4 C 13/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Šottovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Obec Drahelčice sídlem Jméno žalované Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 1 849 856 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu , adresa, -západ dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu předsmluvní odpovědnosti podle § 1729 o. z. Tvrdila, že žalovaná jí svým nepoctivým jednáním způsobila škodu, neboť bez spravedlivého důvodu ukončila jednání o uzavření plánovací smlouvy. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „, právnická osoba, “), měla zájem na pozemcích v obci , adresa, realizovat developerský projekt, jehož cílem byla výstavba rodinných domů a komerčního objektu. V letech 2020 až 2022 proto žalobkyně vedla se žalovanou jednání, která měla vyústit v uzavření plánovací smlouvy vymezující jednotlivé podmínky spolupráce. Žalobkyně jednala se žalovanou v dobré víře, že plánovací smlouva bude uzavřena. Společná jednání dospěla tak daleko, že se uzavření plánovací smlouvy jevilo žalobkyni jako prakticky jisté. Žalovaná však následně vyjednávání bez spravedlivého důvodu ukončila, čímž zmařila důvodné očekávání žalobkyně, a způsobila jí tak škodu minimálně ve výši , částka, . Tato částka odpovídá nákladům vynaloženým zejména na přípravu urbanistické studie a studie proveditelnosti, a na přípravu projektu a průzkumů. Žalobkyně je přesvědčena, že stavební záměr mohla realizovat i bez plánovací smlouvy, nicméně chtěla postupovat v součinnosti se žalovanou, kdy záměr měl potenciál zlepšit kvalitu života v obci. Proto žalobkyně v minulosti nečinila kroky k získání územního rozhodnutí. Vzhledem k následné změně územního plánu již není povolení záměru aktuálně možné. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaná není odpovědná z titulu tzv. předsmluvní odpovědnosti, pak je dána odpovědnost za škodu za jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně byla jednáním protistrany uváděna v omyl o skutečných úmyslech obce a byla jí tím způsobená škoda minimálně v rozsahu požadovaném žalobou.K průběhu vyjednávání o plánovací smlouvě žalobkyně tvrdila, že od června 2020 komunikovala se starostkou žalované , tituly před jménem, , jméno FO, . Během roku 2021 žalobkyně započala s přípravou stavebního záměru. Ateliér , právnická osoba, . (dále jen „Chrama“) zpracoval urbanistickou studii, což byl požadavek žalované před uzavřením plánovací smlouvy. , právnická osoba, schválilo zastupitelstvo žalované usnesením ze dne , datum, , č. 12/4, které však následně na zasedání dne , datum, bezdůvodně revokovalo kvůli údajnému naplnění kapacity místní čistírny odpadních vod (dále jen „ČOV“). Již dne , datum, přitom žalobkyně kontaktovala e-mailem žalovanou ohledně přípravy plánovací smlouvy. Dne , datum, žalobkyně zaslala koncept této smlouvy žalované. Z e-mailu ze dne , datum, je pak zřejmé, že žalovaná byla připravena žalobkyni vyhovět, načež následující den žalovaná utvrdila žalobkyni v jejím očekávání v uzavření plánovací smlouvy, když jí zaslala seznam dokumentů potřebných k finalizaci smlouvy. Revokace usnesení zastupitelstva ze dne , datum, tak byla pro žalobkyni překvapivá. Ačkoliv žalobkyně navrhla, že situaci ohledně ČOV může vyřešit ve spolupráci se společností , právnická osoba, . (dále jen „Colpex“), starostka toto řešení i jiné alternativy (lokální čistička, domovní jímky) odmítla. Následně se žalobkyně ještě snažila získat kladné stanovisko od Technických služeb , adresa, (dále jen „TS , adresa, “), jak požadovala žalovaná. Tento požadavek byl však podle žalobkyně pouze zástupným důvodem, který měl celý proces neúčelně zdržet. Na zasedání zastupitelstva dne , datum, pak zastupitelé deklarovali, že stavební záměr realizovat nechtějí a učiní vše pro to, aby se výstavba co nejvíce oddálila. I po předložení souhlasného stanoviska TS , adresa, zůstal přístup žalované neměnný. Následná nabídka žalobkyně na další spolupráci byla ze strany žalované striktně odmítnuta. Takové jednání žalované je podle žalobkyně nepoctivé a protiprávní.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Podle žalované nedospěla jednání o plánovací smlouvě do bodu, kdy by se její uzavření jevilo jako vysoce pravděpodobné. Žalovaná nepopírá, že se žalobkyní jednala přibližně od roku 2020 o využití území a nesouhlasu žalobkyně s nově pořizovaným územním plánem. K jednání o vlastní plánovací smlouvě vůbec nedošlo. Zastupitelstvo žalované nikdy neschválilo záměr takovou smlouvu uzavřít, vyjadřovalo se pouze k projektu urbanistické studie, o níž probíhala prvotní jednání žalované se žalobkyní a její sesterskou společností , právnická osoba, . (dále jen „Kaprain“). Tato studie byla vypracována až v průběh roku 2021. Zastupitelstvu žalované přitom byla studie předložena ve verzi z listopadu 2021, nikoliv ve verzi z července 2022, kterou žalobkyně předložila soudu. Obě verze se svým rozsahem a mírou podrobnosti podstatně liší (verze z listopadu 2021 čítá pouhých 12 stran, verze z července 2022 oproti tomu 68 stran). Podstatný obsah plánovací smlouvy nebyl nikdy dohodnut, předložený návrh smlouvy byl do značné míry generický. K návrhu smlouvy navíc nebyl přiložen ani koordinační výkres s vyznačením napojovacích bodů a návrh věcných břemen, na což starostka žalované upozornil žalobkyni v e-mailech ze dne 29. a , datum, . Územně-plánovací komisi dále nebyly nikdy předloženy návrhy smluv o smlouvách budoucích, jak předvídá čl. VII odst. 2 písm. a) návrhu smlouvy. Žalobkyně proto nemohla mít ohledně uzavření smlouvy důvodné očekávání. Žalovaná navíc podmínila další jednání o smlouvě předložením kladného stanoviska TS , adresa, k připojení na splaškovou kanalizaci. Takové stanovisko žalobkyně předložila až cca po roce a po vydání nového územního plánu, jemuž developerský projekt žalobkyně odporoval. Požadavek žalované na zajištění řádného napojení na kanalizaci byl zcela legitimní. Využití technické infrastruktury společnosti Colpex, s níž žalovaná uzavřela dne , datum, plánovací smlouvu, skutečně nebylo od počátku možné, neboť tato infrastruktura byla dimenzována pouze na projekt společnosti Colpex, nikoliv na projekt žalobkyně. Žalobkyně tak uváděla žalovanou v omyl, když nepravdivě tvrdila, že má zajištěné napojení na kanalizaci. Řešení kanalizace formou jímek bylo pro žalovanou nepřijatelné z důvodu špatné zkušenosti ze sousední obce , adresa, (zatížení obce nákladní dopravou), jakož i poznatku z vlastní zkušenosti, že někteří občané jímku pravidelně nevyvážejí. K časové posloupnosti žalovaná dále podotýká, že o pořízení nového územního plánu bylo rozhodnuto již , datum, , tedy ještě před zahájením jednání se žalobkyní, a nemohlo se tak ze strany obce jednat o zneužití pravomoci. Vyjednávání o smlouvě tedy ve skutečnosti zmařila žalobkyně, ze strany žalované se nejednalo o nepoctivé jednání. Do doby vydání nového územního plánu navíc žalobkyně mohla svůj developerský projekt realizovat i bez uzavření plánovací smlouvy, což ovšem neučinila a k získání územního rozhodnutí nevyvinula žádnou aktivitu. Žalovaná tak neuzavřením plánovací smlouvy, jejíž uzavření se navíc nikdy nejevilo jako vysoce pravděpodobné, nezpůsobila žalobkyni žádnou újmu.

