38 C 38/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o návrhu na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí

I. Z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, na základě pověření Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 206 EXE 8248/2015, se vylučuje venkovní bazén postavený na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [obec], který je v části II. dražební vyhlášky vydané soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 20. 1. 2023 pod č. j. 203 EXE 52556/15-313 označen jako příslušenství zpeněžované nemovité věci.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vyloučení venkovního bazénu z exekuce – dražby nařízené dražební vyhláškou ze dne 20. 1. 2023, č. j. 203 EX 52556/15-313, vydanou soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Svůj nárok odůvodnil tím, že je vlastníkem tohoto bazénu, který nabyl na základě jeho zhotovení v souvislosti se smlouvou o dílo uzavřenou se [právnická osoba] [obec] spol. s r.o. dne [datum].

2. Žalovaná uvedla, že žalobce nepředložil důkaz prokazující zaplacení ceny za sjednané dílo ani dokument prokazující souhlas vlastníka pozemku se zhotovením díla na daném pozemku a že za daných okolností nelze mít za prokázané, že by se žalobce stal vlastníkem venkovního bazénu.

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 42 Cm 59/97-348 ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum], č. j. 42 Cm 59/1997-373 je vedena exekuce proti povinným [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Vedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] (dále jen„ soudní exekutor“). V exekuci jsou postiženy spoluvlastnické podíly povinných na těchto nemovitostech: pozemek parc. č. St. 102, jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek parc. č. St 344 a pozemek parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí] [obec] a obci [obec] (společně dále jen„ nemovitosti“). Velikost spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení] na uvedených nemovitostech činí id. 1/2 a zbývající podíl o velikosti id. 1/2 je ve společném jmění manželů [příjmení] (zjištěno z exekučního příkazu ze dne 21. 12. 2015, č. j. 103 EX [číslo], na č. l. 43-44 a z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí] [obec] na č. l. 78-83).

5. Soudní exekutor nařídil dne [datum] dražbu nemovitostí, která však musela být odročena, neboť ze strany [jméno] [příjmení] a manželů [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] byly podány vylučovací žaloby, kterými uplatnili svá práva k věcem, které byly v předmětné dražební vyhlášce označeny jako příslušenství nemovitostí (zjištěno z návrhu na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí ze dne [datum] na č. l. 66-68 a návrhu na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí ze dne [datum] na č. l. 62-63). Těmto návrhům bylo z převážné části vyhověno a označené věci byly z exekuce vyloučeny (zjištěno z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 6. 2021, č. j. 5 C 69/2020-45, na č. l. 69-70 a z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 11. 11. 2022, č. j. 8 C 68/2020-134, na č. l. 71-72).

6. Soudní exekutor následně nařídil dne [datum] opět dražbu nemovitostí, přičemž jako příslušenství nemovitých věcí byl v článku II. označen mj. venkovní bazén (zjištěno z usnesení o dražební vyhlášky ze dne 20. 1. 2023, č. j. 203 EX 52556/15-303 na č. l. 73-75). Rovněž tato dražba musela být odročena, a to z důvodu předmětné vylučovací žaloby (zjištěno z protokolu o dražbě nemovitých věcí, elektronická tržba ze dne 8. 3. 2023, č. j. 203 EX 52556/15-315 na č. l. 76 a z usnesení o odročení režijního jednání ze dne 8. 3. 2023, č. j. 203 EX 52556/15-316 na č. l. 77).

7. Nemovitosti jsou zatíženy několika věcnými břemeny, z nichž část má provedením dražby bez náhrady zaniknout. Jedná se mj. o věcné břemeno užívání, které má zřízeno žalobce k pozemku parc. č. St. 102, a to s právními účinky ke dni [datum] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí] [obec] na č. l. 78-83, notářského zápisu ze dne 18. 12. 1998 č. N 242/98, NZ [číslo] a z usnesení o dražební vyhlášce ze dne [datum], č. j. 203 EX 52556/15-303 na č. l. 73-75).

8. Na pozemku parc. [číslo] se nachází zabudovaný venkovní laminátový bazén o rozměrech cca 5 x 9 m (zjištěno z informace z katastru nemovitostí vč. katastrální mapy a ortomapy na č. l. 84-84, fotografie bazénu na č.l. 97, svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a z účastnické výpovědi žalobce).

9. Instalaci bazénu realizovala v jarních a letních měsících roku 2004 [právnická osoba] [obec] spol. s r.o. na základě objednávky žalobce, který rovněž uhradil veškeré náklady s tím spojené ve výši 230 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o dílo na č.l. 5-6, faktury č. 2004 na č. l. 4, svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a z účastnické výpovědi žalobce). Při uzavírání smlouvy o dílo dne [datum] byl zhotovitel zastoupen panem [příjmení] [jméno], který v době uzavření smlouvy nebyl statutárním orgánem společnosti (zjištěno ze smlouvy o dílo a úplného výpisu z obchodního rejstříku spol. [anonymizováno] [obec] spol. s r.o.).

