4 C 131/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní titul Danou Smitkovou v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalovaného a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně o žalobě z rušené držby

I. Žalovaný je povinen zdržet se rušení držby vlastnického práva žalobců terénními, stavebními či jinými úpravami části pozemku parc. [číslo] zahrada, a části pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v katastrálním území Dolní Břežany, zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, které bezprostředně přiléhají k pozemku parc. [číslo] zahrada, v katastrálním území Dolní Břežany, zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, a to v délce 2,75 metrů od stávající hranice pozemku parc. [číslo] v šířce 20 metrů podél stávající hranice pozemku parc. [číslo].

II. Co do části žaloby na nařízení ochrany z rušené držby ve zbytku sporného území se žaloba zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice soudní poplatek za řízení v této věci ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet Okresního soudu Praha-západ.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům společně a nerozdílně náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobci se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhali na žalovaném, aby se zdržel rušení jejich držby vlastnického práva terénními, stavebními či jinými úpravami části pozemku parc. [číslo] zahrada, a části pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v katastrálním území Dolní Břežany, zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], které bezprostředně přiléhají k pozemku parc. [číslo] zahrada, v katastrálním území Dolní Břežany, zapsanému na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to v šířce 4,5 metrů od stávající hranice pozemku parc. [číslo] v délce 20 metrů podél stávající hranice pozemku parc. [číslo] evidované v katastru nemovitostí. Svůj návrh odůvodnili tím, že hranice mezi shora uvedenými pozemky je sporná. Faktická hranice byla původně tvořena kamennou zdí, později byla nahrazena plaňkovým plotem, který pravděpodobně vybudoval otec žalovaného asi v roce 1988. V roce 2010 nahradil otec žalovaného plaňkový plot provizorním drátěným plotem. Žalobci respektovali tuto historicky vymezenou hranici mezi pozemky v dobré víře, že jejich pozemek sahá až po zmiňovaný plot, ke kterému si vybudovali okrasnou skalku o rozloze 50 m2. V druhé polovině roku 2019 oslovil žalobce žalovaný s tím, že fakticky vymezená hranice pozemků nemusí odpovídat skutečnému stavu. Dne [datum] se strany dohodly (telefonicky a prostřednictvím e-mailu), že mezi pozemky bude sporné území o přibližné rozloze 4,5 m x 20 m, přičemž polovina tohoto území přiléhající k zahradě žalobců měla připadnout žalobcům, druhá polovina žalovanému. Obsahem dohody bylo dále i to, jak se postaví mezi pozemky plot a kdy budou pozemky zaměřené geodetem. Od této dohody však následně žalovaný odstoupil a nechal si provést vlastní jednostranné geometrické vytyčení sporné hranice tak, jak vyplývá ze současného stavu v katastru nemovitostí. Žalobci tento postup žalovaného neuznali a nadále užívali svou část sporného území v souladu s předchozí dohodou se žalovaným. Předpokládali, že se sporné území vyřeší v rámci soudního sporu a za tím účelem začali shromažďovat potřebné podklady, včetně zadání vlastního geometrického plánu. Dne [datum] byly ze strany žalovaného a bez souhlasu žalobců zahájeny přípravné práce pro umístění nového oplocení podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí a za tímto účelem byla na sporné části hranice mezi pozemky přiléhající k pozemku žalobců odbagrována část okrasné skalky (tj. byla odstraněna zemina včetně rostlin). Práce byly provedeny třetí osobou pověřenou žalovaným, přičemž žalobci s tímto postupem nesouhlasili a započetím stavebních prací tak bylo zasaženo do držby vlastnického práva žalobců ke sporné části pozemků.

2. Na základě listin předložených žalobci má soud osvědčeny tyto skutečnosti.

3. Žalobci jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaného na [list vlastnictví], v katastrálním území Dolní Břežany. Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. [číslo] obojí zahrady zapsané na [list vlastnictví] v katastrálním území Dolní Břežany. Pozemek žalobců bezprostředně sousedí na své jihozápadní hranici s pozemky žalovaného, přičemž převážná většina sousedské hranice je vedena mezi pozemky parc. [číslo] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí). [obec] mezi pozemky je sporná. Mezi pozemky byl vybudován plot otcem žalovaného, přičemž mezi stranami je spor, zda vede pozemek žalobců opravdu až po tento plot, či zda tento stojí již na pozemcích žalovaného (zjištěno z komunikace mezi účastníky). Účastníci se dohodli v září 2019 na kompromisním řešení tohoto sporu, a to stanovením sporného území o přibližné rozloze 4,5 m x 20 m, které si rozdělili napůl, kdy polovina přilehlá k pozemku žalobců připadla žalobcům a druhá polovina připadla žalovanému (zjištěno z e-mailu žalovaného ze dne [datum]). Žalobci užívali takto dohodnutou část sporného území, přičemž až po její okraj vybudovali okrasnou skalku. Téměř po roce žalovaný od této dohody odstoupil s tím, že nechce část svého pozemku žalobcům darovat (zjištěno z e-mailu žalovaného ze dne [datum]). Ta část sporné hranice pozemku, která byla na základě dohody přiřčena žalobcům, byla dne [datum] vybagrována a tím byla odstraněna část okrasné skalky žalobců (zjištěno z fotografií vybagrování a z potvrzení o přijatém oznámení na [anonymizováno] oddělení [obec] Policie ČR ze dne [datum]).

4. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

5. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe.

6. Podle § 989 odst. 1 o. z. drží vlastnické právo ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

7. Podle § 1003 o. z. není nikdo oprávněn držbu svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

8. Podle § 1008 odst. 1 o. z. zamítne soud žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

9. Podle § 176 o. s. ř. se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.

10. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

11. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

12. Žalobci podali žalobu na ochranu držby včas, tedy před uplynutím prekluzivních lhůt dle § 1008 odst. 1 o. z.

13. V řízení na ochranu rušené držby se podle shora citovaných ustanovení soud omezuje pouze na zjištění existence držby žalobce a na zjištění jejího svémocného rušení.

14. Držitelem vlastnického práva k věci je ten, kdo má věc ve svém faktickém ovládání (corpus possessionis) a zároveň má vůli s touto věcí nakládat jako vlastník (animus possidendi). Žalobci fakticky ovládají hranici mezi pozemky v tom rozsahu, v jakém se domluvili s žalovaným, tj. v přibližném rozsahu 2,75 m do dálky a 20 m do šířky od stávající hranice mezi pozemky v části přilehlé k pozemku žalobců (tedy do poloviny sporného území mezi pozemkem žalobců a pozemky žalovaného). S touto částí pozemku také žalobci nakládají jakožto vlastníci. Obojí je zřejmé z toho, že žalobci mají na této části pozemku okrasnou skalku a pozemek i na této části užívají. Z jednání žalobců vůči žalovanému je zřejmé, že žalobci mají vůli s touto částí pozemku nakládat jako vlastníci, když jejich úmyslem je dodržovat dohodu ze září 2019, podle které by měla tato část pozemku žalobcům patřit. Vzhledem k tomu, že jsou obě dvě podmínky splněny, mají žalobci držbu vlastnického práva k polovině sporné části hranice mezi jejich pozemkem a pozemky žalovaného (tj. v přibližném rozsahu 2,75 m x 20 m), a to v části přiléhající k jejich pozemku.

15. V řízení bylo také prokázáno, že držba žalobců je svémocně rušena. Z fotografií je zřejmé, že pozemek byl vybagrován včetně části okrasné skalky žalobců, která dosahovala až do poloviny sporného území, tedy až po okraj jejich části sporného území. Z potvrzení o přijatém oznámení je zřejmé, že žalobci s tímto postupem nesouhlasili a tudíž bylo do jejich držby zasaženo ze strany žalovaného svémocně.

16. Jak uvedeno shora, soud se omezuje pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Obě tyto skutečnosti byly v řízení prokázány, a proto bylo žalobě částečně vyhověno. Nad rámec toho soud uvádí, že soud nezjišťoval, zda je držba žalobců držbou řádnou (zda mají držitelé k předmětu držby platný právní titul), poctivou (zda jsou držitelé v dobré víře, že jim toto právo náleží) a pravou (zda nenabyli tuto držbu svémocí, potajmu či lstí). I držba neřádná, nepoctivá a nepravá totiž zasluhuje právní ochranu a zjišťování, zda splňuje držba žalobců tyto kvality, by bylo nad rámec tohoto řízení. Účelem soudní ochrany držby je totiž ochrana faktického stavu, přičemž jejím nařízením není předvídáno, zda žalobci vykonávají své právo oprávněně, či zda jsou ve skutečnosti vlastníky sporné části hranice mezi předmětnými pozemky.

17. Žalobě nicméně nelze vyhovět v plném rozsahu tak, jak žalobci požadují (tj. v rozsahu celého sporného území o přibližné rozloze 4,5 m x 20 m). Z listin předložených soudu se podává, že žalobci měli historicky držbu k části pozemku až po dříve vybudovaný plot. Držba v tomto rozsahu jim však zanikla, když se s žalovaným dohodli na určení nové hranice mezi jejich pozemky. Po této dohodě až do současné doby mají žalobci držbu pouze do té části pozemku, kterou si nově stanovili s žalovaným, tj. do poloviny sporného území, které přiléhá k pozemku parc. [číslo] (tj. v rozsahu 2,75 m x 20 m). Ke zbylé části sporného území žalobci již držbu nemají – k této části pozemku totiž ani nemají vůli nakládat s ní jako vlastníci (to vyplývá již z jejich jednání s žalovaným, když se s ním žalobci domluvili, že druhá polovina sporného území připadne žalovanému. Ochranu držby je z toho důvodu možno poskytnout pouze v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto usnesení, protože pouze v tomto rozsahu žalobci držbu mají. Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta.

18. Jelikož tak neučinili již při podání žaloby, uložil soud žalobcům povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši [částka], a to podle položky 4 bodu 1. písm. a) sazebníku poplatků, přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tuto povinnost mají žalobci splnit společně a nerozdílně tak, že v rozsahu splnění povinnosti jedním zaniká tato povinnost druhému.

19. Soud sice nevyhověl žalobě přesně tak, jak žalobci požadovali, žalobci nicméně byli se svou žalobou zcela úspěšní, když bylo zasaženo do jejich pokojné držby a z toho důvodu byla nařízena její ochrana. S ohledem na to jim proto soud přiznává plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobců jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši [částka], náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby po [částka] podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši [částka], tedy v celkové výši [částka].