3. Soud při jednání provedl důkazy následujícími listinami, které k prokázání svých tvrzení účastníci navrhli a předložili a v řízení bylo zjištěno:

4. Z e-mailové komunikace z června a července 2020 vyplývá, že zástupce společnosti Kaprain si domlouval se žalovanou schůzku ohledně funkčního využití pozemků žalobkyně (resp. společnosti , právnická osoba, ) v souvislosti s nově pořizovaným územním plánem. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, bylo dále zjištěno, že žalobkyně pozvala zástupce společnosti Kaprain a další subjekty na schůzku týkající se nového územního plánu obce.

5. Z e-mailové komunikace z října až listopadu 2021 vyplývá, že účastníci od října 2021 jednali v obecné rovině o přípravě plánovací smlouvy k developerskému projektu žalobkyně. Starostka žalované avizovala, že každý větší záměr je schvalován na zastupitelstvu obce (prokázáno e-mailem ze dne , datum, ), s tím, že nejprve se bude schvalovat zastavovací studie, kdy i následně mohou vznikat další požadavky na plánovací smlouvu (prokázáno e-mailem ze dne , datum, ). Žalovaná k tomu uváděla, že záměr nepodléhá souhlasu zastupitelstva vzhledem k souladu s platným územním plánem, kdy souhlas obce předpokládala na úrovni smlouvy se žalovanou (prokázáno e-mailem ze dne , datum, ). V příloze k e-mailu ze dne , datum, žalobkyně zaslala žalované návrh plánovací smlouvy (příloha označená jako Agro_Tera_Drahelcice_PLÁNOVACÍ SMLOUVA).

6. Z návrhu plánovací smlouvy bylo zjištěno, že se jednalo o návrh plánovací smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou v rozsahu 6 stran, který se týkal developerského záměru Území Pod Lípou v Drahelčicích. Plánovací smlouva měla být uzavřena podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do , datum, (dále jen „stavební zákon 2006“), a měla sloužit jako rámcový podklad pro spolupráci smluvních stran při realizaci developerského záměru. Návrh smlouvy byl zpracován v režimu revizí, kdy některá ustanovení byla upravována (např. počet vystavěných rodinných domů, maximální výměra obchodní jednotky, výše finančního plnění) či se počítalo s jejich doplněním (např. označení pozemků třetích osob a ve vlastnictví žalované). Plánovací smlouva měla být platná až po schválení zastupitelstvem žalované (čl. VII bod 5). Přílohou smlouvy měla být výkresová část-situace vymezující věcný a prostorový rozsah budované infrastruktury Projektu, Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení služebností, Smlouva o smlouvě budoucí darovací, Kopie usnesení z jednání zastupitelstva Obce , adresa, . Návrh plánovací smlouvy mj. předvídal závazek obce (žalované) poskytnout investorovi (žalobkyni) pozemky v jejím vlastnictví v potřebném rozsahu za účelem vybudování veřejné infrastruktury a zřídit k nim ve prospěch investora či vlastníka technické infrastruktury služebnosti vedení inženýrských sítí.

7. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva žalované z , datum, bylo zjištěno, že zastupitelstvo žalované usnesením č. 12/4 souhlasilo se studií společnosti , právnická osoba, na zastavění lokality Pod Lípou, předloženou dne , datum, , za podmínky smluvního ošetření příspěvku do rozpočtu obce (, částka, za klíč, 1 000 000 na pěší komunikaci, , částka, za retailovou jednotku) a zachování ochranného pásma památné lípy a významného krajinného prvku Cesta do Bytíně.

