnila žalobkyně, že ji žalovaná o údajné nefunkčnosti strojů nikdy neinformovala. Tato tvrzení tak považuje za zcela neopodstatněná. Naopak žalovaná tímto svým tvrzením pouze potvrzuje, že došlo k uzavření rámcové smlouvy, že na jejím základě převzala sjednané stroje a že těmito stroji disponovala a do dnešního dne disponuje, když je žalobkyni stále nevrátila. Je tedy zřejmé, že je nadále užívá bez právního důvodu. Žalovaná řádně hradila sjednané nájemné v období od srpna 2016 až do června 2020 a dosud žádným způsobem výši měsíčního poplatku nesporovala. Tuto částku ostatně nesporuje ani nyní. Žalobkyně eventuálně požadovala v případě strojů, u kterých došlo k uplynutí dohodnuté doby nájmu k [datum], přiznat za období od [datum] do [datum] bezdůvodné obohacení ve výši 42 833,07 Kč. V případě strojů, u kterých došlo k ukončení nájmu v listopadu 2020, potom bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] v částce 172 831,50 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení by tak činila dle výpočtu žalobkyně 215 664,57 Kč, avšak i za předpokladu, že by soud dospěl k závěru, že k odstoupení od rámcové smlouvy došlo až momentem doručení žaloby žalované, a přiznal žalobkyni nárok právě z titulu bezdůvodného obohacení, požaduje ho pouze do výše 214 250,72 Kč, tj. do výše odpovídající nároku z titulu smluvních pokut.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Nářadí poskytnuté žalobkyní nebylo funkční, což u žalobkyně namítala, a požadovala odstranění těchto vad. Nájemné neplatila, protože nářadí nebylo možné užívat. K žalobkyní požadované smluvní pokutě namítá, že na ni žalobkyně vůbec nemá nárok a zároveň zpochybňuje způsob jejího výpočtu, kdy vůbec není zřejmé, z čeho se skládá a jak k její výši žalobkyně dospěla. Žalobkyně nijak nedokládá výši měsíčních poplatků, ze kterých je následně smluvní pokuta vypočtena. Z vyúčtování žalobkyně lze naopak dovodit, že výpočet učinila až dodatečně, když vycházela z konečné jednostranně stanovené smluvní pokuty vydělené počtem měsíců. Jinak by totiž žalobkyní uváděná částka matematicky nevyšla. Žalovaná dále namítá, že jí nebyla doručená žádná z tvrzených faktur, které tak nemohou být splatné a žalovaná nemůže být v prodlení s jejich hrazením. [anonymizováno] komunikace nemůže nahradit doklady o jejich odeslání. Žalobkyni proto nemohl vzniknout ani nárok na zaplacení úroku z prodlení. Stejně tak nebylo žalobkyní doloženo doručení předžalobní výzvy ze dne [datum].

3. Soud jednal v nepřítomnosti žalované, která se z jednání omluvila a souhlasila s tím, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Soud provedl ve věci dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

5. Z listiny označené jako rámcová smlouva [anonymizována tři slova] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala pronajímat žalované nářadí jí vybrané a poskytnout jí veškeré služby dle jejího výběru (tj. bezplatná oprava a údržba, průběžná modernizace, označení výrobků a online transparentnost, zapůjčení náhradního stroje a zajištění proti krádeži) a žalovaná se zavázala hradit měsíční poplatky za užívání výrobků. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky pro [anonymizována tři slova] ze dne [datum] (dále„ VOP“), ze kterých soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Dle čl. 4 1. 1 VOP je žalobkyně oprávněna od smlouvy kdykoli písemně odstoupit s okamžitou účinností doporučeným dopisem zaslaným zákazníkovi v případě, že a) zákazník je v prodlení s jakoukoliv platbou po dobu přesahující 30 dnů od data splatnosti, nebo b) zákazník podstatným způsobem poruší ustanovení smlouvy a nenapraví jej ve lhůtě 30 dnů. Dle čl. 4 VOP po ukončení této smlouvy z jakéhokoliv důvodu je zákazník povinen okamžitě vrátit výrobky žalobkyni pod hrozbou sankce uvedené v čl. 7 VOP. Pokud smlouvu ukončí žalobkyně v souladu s čl. 4 [číslo] písm. a) nebo písm. b), bude zákazník povinen uhradit s okamžitou splatností smluvní pokutu, která bude vypočtena jako součet měsíčních poplatků za zbývající dobu do sjednaných dat ukončení používání výrobků po odečtení ostatních poplatků za služby účtované za výrobky. Dle čl. 5 VOP měsíční poplatek za používání se vypočte jako součet měsíčních poplatků za používání nářadí za všechny poskytnuté výrobky. Dle čl. 7 VOP nevrátí-li zákazník žalobkyni výrobek ve lhůtě 14 dnů, bude zákazníkovi účtován poplatek za pozdní vrácení (smluvní pokuta) ve výši 20 % katalogové ceny příslušného výrobku.

