4 C 118/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Smitkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupena Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o náhradu škody ve výši částka s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna nahradit žalobci škodu ve výši [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], domáhal po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel smlouvu, na základě které se žalovaná zavázala zhotovit dílo nazvané„ [anonymizována tři slova] [obec], oprava části severní fasády – vstup“; které měla žalovaná dokončit nejpozději do [datum]. Dílo bylo z 50 % spolufinancováno z finančních prostředků poskytnutých žalobci v rámci dotace ze státního rozpočtu, o čemž žalovaná věděla. Žalovaná porušila své povinnosti, když dílo dokončila až [datum], a žalobce tak nemohl využít dotaci v plném rozsahu, přičemž tuto musel částečně vrátit zpět na depozitní účet Ministerstva kultury. Žalobce pak musel žalované zaplatit ze svých vlastních finančních zdrojů větší část ceny, než bylo původně ujednáno. S ohledem na to žalobce požadoval náhradu škody způsobenou porušením povinností žalované. Výše vzniklé škody činila [částka], jež představuje část dotace vrácenou Ministerstvu kultury, přičemž žalovaná do dnešního dne z této částky ničeho nezaplatila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaná žalobu neuznala, a to ani z části. Uvedla, že z její strany nedošlo k porušení žádných právních předpisů ani smlouvy, i pokud by žalobce opravdu musel část dotace vrátit, tak toto nebylo zapříčiněno žalovanou. Byl to naopak žalobce, kdo porušoval své zákonné a smluvní povinnosti. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], na které se žalovaná bez omluvy nedostavila. Dle ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Dle ustanovení § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. V daném případě byla žaloba doručena žalované do vlastních rukou dne27 [číslo], předvolání včetně poučení o následcích nedostavení se doručeno žalované do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaná se k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, bez důvodné a včasné omluvy nedostavila, žalobce se k jednání dostavil a navrhl, aby bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Podaná žaloba obsahuje taková tvrzení o skutkových okolnostech sporu, na jejichž základě lze dospět k závěru, že je opodstatněná. Z povahy projednávané věci plyne, že zde lze uzavřít a schválit smír, neboť tímto rozsudkem nedojde ke vzniku, změně či zrušení právního poměru mezi účastníky. Nárok žalobce je dán ust. § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.), § 2913 o.z.. Protože byly splněny podmínky stanovené § 153b odst. 1 o.s.ř., považoval soud tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na jejich základě vynesl dle § 153b odst. 1 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši [částka], náklady právního zastoupení za 4 úkony právní služby po [částka] podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na soudním jednání dne [datum]), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby, cestovným ve výši [částka], vypočteným v souladu s vyhláškou č. 589/2020 Sb., náhradou za 6 promeškaných půlhodin po [částka] podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši [částka], tedy v celkové výši [částka]. Soud nepřiznal žalobci jím požadovanou náhradu cestovních výdajů ve výši [částka], neboť základní náhrada za 1 km jízdy činí u osobních motorových vozidel [částka] a nikoli [částka], které si žalobce účtoval. Soud tedy žalobci přiznal náhradu cestovních výdajů ve správné výši, tj. ve výši [částka] (242 km x [částka]).