8. Po zasedání zastupitelstva konaného dne , datum, žalobkyně oslovila žalovanou s tím, že by ráda posunula jednání o návrhu plánovací smlouvy (prokázáno e-mailem z , datum, , 12:26 hodin). Starostka žalované nato odvětila, že věc nejprve probere s právním zástupcem obce, přičemž bude vycházet z nedávno zaslaného konceptu (prokázáno e-mailem z , datum, , 15:19 hodin). Starostka žalované dále informovala žalobkyni, že počítá se schůzkou, na které si objasní případné spory ohledně plánovací smlouvy (prokázáno e-mailem z , datum, ). Starostka žalované dále žalobkyni sdělila, že přílohou plánovací smlouvy je vždy koordinační výkres, kde jsou napojovací body k sítím i finální rozmístění objektů, a popř. i technická zprávu z důvodu smluv na věcná břemena, která by již měla být specifikována v plánovací smlouvě. Tyto podklady přitom nebyly žalované doposud předloženy (prokázáno e-mailem z , datum, ).

9. Soud zjistil, že studii označenou jako URBANISTICKÝ KONCEPT ÚZEMÍ POD LÍPOU v Drahelčicích vypracovala v listopadu 2021 na zakázku společnosti , právnická osoba, společnost Chrama (dále jen „urbanistická studie 11/2021“). Tato studie o celkovém rozsahu 11 stran obsahovala výkres situace širších vztahů, souhrn údajů z katastru nemovitostí, výňatky z tehdy účinného územního plánu k dané lokalitě a trase obchvatu, a dále základní urbanistický koncept dané lokality (rozdělení na obytné lokality , právnická osoba, a C a lokalitu D s obchodní jednotkou) a tabulku ozelenění a tabulku budov. Jednalo se o urbanistickou studii, kterou schválilo zastupitelstvo žalované na zasedání konaném dne , datum, .

10. Společnost Chrama dále na zakázku společnosti , právnická osoba, vypracovala v červenci 2022 podrobnější studii ROZVOJ ÚZEMÍ POD LÍPOU V OBCI , adresa, v celkovém rozsahu 68 stran (dále jen „urbanistická studie 07/2022“). V této studii byl detailněji rozebrán stávající stav dané lokality a návrh developerského záměru včetně návrhu jednotlivých obytných domů (lokality , právnická osoba, a C), obchodního domu (lokalita D) a sadových a krajinářských úprav. Dle urbanistické studie 07/2022 mělo být napojení na kanalizaci řešeno „napojením na stávající kanalizační řad s tím, že podle připravenosti a možností připojení na ČOV , adresa, ve správě TS , adresa, a.s. bude do doby, než bude toto připojení možné, řešena likvidace splaškových vod zpomalením jejich odtoku přes ústřední přečerpávací stanici obdobně, jako je tomu i v jiných oblastech v území, ze kterých jsou splaškové vody odváděny k likvidaci na ČOV , adresa, “.

11. Z Podmínek připojování staveb na veřejnou kanalizační síť města , adresa, a obce , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že město , adresa, a společnost TS , adresa, vydali společné vyjádření k možnosti připojení developerských projektů na veřejnou kanalizaci a ČOV ve městě , adresa, a v obci , adresa, od , datum, s tím, že z důvodu vyčerpání kapacity ČOV , adresa, její provozovatel TS , adresa, dočasně neumožňuje napojování nových developerských projektů (vč. samostatných vlastníků nemovitostí vzešlých z developerských projektů) na veřejnou kanalizaci. Platnost toho dočasného omezení byla stanovena do doby zkapacitnění a modernizace ČOV , adresa, , která měla být podle plánu ukončena v prosinci 2025. Omezení se nevztahovalo na připojování samostatných nemovitostí soukromých vlastníků v již zastavěném intravilánu a již dříve projednaných a zasmluvněných projektů.

12. Soud dále zjistil, že v lednu 2022 se žalobkyně dotazovala žalované na další postup ohledně přípravy plánovací smlouvy (prokázáno e-mailem z , datum, ). Starostka žalované k tomu uvedla, že smlouvu řeší s právním zástupce (prokázáno e-mailem z , datum, ) s tím, že žádá žalobkyni o předložení vyjádření TS , adresa, ohledně napojení developerského projektu na kanalizaci (prokázáno e-mailem z , datum, ). Žalobkyně odpověděla, že ohledně vodovodu a kanalizace očekává ze strany , adresa, „souhlas eventuálně podmíněný tento týden“ s tím, že povede další jednání s provozovatelem a nic nebrání v posunu jednání o smlouvě (prokázáno e-mailem z , datum, ).

13. Z emailové komunikace ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně kontaktovala starostku žalované s tím, že vodovody a kanalizace budou momentálně řešit bez součinnosti s TS , adresa, s povinností připojit se hned po zkapacitnění ČOV, likvidace dešťových vod měla být provedena společně s developerem Colpex (prokázáno e-maily v 17:55 a 18:45 hodin). Starostka žalované k tomu uvedla, že obec má o plánovací smlouvu zájem, ale nadále požaduje kladné stanovisko TS , adresa, (prokázáno e-maily v 18:34 a 18:59 hodin).

14. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva žalované z , datum, bylo zjištěno, že zastupitelstvo žalované usnesením č. 2/6 revokovalo své usnesení z , datum, č. 12/4 s odůvodněním, že nebylo předloženo kladné stanovisko TS , adresa, k připojení na kanalizaci. Při projednávání tohoto usnesení starostka obce uvedla, že dle sdělení TS , adresa, je kapacita ČOV naplněna. Starostka dále uvedla, že při jednání se společností Kaprain jí bylo sděleno, že napojení na kanalizaci mají vyřešené se společností Colpex. Takové řešení však starostka „nevidí“, TS , adresa, nedá společnosti Kaprain žádné posvěcení k napojení na kanalizaci, a proto aktuálně nemá význam tvořit plánovací smlouvu. Z důvodu vysoké spodní vody není možné povolení přírodních čističek. Zasedání zastupitelstva se konalo od 19:00 do 19:12 hodin.

