38 C 186/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozená Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované 2. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno IČO žalované Anonymizováno Adresa žalované Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , o určení nájemního a vlastnického práva I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala: určení, že nájemní smlouva ze dne , datum, ohledně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , určení, že žalobkyně má právo nájmu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , uložení povinnosti žalovanému č. , hodnota, předložit žalobkyni návrh smlouvy o nájmu hrobového místa, určení, že žalobkyně má vlastnické právo k hrobce ležící na hrobovém místě , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne , datum, domáhala čtyř dílčích nároků: určení, že nájemní smlouva ze dne , datum, ohledně hrobového místa č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , určení, že žalobkyně má právo nájmu k hrobovému místu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , uložení povinnosti žalovanému č. , hodnota, předložit žalobkyni návrh smlouvy o nájmu hrobového místa a určení, že žalobkyně má vlastnické právo k hrobce ležící na hrobovém místě č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

2. Své nároky žalobkyně odůvodnila tím, že jÍ žalovaný č. , hodnota, brání výkonu jejího práva k užívání daného hrobového místa a hrobky na něm stojící a že žalobkyně má důvodné obavy, že po své smrti nebude moci být pohřbena v rodinné hrobce na hrobovém místě, jehož jediným nájemcem je nyní žalovaný, a kde jsou pohřbení nejbližší zesnulí rodinní příslušníci žalobkyně. Ve vztahu k jednotlivým uplatněným určovacím nárokům pak doplnila, že má na požadovaných určeních naléhavý právní zájem, který odůvodnila tím, že po smrti svého otce v roce 1980 se žalobkyně ujala hrobky a hrobového místa č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a v dobré víře o ně pečovala, přičemž tato péče přetrvává do současnosti. Žalobkyně tak činila a činí s vědomím, že se jedná o hrobku rodinnou, do které má být sama po smrti umístěna. Žalobkyně uvedla, že pečovala o hrobku a hrobové místo na základě předpokladu, že jí náleží vlastnické právo k hrobce, jakožto oprávněnému dědici, kterým se stala po smrti svého otce a že vzhledem k době, po kterou o hrobku a hrobové místo pečovala, má žalobkyně za to, že došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva k hrobce v souladu s § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“). Žalobkyně uvedl, že za současného stavu věci jí je jakékoli nakládání s rodinnou hrobkou či užívání rodinné hrobky ze strany žalovaného č. , hodnota, odpíráno a naléhavost určení vlastnického práva k hrobce je patrná taktéž především z věku žalobkyně, kdy tato se nyní nachází v pozici, kdy je jí odepřena možnost uložit po smrti své ostatky do rodinné hrobky, a tedy i vedle svého zesnulého manžela. Zájem žalobkyně na tom být pohřbena v rodinné hrobce je patrný ze silného citového pouta, které má žalobkyně ke své rodině a ke svému zesnulému manželovi. Žalobkyně uvedla, že negatorní žalobu nemůže uplatnit, neboť doposud nebylo určeno její vlastnické právo k předmětné hrobce, a žalobkyni tak chybí právní důvod, o který by negatorní žalobu opřela. Ve vztahu k určení práva nájmu k předmětnému hrobovému místu uvedla, že určení je nezbytné z důvodu, že žalovaný č. , hodnota, odmítá dát žalobkyni souhlas s jejím pohřbením v předmětné hrobce a žalobkyni nesvědčí z titulu vlastníka hrobky též práva dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů (dále též jen „zákon o pohřebnictví“), která svědčí pouze nájemcům hrobových míst. Z tohoto důvodu se současně domáhá uložení povinnosti žalovanému 2, aby žalobkyni předložil návrh smlouvy o nájmu předmětného hrobového místa. Určení práva nájmu tak podle žalobkyně zajistí, aby žalobkyně mohla být pohřbena do předmětné hrobky, neboť by mohla rozhodovat o tom, na komu po její smrti přejde právo nájmu k hrobovému místu a bylo by tak zabráněno rodinným tahanicím. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti nájemní smlouvy pak žalobkyně spatřovala v tom, že jako vlastník hrobky je oprávněna k nájmu hrobového místa, na němž se hrobka nachází, a že uzavření nové nájemní smlouvy s žalobkyní je podmíněno neexistencí jiné nájemní smlouvy k témuž hrobovému místu. Z tohoto důvodu je podle žalobkyně nezbytné nejprve určit neplatnost nájemní smlouvy s žalovaným č. , hodnota, a následně uzavřít novou nájemní smlouvu s žalobkyní.

