38 C 64/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Peroutkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka společně s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobce domáhal zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ doručenou dne datum domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o nájmu. Žalobce jako pronajímatel přenechal žalovanému do užívání dům na adrese adresa Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Za užívání předmětu nájmu se žalovaný zavázal hradit žalobci měsíční nájemné ve výši částka, splatné k 15. dni příslušného platebního období. Žalovaný dále uhradil kauci ve výši částka podle čl. IV odst. 3. nájemní smlouvy. Dne datum došlo k ukončení nájemní smlouvy. Žalovaný za dobu trvání nájmu neuhradil nájemné za měsíc květen 2014 ve výši částka, nájemné za měsíc červen 2014 ve výši částka a vyúčtování za služby ve výši částka. Uhrazená kauce byla v souladu s dohodou započtena přednostně na vyúčtování, poté na nájemné za květen 2014. Po započtení činí pohledávka v souhrnu částka. Dne datum žalovaný v dohodě o přistoupení k dluhu a jeho splacení písemně uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do datum. Dále se žalovaný v dohodě zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení, avšak žalobce ji požaduje pouze v moderované výši částka. Žalobce požaduje úhradu dlužné částky na nájemném ve výši částka, dále požaduje v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) úhradu zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný na příslušnou výzvu soudu nereagoval.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:

4. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání pozemku parc. číslo; k. ú. část obce; domu adresa; ulice ulice; zapsáno na listu vlastnictví číslo pro katastrální území Praha 8 – část obce. Nemovitost byla pronajata za účelem bydlení (čl. II. odst. 1). V čl. III. odst. 1 byl nájem sjednán na dobu určitou od datum do datum s možností automatického prodloužení. Nájemné bylo sjednáno ve výši částka měsíčně (čl. IV. odst. 1). Podle čl. IV. odst. 3 měl nájemce uhradit pronajímateli jistotu ve výši částka, kterou měl pronajímatel právo použít k úhradě dluhů nájemce vzniklých během platnosti smlouvy. V čl. V. odst. 1 bylo sjednáno, že pokud bude nájemce v prodlení s placením nájemného, zavazuje se pronajímateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné částky.

5. Z předávacího protokolu ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla nemovitost předána žalovanému k užívání.

6. Z dohody o přistoupení k dluhu a jeho splacení datum soud zjistil, že žalovaný vlastním projevem vůle s jeho úředně ověřenými podpisy prohlásil, že žalobci dluží částku částka skládající se z dlužného nájemného za měsíc květen 2014 (částka), za měsíc červen 2014 (částka) a smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně (ke dni datum v částce částka). Dluh se žalovaný zavázal uhradit do datum. Žalovaný se též zavázal uhradit nedoplatky za služby (plyn, elektřina, voda, O2 internet, odpad), aniž by však byla v této listině jakkoli specifikována dlužná částka.

7. Z upozornění na termín splatnosti dlužného nájemného a dluhu na službách ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. V této listině byl mj. vyčíslen dluh na službách za svoz odpadu ve výši částka a za vodné a stočné ve výši částka, přičemž tyto částky jsou v této listině toliko vyjmenovány, aniž by byly čímkoli podloženy.

8. Z oznámení o převzetí právního zastoupení, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne datum a podacího archu soud zjistil, že před podáním žaloby byl žalobce vyzýván k úhradě dluhu se skutkovým popisem a právním posouzením a tato výzva byla žalovanému odeslána na adresu jeho trvalého pobytu.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemním smlouva, kdy byl sjednán nájem na dobu určitou od datum do datum. Žalovaný pak podle nezpochybněných tvrzení žalobce neměl uhradit nájem za měsíc květen 2014 ve výši částka a nájem za měsíc červen 2014 ve výši částka, na což sám žalobce započetl jistinu ve výši částka, kterou měl žalovaný jako nájemce podle čl. IV. odst. 3 žalobci jako pronajímateli složit. Ačkoli se jedná o pouhé tvrzení žalobce, svědčí ve prospěch žalovaného a soud tak neměl důvod tomuto nevěřit. Soud však nemá za prokázané, že by žalobce prokázal důvodnost žaloby co do částky částka představující vyúčtování za služby, protože výše této částky není ničím podložena. Soud pak byl připraven žalobce k doložení této skutečnosti vyzvat a poučit na jednání podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ale k němu se žalobce nedostavil, protože se z něho omluvil a navrhoval, aby soud rozhodl bez jeho přítomnosti. Soud mu tedy nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř., z čehož plyne, že tuto relevantní skutečnost žalobce neprokázal, pročež výše částky částka není ničím a nijak podložena. K tomu soud uvádí, že upozornění na termín splatnosti dlužného nájemného a dluhu na službách ze dne datum výši této pohledávky neprokazuje, protože v této listině byl dluh pouze vyčíslen, aniž by byl čímkoli podložen. V této části je tedy nárok žalobce částečně nedůvodný, protože žalobce neprokázal všechny relevantní skutečnosti.