15. K otázce spolupráce mezi žalobkyní a společnosti Colpex soud z e-mailové komunikace mezi starostkou žalované a zástupcem společnosti Colpex z , datum, zjistil, že žalobkyně skutečně jednala se společnosti Colpex ohledně možnosti napojení na dopravní a technickou infrastrukturu jejich projektu. Po konzultaci s projektantem nakonec dospěla společnost Colpex k závěru, že jimi vybudování síť (především kanalizace) není pro vyšší objem dimenzována a nebude ji s největší pravděpodobností možné pro napojení využít.

16. Z Plánovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou a společností Colpex dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společnosti Colpex plánovací smlouvu k developerskému projektu v lokalitě , jméno FO, rybníkem na výstavbu 56 rodinných domů včetně nezbytné technické infrastruktury.

17. Z další e-mailové komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalobkyně informovala žalovanou o tom, že je před započetím projekčních prací, kdy počítá s tím, že kanalizace pro rodinné domy bude řešena samostatně, a žádá o možnost dalších jednání (prokázáno e-mailem z , datum, ). Starostka žalované odpověděla, že se připravuje zasedání zastupitelstva na , datum, a žádá, aby žalobkyně měla připravené sdělení krajského úřadu ke koridoru vymezeném v zásadách územního rozvoje a potvrzení od TS , adresa, (prokázáno e-mailem z , datum, ).

18. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva žalované z , datum, bylo zjištěno, že pod bodem 4 byla projednána informace k developerskému projektu žalobkyně. Starostka uvedla, že při jednání narazili na problém týkající se stavební uzávěry ČOV v , adresa, a připojení na veřejnou kanalizaci. Starostka dále uvedla, že dokud nebude vybudován obchvat, tak v územním plánu bude zanesen koridor pro jeho výstavbu a žádná další stavba se v dané lokalitě nemůže realizovat. Zastupitel , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že obec čelí velkému nárůstu obyvatel a kapacita nově postavené školky není dostatečná, a proto je pro obec stanovisko TS , adresa, výhodné. Provizorní řešení typu septiků nepokládá za vhodné, z projektu žalobkyně není nadšený. Jakmile bude mít žalobkyně podepsanou smlouvu s TS , adresa, o napojení ke kanalizaci, může se podle něj dále jednat o plánovací smlouvě. Žalobkyně při jednání zastupitelstva uvedla, že je připravena s obcí jednat, chápe, že jímky jsou problém, ale vše dá ohlídat. Zastupitel , tituly před jménem, , jméno FO, dále uvedl, že se nebrání uzavření smlouvy se žalobkyní, ale potřebují „to oddálit“. Projekt označil za realistický, ale nikoliv v tuto chvíli. Zastupitelstvo dále schválilo usnesení č. 5/4b, že plánovací smlouva se žalobkyní bude připravována až po vydání souhlasných stanovisek na zástavbu koridoru pro obchvat a stanoviska TS , adresa, k napojení na veřejnou kanalizaci.

19. Z výsledků přijímacího řízení do Mateřské a Základní školy Na Statku ze dne , datum, soud zjistil, že pro školní rok 2022/23 obdržela mateřská škola celkem , hodnota, žádostí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání, přičemž přijato bylo a mohlo být pro nedostatečnou kapacitu pouze 22 dětí. Ze zamítnutých žádostí bylo celkem , hodnota, spádových děti, z toho 22 dětí mělo právní nárok na přijetí k předškolnímu vzdělávání.

20. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva žalované z , datum, bylo zjištěno, že zastupitelstvo usnesením č. 7/14a vzalo na vědomí informaci k pořizování nového územního plánu a dopis žalobkyně. Při opakovaném veřejném projednávání územního plánu dne , datum, zastupitel , tituly před jménem, , jméno FO, vysvětlil koncept vytvoření „zeleného“ pásu kolem obce. Dopis od žalobkyně měli obdržet všichni zastupitelé. Při projednávání tohoto bodu, jemuž byl přítomen zástupce žalobkyně, starostka žalované uvedla, že obec dne , datum, schválila pouze obecnou studii, která neřešila napojovací body. Obec naopak neschválila žádnou spolupráci se žalobkyní. K návrhu plánovací smlouvy starostka žalované vyzvala žalobkyni k zaslání koordinačního výkresu s napojovacími body a návrhy věcných břemen, což žalobkyně neučinila. Zastupitel , tituly před jménem, , jméno FO, dále uvedl, že pokud žalobkyně v mezidobí získá územní rozhodnutí, propíše se to do nového územního plánu, aktuálně však obec projekt žalobkyně podporovat nebude.

21. Z otevřeného dopisu zastupitelům žalované od žalobkyně z , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně v návaznosti na zasedání zastupitelstva z , datum, oslovila zastupitele žalované s tím, že pozici žalované nerozumí a jeví se jí jako účelová. Žalobkyně uvedla, že získala kladné stanovisko TS , adresa, k připojení na kanalizaci, jak požadovala žalovaná. Žalobkyně proto požádala žalovanou o obnovení jednání o realizaci developerského projektu. Žalobkyně dále v dopise uvedla, že projekt může realizovat i bez spolupráce se žalovanou, a to získáním územního rozhodnutí za účinnosti stávajícího územního plánu, o které již požádala.

22. Z e-mailové komunikace starostky žalované se zástupcem TS , adresa, z , datum, soud zjistil, že TS , adresa, žádné kladné stanovisko k tomuto datu na projektu žalobkyně nevystavily, od žalobkyně ani neobdržely projektovou dokumentaci k územnímu rozhodnutí, která se podle telefonického sdělení jejich architekta teprve připravuje. Podle TS , adresa, tak žalobkyně v otevřeném dopise uvádí nepravdivé informace.

