38 C 27/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Peroutkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] z titulu neuhrazené ceny za tzv. služby třetích stran, o nichž podle ní nepřísluší rozhodovat [anonymizována dvě slova] úřadu, nýbrž civilnímu soudu. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela ve dnech [datum] a [datum] smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), na základě které se zavázala poskytovat žalovanému službu elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se naproti tomu zavázal hradit za poskytované služby sjednané ceny. Žalobkyně dále uzavřela s žalovaným ve dnech [datum] a [datum] kupní smlouvu na zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] lite [příjmení], na základě níž se žalovaný zavázal uhradit část kupní ceny v 24 splátkách po [částka] a [částka]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému poskytnuté služby a cenu za objednané zboží prostřednictvím 7 vyúčtování znějících na částky [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]. V tomto soudním řízení však uplatnila nárok na zaplacení pouze některých z vyúčtovaných položek, jejichž součet byl vyšší než částka [částka] uplatněná žalobou, což bylo dáno interním zaokrouhlováním v evidenčním systému žalobkyně (žalobkyně proto požadovala nižší částku, což bylo ve prospěch žalovaného). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou, ale ničeho neuhradil.

2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.

4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně na straně poskytovatele uzavřela s žalovaným na straně zákazníka ve dnech [datum] a [datum] smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, na jejichž základě se mu zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat služby třetích stran, za což se žalovaný zavázal hradit sjednanou cenu. V tentýž dny žalobkyně uzavřela s žalovaným též kupní smlouvy na zařízení [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova] lite [příjmení] za cenu [částka] a [částka], přičemž žalovaný při převzetí zařízení uhradil částku [částka] a [částka] s tím, že zbývající částky se zavázal uhradit v 24 splátkách po [částka] a [částka]. Poskytnuté služby a splátky kupní ceny za období od [datum] až [datum], od [datum] až [datum], od [datum] až [datum], od [datum] až [datum], od [datum] až [datum], od [datum] až [datum], od [datum] až [datum] vyfakturovala žalobkyně žalovanému prostřednictvím 7 vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] přičemž v nichž fakturované částky za tzv. služby třetích stran a splátky zařízení činily [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], tj. dohromady [částka]. K úhradě těchto částek žalobkyně žalovaného vyzvala i prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění.

5. V prvé řadě se soud zabýval tím, zda je v nyní projednávané věci dán cizí prvek, neboť tato otázka má vliv na mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudu a rozhodné právo. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není. Přestože má totiž žalovaný státní občanství [anonymizováno] republiky, má zároveň státní občanství České republiky. V dané věci tedy není cizí prvek vůbec dán a věc má být posuzována podle českého práva (viz stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjf 27).

6. Dále soud posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor v části týkající se zaplacení ceny za tzv. služby třetích stran, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 9. 2018, č. j. Konf 19/2018-13, z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. [příjmení] ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli [anonymizováno] telekomunikační úřad. Zdejší soud tudíž má v souladu s § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc rozhodnout spor v části týkající se neuhrazených služeb třetích stran, přičemž je podle téhož ustanovení oprávněn rozhodnout i spor v jeho druhé části týkající se neuhrazených splátek kupní ceny za zařízení.

7. Soud věc posoudil zejména podle § 2 písm. n) a o), § 63 a § 64 zákona o elektronických komunikacích a podle § [číslo] odst. 2, § 1970 a § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

8. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Smlouvy, které účastníci uzavřeli, byly smlouvami o poskytování služeb veřejných elektronických komunikacích ve smyslu § 63 zákona o elektronických komunikacích a zároveň v části, v níž se dohodli na zprostředkování tzv. služeb třetích stran, smlouvami nepojmenovanými ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. Vedle toho účastníci uzavřeli též kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o. z., přičemž se v souladu s § 1931 o. z. dohodli na zaplacení části kupní ceny ve splátkách. Soud pak vzal za zjištěné, že žalobkyně žalovanému na základě těchto smluv vyúčtovala celkovou dlužnou částku ve výši [částka], kterou žalovaný podle nezpochybněného tvrzení žalobkyně dosud neuhradil (v souladu s § 64 odst. 8 zákona o elektronických komunikacích žalovanému dokonce 2 měsíce od dodání předmětných vyúčtování zaniklo (prekludovalo) právo na reklamaci vyúčtované ceny), žalovaný je tedy v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné jiné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil, soud žalobě zcela vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

9. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně se sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. K takto vypočtené částce nákladů řízení soud dodává, že žalobkyně žalobu podala na ustáleném vzoru, který používá ve skutkově a právně obdobných případech, a proto soud aplikoval § 14b advokátního tarifu (např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 41 C 71/2021 či 37 C 234/2021). V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil ve II. výroku tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce, který žalobkyni v řízení zastupoval.