4 C 24/2022

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. jméno příjmení a soudkyň Mgr. Kláry Hrobské a JUDr. Ireny Sekavové v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba se co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítá; jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl Okresní soud Praha – západ (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná je povinna zaplatit žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, které na její straně vzniklo ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Věc dále právně kvalifikoval dle § 5 odst. 1 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Proti uvedenému rozsudku se včas odvolala žalovaná. V odvolání uvedla, že se shoduje s hodnocením soudu prvního stupně v závěru, že z provedených důkazů je zřejmé, že žalobkyně by pro žalovanou reputační riziko teoreticky představovat mohla. Žalovaná je tedy přesvědčena, že dle článku 13 Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“) odstoupila od smlouvy s žalobkyní oprávněně, neboť by obchodní aktivity (partnera žalobkyně) mohly pro festival v souvislosti s plněním pořadatele znamenat reputační riziko, což se následně také potvrdilo. Žalovaná přitom jednala s běžnou péčí a opatrností, i s předpokládanou ještě vyšší mírou znalostí a pečlivosti u profesionálů dle § 5 odst. 1 o. z. Na základě dostupných informací shledávala rizikovost investování do fondu žalobkyně, nikoliv nelegálnost jejího podnikání. Její dřívější kritické hodnocení rizikovosti produktů žalobkyně a nabádání případných investorů ke zvýšené opatrnosti ještě neznamenalo, že by se mělo jednat o protiprávní jednání. Žalovaná se orientovala pouze na základě veřejně dostupných informací. Není pravdou, že by si žalovaná nad rámec běžné péče a opatrnosti vybírala, kdo se bude účastnit jejího festivalu. V řízení před soudem prvního stupně výslovně uvedla, že před a při uzavření smlouvy žádné případné partnery nijak preventivně neprověřovala, což není ani smyslem objednávkového formuláře. Pravdou však je, že si žalovaná vymiňuje možnost ukončit spolupráci se smluvní stranou, v případě, že vyjde najevo skutečnost, která by takové riziko představovala. Tomu odpovídá právě článek [anonymizována dvě slova]. Jde také o to, že součástí prezentace partnera na festivalu je také video prezentace workshopu, kterou žalovaná umisťuje na svém webu [webová adresa] poté, kdy festival proběhne. Žalovaná automaticky před uzavřením smlouvy nevyvíjí úsilí směřující k tomu, aby zjistila, že zájemce o uzavření smlouvy je adekvátní jakožto potencionální partner. Žalovaná na svém webu [webová adresa] publikovala dne [datum] článek„ [anonymizována dvě slova] Ruce radši dál…“, v němž varovala případné investory před rizikovostí investic nabízených žalobkyní. V té době však nebylo nijak zřejmé, že se jedná nebo může jednat ze strany žalobkyně o nelegální nebo jinak právně problematickou činnost. Z uvedeného článku nelze rozhodně dovodit, že by již tehdy měla žalovaná stoprocentní jistotu ohledně toho, že podnikání žalobkyně je již za hranou zákona, a ani to tak nereferovala svým čtenářům. V případě smlouvy, uzavřené mezi účastnicemi, jde o smlouvu zcela běžnou, kterých žalovaná s dalšími partnery festivalu uzavírá desítky. Není v zájmu žalované vědomě uzavírat smlouvy s pochybnými společnostmi a následně od nich odstupovat dle článku [anonymizována dvě slova] a ponechávat si složené zálohy. Toto se stalo v jediném, zde projednávaném, případě. Uzavírání smluv„ s pochybnými společnostmi“ pro žalovanou nepředstavuje žádné výhody, ale naopak problémy a zbytečně vynaložené náklady. Žalovaná neměla z ukončení spolupráce se žalobkyní žádný prospěch. Neúčastí žalobkyně žalovaná jen ztratila, ničeho však neušetřila. Žalovaná na počátku roku 2020 disponovala pouze obecnými informacemi, dle kterých podnikání žalobkyně a její investiční strategii mohla hodnotit jako rizikové. Nicméně se nejednalo o informace takového charakteru a intenzity, že by toto její podnikání mohla označit jako nelegální, potažmo podvodné. K definitivnímu zjištění, že se v případě