23. Z vyjádření TS , adresa, ke studii ROZVOJ ÚZEMÍ POD LÍPOU V OBCI , adresa, z , datum, soud zjistil, že TS , adresa, souhlasila s napojením developerského projektu dle urbanistické studie 07/2022 na výtlačný kanalizační řad, jakož i s umístěním čerpací stanice. Současně nicméně TS , adresa, upozornily, že rozměry navržené čerpací stanice (zejména česlové komory) jsou z hlediska budoucího provozování „naprosto nedostačující“, kdy v česlové komoře je nezbytné osazení strojní česlí s lisem a této podmínce musí vyhovovat rozměry komory.

24. Účastníci učinili nesporným, jakým způsobem byla dotčená lokalita regulována původním a novým územním plánem, který byl schválen dne , datum, a nabyl účinnosti dne , datum, . Soud vzal v souladu s § 120 odst. 3 o. s. ř. uvedené shodné tvrzení za své skutkové zjištění. K tomu žalobkyně při jednání uvedla, že podle předchozího územního plánu byl developerský projekt realizovatelný v podstatném ohledu, tak jak byl plánován, po změně, již to v takovém rozsahu není umožněno. Soud dále zjistil, že žalobkyně uplatnila k návrhu nového územního plánu připomínky, v nichž navrhovala funkční využití dotčených ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a lehký průmysl a skladové prostory (prokázáno připomínkami k návrhu územního plánu ze dne , datum, ). Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud dále zjistil, že se žalobkyně domáhala zrušení části nového územního plánu v rozsahu ploch potřebných pro realizaci jejího developerského projektu, přičemž tento návrh byl zamítnut. Z odst. 104 tohoto rozsudku dále vyplývá, že žalovaná rozhodla o pořízení nového územního plánu na zasedání zastupitelstva dne , datum, , kdy rozdílný způsob využití návrhových ploch zůstal nezměněný od návrhu územního plánu ke společnému projednání v roce 2020, přičemž žalobkyně začala svůj projekt připravovat až v roce 2021.

25. K tvrzené výši škody soud provedl dokazování následujícími fakturami vystavenými společností Chrama coby dodavatelem žalobkyni, resp. společnosti , právnická osoba, coby odběrateli: faktura č. 21FA-0033 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování urbanistického konceptu – návrh stavby/ studie stavby (50 % z celkové ceny); faktura č. 21FA-0040 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování urbanistického konceptu v úrovni podkladů pro zúčastněné strany (60 % z celkové ceny); faktura č. 21FA-0041 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování studie komunikace; faktura č. 21FA-0044 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování urbanistického konceptu – dopracování k prezentaci pro zastupitelstvo obce; faktura č. 21FA-0042 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování podkladů pro žádost o územní informaci; faktura č. 21FA-0045 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování urbanistického konceptu , adresa, (10 % z celkové ceny); faktura č. 21FA-0053 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování urbanistického konceptu území na pozemcích parc. č. st. 309, 984 a 987 v k.ú. , adresa, , obec , adresa, (50 % z celkové ceny); faktura č. 21FA-0054 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování urbanistického konceptu území na pozemcích parc. č. st. 309, 984 a 987 v k.ú. , adresa, , obec , adresa, (10 % z celkové ceny); faktura č. 21FA-0055 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování námitek k návrhu územního plánu; faktura č. 22FA-0004 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za zpracování dendrologického průzkumu, pasportu vzrostlé zeleně; faktura č. 22FA-0012 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za služby architekta – prověření proveditelnosti záměru; faktura č. 22FA-0025 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za služby architekta, kdy tato částka měly být uhrazena zálohou platbou ze dne , datum, ; faktura č. 22FA-0024 ze dne , datum, na částku , částka, s DPH za služby architekta, kdy tato částka měly být uhrazena zálohou platbou ze dne , datum, .

26. Mezi účastníky nebylo sporu o obsahu územního pánu před a po 7. 10 2022, resp. o tom, že nový územní plán již výstavbu neumožňoval v rozsahu, jak žalobkyně plánovala. Nakonec žalobkyně aktivně proti novému územnímu plánu vystupovala.

27. Soud pro nadbytečnost zamítl návrhy na provedení dokazování audiozáznamy ze zasedání zastupitelstva žalované, Drahelčickým informátorem č. 4/2021, výpisy z účtů žalobkyně a výslechy svědků, příp. účastnickými výpověďmi. Skutkový stav byl totiž v řízení dostatečně prokázán jinými v řízení provedenými důkazy.

28. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci vedli od června 2020 jednání o funkčním využití pozemků v lokalitě Pod Lípou v obci , adresa, , ve které žalobkyně plánovala realizovat svůj developerský projekt na výstavbu rodinných domů a obchodní jednotky. Předmět jednání se zpočátku týkal pořizování nového územního plánu. Od října 2021 se jednání týkala též uzavření plánovací smlouvy, která měla rámcově vymezit spolupráci účastníků při realizaci developerského záměru. Žalovaná upozornila žalobkyni, že uzavření plánovací smlouvy podléhá schválení zastupitelstvem obce s tím, že je třeba nejprve schválit zastavovací studii a následně mohou vzniknout i další požadavky na plánovací smlouvu. Zastupitelstvo žalované usnesením ze dne , datum, schválilo urbanistickou studii 11/2021, která v základních obrysech vymezovala urbanistický koncept dané lokality. Toto usnesení následně zastupitelstvo žalované dne , datum, revokovalo s tím, že nebylo předloženo kladné stanovisko TS , adresa, k připojení developerského projektu na veřejnou kanalizaci, kdy od , datum, platil dočasný zákaz napojování nových developerských projektů z důvodu vyčerpání kapacity ČOV. Při projednávání informace k developerskému projektu žalobkyně na zasedání zastupitelstva dne , datum, dále starostka žalované upozornila, že je nejprve nutné vymezit koridor na výstavbu obchvatu obce, a zastupitel , tituly před jménem, , jméno FO, dále upozornil na rychlý demografický nárůst v obci a nedostatečnou kapacitu nové mateřské školky. Kromě urbanistické studie 11/2021 nebyl zastupitelstvu žalované předložen ke schválení žádný další podklad týkající developerského projektu žalobkyně (např. urbanistická studie 07/2022, dopracovaný návrh plánovací smlouvy s požadovanými přílohami či výkres technické infrastruktury). Starostce žalované byl pouze dne , datum, zaslán rozpracovaný návrh plánovací smlouvy, který neobsahoval žádné přílohy (koordinační výkres, smlouvy o smlouvách budoucích darovacích a na zřízení věcných břemen). V průběhu vyjednává o plánovací smlouvě starostka žalované upozornila žalobkyni, že bude třeba doložit kladné stanovisko TS , adresa, k napojení na veřejnou kanalizaci a objasnit případné další sporné body. Žalobkyně sice v otevřeném dopise zastupitelům žalované ze dne , datum, tvrdila, že již získala kladné stanovisko TS , adresa, k připojení na kanalizaci. Ve skutečnosti však žalobkyně kladné stanovisko TS , adresa, získala až , datum, , a to navíc s výhradou, že rozměry navržené čerpací stanice jsou z hlediska budoucího provozování nedostatečné. Dne , datum, již nabyl účinnosti nový územní plán obce, který realizaci developerského projektu v zamýšleném rozsahu neumožňoval.