3. Žalovaný č. , hodnota, se k podané žalobě vyjádřil tak, že nároky žalobkyně neuznává, neboť k danému hrobovému místu má od roku , Anonymizováno, uzavřenou řádnou nájemní smlouvu a povinnosti z ní plynoucí řádně plní. Původní nájemkyní byla matka žalovaného paní , jméno FO, , která byla vedena jako vlastník hrobu a nájemce hrobového místa v původní evidenci katolické církve v okamžiku, kdy žalovaný č. , hodnota, přebral správu hřbitova. , jméno FO, proto na základě výzvy žalovaného č. , hodnota, uzavřela k danému hrobovému místu nájemní smlouvu, jejíž platnost nebyla nikým zpochybňována a později přepsala hrobku a s ní spojení hrobové místo na žalovaného č. , hodnota, . Žalovaný č. , hodnota, dále uvedl, že o předmětnou rodinnou hrobku pečuje již více jak 40 let a že hradil veškeré opravy a údržbu dané hrobky. Žalobkyně se nikdy nepodílela na úhradě poplatků spojených s daným hrobovým místem. Žalovaný č. , hodnota, umožnil žalobkyni v roce , Anonymizováno, , aby pohřbila do dané hrobky svého manžela s jejím slibem, že se bude finančně podílet na vyrovnání pronájmu hrobky o tlecí dobu, avšak žalobkyně mu ničeho nezaplatila a naopak bez jeho vědomí provedla naprosto zbytečnou úpravu hrobky, čímž ji vizuálně poškodila. V předmětné hrobce je poslední volné hrobové místo, které je vyhrazeno pro matku žalovaného č. , hodnota, , o čemž byla žalobkyně při pohřbívání jejího manžela informována. Žalobkyni bylo ze strany města nabízeno jiné hrobové místo, o které však neměla zájem. Žalovaný č. , hodnota, ani jeho rodina žalobkyni nikdy nebránili v tom, aby dané hrobové místo navštěvovala a dávala na hrobku květiny, což však nelze považovat za údržbu hrobky, nýbrž za uctění památky zesnulých.

4. Žalovaný č. , hodnota, uvedl, že nároky žalobkyně neuznává a namítl, že žalobkyně nedostatečně tvrdí, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaných určeních a ani ho nijak neprokazuje. Žalovaný č. , hodnota, poukázal na to, že jde o rodinný spor ohledně daného hrobového místa, který se opakovaně snažil v rámci své úřední činnosti jakožto provozovatel daného pohřebiště podle zákona o pohřebnictví v rámci svých možností řešit, avšak do rodinných sporů účastníků nemůže v rozporu s uzavřenými smlouvami nijak zasahovat. Žalovaný č. , hodnota, z historické evidence před účinností zákona o pohřebnictví zjistil, že oprávněnou uživatelkou daného hrobového místa byla paní , jméno FO, , nar. , datum, (sestra žalobkyně). Žalovaný č. , hodnota, pak na základě komunikace s ní uzavřel dne , datum, s paní , jméno FO, smlouvu o nájmu hrobového místa s platností na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V průběhu roku , Anonymizováno, došlo k uložení ostatků paní , jméno FO, do předmětného hrobu, a to se souhlasem tehdejší nájemkyně paní , jméno FO, a v souvislosti s , Anonymizováno, došlo k ukončení stávající nájemní smlouvy a uzavření nové smlouvy ze dne , datum, se synem paní , jméno FO, – žalovaným č. , hodnota, , a to na dobu tlení v délce , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Se souhlasem žalovaného č. , hodnota, pak byly do hrobu uloženy ostatky manžela žalobkyně pana , jméno FO, , a to dne , datum, a v návaznosti na to došlo k uzavření navazující nájemní smlouvy ze dne , datum, , kterou byla prodloužena doba nájmu o dalších 17 let. Žalovaný č. , hodnota, uvedl, že žalovaný č. , hodnota, vždy řádně platil nájemné za pronájem hrobového místa a byly s ním řešeny veškeré záležitosti týkající se administrativy předmětného hrobového místa. Žalobkyně se o tyto záležitosti nestarala a nikdy v minulosti od roku 2004 žalovaného č. , hodnota, nekontaktovala se zájmem o uzavření nájemní smlouvy a nikdy se žalovaným neřešila žádné administrativní kroky týkající se předmětného hrobového místa a hrobky na něm stojící. Veškeré platby za předmětné hrobové místo prováděli buď paní , jméno FO, , nebo žalovaný č. , hodnota, . Ze strany žalovaného č. , hodnota, nedošlo k žádnému pochybení, neboť v souladu se zákonem o pohřebnictví uzavřel nájemní smlouvu s rodinným příslušníkem žalobkyně, který nerozporoval, že by nebyl uživatelem hrobového místa a na rozdíl od žalobkyně řádně hradil sjednané nájemné.

5. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že hrobku umístěnou na hrobovém místě č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vybudoval otec žalobkyně, který byl jejím vlastníkem a oprávněným uživatelem daného hrobového místa až do své smrti v roce , Anonymizováno, a že úplatu či nájem za užívání hrobovéhomísta hradil až do své smrti otec žalobkyně. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že po smrti svého otce žalobkyně nehradila úplatu či nájem za užívání hrobového místa.