podnikání žalobkyně jedná o tzv. Ponziho schéma (letadlo), dospěla žalovaná až poté, co jí kontaktoval pan [jméno] [příjmení], který byl se žalobkyní v obchodním vztahu a poskytl žalované možnost nahlédnout do účetních výkazů žalobkyně, k čemuž došlo až dne [datum], tedy poté, kdy žalobkyně uhradila zálohovou fakturu na [částka], včetně DPH ([datum]). Pokud by byl proveden výslech [jméno] [příjmení], potvrdil by, že on je zdrojem účetních výkazů a že je obdržel od žalobkyně. Skutečnost, že žalovaná odstoupila od uzavřené smlouvy zcela důvodně v souladu s článkem [anonymizována dvě slova], pak potvrzují rovněž články publikované po odstoupení od smlouvy. Žalobkyně ani na výzvu žalované nevysvětlila odůvodněné pochybnosti ohledně jejího podnikání a k uvedeným skutečnostem se nevyjádřila. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že podanou žalobu zamítne a uloží žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že vznesené návrhy důkazů byly zamítnuty zcela logicky z důvodu nadbytečnosti, s čímž žalobkyně zcela souhlasí. Navržené důkazy se nevztahovaly k rozhodnému období, neměly vypovídací hodnotu, respektive byly předloženy až po uplynutí koncentrační lhůty. Pokud žalovaná poukazuje na dokumenty, údajně předložené [jméno] [příjmení], které považuje nesprávně za účetní dokumenty žalobkyně, tyto dokumenty nepředstavují oficiální účetní uzávěrky skupiny [anonymizováno] a nemají tedy jakoukoliv vypovídací hodnotu. V případě výslechu pana [jméno] [příjmení] uvedla, že tento figuruje ve společnosti [právnická osoba], se kterou byla žalobkyně v soudním sporu. Dokumenty poskytnuté [jméno] [příjmení] jsou zcela nejasného původu a obsahu. Žalovaná si ve VOP vyhradila právo na ukončení spolupráce a následný stornopoplatek fakticky pouze na základě následného jednostranného a nepodloženého určení, že spolupráce je pro ni reputačně riziková. Tento systém zakotvený ve VOP žalované považuje žalobkyně za protiprávní, a to zejména pro rozpor s dobrými mravy. V každém případě, pokud má žalovaná uvedené právo ve VOP zakotveno, je bez pochyby, že by měla vyvinout úsilí pro zjištění alespoň základních údajů týkajících se spolupráce s partnerem festivalu. To platí tím spíše, kdy je žalovaná profesionálem v oboru, přičemž u profesionálů se předpokládá vyšší míra znalosti a pečlivosti. Nicméně, jak uvádí sama žalovaná, takové úsilí nevyvinula, což jde k její tíži. Žalobkyně se zcela ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně v tom smyslu, že žalovaná by mohla ad absurdum tímto způsobem vědomě uzavírat smlouvy i s přímo pochybnými společnostmi, následně od nich odstupovat dle článku [anonymizována dvě slova] a ponechávat si složené zálohy. Za zcela absurdní pak žalobkyně považuje skutečnost, že žalovaná ačkoliv fakticky vydala jí uváděný článek, ve kterém varovala před údajnou rizikovostí investic nabízených žalobkyní a žalobkyni nepodloženě kritizovala na webu [webová adresa], neznamená to, že by žalovaná mohla mít o žalobkyni pochybnosti. Žalovaná tak uzavřela smlouvu se společností, před níž sama varovala ve svém článku, vybrala od této společnosti poplatek, a následně od smlouvy odstoupila s tím, že si jednostranně určila, že se jedná o reputační riziko, přičemž si zaplacenou částku ponechala. Takové jednání je jednoznačně protiprávní a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná tedy sama uznává, že měla k dispozici informace z předmětného článku, na základě kterých by již při uzavírání smlouvy a přijetí platby mohla považovat charakter podnikání žalované za údajně rizikový, nicméně toto ignorovala. Z komunikace účastnic je pak patrné, že žalobkyně nad rámec svých zákonných či smluvních povinností žalované řádně zodpověděla veškeré dotazy s tím, že u vybraných citlivých otázek, týkajících se konkrétního způsobu obchodování, zcela logicky z důvodu ochrany obchodního tajemství odmítla tyto informace žalované poskytnout bez uzavření dohody o mlčenlivosti, kterou však žalovaná uzavřít odmítla. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a shledal odvolání žalované důvodným pouze v nepatrné části.