29. Podle § 1729 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod (odst. 1). Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech (odst. 2).

30. Obsah plánovací smlouvy ve smyslu stavebního zákona 2006 jakož i seznam povinných příloh k takové smlouvě upravuje příloha č. , hodnota, k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění účinném do , datum, (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“). Podle přílohy č. , hodnota, odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb. se k návrhu plánovací smlouvy přikládá (a) snímek katastrální mapy s vyznačením pozemků, kterých se plánovací smlouva týká, (b) dokumentace navrhovaných změn stávající veřejné infrastruktury nebo navrhované nové veřejné infrastruktury, (c) odborný odhad nákladů na provedení změn stávající veřejné infrastruktury nebo na vybudování nové veřejné infrastruktury, (d) doklady o právech k stávající veřejné infrastruktuře, (e) doklady o právech žadatele k pozemkům, na kterých se navrhuje nová veřejná infrastruktura, (f) dohoda s vlastníky, správci nebo provozovateli veřejné infrastruktury, (g) doklady o finančním podílu třetích osob.

31. Podle § 41 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.

32. Podle § 84 odst. 4 zákona o obcích zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2.

33. Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Právní úprava nároku na náhradu škody způsobené ukončením jednání o uzavření smlouvy bez spravedlivého důvodu (§ 1729 o. z.) vychází z obecného pravidla, že při respektování zásady smluvní volnosti lze chování jednoho z potencionálních smluvních partnerů považovat za protiprávní, pokud jednání o uzavření smlouvy dospělo do stadia, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé strany v dobré víře, že smlouva bude uzavřena (uzavření smlouvy se jí jevilo jako vysoce pravděpodobné), a druhá strana ukončila jednání o uzavření smlouvy, aniž k tomu měla spravedlivý důvod (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Co je oním spravedlivým důvodem pro ukončení kontraktačního procesu vždy závisí na okolnostech konkrétního jednání. Z hlediska zdůrazněného principu autonomie vůle je však zjevné, že vznik případné odpovědnosti za újmu vzniklou ukončením kontraktačního jednání bez spravedlivého důvodu má být spíše výjimkou, nikoli pravidlem, a posouzení spravedlivosti důvodu, a tudíž poctivosti či nepoctivosti jednání, nesmí být příliš přísné. Jako spravedlivý důvod by měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

34. Při jednání o uzavření smlouvy je jedna ze stran kontraktačního procesu v důsledku chování druhé potencionální smluvní strany v dobré víře, že smlouva bude uzavřena, tehdy, jestliže je dosažena shoda na celém obsahu smlouvy a chybí již pouze její stvrzení v dohodnuté či předepsané formě, případně tehdy, dospěla-li kontraktační jednání do takové fáze, kdy se dohoda na obsahu smlouvy a její následné stvrzení jeví, vzhledem k dosavadním projevům stran, jako prakticky jisté (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

35. Nutno upozornit, že samotné neuzavření smlouvy není možno ve smyslu ustanovení § 1729 o. z. považovat za protiprávní a z toho důvodu ani nemůže být považováno za příčinu vzniku škody. Protiprávním jednáním je ukončení jednání bez spravedlivého důvodu, tedy chování, které odporuje principu dobré víry. Jenom v tomto chování, a nikoli v neuzavření smlouvy, je nutno hledat příčinu vzniklé škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

36. Vstoupí-li navíc určitá osoba do kontraktačního procesu s obcí, musí si být vědoma zákonných požadavků na majetkoprávní jednání obce. Při posuzování, zda se spolukontrahentovi mohlo jevit uzavření smlouvy jako vysoce pravděpodobné a mohl mít důvodné očekávání v uzavření smlouvy, je tak možné přihlížet i k tomu, zda postup obce jako potenciálního smluvního partnera odpovídal zákonným požadavkům na nakládání s majetkem obce, včetně toho, byl-li v kontextu dané situace udělen či byl-li alespoň očekávatelný souhlas orgánů vyžadovaný k příslušné majetkové transakci (tedy zastupitelstva obce v případech podle § 85 zákona o obcích, případně rady obce podle § 102 zákona o obcích). Probíhají-li smluvní jednání způsobem vyhovujícím zákonu o obcích a vyslovení souhlasu se smlouvou lze mít za očekávatelné i z pohledu příslušných orgánů obce, pak není důvodu slevovat z ochrany druhé smluvní strany a upírat jí důvodné očekávání uzavření smlouvy, a to ani s ohledem na obměnu osob v orgánech obce v návaznosti na komunální volby (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V této souvislosti soud podotýká, že plánovací smlouva podle stavebního zákona 2006 je soukromoprávním institutem, jehož účelem je upravit vztahy mezi žadatelem o vydání regulačního plánu či územního rozhodnutí a obcí související s plánovanou realizací výstavby, která je podmíněna vybudováním zejména veřejné dopravní a technické infrastruktury. Smlouva upravuje v soukromoprávní rovině práva a povinnosti mezi žadatelem a obcí, která smlouvu uzavírá v samostatné působnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , č. 3911/2019 Sb. NSS).