7. Z dopisu města , adresa, ze dne , datum, adresovaného Věře , jméno FO, na č. l. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že jmenovaná byla oslovena žalovaným č. , hodnota, s tím, že z dokumentace převzaté od katolické církve a matrikářky města byla získána její adresa jako nájemce hrobového místa a , jméno FO, byla vyzvána k úhradě nájemného za hrob označený č. , hodnota, za dobu 10 let do roku , Anonymizováno, včetně ve výši , částka, . , jméno FO, vlastnoručním podpisem tohoto dopisu potvrdila, že s uvedenými údaji jako nájemkyně hrobového místa souhlasí. Z poštovní poukázky na č. l. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že , jméno FO, uhradila žalovanému č. , hodnota, částku , částka, , kdy jako účel platby uvedla „hrob č. , hodnota, “.

8. Z komunikace žalovaného č. , hodnota, s paní , jméno FO, na č. l. , Anonymizováno, soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, žalovaná č. , hodnota, zaslala paní , Anonymizováno, , jméno FO, ve dvou vyhotoveních návrh nájemní smlouvy na hrobové místo č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a požádala o její podepsání a vrácení jednoho podepsaného výtisku zpět. Současně zaslali paní Věře , jméno FO, poštovní poukázku na doplatek nájmu.

9. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o nájmu hrobového místa s paní , jméno FO, (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků a smlouvy o nájmu hrobového místa ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, – , Anonymizováno, . Nájemné za předmětné hrobové místo s hrobkou č. , hodnota, za období od , datum, do , datum, bylo sjednáno ve výši , částka, za rok (zjištěno ze smlouvy o nájmu hrobového místa ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, ). Z příjmového pokladního dokladu na č.l. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že , jméno FO, uhradila částku , částka, jako poplatek za hrob č. , hodnota, do roku , Anonymizováno, .

10. Dne , datum, byl dán souhlas paní , jméno FO, s uložením ostatků , jméno FO, (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků).

11. Dne , datum, byla se souhlasem paní , jméno FO, uzavřena nová nájemní smlouva na hrobové místo s žalovaným č. , hodnota, (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků, žádost paní , jméno FO, o převod hrobového místa na žalovaného č. , hodnota, na č. l. , Anonymizováno, a smlouvy o nájmu hrobového místa ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, ). Nájemné za hrobové místo za období , Anonymizováno, let od , datum, do , datum, činilo částku , částka, (zjištěno ze smlouvy o nájmu hrobového místa ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, ).

12. Žalovaný č. , hodnota, dne , datum, souhlasil s uložením ostatků manžela žalobkyně pana , jméno FO, do předmětné hrobky (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků).

13. Dne , datum, byla se žalovaným č. , hodnota, uzavřena nová nájemní smlouva na hrobové místo, kterou byla prodloužena doba nájmu na dalších , Anonymizováno, let (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků a smlouvy o nájmu hrobového místa ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ). Nájemné za hrobové místo za období , Anonymizováno, let od , datum, činilo částku , částka, a bylo uhrazeno žalovaným č. , hodnota, dne , datum, (zjištěno ze smlouvy o nájmu hrobového místa ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, a příjmového pokladního dokladu na č.l. , Anonymizováno, ).

14. Z ústřižku složenky na č.l. , Anonymizováno, vyplývá, že , jméno FO, uhradila dne , datum, panu , adresa, uhrazena částka , částka, .

15. Z faktury č. 2019/84 na č. l. 5 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo dne , datum, ze strany , jméno FO, , IČO: , IČO, účtováno za provedené hřbitovní služby na hřbitově v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, celkem , částka, , a to konkrétně za demontáž krycích desek a jejich zpětné usazení, vyjmutí ostatků z hrobky ve vacích, vč. následného uložení po vyčistění hrobky, zakrytí rakve z důvodu plísně a provedení desinfekce hrobky. Z faktury č. , hodnota, na č. l. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyni byla dne , datum, ze strany , jméno FO, – Kamenictví, IČO: , IČO, , sídlem , adresa, účtována částka , částka, za očištění a spárování desek, demontáž a montáž pomníku, nápis, montáž fotky a dopravu. Z příjmového dokladu na č. l. , Anonymizováno, pak vyplývá, že žalobkyně dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., Anonymizováno, uhradila společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., IČO: , IČO, , částku , částka, jako zálohu na opravu rodinné hrobky v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

16. Z žádosti o prošetření hrobového místa ze dne , datum, na č. l., Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, má soud za prokázané, že se žalobkyně v lednu , Anonymizováno, obrátila na žalovaného č. , hodnota, s žádostí o prošetření předmětného hrobového místa z důvodu možného porušení nájemní smlouvy ze strany žalovaného č. , hodnota, . Vzhledem k tomu, že žalobkyně předložila pouze neúplnou kopii daného dopisu, nemohl soud zjistit, co konkrétně žalobkyně žalovanému č. , hodnota, navrhovala, neboť tyto pasáže byly v kopii vymazány (zakryty). Z dopisu je zřejmý toliko zájem žalobkyně, aby žalovaný č. , hodnota, právně převedl rodinnou hrobku na neteř žalobkyně paní , jméno FO, a že žalobkyně byla ochotna žalovanému č. , hodnota, refundovat poplatek za nájem hrobového místa.