10. Podle § 2246 odst. 1 o. z. ve znění do datum (nájemní smlouva byla uzavřena dne datum) strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

11. Podle § 2247 odst. 4 o. z. ve znění do datum strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

12. Podle § 2251 odst. 1 o. z. ve znění do datum nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § číslo obdobně.

13. Podle § 2251 odst. 2 o. z. ve znění do datum pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem.

14. Podle § 2254 odst. 2 o. z. ve znění do datum při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

15. Podle § 2235 odst. 1 o. z. ve znění do datum zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

16. Podle § 2239 o. z. ve znění do datum nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

17. Soud však dále dospěl k závěru, že nárok žalobce je nedůvodný též, pokud jde o smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně pro prodlení s úhradou nájemného uplatňovanou ve výši částka, jelikož se jedná v nájemném poměru o nepřípustné ujednání. Podle odborné literatury (viz obec, J., Výtisk, M, příjmení, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. číslo) soud k § 2239 o. z. ve znění do datum přihlíží z úřední povinnosti. Je v něm pak zakotvena ochrana nájemce; pronajímatelem nemůže být požadováno po právu uhrazení smluvní pokuty, byť i smluvně sjednané, v případě porušení povinnosti nájemce (platit řádně a včas nájemné, služby, uhradit jistotu atd.). Povinnosti nájemce nemohou být utvrzeny ujednáním smluvní pokuty (§ 2048 o. z.). Nájemce tak například nemůže být povinen platit v případě prodlení s placením nájemného smluvní pokutu vedle zákonných úroků z prodlení (viz příjmení, jméno a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). 1. vydání. nakladatelství, 2014, s. anonymizováno, marg. číslo). Taktéž v ŠVESTKA, jméno, jméno příjmení, jméno příjmení aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ číslo) (Systém ASPI). anonymizována dvě slova. Dostupné v anonymizováno ASPI).