37. Pro posouzení případné odpovědnosti žalovaného podle § 1729 o. z. je předně klíčové zjištění, zda se jednání mezi účastníky nacházela v takovém stádiu, že žalobkyně mohla uzavření plánovací smlouvy pokládat za vysoce pravděpodobné.

38. V daném případě bylo prokázáno, že mezi účastníky probíhala od června 2020 jednání o funkčním využití pozemků v lokalitě Pod Lípou v obci , adresa, , která se zprvu týkala pořizování nového územního plánu. Až od října 2021 se předmětem jednání stalo uzavření plánovací smlouvy, která měla rámcově vymezit spolupráci účastníků při realizaci developerského záměru. Soud přitom dává za pravdu žalované, že jednání o plánovací smlouvě nikdy nedospěla do tak pokročilého stadia, kdy by se její uzavření mohlo pro kteroukoliv stranu jevit jako téměř jisté či alespoň vysoce pravděpodobné. Na základě zjištěného skutkového stavu má soud naopak za to, že kontraktační proces ohledně plánovací smlouvy se nacházel toliko ve fázi vyjednávání, kdy dosud nebylo mezi stranami dosaženo shody na celém obsahu smlouvy. Žalobkyně pouze dne , datum, předložila starostce žalované rozpracovaný návrh plánovací smlouvy v režimu revizí, kdy některá stěžejní ustanovení byla upravována (např. počet vystavěných rodinných domů, maximální výměra obchodní jednotky, výše finančního plnění) či se počítalo s jejich doplněním (např. označení pozemků třetích osob a ve vlastnictví žalované). Rozhodně nelze uzavřít, že by se jednání celém obsahu smlouvy chýlila ke konci a zbývalo se domluvit na pouhých vedlejší ujednáních. Žalovaná naopak žalobkyni jasně avizovala své požadavky (zejména kladné stanovisko TS , adresa, k napojení developerského projektu na veřejnou kanalizaci a schválení smlouvy zastupitelstvem obce), které bylo třeba před uzavření plánovací smlouvy splnit. Žalobkyni byly rovněž známy další výhrady jednotlivých členů zastupitelstva žalované (nutnost vymezení koridoru na výstavbu obchvatu obce, demografický nárůst v obci a nedostatečná kapacita mateřské školky) vůči plánovanému developerskému projektu. K návrhu plánovací smlouvy navíc žalovaná nikdy neobdržela přílohy předvídané samotnou smlouvu (koordinační výkres, smlouvy o smlouvách budoucích darovacích a na zřízení věcných břemen), resp. podklady požadované přílohou č. , hodnota, k vyhlášce 500/2006 Sb. Žalobkyně proto nemohla být v dobré víře, že plánovací smlouva bude bez dalšího uzavřena.

39. Argumentovala-li žalobkyně tím, že zastupitelstvo žalované usnesením ze dne , datum, schválilo urbanistickou studii 11/2021, soud předně upozorňuje, že tato verze urbanistické studie obsahovala ve srovnání s následně vypracovanou urbanistickou studií 07/2022 pouze prvotní a zcela obecnou představu o podobě plánovaného developerského projektu (bez vymezení konkrétního koordinačního výkresu, napojení technické infrastruktury atd.). Toto usnesení navíc zastupitelstvo žalované záhy usnesením ze dne , datum, revokovalo s tím, že nebylo předloženo kladné stanovisko TS , adresa, k připojení developerského projektu na veřejnou kanalizaci. Soud pokládá takový požadavek zastupitelstva za zcela oprávněný a racionální, neboť od , datum, platil dočasný zákaz napojování nových developerských projektů z důvodu vyčerpání kapacity ČOV. Nelze rovněž přehlédnout, že ohledně kladného stanoviska TS , adresa, následně žalobkyně jednala značně zavádějícím způsobem, kdy zastupitelům v otevřeném dopise ze dne , datum, tvrdila, že takové stanovisko již získala, ačkoliv z provedeného dokazování vyplynulo, že kladné stanovisko TS , adresa, získala až dne až , datum, , a to navíc s podstatnou výhradou, že rozměry navržené čerpací stanice jsou z hlediska budoucího provozování nedostatečné. V tu dobu již od , datum, nabyl účinnosti nový územní plán obce, který realizaci developerského projektu v zamýšleném rozsahu neumožňoval. , jméno FO, této situace nelze žalované vytýkat, že v jednání o uzavření plánovací smlouvy se žalobkyní nepokračovala. Takový postup se naopak soudu jeví jako zcela logický a ospravedlnitelný. Pakliže žalobkyně nebyla dlouhodobě schopna dostát podmínkám žalované, kterou navíc zavádějícím způsobem informovala ohledně možnosti napojení na veřejnou kanalizaci, nemohlo se uzavření plánovací smlouvy žalobkyni jevit jako vysoce pravděpodobné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Zavádějí byla rovněž sdělení žalobkyně adresovaná starostce žalované ohledně údajné možnost využití dopravní a technické infrastruktury společnosti Colpex, kdy společnost Colpex vyloučila, že by jimi vybudovaná síť (zejména kanalizace) mohla být vzhledem k omezené kapacitě využita dalším developerem.