17. Z reakce města , adresa, na dopis ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že žalovanému č. , hodnota, byla výše uvedená žádost žalobkyně doručena a že žalovaný č. , hodnota, neshledal, že by v jeho postupu, kdy byla uzavřena nájemní smlouva nejprve s paní , jméno FO, a následně ze žalovaným č. , hodnota, došlo k jakémukoli pochybení a že žalobkyní popisované problémy jsou čistě rodinného charakteru, které žalovaný č. , hodnota, řešit nemůže. Žalobkyně byla upozorněna na to, že záležitosti spojené s hrobovým místem mohou být řešeny pouze s platným nájemcem a že veškeré opravy hrobky musí být nájemcem projednány se správcem hřbitova a mohou být provedeny jen s jeho souhlasem.

18. Ze smírčího dopisu ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně oslovila v lednu , Anonymizováno, žalovaného č. , hodnota, s návrhem na přenechání hrobového místa a rodinné hrobky žalobkyni, a to za částku , částka, .

19. Z řádu veřejného pohřebiště , adresa, na č. l. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, mj. vyplývá, že provozovatelem veřejného pohřebiště v obci , adresa, je město , adresa, (čl. , Anonymizováno, ) a že nabyl účinnosti od , datum, (čl. , Anonymizováno, ). Dále je z něj zřejmé, že provozovatel vede evidenci volných hrobových míst a kolumbárních schránek, které pronajímá nájemcům písemnou smlouvou s tím, že pronájem u hrobky se uzavírá zpravidla na 17 let a nájemné se platí při uzavření smlouvy (čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) s tím, že při uložení rakve se zesnulým do hrobu je nutné prodloužení nájemní smlouvy o tlecí dobu (, Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ) a že nájemce může užívací právo k hrobovému místu převést písemnou smlouvou na jinou osobu (, Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ). Rovněž z něj plyne, že k úpravě již existující stavby (hrobky apod.) je potřeba souhlasu provozovatele pohřebiště (čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ).

20. Z řádu veřejného pohřebiště , adresa, na č. l. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, pak plyne, že je účinný od , datum, (čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ). Podle čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, se nájem hrobových míst v případě hrobky sjednává zpravidla na dobu 17 let. Nájemní právo k hrobovému místu lze přenést na třetí osobu pouze prostřednictvím provozovatele pohřebiště novou smlouvou, a to s písemným souhlasem nájemce (čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ). K úpravě již existujících hrobek je oprávněn pouze jejich vlastník nebo jím zmocněná osoba po prokazatelném předchozím souhlasu nájemce hrobového místa a provozovatele za jím stanovených podmínek (čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

21. Z protokolu ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, dědického spisu vedeného Okresním soudem , adresa, -západ pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vyplývá, že bylo projednáváno dědictví po , jméno FO, Skružném, zemřelým dne , datum, , kdy předmětem projednání byl tento majetek: id. ½ rodinného domku č.p. , Anonymizováno, se stav. parcelou č. parc. , Anonymizováno, a zahradou č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , ev.l.č , Anonymizováno, pro obec , adresa, , kat. úz. , adresa, , finanční hotovost, bytové zařízení do kuchyně a ložnice a zůstatek na blíže určené vkladní knížce. Z rozhodnutí Státního notářství , adresa, – západ ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, dědického spisu vedeného Okresním soudem , adresa, -západ pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že zůstavitel zemřel bez zanechání závěti. Dědici ze zákona byly pozůstalé dcery zůstavitele: , jméno FO, , nar. , datum, , , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, , , jméno FO, , nar. , datum, , , jméno FO, jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Uvedeným rozhodnutím bylo potvrzeno nabytí dědictví na základě schválené dohody zákonných dědiců o vypořádání dědictví, kdy pozůstalá dcera , jméno FO, nabyla nemovité věci a bytové zařízení zůstavitele a zavázala se vyplatit ve zde uvedeném rozsahu ostatní spoludědičky. Pozůstalá dcera , jméno FO, (žalobkyně) nabyla toliko vkladní knížku a hotovost zůstavitele plus výplatu od spoludědičky , jméno FO, . Zbývající pozůstalé dcery (, jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, převzali toliko výplatu od spoludědičky , jméno FO, .

22. Pokud jde o provedenou účastnickou výpověď žalobkyně, tu soud hodnotil v kontextu zjištění získaných z listinných důkazů. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně si je vědoma toho, že není majitelem hrobky, když sama několikrát v rámci výpovědi za majitele označila pana , jméno FO, (žalovaného č. , hodnota, ). Žalobkyně rovněž potvrdila, že požádala obec (žalovaného č. , hodnota, ) o uzavření nájemní smlouvy k předmětnému hrobovému místu až po smrti svého manžela v roce 2020, když zjistila, že jí žalovaný č. , hodnota, nechce umožnit, aby byla do předmětné hrobky pohřbena. K dotazu soudu, zda žalobkyně ví, co je řád veřejného pohřebiště a jakými pravidly se řídí pohřbívání na hřbitově, žalobkyně uvedla, že na pravidla vůbec nekoukali, prostě se to dělalo. K dotazu, zda ví, kde se na hřbitově nachází vývěsní skříňka a co se v ní zveřejňuje, žalobkyně uvedla, že vše ví. Žalobkyně ve své výpovědi rovněž potvrdila, že nikdy nic za užívání hrobu neplatila, neboť se domnívala, že to bylo již jejím tatínkem zaplacené na dlouhou dobu dopředu. K dotazu, zda si někdy ověřovala to, že je za hrob opravdu zaplaceno, žalobkyně uvedla, že věc začala řešit až v roce 2020, kdy šla na obecní úřad, že to zaplatí, předtím nic neověřovala. Z účastnické výpovědi žalobkyně rovněž vyplynulo, že žalobkyně péčí o hrobku myslí to, že na hřbitov pravidelně jezdila (a jezdí) dávat tam květiny, čistit (umývat) hrobku a že po smrti svého manžela zajistila opravu hrobky, neboť se obávala, že je hrobka v havarijním stavu.

