4 C 36/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Šottovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 71 811 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % od datum do zaplacení a z částky částka od datum ve výši 10 % do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně, jako nájemkyně na straně jedné, uzavřela s žalovanou, jako podnájemkyní, na straně druhé, dne datum podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem bytu na adrese adresa. Podnájemní smlouvou se žalobkyně zavázala přenechat předmětný byt žalované k užívání a podnájemné bylo sjednáno v částce částka měsíčně a výše záloh na služby spojené s podnájmem činila částka. Žalovaná byt užívala v období od datum do datum. Žalovaná nehradila sjednané podnájemné a zálohy na služby řádně a včas, a ke dni datum činila dlužná částka částka. Tento dluh žalovaná uznala v rámci uznání dluhu ze dne datum a zavázala se dlužnou částku uhradit do datum. Podnájemkyně k tomuto datu uhradila pouze část svého dluhu a dlužná částka nadále činila částka. Žalobkyně současně požaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky částka od datum do zaplacení, který byl sjednán v podnájemní smlouvě a současně v uznání dluhu.

2. Žalobkyně se dále po žalované domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Tento nárok odůvodnila tím, že žalovaná v rozporu s předmětnou podnájemní smlouvou nepředala byt žalobkyni ve stavu, ve kterém jej přebírala (dle tvrzení žalobkyně byt opustila a klíče vhodila do poštovní schránky). Žalobkyně uvedla, že předmětný byt nebyl vymalován, ve zdech byly viditelné díry a nerovnosti, bylo poničeno těsnění dveří a ve sklepě byl nepořádek. Za vymalování a opravu těchto vad žalobkyně vyúčtovala žalované částka. Tuto částku následně ponížila o složenou kauci ve výši částka. Dlužná částka tedy činila částka a nebyla dosud uhrazena, a to i přes zaslanou předžalobní výzvu. Současně žalobkyně uplatňuje k dlužné částce také příslušenství, představující úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla řádně doručena.

4. Soud vyzval účastníky jednání, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum podnájemní smlouvu na podnájem bytové jednotky č. hodnota v bytovém domě č. p. 1975, který se nachází v adresa v obci adresa, na dobu určitou od datum do datum. Žalovaná se zavázala předmětný byt užívat a hradit měsíční podnájemné ve výši částka a zálohy na služby spojené s užíváním bytu a společných prostor ve výši částka, a to vždy jeden měsíc předem na bankovní účet žalobkyně uvedený v předmětné smlouvě. Dle čl. V odst. 1 se žalovaná zavázala uhradit vratnou kauci ve výši částka. Dle čl. VII. odst. 6 se žalovaná zavázala po skončení podnájmu předmět podnájmu vyklidit, provést jeho úklid, vymalovat jej a předat jej nájemkyni ve stavu, v jakém jej převzala. Dle čl. VIII odst. 6 si smluvní strany sjednaly úrok z prodlení ve výši 10 % ročně pro případ, že se jedna ze stran dostane do prodlení se splácením peněžitého dluhu (vše prokázáno smlouvou o podnájmu bytu ze dne datum). Žalovaná od datum nehradila sjednané podnájemné a zálohy na služby řádně a včas, a ke dni datum činila dlužná částka částka. Tento dluh žalovaná uznala v rámci uznání dluhu ze dne datum a zavázala se dlužnou částku uhradit do datum (prokázáno uznáním dluhu z nájemného ze dne datum, vyúčtováním záloh na plnění spojená s užíváním bytu za rok 2023 a 2024). Podnájemkyně k tomuto datu uhradila pouze část svého dluhu a dlužná částka nadále činila částka. Žalovaná následně opustila byt bez jeho protokolárního předání. Žalobkyně následně po opuštění bytu žalovanou zajistila provedení oprav vnitřních prostor bytu, zejména úklid bytu, provedení výmalby a opravy stěn. Za provedení těchto prací byla vyúčtována částka částka (prokázáno fakturou č. hodnota ze dne datum). Náklady na jmenované opravy žalobkyně následně ponížila o složenou kauci ve výši částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši částka prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne datum (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum, včetně podacího archu pošty). Žalovaná dlužnou částku do okamžiku podání žaloby neuhradila.

6. Po právní stránce posuzoval soud uplatněný nárok podle níže uvedených právních norem:

7. Podle ust. § 2215 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) platí, že souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu. Dle odstavce 3 téhož ustanovení platí, že užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.

8. Podle ust. § 2216 o. z., platí, že umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.

9. Dle ust. § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.

10. Přiměřeně je na místě aplikovat i obecná ustanovení o nájmu, resp. nájmu bytu. Podle ust. § 2225 odst. 1 o. z. platí, že při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Podle ust. § 2254 odst. 2 věta první o. z. platí, že při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Podle ust. § 2293 odst. 1 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Podle ust. § 2292 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

11. Dle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. Podle ust. § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

13. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovanou jako podnájemkyní byla uzavřena platná podnájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2275 o. z. Dle podnájemní smlouvy podnájemné představovalo částku ve výši částka, zálohy na služby činily částka a tyto částky měly být hrazeny bezhotovostně na účet uvedený přímo v podnájemní smlouvě, jeden měsíc předem. Dlužné podnájemné tak činilo částku částka, kterou žalovaná uznala prohlášením datovaným datum. Byla prokázána existence platného uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 o. z. na tuto částku, na kterou poté hradila žalovaná pouze částečně a zbývá uhradit částka. Došlo tak k platnému uznání dluhu se všemi důsledky takového právního jednání. Uznání je určité, je zřejmý titul, jakož i příslib dluh zaplatit v uvedené lhůtě. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je tak vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení má přímou vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. „Pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka a další).

15. Co se týče druhé části žalovaného nároku, dle čl. VII. odst. 6 podnájemní smlouvy byla žalovaná povinna předmět podnájmu vyklidit a předat jej žalobkyni ve stavu, v jakém jej převzala. Žalobkyně v rámci svého žalobního návrhu požadovala náhradu za provedené opravy předmětného bytu ve výši částka, neboť tvrdila, že předmětný byt po jeho opuštění žalovanou vykazoval nutnost oprav, zejména provedení nové výmalby a opravu děr ve zdech, dalších závad a vyklizení sklepa. Žalovaná tak porušila povinnost dle čl. VII. odst. 6 podnájemní smlouvy (povinnost vyplývající rovněž z ust. § 2 293 odst. 1 o. z.). Na základě tohoto porušení je žalovaná povinna nahradit škodu, která v důsledku této skutečnosti vznikla žalobkyni dle ust. § 2913 o. z., tj. částku ve výši částka, odpovídající prokázaně vynaloženým nákladům na opravy poníženým o složenou kauci dle čl. V odst. 1 smlouvy. Soud proto uznal důvodným nárok žalobkyně i v tomto rozsahu.

16. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, soud v souladu s § 1970 o. z. přiznal žalobkyni též nárok na úroky z prodlení z žalované částky ve výši, kterou si účastníci ujednali v čl. VIII odst. 6 předmětné nájemní smlouvy, jak žalobkyně požadovala v žalobě, a která je nižší než zákonný úrok z prodlení.

17. Ze všech, výše uvedených závěrů soud žalobě plně vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (žaloba ze dne datum), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. Jiné úkony soud neposoudil jako účelně vynaložené k uplatnění nebo bránění práva účastníka. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ, a to ve dvou stejnopisech. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.