4 C 2/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Danou Smitkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 5 495 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 495 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 361,09 Kč od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 495 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná jakožto odběratel elektřiny po obdržení výzvy k placení rozhlasového poplatku nesplnila svou oznamovací povinnost a v zákonné lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy nedoručila přihlášku rozhlasového poplatníka či čestné prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač. V důsledku této skutečnosti se žalovaná považuje k datu [datum] za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasový poplatek za jeden rozhlasový přijímač ve výši 45 Kč měsíčně se čtvrtletní splatností vždy nejpozději do 15. dne prvního měsíce příslušného kalendářního čtvrtletí. Žalovaná však rozhlasový poplatek i přes zaslanou výzvu k úhradě nezaplatila. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení rozhlasového poplatku a to za období od [datum] do [datum] a zákonné přirážky ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení, který ke dni [datum] kapitalizovala na částku 361,09 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně zaslala dne [datum] žalované jakožto odběrateli elektřiny, který není přihlášen v evidenci poplatků rozhlasového poplatku, výzvu ke splnění oznamovací povinnosti, aby jí žalovaná zaslala buď přihlášku k rozhlasovému poplatku, nebo čestné prohlášení, že nevlastní, nedrží či z jiného právního důvodu déle než 1 měsíc neužívá rozhlasový přijímač, a to do 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Žalované byla výzva doručena dne [datum] a ve stanovené lhůtě na ni nereagovala a ani ničeho neuhradila. Dne [datum] byla žalované doručena předžalobní výzva žalobkyně ze dne [datum], kterou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila částku 5 360 Kč sestávající se z dlužných částek do [datum], a to nejpozději do [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho ani na základě této předžalobní výzvy.

5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Nárok žalobkyně je dán zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.r.t.p.”). Žalovaná se stala poplatníkem rozhlasového poplatku (§ 3 odst. 4 a § 8 odst. 2 z.r.t.p.), čímž jí vznikla povinnost platit rozhlasový poplatek (§ 7 odst. 1 z.r.t.p.), jehož výše pro rozhodné období činila 45 Kč měsíčně (§ 5 odst. 4 a § 6 z.r.t.p.). Rozhlasový poplatek byl splatný čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí s tím, že poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce (§ 7 odst. 3 z.r.t.p.). Žalovaná dále nesplnila povinnost poplatníka oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal (§ 8 odst. 2 z.r.t.p.), a proto jí vznikla povinnost zaplatit přirážku k poplatkům ve výši 5 000 Kč (§ 9 odst. 1 písm. a) z.r.t.p.). Žalovaná svoji zákonnou povinnost nesplnila řádně a včas a vždy dnem následujícím po dni splatnosti se ocitla v prodlení s jejím splněním (§ 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. Poněvadž důvodnost nároku byla nesporně prokázána předloženými listinnými důkazy, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení dlužné částky.

7. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.