23. Ze zbývajících provedených důkazů, které nejsou zmíněny v odůvodnění tohoto rozhodnutí, nezjistil soud žádné skutečnosti, které by byly pro projednávanou věc relevantní.

24. Navržené důkazy, které nebyly provedeny, soud zamítl pro jejich nadbytečnost, neboť dospěl k závěru, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav potřebný pro rozhodnutí v dané věci. Pokud jde o navrhované svědecké výpovědi, které měly prokazovat to, že žalobkyně o hrobku po celou dobu pečovala a pečuje a že hřbitov pravidelně navštěvuje. Již výše bylo uvedeno, že žalobkyně v rámci své výpovědi opakovaně uvedla, že péčí o hrobku myslí to, že na hřbitov pravidelně jezdí dávat květinovou výzdobu, umývat hrobku a že po smrti svého manžela zajistila opravu hrobky, neboť se obávala, že je hrobka v havarijním stavu. To, že žalobkyně tyto činnosti dělala, však nebylo mezi účastníky sporné a nebylo to proto třeba dále dokazovat.

25. Výše zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle níže uvedených ustanovení právních předpisů:

26. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

27. Podle § 16 odst. 1 věty první zákona o pohřebnictví je provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností (dále jen „provozovatel pohřebiště“).

28. Podle § 19 odst. 1 zákona o pohřebnictví se provozovatel pohřebiště nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující v souladu s § 18 odst. 2 provoz veřejného pohřebiště se při své činnosti řídí řádem veřejného pohřebiště. Podle odst. 2 téhož ustanovení musí být řád veřejného pohřebiště zveřejněn v místě na daném veřejném pohřebišti obvyklém. Podle písm. a) a h) tohoto ustanovení v řádu veřejného pohřebiště jeho provozovatel zejména podrobně upraví: a) podmínkypro sjednání nájmu hrobového místa, které musí být stejné pro všechny osoby, h) povinnosti nájemce hrobového místa.

29. Podle § 25 odst. 1 zákona pohřebnictví vzniká nájem hrobového místa (dále jen „nájem“) na základě smlouvy o nájmu hrobového místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako pronajímatelem a nájemcem (dále jen „smlouva o nájmu“). Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu.

30. Podle § 29 odst. 4 písm. a) zákona pohřebnictví je provozovatel pohřebiště povinen do 2 let po nabytí účinnosti tohoto zákona je předložit dosavadním uživatelům hrobových míst návrh smlouvy o nájmu hrobového místa, pokud takové smlouvy již nejsou uzavřeny písemně. V případě, že dosavadní uživatel hrobového místa není znám nebo není známa jeho adresa nebo adresa jeho právních nástupců a návrh nájemní smlouvy mu proto není možno doručit, je provozovatel pohřebiště povinen nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na veřejně přístupném místě na veřejném pohřebišti zveřejnit výzvu k uzavření nájemní smlouvy k takovému hrobovému místu a místo (adresu), na něž se má dosavadní uživatel nebo jeho právní nástupce obrátit, spolu s upozorněním, že pokud nebude nájemní smlouva uzavřena do 30 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadní užívací právo k hrobovému místu zanikne.

31. Podle § 30 odst. 1 zákona o pohřebnictví není-li tímto zákonem stanoveno jinak, použijí se pro občanskoprávní vztahy podle tohoto zákona ustanovení občanského zákoníku.