5. Po provedeném dokazování soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně akceptovala dne [datum] nabídku žalované, dle níž měla být žalobkyně partnerem festivalu [anonymizováno] a [anonymizováno], konaného dne [datum]. Z tohoto důvodu zaplatila žalobkyně žalované dne [datum] na zálohovou fakturu č. [anonymizováno] částku [částka] včetně DPH. Úhradou této faktury byla mezi účastníky uzavřena smlouva dle článku III. odst.

4. Všeobecných obchodních podmínek [anonymizováno] A [anonymizováno] (dále jen„ VOP“). Smluvní vztah byl ukončen odstoupením od smlouvy ze strany žalované dne [datum] a žalobkyni tím byla zamezena účast na tomto festivalu. Žalovaná poté vrátila žalobkyni část zálohy ve výši [částka]. Původní obchodní firma žalobkyně je„ [právnická osoba]“, přičemž tato byla změněna dne [datum]. Ve společnosti i po změně obchodní firmy figurují stejné osoby. Dle čl. 13 VOP může pořadatel (v daném případě žalovaná) okamžitě odstoupit od smlouvy v případě, že by obchodní aktivity partnera (v daném případě žalobkyně) mohly pro festival v souvislosti s plněním pořadatele znamenat reputační riziko. Ve spojení s čl. 10 VOP má pak partner (žalobkyně) v takovém případě povinnost zaplatit pořadateli (žalované) storno poplatek ve výši 50 % v případě zrušení účasti více než 60 dní před konáním festivalu, ve výši 75 % při zrušení od 30 do 60 dní, a ve výši 100 % při zrušení do 30 dní před akcí. Vedle toho má též povinnost nahradit pořadateli náklady vzniklé nad rámec placeného partnerství. Žalovaná ve svém e-mailu ze dne [datum] žalobkyni informovala, že její obavy stále trvají. Odmítla podepsat dohodu o mlčenlivosti, kterou požadovala žalobkyně uzavřít. Vyjádřila pochybnosti nad způsobem podnikání žalobkyně, a to konkrétně, že jde o neregulovaný fond, podniká v oblasti kryptoměn, vedení firmy má nízký věk, jeden bývalý člen statutárního orgánu působil v oblasti„ zábavy pro dospělé“, společnost nabízí garantovaný výnos z investice do kryptoměn, zprostředkovatel žalobkyně má neobvykle vysokou provizi, velkou část obdržených peněz převádí žalobkyně na své dceřiné společnosti a neinvestuje je do kryptoměn, jak inzeruje, na položené dotazy (např. zkušenost a totožnost traderů, jaké kryptoměny žalobkyně drží a jaké používá investiční strategie) neobdržela žalovaná odpovědi s tím, že jde o obchodní tajemství, poslední zveřejněné výkazy žalobkyně jsou z roku 2019, přičemž do konce září měl být publikován audit, což se nestalo, a jde navíc ve skutečnosti o [právnická osoba], která se následně přejmenovala. Žalovaná požadovala tyto své pochybnosti rozptýlit, neboť v opačném případě je pro ni účast žalobkyně na festivalu reputačním rizikem. Na to jí bylo ze strany žalobkyně odpovězeno, že jde buďto o subjektivní či nerelevantní názory žalované (neregulovaný fond, nízký věk členů statutárního orgánu, činnosti bývalého člena statutárního orgánu), nejde o problémovou věc (podnikání v kryptoměnách či přejmenování společnosti z FPF), či jde o lži nebo nepodložené informace. Žalovaná žalobkyni dne [datum] sdělila, že takovou odpověď nepovažuje za dostatečně vysvětlující, žalovaná proto představuje pro žalobkyni reputační riziko, a proto od spolupráce odstupuje (viz e-mailová komunikace mezi [jméno] [jméno] a [příjmení] [příjmení] z období 20. 9. – [datum]). Žalobkyně dne [datum] sdělila žalované, že neumožnění účasti na festivalu považuje za podstatné porušení smlouvy, a proto od ní odstupuje. V souvislosti s tím ji vyzvala, aby jí vrátila částku [částka]. Dne [datum] byl na webových stránkách [webová adresa] zveřejněn článek o [právnická osoba] Investments (dceřiná společnost žalobkyně s původní obchodní firmou), přičemž čtenáře před touto společností varuje. Uvádí, že společnost nepodléhá dohledu ČNB, veřejné informace o strategii firmy jsou nic neříkající, nemá dle rejstříku ČNB povoleno investiční zprostředkování i přesto, že je toto uvedeno jako její předmět činnosti v obchodním rejstříku, od založení prošla několika transformacemi, má 13 dceřiných společností, a logo se nápadně podobá [právnická osoba]. Web [webová adresa] provozuje žalovaná.

6. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud plně ztotožňuje s tím, že má oporu v provedeném dokazování. Zjištěný skutkový stav věci pak nedoznal změn ani v rámci odvolacího řízení.

7. Podle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

8. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (odst. 1). Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odst. 2).

9. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

11. Odvolací soud předně konstatuje, že o skutečnostech ohledně uzavření smlouvy, zaplacení zálohy i jejího částečného vrácení (uvedených shora) nebylo mezi stranami sporu.

12. Rekapituluje, že účastníci začali smluvně jednat v srpnu 2021 s tím, že žalobkyně se měla účastnit festivalu, pořádaného žalovanou v listopadu 2021. Byla to sama žalovaná, která zakomponovala do VOP čl. 13, kterým si vymiňovala právo okamžitě odstoupit od smlouvy v případě, že by obchodní aktivity partnera (v daném případě žalobkyně) mohly pro daný festival v souvislosti s plněním pořadatele znamenat reputační riziko, a na uvedený článek pak navázala čl. 10 VOP o storno poplatcích a úhradě případných nákladů. I k vzhledem k těmto smluvním ustanovením mohla žalobkyně předpokládat (být v dobré víře), že si žalovaná při uzavírání smlouvy zjistila vše, co bylo o žalobkyni zjistitelné z veřejně přístupných rejstříků (např. změna obchodní firmy [právnická osoba] na společnost žalobkyně, zjistitelná z obchodního rejstříku), případně dalších veřejných informačních zdrojů, jako jsou webové stránky apod., a že vzhledem k takto zjištěným informacím pro žalovanou (daný festival) nepředstavuje reputační riziko. Na žalovanou, která je profesionálem v daném oboru (finanční poradenství), je přitom zapotřebí pohlížet v intencích ust. § 5 o. z., jako na někoho, kdo je povinen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povolání nebo stavem spojena, resp. s odbornou péčí. Pokud jedná bez této odborné péče, jde to k její tíži. Pokud by pak žalobkyně pro žalovanou, resp. pro daný festival, měla představovat reputační riziko, bylo to zjistitelné již v lednu 2020, konkrétně pak z okolností, uvedených v článku ze dne [datum], publikovaného na webových stránkách, provozovaných samotnou žalovanou [webová adresa]). Bez významu je přitom tvrzení žalované o její vnitřní struktuře a interních postupech, díky nimž se podstatné informace neměly dostat k zodpovědným osobám. Tato skutečnost nemůže jít k tíži smluvních partnerů žalované, tedy ani žalobkyně. K odvolací námitce žalované odvolací soud uvádí, že za daného stavu nebylo zapotřebí, aby se jednalo přímo o protiprávní jednání žalobkyně, ale z hlediska uvedeného„ reputačního rizika“ mohlo jít (a nakonec i šlo) o skutečnosti, vyjádřené ve zmíněném článku z ledna 2020. Pokud tedy bylo reputační riziko ze strany žalobkyně pro daný festival, pořádaný žalovanou, zjistitelné již z článku z předchozí doby, uveřejněného na webu, provozovaném samotnou žalovanou, a žalovaná na tyto skutečnosti nijak nereagovala a se žalobkyní smlouvu uzavřela (vědoma si čl. 13 VOP ve spojení s čl. 10 VOP), nelze dle přesvědčení odvolacího soudu takovému právnímu jednání poskytnout právní ochranu ve smyslu ust. § 6 ve spojení s § 8 o. z., zvláště za situace již zmíněné aplikace ust. § 5 o. z. v případě žalované, která je profesionálem v daném oboru. Také odvolací soud tak na základě uvedených skutečností dospěl k závěru, že je v rozporu s dobrými mravy, pokud si za dané situace žalovaná ponechala složenou zálohu. Na její straně tak vzniklo bezdůvodné obohacení v intencích ust. § 2991 a násl. o. z., které je povinna vydat.