10. S ohledem na umístění bazénu bylo nutné dopravit těleso bazénu na pozemek ručně a jeho přemístění na místo určení zajišťovalo velké množství osob přes sousední pozemek. Bazén byl umístěn do předem vykopané jámy a upevněn (zjištěno ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] a z účastnické výpovědi žalobce).

11. Žalobce měl k umístění bazénu na daný pozemek souhlas všech vlastníků nemovitostí, kteří byli srozuměni s tím, že bazén zůstane ve vlastnictví žalobce, který bude též zajišťovat jeho údržbu, avšak užívat ho budou moci všechny osoby bydlící v nemovitostech (zjištěno ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a z účastnické výpovědi žalobce).

12. Pokud jde o zbývající provedené důkazy, soud z nich nezjistil žádné pro danou věc relevantní skutečnosti, a proto je v odůvodnění výslovně nezmiňuje.

13. Z navržených důkazů soud neprovedl místní šetření, neboť skutečnost, že bazén byl zhotoven a v jaké podobě, vyplývá z provedených svědeckých výpovědí a doložené fotografie.

14. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení:

15. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

16. Pro posouzení právní povahy bazénu a jeho způsobilosti být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů je třeba s ohledem na dobu jeho vzniku (byl vybudován v roce 2004) použít s ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), konkrétně § 3028 odst. 2 o. z. použít zákon č. 40/1964 Sb., účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“).

17. Podle § 120 odst. 1 obč. zák. je součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení není stavba součástí pozemku.

18. Podle § 121 odst. 1 obč. zák. jsou příslušenstvím věci takové věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.

19. Dle ustanovení § 132 odst. 1 obč. zák. lze vlastnictví věci nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

20. Podle § 631 obč. zák. se smlouvou o dílo zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

21. Soud se nejprve zabýval povahou předmětného bazénu, tj. zda se jedná o samostatnou věc v právním smyslu, či zda jde o součást, příp. příslušenství pozemku, na kterém se nachází. Jak již bylo uvedeno výše, pro posouzení právní povahy bazénu a jeho způsobilosti být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů je třeba s ohledem na dobu jeho vzniku použít příslušná ustanovení obč. zák., přičemž tzv. superficiální zásada, podle níž stavby zřízené na pozemku nejsou samostatnými věcmi, nýbrž tvoří součást pozemku jako věci hlavní, v době vybudování předmětného bazénu neplatila.

22. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 33 Odo 1386/2004, plyne, že venkovní bazén je nepochybně stavbou ve smyslu stavebněprávních předpisů. Z hlediska občanského práva je ovšem stavbou nutno rozumět výsledek stavební činnosti, jak ji pojímají stavebněprávní předpisy, jen pokud je jejím výsledkem věc v právním smyslu, tj. způsobilý předmět občanskoprávních vztahů včetně práva vlastnického, nikoli součást jiné věci. Pokud by výsledkem stavební činnosti nebyla věc v právním smyslu, tj. pokud by se tento výsledek stal součástí jiné věci (pozemku, stavby) tak, že by k ní podle její povahy náležel a nemohl by být oddělen, aniž by se tím věc znehodnotila, nešlo by z pohledu občanskoprávních předpisů o stavbu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. září 1998, sp. zn. 33 Cdo 111/98, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy [číslo]). Z provedeného dokazování vyplynulo, že na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Lhota u Dolních [obec] byl v roce 2004 zhotoven bazén, přičemž je jedná o zabudovaný venkovní laminátový bazén o rozměrech cca 5 x 9 m. Soud dospěl k závěru, že zhotovený venkovní bazén, zapuštěný do pozemku, je možné s ohledem na jeho podobu a okolnosti jeho vzniku považovat za samostatný předmět občanskoprávních vztahů, proto je nemovitou stavbou ve smyslu občanskoprávních předpisů, a proto není ve smyslu § 120 odst. 2 obč. zák. součástí pozemku. Žalobce vybudoval předmětný bazén na cizím pozemku, a to ze svých prostředků, svými náklady a s úmyslem nabýt vlastnické právo k bazénu pro sebe. Nabyl-li někdo vlastnictví k určité věci, nezmění se její vlastnictví pouhou skutečností, že začne sloužit jinému vlastníku jiné věci jako její příslušenství.