32. Podle § 37 zákona o pohřebnictví nabývá tento zákon účinnosti dne , datum, .

33. Podle § 987 o.z. je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe.

34. Podle § 989 odst. 1 o.z. drží vlastnické právo ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

35. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

36. Podle § 3066 o.z. se do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

37. Podle § 3081 o.z. nabývá tento zákon účinnosti dne , datum, .

38. Úvodem je třeba zmínit, že přes poněkud kostrbatou formulaci jednotlivých žalobních nároků je zřejmé, že podstatou sporu v dané věci je otázka, kdo je, respektive kdo by měl být oprávněn rozhodovat o tom, kdo a za jakých podmínek bude v dané hrobce pohřben. Jedná se o spor mezi rodinnými příslušníky, mezi kterými dlouhodobě nepanují příliš dobré vztahy, do kterého byl zatažen též žalovaný č. , hodnota, , který je provozovatelem daného pohřebiště. Soud se v rámci pokusu o smír pokoušel nalézt věcné řešení, které by odstranilo podstatu daného sporu, tj. umožnilo v budoucnu pohřbení žalobkyně tak, aby mohla spočinout po boku svých rodinných příslušníků. Pro vyhrocené osobní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným č. , hodnota, však nebylo možné ani ověřit, zda by věcné řešení bylo možné a ke smíru tak nemohlo dojít. Soud tak přistoupil k projednání žalobkyní vznesených nároků a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pokud jde o určovací nároky, tak žalobkyně nemá na požadovaných určeních naléhavý právní zájem vyžadovaný § 80 o.s.ř., a pokud jde o uložení povinnosti žalovanému č. , hodnota, , aby žalobkyni předložil návrh smlouvy o nájmu hrobového místa, pak tento nárok není důvodný.

39. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde byse bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (viz např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. , hodnota, ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník , Anonymizováno, ). Naléhavý právní zájem na určení může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Nejvyšší soud dospěl v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, k závěru, že žaloba o určení ve smyslu § 80 o. s. ř. není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Stav ohrožení práva žalobce nebo nejistota v jeho právním postavení se totiž v takovém případě neodstraní toliko tím, že bude vyřešena předběžná otázka, z níž bez dalšího právní vztah (právo) významný pro právní poměr účastníků ještě nevyplývá, ale až určením, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Jestliže například právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (například vlastnictví), není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo o určení existence práva nebo právního vztahu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 5/1996 na str. , Anonymizováno, , Anonymizováno, popř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. , hodnota, , ročník , Anonymizováno, ).

40. Pokud jde první žalobou uplatněný nárok, tj. určení neplatnosti nájemní smlouvy k hrobovému místu, žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť se žalobou rovněž domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost předložit žalobkyni návrh smlouvy o nájmu hrobového místa. V rámci projednání tohoto dílčího nároku si soud může (resp. musí) otázku platnosti či neplatnosti předmětné nájemní smlouvy posoudit jako předběžnou otázku, neboť existence platné nájemní smlouvy k hrobovému místu by bránila uzavření nové (další) nájemní smlouvy k témuž předmětu nájmu pro nemožnost plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Případná deklarace neplatnosti existující nájemní smlouvy by tak za daných okolností byla ryze akademickým výrokem bez jakýchkoli právních účinků.

41. Ve vztahu k druhému žalobou uplatněnému nároku, tj. určení práva nájmu k hrobovému místu, je rovněž třeba dovodit, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť se žalobou současně domáhá, aby žalovanému č. , hodnota, byla uložena povinnost uzavřít nájemní smlouvu se žalobkyní, resp. předložit žalobkyni návrh smlouvy o nájmu hrobového místa. Pokud však sama žalobkyně tvrdí, že nájemní právo svědčí žalovanému č. , hodnota, , ačkoli oprávněnou uživatelkou daného hrobového místa byla ona a nájemní smlouva tak měla být uzavřena s ní, čehož se prostřednictvím žaloby rovněž domáhá, pak jí logicky nemůže svědčit právo nájmu, které by bylo takovou nájemní smlouvou teprve založeno a žalobkyně tak nemůže mít ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Samotná faktická péče o hrobku či hrobové místo přitom právo nájmu založit nemůže.

42. Pokud jde o třetí nárok, kterým se žalobkyně domáhala, aby žalovanému č. , hodnota, uložena povinnost, aby žalobkyni předložil návrh smlouvy o nájmu hrobového místa, pak soud dospěl k závěru, že tento dílčí nárok není důvodný. Ve vztahu k tomuto nároku není dána pasivní věcná legitimace žalovaného č. , hodnota, , neboť uvedená povinnost má být uložena toliko žalovanému č. , hodnota, coby provozovateli daného pohřebiště. Ve vztahu k žalovanému č. , hodnota, pak není tento nárok důvodný, neboť žalovaný č. , hodnota, by totiž uvedenou povinnost měl pouze tehdy, pokud by žalobkyně svůj nárok na uzavření nájemní smlouvy včas uplatnila tak, aby do , datum, (tj. ve lhůtě dle § 29 odst. 4 písm. a) zákona o pohřebnictví) byla uvedená nájemní smlouva uzavřena. Tato lhůta je přitom lhůtou prekluzivní, neboť marným uplynutím této lhůty dosavadní užívací práva k hrobovému místu zanikla (tj. zaniklo i případné užívací právo žalobkyně k předmětnému hrobovému místu).