18. Explicitně se k tomu vyjadřuje judikatura Nevyššího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), podle níž při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; smluvní úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši. V bodech 21 a 22 tohoto rozsudku Nejvyšší soud rozvádí, že„ (n) ezaplatí-li nájemce řádně a včas nájemné (§ 2251 odst. 1 o. z.), je v prodlení (§ 1968 o. z.) a pronajímatel po něm může požadovat úroky z prodlení (§ 1970 věta první o. z.). S účinností od 1. 1. 2014 totiž o. z. odstranil povinnost platit při prodlení s placením nájemného poplatek z prodlení (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). Ustanovení § 1970 o. z. upravuje jak úrok z prodlení v zákonné výši, tak smluvní. Podle tohoto ustanovení úrok z prodlení ve výši podle prováděcího předpisu (zákonný) nastupuje bez jakéhokoliv ujednání stran, strany si však mohou výši úroku z prodlení také sjednat (§ 1970 věta druhá o. z.). Je-li účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce (a členů jeho domácnosti), jsou však strany takové smlouvy při sjednávání výše úroků z prodlení pro případ prodlení s placením nájemného omezeny relativně kogentní úpravou nájmu bytu vyplývající z § 2235 odst. 1 o. z., případně úpravou v § 2239 o. z. Nájemce bytu je totiž v rámci úpravy nájmu bytu a domu v občanském zákoníku chráněn, jedním z projevů této zvláštní ochrany je relativní kogentnost právní úpravy (§ 2235 odst. 1 o. z.) a ochrana vůči smluvní pokutě a nepřiměřeným smluvním ujednáním (§ 2239 o. z.). Optikou této ochrany je pak třeba poměřovat všechna ujednání stran týkající se nájmu. (…) I při prodlení s placením nájemného za nájem bytu se uplatní obecná úprava důsledků prodlení obsažená v o. z. pro závazkové vztahy, nicméně s přihlédnutím k relativně kogentní úpravě nájmu bytu. Obecně platí, že úrok z prodlení má působit na dlužníka, aby dluh uhradil včas, a zároveň má věřiteli nahradit újmu, která mu vznikla opožděným plněním, aniž by ji musel vyčíslovat a prokazovat. Jde-li o motivační funkci úroků z prodlení, nepochybně platí, že v případě nájmu bytu je nájemce k včasnému placení nájemného rovněž významně motivován i možnou ztrátou bydlení, neboť včasné a řádné neplacení nájemného je jedním z taxativně vymezených důvodů, pro které může pronajímatel nájem vypovědět (§ číslo odst. 1 písm. a), § 2291 o. z.). Podle § 2239 o. z. nelze utvrdit žádnou povinnost nájemce sjednáním smluvní pokuty. Smluvní pokutu si tedy nelze sjednat ani pro případ prodlení s placením nájemného. A protože smluvní úroky z prodlení a smluvní pokuta jsou instituty velmi blízké, funkčně téměř totožné (srovnej příjmení, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. číslo), nelze si sjednat pro případ prodlení s placením nájemného nejen smluvní pokutu, ale ani smluvní úrok z prodlení, neboť by tím byl obcházen výslovný zákaz upravený v § 2239 o. z. Navíc nelze ani přehlédnout, že o. z. upravuje u smluvních úroků z prodlení moderaci jen při jejich příliš nízké sazbě (§ 1972 a 1964 o. z.). Bude-li nájemce v prodlení s placením nájemného, má pronajímatel samozřejmě kromě práva na úroky z prodlení i právo dát mu výpověď z nájmu bytu, a jestliže by mu neplacením nájemného vznikla škoda převyšující zákonné úroky z prodlení, může se domáhat její náhrady podle § 1971 o. z.“ 19. Pokud tak byl předmět nájmu nájemcem užíván k bydlení, k čemuž ho žalobce žalovanému podle čl. II. odst. 1 nájemní smlouvy pronajal (jedná se o nájem bytu a domu ve smyslu § 2235 až 2301 o. z.), nelze s ohledem na výše uvedené závěry z podstaty věci v nájemním poměru sjednat smluvní pokutu, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda tuto skutečnost namítá žalovaný. Uvedené platí tím spíše, pokud smluvní pokuta duplicitně postihovala prodlení nájemce s úhradou nájemného, kdy žalobce požaduje též zákonný úrok z prodlení. V jejich vzájemném součtu by totiž požadavek žalobce mohl být shledán nepřiměřeným, jelikož k zákonnému úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně by přirostl smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně, tj. 18 % ročně (k tomu srovnej výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Na tom nic nemění to, že smluvní úrok z prodlení byl sjednán též v dohodě o přistoupení k dluhu a jeho splacení datum, protože ta zjevně pouze utvrzovala vzájemná práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o nájmu (nebyla tedy originárním právním titulem), v rámci níž bylo nepřípustné ujednání o smluvní pokutě původně sjednáno.

20. Soud tudíž ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl o tom, že nárok žalobce je důvodný co do částky částka, kdy podle nezpochybněných tvrzení žalobce žalovaný dluží žalobci nájemné za měsíc květen 2014 a červen 2014, na což byla započtena žalovaným složená jistota ve výši částka, tj. žalovaný je povinen žalobci uhradit částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum do zaplacení, pročež splatnost byla v dohodě o přistoupení k dluhu a jeho splacení datum sjednána do data datum. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

21. Ve zbývajícím rozsahu však soud žalobu žalobce zamítl v rozsahu a) nároku za služby ve výši částka, neboť důvodnost tohoto nároku žalobce neprokázal, resp. neprokázal jeho výši, načež se k soudnímu jednání nedostavil a soud mu tak nemohl dát poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., a b) smluvní pokutu 0,05 % denně uplatňovanou ve výši částka za prodlení s placením nájemného, jelikož toto ujednání nelze s odkazem na § 2239 o. z. v nájemní smlouvě sjednat a k takovému ujednání nelze přihlížet.

22. O náhradě nákladů řízení soud ve III. výroku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobce měl ve výroku I. ve věci úspěch z 64 % (částka a částka) a žalovaný měl ve výroku II. ve věci úspěch z 36 % (částka a částka), kdy při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Náklady žalobce se sestávali jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) podle § 6 odst. 1 a § 7 a § 11 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši částka odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátce této daně. Součet těchto částek činí částka, ale jelikož žalobce měl úspěch ve věci pouze částečný (28 %), je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.