6. Z výňatku z ceníku žalobkyně [číslo] soud zjistil ceny jednotlivých zde uvedených strojů s vyznačením strojů, které byly předmětem rámcové smlouvy mezi účastníky, platné od [datum]. Z výňatků z ceníku žalobkyně 1/ 2020 pak soud zjistil ceny platné od [datum].

7. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 33 strojů v měsíci leden 2020 celkem 11 506 Kč včetně DPH. Z dokladu o platbě ze dne [datum] pak soud zjistil, že pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu uvedené faktury byla na účet označený na faktuře připsána částka 11 506,04 Kč. Jako obchodní partner je označená žalovaná.

8. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 33 strojů v měsíci únor 2020 celkem 11 641,40 Kč včetně DPH. Z dokladu o platbě ze dne [datum] pak soud zjistil, že pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu uvedené faktury byla na účet označený na faktuře připsána částka 11 641,42 Kč. Jako obchodní partner je označená žalovaná.

9. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 33 strojů v měsíci březen 2020 celkem 11 641,40 Kč včetně DPH. Z dokladu o platbě ze dne [datum] pak soud zjistil, že pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu uvedené faktury byla na účet označený na faktuře připsána částka 11 641,40 Kč. Jako obchodní partner je označená žalovaná.

10. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 33 strojů v měsíci duben 2020 celkem 11 641,40 Kč včetně DPH. Z dokladu o platbě ze dne [datum] pak soud zjistil, že pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu uvedené faktury byla na účet označený na faktuře připsána částka 11 641,40 Kč. Jako obchodní partner je označená žalovaná.

11. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 33 strojů v měsíci květen 2020 celkem 11 641,40 Kč včetně DPH. Z dokladu o platbě ze dne [datum] pak soud zjistil, že pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu uvedené faktury byla na účet označený na faktuře připsána částka 11 641,40 Kč. Jako obchodní partner je označená žalovaná.

12. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 33 strojů v měsíci květen 2020 celkem 11 641,42 Kč včetně DPH. Z dokladu o platbě ze dne [datum] pak soud zjistil, že pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu uvedené faktury byla na účet označený na faktuře připsána částka 11 641,40 Kč. Jako obchodní partner je označená žalovaná.

13. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 33 strojů v měsíci červenci 2020 celkem 11 641,42 Kč včetně DPH. Splatnost faktury byla stanovena do [datum].

14. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 17 strojů v měsíci srpen 2020 celkem 11 641,42 Kč včetně DPH. Splatnost faktury byla stanovena do [datum].

15. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované byla účtována smluvní pokuta dle VOP za nevrácení stroje v celkové výši 4 580 Kč.

16. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 13 strojů v měsíci září 2020 celkem 9 601,75 Kč včetně DPH. Splatnost faktury byla stanovena do [datum].

17. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 13 strojů v měsíci říjen 2020 celkem 9 601,75 Kč včetně DPH. Splatnost faktury byla stanovena do [datum].

18. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo účtováno za pronájem uvedených výrobků – 13 strojů v měsíci listopadu 2020 celkem 9 601,75 Kč včetně DPH. Splatnost faktury byla stanovena do [datum].

19. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] a označené jako„ faktura [anonymizováno] ukončení“ soud zjistil, že žalované byla účtována smluvní pokuta dle VOP v celkové výši 152 950,99 Kč. Splatnost faktury byla stanovena [datum].

20. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalované byla účtována smluvní pokuta dle VOP za nevrácení stroje v celkové výši 56 719,80 Kč. Splatnost faktury byla stanovena [datum].

21. Z listiny označené jako výzva na úhradu plateb za služby žalobkyně ze dne [datum] adresované žalované soud zjistil, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení neuhrazených faktur [číslo] to do 30 dnů od doručení výzvy. V případě, že nedojde k úhradě, marným uplynutím této lhůty žalobkyně od smlouvy odstupuje. Listina je označena razítkem – odeslané dňa [datum]. Z listiny obsahující seznam odeslané pošty soud zjistil, že dne [datum] byla žalované odeslána písemnost s označením – výzva na úhradu plateb za služby žalobkyně. Z listiny obsahující záznam o sledování zásilky č. RF349988407SK pak soud zjistil, že tato byla podaná na poště [jméno] 1 dne [datum], dne [datum] nebyl adresát zastižen, zásilka byla uložena, nevyzvednuta a zaslána zpět odesílateli.