43. Problematice zániku dosavadních užívacích práv k hrobovým místům a následkům uzavření nájemní smlouvy s jedním z uživatelů hrobového místa se zabýval i Ústavní soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kdy dospěl k závěru, že neznalost prekluzivní lhůty uvedené v § 29 odst. 4 písm. a) zákona o pohřebnictví účastníka neomlouvá. Skutkové okolnosti daného případu přitom byly obdobné zde projednávané věci. V obou případech byla předmětem sporu nájemní smlouva k hrobovému místu, kdy původním uživatelem daného hrobového místa otec žalobkyně, který zemřel. Po nabytí účinnosti zákona o pohřebnictví, který změnil dosavadní právní vztah mezi správou pohřebiště a uživatelem na nájemní vztah, k němuž je potřeba uzavřít nájemní smlouvu na jednotlivá hrobová místa, došlo k uzavření nájemní smlouvy k hrobovému místu s rodinným příslušníkem žalobkyně, která se následně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla provozovateli pohřebiště uložena povinnost předložit žalobkyni písemný návrh smlouvy o nájmu příslušného hrobového místa. I zde žalobkyně namítala, že návrh na uzavření nájemní smlouvy měl být obcí předložen všem dosavadním uživatelům hrobových míst a že obec pochybila, pokud žalobkyni opomněla. Rozdíl oproti nadepsané věci je to, že ve věci posuzované Ústavním soudem žalobkyně v řízení dokládala své užívací právo tím, že v minulosti platila poplatky spojené s užíváním daného hrobového místa, což v projednávané věci žalobkyně nečinila a mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně nikdy poplatky za užívání předmětného hrobového místa nehradila. Nalézací soudy pak žalobu zamítly s odůvodněním, že žalobkyně uplatila své právo opožděně, a to po uplynutí dvouleté i třicetiměsíční prekluzivní lhůty stanovené v zákoně o pohřebnictví, kdy dosavadní užívací práva k hrobovým místům zanikla a dále z důvodu, že je zde nepřekonatelná právní překážka spočívající v existenci nájemní smlouvy z roku k témuž předmětu – hrobu, uzavřené s jiným nájemcem. Tento právní názor byl Ústavním soudem potvrzen, kdy Ústavní soud uvedl, že Pro posouzení okolností případu a důvodnosti ústavní stížnosti je rozhodující, že stěžovatelka se na obec i na soud obrátila až v roce 2008, kdy již prekluzivní lhůta stanovená zákonem (jehož neznalost neomlouvá) dávno uplynula. V aktuálně projednávané věci se žalobkyně na soud obrátila až v roce 2022, tedy více než 18 let poté, co její (případné) užívací právo v souladu s § 29 odst. odst. 4 písm. a) zákona o pohřebnictví zaniklo.

44. V rámci posouzení důvodnosti tohoto nároku posuzoval soud rovněž jako předběžnou otázku to, zda je stávající nájemní smlouva platná. Žalobkyně neplatnost dovozovala z toho, že jí nebylo žalovaným č. , hodnota, nabídnuto, aby nájemní smlouvu uzavřela sama, ačkoli se o dané hrobové místo od smrti své otce starala. Nejvyšší soud dospěl nicméně v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , k závěru, že zákon o pohřebnictví nepodmiňuje platnost nově uzavřené nájemní smlouvy splněním povinnosti provozovatele pohřebiště předložit všem dosavadním uživatelům návrh takové smlouvy (a ani nestanoví její neplatnost v případě, že tak neučiní).

45. V projednávané věci se navíc žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným č. , hodnota, jako nájemcem a žalovaným č. , hodnota, jako pronajímatelem. Tato smlouva je přitom v pořadí již třetí nájemní smlouva, která byla po nabytí účinnosti zákona o pohřebnictví k předmětnému hrobovému místu uzavřena (původní nájemní smlouva byla uzavřena dne , datum, s matkou žalovaného č. , hodnota, paní , jméno FO, ). Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšly najevo žádné jiné důvody, pro které by měla být nájemní smlouva ze dne , datum, neplatná, nezbylo než uzavřít, že smlouva byla uzavřena platně. S ohledem na tuto skutečnost pak nebylo možné vyhovět nároku žalobkyně, neboť uzavření (nové) nájemní smlouvy se žalobkyní brání existence stávající nájemní smlouvy se žalovaným č. , hodnota, . Nejvyšší soud totiž v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dospěl k závěru, že platnému uzavření smlouvy o nájmu hrobového místa pro nemožnost plnění brání existence jiné nájemní smlouvy k témuž hrobovému místu.