13. Lze tedy uzavřít, že žaloba je zásadně důvodná až na (zřejmě z důvodu početní chyby nesprávně požadovanou) částku [částka] (zaplacená záloha [částka] po odečtení vrácené části zálohy [částka] činí částku [částka]; nikoliv žalovaných [částka]) s příslušenstvím.

14. Pokud jde o úrok z prodlení, žalobkyně jej požadovala od [datum]. Jeho běh pak odvozovala od dopisu ze dne [datum], adresovaného žalované, ve kterém k plnění mj. žalované jistiny stanovila lhůtu sedmi dnů od odeslání uvedené výzvy ([datum]), tj. do [datum]. Uvedený dopis byl žalované doručen dne [datum]. Žalovaná se tak se svým plnění dostala do prodlení ode dne [datum] (§ 1968 o. z.) a žalobkyně má dle § 1970 o. z. od tohoto data nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,75 % ročně. Dle citovaného nařízení vlády (§ 3) má pak rovněž nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], jak soud prvního stupně správně rozhodl, neboť ve sporu jde o závazkový vztah mezi podnikateli.

15. Ze všech shora uvedených důvodů tak odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věcném výroku I. změnil podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobu zamítl, pokud jde o částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení; jinak jej ve věcném výroku I. dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (viz výrok I. tohoto rozsudku).

16. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl odvolací soud ve smyslu ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II. rozsudku), a to dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně měla v řízení pouze nepatrný úspěch. Odvolací soud jí tedy přiznal náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně před soudem prvního stupně pak tvoří odměna za celkem 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy, vyjádření ze dne [datum] a 5. 9, 2022, účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum], a dne [datum] – zde 2 úkony, jednání trvalo déle než 2 hodiny), vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“) při hodnotě [částka] za úkon právní služby dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. AT, tj. [částka], 8 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT, tj. [částka], 21 % DPH z částky [částka], tj. [částka], a zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši [částka], celkem tedy [částka] po zaokrouhlení.

17. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, v tomto stádiu řízení měla žalobkyně opět procesní neúspěch v pouze nepatrné části, stejně jako v řízení před soudem prvního stupně. Má tedy podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení proti žalované v plném rozsahu. Tyto náklady pak tvoří odměna za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání žalované, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum]) při hodnotě [částka] za úkon právní služby (viz vyčíslení v předchozím odstavci), tj. [částka], 2 režijní paušály po [částka] dle § 13 odst. 4 AT, tj. [částka], a 21 % DPH z částky [částka], tj. [částka], celkem tedy [částka] po zaokrouhlení.

18. K plnění náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil odvolací soud lhůtu v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Platební místo těchto nákladů určil dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.