22. Z listiny označené jako předžalobní výzva na zaplacení dlužné sumy – poslední pokus o smír ze dne [datum] adresované žalované soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 266 338,88 Kč, a to do 7 dnů od doručení této výzvy. Ze záznamu odeslané pošty pak soud zjistil, že dne [datum] byla odeslána písemnost žalované jako adresátovi.

23. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že Mgr. [příjmení] z advokátní kanceláře zastupující žalobkyni zaslala žalované na adresu [email] předžalobní výzvu k zaplacení dlužené částky s tím, že očekává návrh řešení této záležitosti. Bc. [jméno] [příjmení] z kanceláře StavTechCar pak k tomuto sděluje, že v návaznosti na zaslaný dokument potřebuje další podklady, které se k výzvě vztahují, požaduje zaslání neproplacených faktur.

24. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, který na tomto místě shrnuje s tím, že v podrobnostech odkazuje na výše uvedené.

25. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala pronajímat žalované vybrané nářadí a poskytnout jí veškeré služby dle jejího výběru (tj. bezplatná oprava a údržba, průběžná modernizace, označení výrobků a online transparentnost, zapůjčení náhradního stroje a zajištění proti krádeži) a žalovaná se zavázala hradit měsíční poplatky za užívání tohoto nářadí. Nedílnou součástí smlouvy byly VOP z téhož dne, ve kterých je určen způsob výpočtu měsíčního poplatku za poskytnuté výrobky (čl. 5) a rovněž stanoven následky porušení smluvních podmínek v podobě smluvní pokuty a způsobu jejího výpočtu (čl. 4, čl. 7). [jméno] jednotlivých poskytovaných strojů jsou pak stanoveny v cenících žalobkyně. Žalovaná v souladu se smlouvou a ceníky hradila na základě vystavených faktur měsíční poplatek řádně až do června 2020. Od července 2020 ale žalovaná přestala pravidelné měsíční platby hradit a žalobkyni stroje do dnešního dne nevrátila. Žalovaná byla následně žalobkyní, respektive jejím právním zástupcem, před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky, nezaplatila ale ničeho.

26. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody a s ohledem na dobu vzniku bezdůvodného obohacení podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

27. Podle § 2316 odst. 1 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle odst. 2 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

28. Podle § 2318 odst. 1 o. z., má-li věc vadu, pro kterou ji nelze řádně užívat nebo pro kterou ji lze užívat jen se značnými obtížemi, má nájemce právo, aby mu pronajímatel poskytl jinou věc sloužící témuž účelu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, po dobu, po niž nájemce nemohl věc řádně užívat vůbec nebo jen se značnými obtížemi, má nájemce právo na prominutí nájemného, anebo na slevu z nájemného nebo snížení nájemného; své právo musí nájemce uplatnit u pronajímatele do konce ujednané doby nájmu, jinak zanikne.

29. Podle § 2319 odst. 1 o. z., nájemce oznámí pronajímateli poškození, ztrátu nebo zničení věci bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, nájemce platí nájemné, dokud neoznámí pronajímateli poškození věci, pro které věc nemůže řádně užívat, anebo ztrátu nebo zničení věci; stejně tak platí nájemné, dokud je v prodlení s vrácením věci.

30. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

31. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

32. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

33. Podle § 2004 odst. 3 o. z. zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.

34. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

35. Podle § 2225 odst. 1 o. z., při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

36. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

38. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. Mezi žalobkyní, která je podnikatelem s předmětem podnikání spočívajícím v pronájmu a půjčování věcí movitých (zařazené pod předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona) jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2316 a násl. o. z. Žalobkyně se zavázala přenechat žalované na určitou dobu k užívání movité věci a žalovaná se zavázala hradit nájemné ve sjednané výši. Podrobnou úpravu práv a povinností stran upravují v souladu s § 1751 odst. 1 o. z. VOP podepsané oběma účastníky. Žalobkyně zároveň prokázala, že žalovaná minimálně od ledna 2020 do června 2020 v souladu se smlouvou řádně hradila sjednané nájemné ve výši vyúčtované příslušnými fakturami. Z toho lze dovodit, že žalovaná si byla své povinnosti hradit měsíční nájemné vědoma, přesto této povinnosti od července 2020 nedostála. Pokud žalovaná namítala, že nehradila nájemné, jelikož nářadí poskytnuté žalobkyní bylo nefunkční a nemohlo tak být žalovanou řádně užíváno, nedoložila k tomu žádné důkazy ani nedotvrdila, o jaké výrobky a jaká konkrétní poškození se mělo jednat. Žalovaná ani neoznačila žádné důkazy podporující její tvrzení, že by o těchto vadách a následné nemožnosti stroje používat, informovala žalobkyni. Povinnost oznámit případné vzniklé vady přitom žalované stanoví jednak VOP a zejména pak § 2318 a § 2319 odst. 1 o. z., který zároveň uvádí, že v případě, že nájemce neoznámí pronajímateli poškození věci, pro které nemůže věc řádně užívat, je povinen platit nájemné. Protože se žalovaná nezúčastnila jednání, soud ji ani nemohl v tomto směru poučit.

40. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyně splnila svou smluvní povinnost, když žalované umožnila užívat vybrané movité věci, avšak žalovaná oproti tomu svou smluvní povinnost nesplnila, neboť za období od července 2020 do listopadu 2020 nezaplatila sjednané nájemné, čímž se dostala s úhradou těchto pravidelných měsíčních plateb do prodlení. Co se týká splatnosti nájemného v tomto období, vycházel soud z předepsaných faktur, podle kterých byla splatnost vždy k 15. dni toho kterého měsíce. Tyto faktury má soud za doručené, neboť z obvyklé praxe mezi účastníky, kteří jsou oba podnikatelé, doložené fakturami za předcházející období včetně dokladů o jejich zaplacení je zřejmé, že obchod mezi nimi probíhal po řadu měsíců předcházejících žalovanému období. Žalovaná po celou dobu trvání smluvního vztahu nenamítala nedoručení faktur a ani v průběhu soudního řízení minulá vyúčtování a platby nijak nesporovala. Naopak na tyto faktury řádně plnila, a to pod variabilním symbolem odpovídajícím vždy číslu hrazené faktury. Je tedy zcela zřejmé, že s fakturami byla žalovaná seznámena, mezi účastníky byl zaveden určitý model předávání faktur, který fungoval až do července 2020. Soud tedy nemá důvod se domnívat, že by tomu následně od července 2020 bylo jinak. Proto dospěl v souladu s § 556 odst. 2 o. z. k závěru, že i v případě faktur za žalované období, tj. od července 2020 do listopadu 2020, byly faktury žalované doručeny řádně a jejich splatnost nastala vždy 15. v tom kterém měsíci.

41. Podle VOP byla žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v případě prodlení s jakoukoliv platbou či porušení ustanovení smlouvy podstatným způsobem s okamžitou účinností (čl. 4 1. 1 VOP). Toto ujednání a následný postup žalobkyně je zároveň v souladu s § 2001 a násl. o. z. Odstoupení od smlouvy bylo žalobkyní odesláno na adresu sídla žalované dne [datum]. V judikatuře je ustálen závěr, že hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní (doručené) okamžikem, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost s ním objektivně seznámit.„ Takovou možností je třeba chápat nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Je-li jednostranné hmotněprávní jednání doručováno prostřednictvím držitele poštovní licence adresátovi v místě, kde se zdržuje, má tak objektivní příležitost seznámit se s jeho obsahem a nemůže být právně významné, zda tak (ne) učinil; nerozhodné jsou i subjektivní důvody, které jej k tomu vedly.“ (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2926/2009, a ze dne 7. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 384/2018). Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala odeslání zásilky a pro její doručení využila služeb slovenské pošty, je zřejmé, že žalovaná měla možnost se se zásilkou v intencích daných § 570 odst. 1 o. z. seznámit a ze strany žalobkyně tak došlo k platnému odstoupení od nájemní smlouvy. Vzhledem k datu odeslání zásilky tak smluvní vztah mezi účastníky skončil nejpozději v průběhu listopadu 2020.

42. Soud proto v návaznosti na výše uvedené uzavírá, že co do požadovaného plnění představující dlužné nájemné za období od července 2020 do listopadu 2020 v celkové výši 52 088,16 Kč, je žaloba oprávněná a jako takové ji proto vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vždy od dne následujícího po dni splatnosti stanoveného příslušnými fakturami.