46. V projednávané věci bylo navíc prokázáno, že se žalobkyně nikdy nepodílela na úhradě poplatků za užívání předmětného hrobového místa a ani se sama aktivně o právní záležitosti spojené s užíváním hrobového místa nezajímala. Sama žalobkyně vypověděla, že se o tyto věci začala zajímat až poté, co byl do předmětné hrobky pohřben její manžel a nastaly spory se žalovaným č. , hodnota, a jeho rodinou. Pokud žalobkyně tvrdí, že se o hrobku po smrti svého otce starala a byla tak oprávněným uživatelem daného hrobového místa, pak z provedeného dokazování vyplynulo, že péče žalobkyně zahrnovala (až na jednu výjimku, kdy bez souhlasu obou žalovaných zajistila provedení stavebních úprav hrobky nacházející se na daném hrobovém místě) toliko navštěvování daného hrobového místa, čištění hrobky a zajištění její výzdoby květinami. Tyto úkony jsou jistě chvályhodné, nicméně jde spíše o akt piety a projev úcty zemřelým, a nikoli o výkon užívacích práv k danému hrobovému místu. Užívací právo k hrobovému místu není spojeno jen s výhodami z toho plynoucími (tj. užíváním v užším smyslu, např. s možností rozhodovat o úpravách daného hrobového místa, resp. hrobového zařízení na něm umístěném a o tom, kdo bude v daném hrobovém zařízení – hrobce pohřben), ale též s plněním příslušných povinností vyplývajících ze zákona nebo podzákonného právního předpisu. Je přitom obecně známou skutečností, že užívání hrobového místa není bezúplatné, ale je třeba hradit provozovateli příslušného pohřebiště poplatky, resp. v současné době nájemné. , adresa, pohřebiště se řídí řádem veřejného pohřebiště, který musí být zveřejněn v místě na daném veřejném pohřebišti obvyklém (§ 19 odst. 2 zákona o pohřebnictví), tj. zpravidla ve vývěsní skříňce umístěné na daném pohřebišti. Žalobkyně vypověděla, že je jí známo, kde se na hřbitově nachází vývěsní skříňka, i co se v ní zveřejňuje, přesto až do roku 2019 neprojevila žádnou snahu o plnění povinností vyplývajících s užíváním hrobového místa. Všechny tyto skutečnosti by musel soud rovněž zohlednit, pokud by posuzoval žalobkyní tvrzené vydržení vlastnického práva k předmětné hrobce (k tomu blíže viz níže).

47. Pokud jde o tento čtvrtý, poslední nárok, kterým se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva k hrobce ležící na hrobovém místě, pak i v tomto případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že daná hrobka byla původně ve vlastnictví otce žalobkyně, který však , datum, zemřel. Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že tato hrobka doposud nebyla předmětem dědictví. Žalobkyně přitom byla toliko jednou z 5 dědiček, kterým dědictví připadlo a které si ho rozdělili na základě své dohody, kterou následně příslušná notářka schválila. Nejvyšší soud dospěl ve své rozhodovací praxi k závěru, že ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 písm. c) o.s.ř. (resp. nyní § 80 o.s.ř.) určení, že je vlastníkem věci náležející do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a nebylo mu ohledně ní potvrzeno nabytí vlastnictví (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný v časopise Právní rozhledy č. 23/2004 s. 880).

48. Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o.s.ř. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Kromě toho je určovací žaloba prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

49. Neexistence naléhavého právního zájmu žalobkyně pak plyne rovněž ze skutečnosti, že ani případné určení vlastnického práva žalobkyně by nemohlo vyřešit existující spory mezi účastníky o to, kdo bude v předmětné hrobce pohřben, neboť hrobka se nachází na hrobovém místě, které je na základě platné nájemní smlouvy oprávněn užívat žalovaný č. , hodnota, . I kdyby bylo deklarováno vlastnické právo žalobkyně k dané hrobce, žalobkyně by nebyla oprávněna užívat dané hrobové místo; naopak rozštěpením právních vztahů, kdy oprávněným nájemcem hrobového místa by byla jedna osoba a vlastníkem hrobového zařízení, které se na tomto hrobovém místě nachází, osoba jiná, by způsobilo vznik dalších právních sporů mezi zúčastněnými, a to i s ohledem na veřejnoprávní regulaci upravující pohřbívání a exhumaci lidských ostatků. V předmětné hrobce se totiž nachází lidské ostatky, s nimiž může být nakládáno toliko v souladu s příslušnými veřejnoprávními předpisy, zejména s již citovaným zákonem o pohřebnictví.

50. Nad rámec již uvedeného je možné zmínit, že při zkoumání žalobkyní namítaného vydržení vlastnického práva by soud zkoumal nejen uplynutí příslušné vydržecí lhůty, ale rovněž to, zda žalobkyně uvedenou hrobku skutečně držela, tj. vykonávala svá práva k ní, jako by ji náležela a ujala se hrobky tak, aby ji měla jako vlastník (§ 987 a 989 odst. 1 o. z.), a zda zde nebyl nepoctivý úmysl (§ 1095 o.z.). Pokud jde o vydržecí dobu, ta by v případě mimořádného vydržení činila 20 let s tím, že dle § 3066 o.z. by neskončila dříve než , datum, . Žalobkyně pak nejpozději od roku 2017, kdy byla do dané hrobky pohřbena sestra žalobkyně , jméno FO, , musela vědět, že není oprávněným držitelem, neboť souhlas k pohřbení nedávala ona, ale tehdejší nájemkyně daného hrobového místa paní , jméno FO, . Žalobkyně tak nemohla být v dobré víře, že jí daná hrobka patří a měla-li i nadále úmysl předmětnou hrobku držet, pak tento úmysl již nemohl být poctivý. Podmínky pro mimořádní vydržení by tak v projednávané věci nebyly splněny.

51. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.)

52. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a měla by povinnost nahradit náklady řízení, které vznikly oběma žalovaným. Vzhledem k tomu, že oba žalovaní se práva na náhradu nákladů řízení vzdali, rozhodl soud výrokem II. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.