23. Soud přitom vycházel z provedených listin (informace z katastru nemovitostí vč. katastrální mapy a ortomapy, fotografie bazénu) a svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Pokud jde hodnocení jejich výpovědí, soud je vyhodnotil jako věrohodné, byť se jedná o osoby žalobci blízké. Svědci v řízení vypovídali pod hrozbou trestního stíhání za trestný čin křivé výpovědi, vypovídali spontánně, vypovídali ve shodě a jejich výpovědi neodporují ostatním provedeným důkazům. Všichni tito svědci shodně jako žalobce vypověděli, že s nápadem pořídit bazén přišel žalobce, který v dané době v nemovitostech bydlel a který měl k dispozici potřebné finanční prostředky k jeho vybudování. Žalobci také svědčilo věcné břemeno užívání pozemku parc. č. St. 102, na kterém měl být předmětný bazén vybudován. Všichni svědci rovněž potvrdili, že žalobce měl souhlas všech osob, které nemovitosti v dané době užívaly, aby na daném pozemku bazén postavil. Z výpovědí vyplynulo, že žalobce vybudoval bazén s úmyslem umožnit následně jeho užívání všem osobám užívajícím dané nemovitosti. Zároveň ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že domluva byla taková, že žalobce bude hradit i náklady na provoz bazénu, přičemž na běžné údržbě bazénu se podíleli všichni. Ve výpovědích svědků soud neshledal žádné větší rozpory. Pokud žalovaná namítala, že výpověď svědkyně [příjmení], týkající se údržby bazénu, byla v rozporu s výpovědí ostatních svědků, pak je nutné rozlišit větší údržbu bazénu (např. zazimování bazénu, čistění speciálně objednanou profesionální společností) a běžné čištění bazénu, na kterém se logicky podíleli všichni, kdo bazén užívali. Zároveň je třeba zohlednit i 19ti letý časový odstup od doby, kdy byl bazén vybudován. Jako věrohodnou vyhodnotil soud rovněž svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], tehdejšího vlastníka sousedního pozemku, jehož výpověď se v podstatných rysech shodovala s výpovědí zbývajících svědků. Z účastnické výpovědi žalobce vzal soud za prokázané, že instalaci bazénu prováděla [právnická osoba] [obec] spol. s r.o., za kterou v dané době jako její zástupce vystupoval [jméno] [příjmení]. Tato společnost zajistila instalaci bazénu na pozemku a žalobce jí uhradil v hotovosti dohodnutou cenu ve výši 230 000 Kč. Pokud si žalobce nemohl rozpomenout, zda tuto platbu provedl zálohově již před vybudováním bazénu, nebo až po dokončení díla, pak s ohledem na dobu, která od události uplynula (19 let), je to pochopitelné a nečiní to jeho výpověď nevěrohodnou. Ze všech výpovědí vyplynulo, že žalobce a jeho rodinní příslušníci, obývající předmětné nemovitosti, se dohodli, že žalobce nechá na pozemku vybudovat bazén, který budou užívat všichni obyvatelé domu. Další okolnosti, např. co by se s bazénem stalo v případě, když by se žalobce odstěhoval, spolu neřešili, což se ohledem na skutečnost, kdy nemovitosti společně užívali 4 rodiny a jejich vztahy byly harmonické, zdá logické. [příjmení] [jméno] [příjmení] v době uzavření smlouvy o dílo nebyl osobou, oprávněnou zastupovat zhotovitele navenek, pak tuto okolnost nelze přičítat k tíži žalobce a nemá to vliv na nabytí vlastnického právo žalobce ke zhotovenému dílu.

24. Vlastníci předmětného pozemku tedy byli od počátku srozuměni s tím, že bazén staví žalobce, který se o něj bude dále starat, a nikdy neměli v úmyslu stát se jeho vlastníky. Ostatně za samostatnou věc považoval venkovní bazén i soudní exekutor, který ho v dražební vyhlášce označil jako příslušenství zpeněžovaných nemovitostí. Z ust. § 121 odst. 1 obč. zák., podle kterého příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány, vyplývá, že příslušenstvím věci ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být věc, která vlastníku věci hlavní nenáleží (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. listopadu 2006, sp. zn. 22 Cdo 261/2006, Soudní rozhledy [číslo]). V případě, že je nově vytvořena samostatná věc, nestačí k tomu, aby se stala příslušenstvím jiné (hlavní) věci jen to, že je s ní trvale užívána, ale je třeba, aby již od svého vzniku patřila vlastníku věci hlavní. To, že je věc užívána s jinou věcí, a dokonce je k tomu určena jejím vlastníkem, ještě neznamená, že se stává příslušenstvím, není-li vlastník obou věcí totožný (rozsudek Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2106/2009).

25. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že vlastnictví k nově zhotovené věci nabývá originálně ten, kdo věc vytvořil. Jde-li o stavbu, nabývá k ní takto vlastnictví stavebník v občanskoprávním smyslu, tedy ten, který stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe. Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení (viz např. již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1312/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1174/2001 uveřejněný v časopise Soudní rozhledy [číslo] s. 47, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 349/2004, uveřejněný v časopise Právní rozhledy [číslo] s. 102, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3803/2013).

26. Z provedeného dokazování tedy vyplynulo, že stavebníkem bazénu v občanskoprávním smyslu, tj. osobou, která bazén postavila (resp. nechala postavit) s úmyslem ho vlastnit, byl žalobce. Vzhledem k tomu, že bazén byl postaven na základě smlouvy o dílo, kterou uzavřel žalobce jakožto objednatel s třetí osobou ([právnická osoba] [obec] spol. s r.o.), stal se žalobce jeho vlastníkem. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno vlastnické právo žalobce k předmětnému bazénu, soud tento bazén podle § 267 o. s. ř. z předmětné exekuce vyloučil (výrok I.).

27. Pokud jde o náklady řízení, žalobce byl se svou žalobou úspěšný, tudíž by v úvahu připadala aplikace § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobci by zásadně měla být přiznána náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému.

28. V projednávané věci je však třeba přihlédnout k tomu, že předmětné nemovitosti měly být prodány v dražbě, která již jednou byla zmařena v důsledku podané vylučovací žaloby. Již tehdy byl předmětný bazén v příslušné dražební vyhlášce (usnesení ze dne 18. 12. 2019, č. j. 203 EXE 52556/15-227) uveden jako příslušenství nemovitostí, avšak tehdy žalobce své právo neuplatnil (vylučovací žalobu vůči jiným věcem označeným jako příslušenství podali toliko [jméno] [příjmení] a manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalobce své právo k bazénu poprvé uplatnil až v souvislosti s druhou nařízenou dražbou (která měla být realizována na základě dražební vyhlášky ze dne 20. 1. 2023 pod č. j. 203 EXE 52556/15-313), ačkoli mu nic nebránilo v tom, aby tak učinil již dříve.

29. V projednávané věci nedošlo k pochybení při postupu soudního exekutora při zpeněžování nemovitostí. Pokud jde o stavby nezapisované do katastru nemovitostí, lze zpravidla předpokládat, že jsou ve vlastnictví vlastníka pozemku a tvoří tak jeho příslušenství. Pokud jde o venkovní bazén, nebývá příliš časté, že by zapuštěný bazén byl ve vlastnictví jiné osoby, než je vlastník příslušného pozemku. Pokud tedy soudní exekutor zahrnul venkovní bazén do dražební vyhlášky jako příslušenství zpeněžované nemovité věci, neboť neměl k dispozici informace o tom, že k němu žalobce uplatňuje právo nepřipouštějící exekuci, pak v tomto jeho postupu nelze spatřovat žádný exces. Žalobce své právo uplatnil až krátce před konáním dražebního jednání (kdy šlo již o druhý pokus o zpeněžení daných nemovitostí). Ze shodných důvodů pak nelze spatřovat zavinění ani na straně žalované, která se s důkazy dokládajícími vlastnické právo žalobce poprvé seznámila až v rámci nadepsaného řízení.

30. Soud tak přihlédl rovněž k judikatuře vztahující se k problematice rozhodování o nákladech řízení v rámci řízení o vylučovací žalobě, která dovozuje, že řízení o excindační žalobě není běžným sporem, nýbrž specifickým, dílčím řízením, které může být vyvoláno v důsledku postupu vykonavatele (soudního exekutora), jenž byl pověřen výkonem pravomocného rozhodnutí. Obecně je nutné považovat za nespravedlivé, aby oprávněný (věřitel), který v předchozích řízeních osvědčil, že důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, a nyní žádá výkon příslušného rozhodnutí, byl povinován k zaplacení náhrady nákladů řízení vůči osobě, která proti němu ve sporu o tzv. excindační žalobě byla úspěšná (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 292/07).

31. Soud se proto rozhodl aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. a žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.), neboť dospěl k závěru, že žalovaná vznik nákladů řízení žalobce nezavinila a byl to naopak žalobce, který mohl a měl své právo nepřipouštějící exekuci uplatnit dříve, čímž by předešel vzniku značné části nákladů. Za daných skutkových okolností se tak nejeví spravedlivé, aby žalovaná, která v rámci exekučního řízení pouze vymáhá svá práva přiznaná vykonatelným exekučním titulem, byla nucena nést náklady řízení o vylučovací žalobě.