40. Podstatná je v této věci rovněž skutečnost, že kromě zjednodušené urbanistické studie 11/2021 nebyl zastupitelstvu žalované předložen ke schválení žádný další podklad týkající developerského projektu žalobkyně, např. urbanistická studie 07/2022, dopracovaný návrh plánovací smlouvy s požadovanými přílohami či koordinační výkres a výkres technické infrastruktury s vyznačením napojovacích bodů. Žalobkyně musela počítat s tím, že v kontraktačním procesu s obcí bude k uzavření plánovací smlouvy potřeba její schválení zastupitelstvem žalované. Na tuto skutečnost byla žalobkyně ostatně výslovně upozorněna i starostkou žalované. Pakliže by požadavek na schválení plánovací smlouvy nevyplýval přímo ze zákona (srov. § 41 odst. 2 ve spojení § 84 odst. 4 zákona o obcích), požadavek na schválení zastupitelstvem obce obsahoval ostatně v čl. VII bod 5 i vlastní návrh plánovací smlouvy. V daném případně přitom nebylo možné pokládat schválení smlouvy zastupitelstvem za pouhou formalitu (srov. komentář k § 1729 odst. 1 o. z. in: ŠVESTKA, , právnická osoba, , J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V. Dostupný v systému ASPI). Někteří členové zastupitelstva se totiž vůči developerskému projektu žalobkyně stavěli rezervovaně i z dalších důvodů (vymezení koridoru na výstavbu obchvatu obce, demografický nárůst v obci a nedostatečná kapacita mateřské školky). Samotná jednání o plánovací smlouvě navíc nikdy ani nedospěla do stadia, kdy by měla být smlouva předložena ke schválení zastupitelstvu obce. Žalobkyni proto nepříslušní ochrana ve smyslu § 1729 o. z., neboť nebylo bez dalšího možné důvodně očekávat uzavření platné plánovací smlouvy.

41. Soud proto shrnuje, že žalovanou nelze činit odpovědnou podle § 1729 o. z., neboť v průběhu kontraktačního procesu nevyvolala u žalobkyně oprávněnou důvěru, že plánovací smlouva bude skutečně uzavřena. Jednání ohledně plánovací smlouvy nikdy nedospěla do fáze, kdy by se její uzavření mohlo stranám jevit jako prakticky jisté. Žalovaná navíc ukončila jednání o plánovací z ospravedlnitelného důvodu, jelikož žalobkyně nebyla dlouhodobě schopna dostát požadavku na napojení na veřejnou kanalizaci, ohledně kterého naopak uváděla žalovanou v omyl.

42. Jelikož nebyly splněny podmínky tzv. předsmluvní odpovědnosti podle § 1729 odst. 1 o. z., nelze se zabývat ani otázkou rozsahu žalobkyní tvrzené škody ve smyslu § 1729 odst. 2 o. z. Soud pouze pro úplnost a zcela nad rámec nutného odůvodnění uvádí, že sama žalobkyně tvrdila, že podle předchozího územního plánu mohla svůj developerský záměr realizovat i bez jakékoliv plánovací smlouvy s obcí. Neuzavření plánovací smlouvy (resp. tvrzené zklamání důvěry v její uzavření) tudíž zjevně nemělo přímý vliv na možnost realizovat developerský projekt žalobkyně, a nemohlo tak ani být v příčinné souvislosti s tvrzenými náklady na přípravu takového projektu. Pakliže žalobkyně nečinila k získání příslušných veřejnoprávních povolení žádné kroky, jednalo se pouze o její svobodné rozhodnutí, jehož následky nelze přičítat k tíži žalované. Žalobkyní předložené faktury se navíc v podstatné části vůbec netýkají přípravy vlastní plánovací smlouvy či souvisejících dokumentů (jde např. o náklady za podklady pro žádost o územní informaci, přípravu námitek k návrhu územního plánu, zpracování dendrologického průzkumu a prověření proveditelnosti záměru) a časově se míjejí s rámcem, kdy byla vedena jednání o vlastní plánovací smlouvě (tj. od října 2021 do února 2022, odkdy muselo být žalobkyni zřejmé, že musí nejprve získat kladné stanovisko TS , adresa, k připojení na kanalizaci).

43. Lichá je rovněž zcela obecná námitka žalobkyně, že by jí měla být případně přiznána náhrada škody z titulu úmyslného porušení dobrých mravů. V daném případě nic nenasvědčuje tomu, že by žalovaná svým jednáním jakkoliv porušila dobré mravy, natož že by tak měla učinit úmyslně (srov. § 2909 o. z.). Byla to naopak žalobkyně, která v průběhu kontraktačního procesu uváděla zavádějící informace (ohledně získání kladného stanoviska TS , adresa, a spolupráce se společností Colpex), jimiž uváděla žalovanou v omyl ohledně splnění podmínek pro uzavření plánovací smlouvy. A byla to opět žalobkyně, která před výzvy starostky žalované nedodala povinné přílohy plánovací smlouvy, která tak existovala jen v rovině obecného typového návrhu smlouvy nezpůsobilého k dalšímu jednání v rámci zastupitelstva.

44. Ze všech shora uvedených důvodů soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji jako celek zamítl.

45. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem v celkové výši , částka, . Tarifní hodnota jednoho úkonu právní služby v této věci podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni provedení úkonu, činí , částka, . Zástupci žalované náleží odměna za celkem pět úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , další porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne , datum, , účast na jednání u soudu dne , datum, v délce 2,5 hodiny [§ 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) advokátního tarifu] a jeden půlúkon právní služby spočívající v účasti při vyhlášení rozsudku dne , datum, [§ 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu], tedy v celkové výši , částka, . Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce , částka, za šest úkonů právní služby, celkem tedy , částka, . Advokátu dále podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu náleží náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů ve výši , částka, a podle § 14 advokátního tarifu též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši , částka, za každou započatou půlhodinu, tj. v celkové výši , částka, (12 x , částka, ). Náklady řízení dále tvoří náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená z těchto částek (bez cestovních výdajů), tj. ve výši , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).