38 C 78/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Peroutkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: -) částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, -) částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, -) částku částka, a -) částku částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které jí dodávala do odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec, elektřinu. Za období od datum do datum vystavila žalované fakturu číslo ze dne datum za dodávku elektřiny znějící na částku částka a za období od datum do datum vystavila žalované fakturu číslo ze dne datum za dodávku elektřiny znějící na částku částka. Žalovaná však na tyto faktury neplnila ani z části, pročež žalobkyně eviduje za žalovanou na předmětné faktury dluh ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla s úhradou daných faktur v prodlení, zaslala jí žalobkyně písemnou upomínku s výzvou k úhradě ze dne datum a datum. V souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny žalobkyně za tyto upomínky vyúčtovala žalované poplatek ve výši částka za každou z nich.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. V prvé řadě se soud zabýval tím, zda lze věc meritorně projednat. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka (téhož dne bylo rozhodnutí zveřejněno v insolvenčním rejstříku a nabylo právní moci), se totiž zjistil úpadek žalované a usnesením téhož soudu ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, se oddlužení žalované neschválilo a na majetek žalované se prohlásil konkurz, kterýžto bude projednán jako nepatrný konkurz.

5. Podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“) se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou.

6. Podle § 141a insolvenčního zákona po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a) a podle § 140c.

7. V souladu s ustálenou judikaturou soud posuzoval, zda žalobkyní vymáhaná pohledávka se týká majetkové podstaty žalované a zda ji lze uplatnit přihláškou do insolvenčního řízení (viz usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. Žalobkyně se totiž v řízení domáhá toho, aby jí žalovaná zaplatila dluh za spotřebovanou elektřinu za období od datum do datum a za období datum do datum (celá pohledávka musí mít podle soudu jednotný charakter), z čehož plyne, že se jedná o nový dluh vzniklý po rozhodnutí o úpadku. Pohledávka žalobkyně tedy vznikla až po účinnosti rozhodnutí o úpadku, kde byli věřitelé vyzváni, aby přihlásili své pohledávky (to lze je pojmenovat novými dluhy), a nemohla být tedy do insolvenčního řízení zahrnuta a v rámci něho uspokojena (jejich přihlášení nepřipadá v úvahu). Z hlediska jejího vzniku tedy tuto pohledávku nelze (nešlo) uplatnit přihláškou (§ 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona). Dále platí, že pohledávka žalobkyně se též týká odběru elektřiny k odběrnému místu (nemovitosti), jež byla zapsána do soupisu majetkové podstaty, přičemž v insolvenčním řízení došlo k jejímu zpeněžení (viz dražební vyhláška zveřejněná datum). Nejedná se tedy pohledávku za majetkovou podstatou (§ 168 insolvenčního zákona) ani o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169 insolvenčního zákona), ale o osobní dluh žalované, neboť energie využívala ke svému vlastnímu prospěchu (nikoli ku prospěchu věřitelů) (viz usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka). Pohledávka se ani nijak jinak netýká majetkové podstaty žalované (§ 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona).

8. Soud tak konstatuje, že nic nebrání tomu, aby věc meritorně projednal. S ohledem na probíhající insolvenčního řízení toliko dodává, že tato pohledávka nemůže být uspokojena z majetkové podstaty dlužníka.

9. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož účastnice uzavřely dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec, a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit (viz smlouva ze dne datum). Za fakturační období od datum do datum vystavila žalobkyně žalované fakturu znějící na doplatek ve výši částka, splatný dne datum (viz řádné vyúčtování za elektřinu číslo). Za fakturační období od datum do datum žalobkyně vystavila žalované fakturu znějící na částku částka, splatnou dne datum (viz řádné vyúčtování za elektřinu číslo). Žalobkyně též zaslala žalované dvě upomínky k úhradě dlužných částek (viz upomínky ze dnů datum a datum), jež byly žalované řádně odeslány (viz záznam žalobkyně o odeslání doručených upomínek ze dne datum a datum na č. l. 27 a 28). Podle svých všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna účtovat za každou odeslanou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv dlužné částku poplatek ve výši částka (viz všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny). Předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek (viz předžalobní výzva a související podací arch ze dne datum).

10. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

11. Ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.) stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec. Předloženými fakturami bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za realizované dodávky elektřiny nedoplatky v celkové výši částka, přičemž podle v řízení nezpochybněného tvrzení žalovaná neuhradila ničeho. Za oprávněný soud považoval též nárok žalobkyně na zaplacení částky částka za upomínku ze dne datum, jakož i nárok na zaplacení částky částka za druhou upomínku ze dne datum, na které žalovaná dosud neuhradila ničeho; oba tyto nároky přitom vycházely ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná proti žádnému ze shora uvedených nároků na zaplacení ničeho nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by je jakkoli zpochybnila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení, přičemž vycházel ze splatnosti podle faktur (splatné dne datum a dne datum). Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

14. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal právo na jejich plnou náhradu, neboť byla zcela úspěšná. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) podle 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka podle 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhradu ve výši částka odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Podání ze dne datum soud nepovažoval za úkon účelného bránění práva, protože tyto skutečnosti měla žalobkyně tvrdit již v žalobě. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil žalované lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.