43. V řízení zároveň bylo zjištěno, že žalovaná stroji žalobkyně stále disponuje a že tyto dosud, v rozporu se zákonem (§ 2225 odst. 1 o. z.) i smlouvou, žalobkyni nevrátila. Žalovaná tato tvrzení nijak nepopřela a k jednání se nedostavila, proto nemohla být ani v tomto směru soudem poučena. Z provedeného dokazování nevyplynulo nic k tomu, že by nářadí tvořící předmět nájmu bylo po jeho skončení předáno žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná stroje stále užívá, přestože právní důvod pro jejich užívání (nájemní smlouva) odpadl, dochází u ní na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení a je tak podle § 2991 odst. 1 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se obohatila. Výše bezdůvodného obohacení přitom odpovídá výši měsíčních plateb sjednaných účastníky a odpovídajících i částkám, které žalovaná v předchozích obdobích hradila (a zároveň měla hradit dle vyúčtování předložených žalobkyní). V případě strojů, u kterých byla sjednána doba trvání nájmu v délce 48 měsíců, uplynula tato koncem měsíce srpna 2020, bez právního důvodu jsou tak tyto stroje užívány žalovanou od září 2020. V případě ostatních strojů, pak soud vycházel z písemného odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, a to v důsledku porušení smluvních povinností žalovanou. Výše bezdůvodného obohacení žalované za období od [datum], respektive od [datum] do [datum] tak činí celkem 215 664,57 Kč (21 x 2 039,67 + 18 x 9 601,75). Žalobkyně se jej však domáhá pouze co do výše 214 250,72 Kč. Při určení splatnosti a následného období, za které žalobkyni náleží úrok z prodlení z dlužné částky bezdůvodného obohacení, vycházel soud z předžalobní výzvy. Ta byla žalované odeslána dne [datum]. Pro určení data doručení zásilky, vycházel soud z § 573 o. z., podle kterého se za doručenou považuje zásilka v případě odeslání na adresu v jiném státu (právní zástupce odesílal výzvu ze Slovenské republiky) patnáctý pracovní den po odeslání. Dle této zákonné domněnky se tedy má za to, že výzva byla žalované doručena dne [datum] Lhůta byla stanovena výzvou na 7 dní od doručení, tj. do [datum], kdy se stal dluh splatným. V prodlení je žalovaná od [datum] a v souladu s tím a podle § 1970 o. z pak soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky 214 250,72 Kč ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

44. Nad rámec výše uvedeného soud ještě doplňuje, že i v případě, že by vycházel z původního žalobního návrhu, kterým žalobkyně požadovala zaplacení částky 214 250,72 Kč jako smluvních pokut za porušení smluvních podmínek ze strany žalované, bylo by žalobě v konečném důsledku zřejmě vyhověno. Žalobkyně prokázala smluvní ujednání o smluvních pokutách včetně podmínek, za kterých je může požadovat, a z velké části i způsob, jakým byla výše smluvních pokut určena. Zároveň bylo prokázáno, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že nehradila řádně sjednané nájemné. V řízení nicméně bylo sporné a žalobkyni se nepodařilo zcela prokázat, jakým způsobem byla výše smluvních pokut vypočtena. Soudu konkrétně nebylo zřejmé, jakou výši z měsíčního poplatku tvořily ostatní poplatky za služby účtované za příslušný smluvní výrobek (čl. 4 2. VOP). Zároveň se dle názoru soudu nelze v případě těchto„ mimořádných“ faktur spokojit s pouhým tvrzením žalobkyně o tom, že tyto faktury byly žalované doručeny, neboť okamžik jejich zaslání nelze podřadit pod běžnou praxi smluvních stran. Za účelem stanovení okamžiku jejich splatnosti by tak odeslání jednotlivých faktur bylo třeba prokázat. I bez ohledu na výše uvedené je ovšem soud přesvědčen, že nárok na zaplacení smluvních pokut žalobkyni vznikl, a to nejpozději doručením žaloby žalované. Bylo by tedy na žalobkyni, aby ještě dotvrdila a doložila důkazy k výpočtu výše smluvních pokut, které požaduje, jak ostatně byla soudem i v rámci proběhlých jednání poučena.

45. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 89 631,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 13 317 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.“) ve výši 9 380 Kč za každý z 6 úkonů právní služby vykonané advokátem podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, podání ze dne [datum] ve znění podání ze dne [datum], podání ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum] a dne [datum]), respektive ve výši 4 690 Kč za jeden úkon v poloviční výši podle § 11 odst. písm. h) a. t. (předžalobní upomínka bez právního rozboru) a paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za těchto 7 úkonů právní služby. Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena tři dny (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

46. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za právní úkony vyjádření ze dne [datum], neboť se nejednalo o vyjádření ve věci samé, a vyjádření ze dne [datum], kterým byla v podstatě pouze shrnuta tvrzení obsažená v žalobě a v předchozím vyjádření.