38 C 25/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Peroutkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně s úrokem ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy k službě [anonymizováno] účet. Tvrdila, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a že žalovaný využil též službu [anonymizováno] karta. Celkem žalovaný využil prostřednictvím [anonymizováno] účtu a karty služby ve výši [částka] a vrátil z takto poskytnutých finančních prostředků žalobkyni pouze [částka]. Kromě dlužné jistiny žalobkyně požadovala také dlužné poplatky za prodloužení splatnosti ve výši [částka], poplatky z prodlení ve výši [částka], poplatky za službu [anonymizováno] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět. Uvedla, že v žalobě žalobkyně nesprávně započetla platby žalovaného. Žalovaný žalobkyni uhradil částku [částka], což žalobkyně započetla na poplatky (poplatky za prodloužení splatnosti ve výši [částka], poplatky z prodlení ve výši [částka], poplatky za službu [anonymizováno] ve výši [částka]), přičemž zbytek započetla na jistinu, jež se ponížila na částku [částka].

4. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. však ustanovení odstavce 3 však neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

5. Jelikož žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět, rozhodl soud v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a jejím dispozičním úkonem tak, že řízení v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.

6. Dále se soud zabýval důvodností žaloby žalobkyně.

7. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 4 o. s. ř).

8. Na základě žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Ze Smlouvy k službě [anonymizováno] účet vyplynulo, že neobsahuje podpis žalovaného a že k jejímu uzavření mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž podle této smlouvy se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovaného [příjmení] účet, se kterým žalovaný bude moci disponovat do sjednaného finančního limitu za účelem plateb zboží a služeb.

10. Z vyúčtování k účtu za měsíce březen, květen a červen 2019 a výstupu z interního systému s přehledem karetních transakční soud zjistil, že žalovaný postupně načerpal od žalobkyně částku [částka] (např. při nákupech v [anonymizováno], [jméno], [anonymizováno] či [příjmení]).

11. Z výzvy k úhradě dluhu a doručenky vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka]. Žalovaný byl současně upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Výzvu si žalovaný podle podepsané doručenky převzal.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná [anonymizováno] národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných ustanovení soud shledal, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Přestože smlouva nebyla opatřena podpisem žalovaného, soud neměl pochybnosti o tom, že k jejímu uzavření prostřednictvím prostředků komunikace na dálku došlo, protože žalovaný následně prováděl skrz svůj účet jednotlivé nákupy a čerpal od žalobkyně na základě smlouvy finanční prostředky. Smlouva však nebyla žalovanému poskytnuta v listinné podobě nebo na trvalém nosiči dat, jak vyžaduje § 110 zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný načerpal částku ve výši [částka], z níž podle nezpochybněného tvrzení vrátil pouze [částka]. Nárok žalobkyně tak byl důvodný co do rozdílu těchto částek ve výši [částka]. V rozsahu požadovaných poplatků za prodloužení splatnosti ve výši [částka], poplatků z prodlení ve výši [částka] a poplatků za službu [anonymizováno] ve výši [částka] žaloba důvodná nebyla z důvodu nesplnění povinnosti podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud k takto vyúčtovaným poplatkům nepřihlížel a přiznal žalobkyni namísto nich podle citovaného ustanovení zákona pouze repo sazbu uveřejněnou [anonymizováno] národní bankou, platnou v den uzavření smlouvy (tj. 1,75 % ročně). Vzhledem k tomu, že žalobkyně podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru neměla nárok na výše uvedené poplatky, soud nemohl akceptovat její jednostranné započtení provedené v podání ze dne [datum]. Pokud žalobkyně na tyto poplatky podle zákona právo nemá, nemohla je platně započíst. Soud tedy částku uhrazenou žalovaným započetl toliko na jistinu a ponížil podle toho částku, jež má žalovaný žalobkyni zaplatit. Dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., přičemž v případě, že by žalobkyně nevzala svoji žalobu částečně zpět, soud by ji přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] (z jistiny, jež žalovanému skutečně poskytla). Jelikož však žalobkyně vzala svoji žalobu zpět i co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, musel soud žalobkyni přiznat zákonný úrok z prodlení toliko z částky, jíž se po částečném zpětvzetí domáhala, tj. z částky [částka] (rozdíl mezi částkou v žalobě [částka] a částkou [částka], v němž vzala žalobkyně svoji žalobu zpět). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. V nedůvodné části soud žalobu III. výrokem zamítl.

16. O nákladech řízení soud rozhodl ve IV. výroku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v tomto sporu úspěšnější, a má proto nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že mu však žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.