4 C 5/2026

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Šottovou ve věci osvojitele: Jméno osvojitele, narozený Datum narození osvojitele bytem Adresa osvojitele zastoupen advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky osvojenec: Jméno osvojence, narozená Datum narození osvojence bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno o osvojení zletilé

I. Jméno osvojence, rozená jméno FO, narozená rodné přijmení Datum narození osvojence, dcera matky tituly před jménem jméno FO, rozené rodné přijmení, narozené rodné přijmení datum, a otce jméno FO, narozeného dne datum, zemřelého datum, se počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku stává osvojencem tituly před jménem jméno FO, narozeného dne Datum narození osvojitele

II. Osvojitel Jméno osvojitele, narozený rodné přijmení Datum narození osvojitele listu v knize narození u osvojence Jméno osvojence, narozené rodné přijmení Datum narození osvojence, namísto otce jméno FO, narozeného dne datum, zemřelého datum

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhal, aby soud rozhodl o osvojení zletilé Jméno osvojence, rozené jméno FO, dcery své bývalé manželky, jeho osobou. Uvedl, že uzavřel v roce 1990 manželství s matkou osvojenky a všichni tři společně žili ve společné domácnosti, z manželství se poté narodila ještě dcera jméno FO. Jméno osvojence se se svým biologickým otcem téměř nestýkala, mezi účastníky se vytvořilo silné citové pouto, které vydrželo dosud, přes rozvod manželství s její matkou. Navrhovatel mezi svými dcerami, má ještě dceru jméno FO, nikdy nečinil žádný rozdíl, vždy považoval jméno FO za vlastní. Biologický otec jméno FO v roce 2013 zemřel. jméno FO se vdala, žije v Austrálii, má vlastní rodinu, její děti mají k navrhovateli vztah jako k dědečkovi. Navrhovatel mimo jiné chce, aby jméno FO měla stejná práva jako její sestry, jeho dcery.

2. Osvojenka se k návrhu připojila, souhlasí s ním, osvojitele zná od svých sedmi let a vždy ho vnímala jako svého tátu a skutečného rodiče, nic na tom nezměnil ani rozvod s její matkou. Osvojení vnímá jako přirozený rodné přijmení, který je formálně potvrzuje vztah, který existuje od jejího dětství. Rozhodné skutečnosti uvedla ve svém písemném vyjádření, které potvrdila i přes videohovor při jednání soudu, k němuž se s ohledem na vzdálenost ze svého bydliště nemohla dostavit. Současně potvrdila, že si je vědoma důsledků osvojení. S osvojením vyjádřila dále souhlas i matka osvojenky, manžel osvojenky a obě dcery osvojitele.

3. V řízení bylo po provedení navržených a soudu předložených důkazů a při porovnání s aktuálními matričními údaji prokázáno, že osvojenka Jméno osvojence, rozená jméno FO, se narodila dne Datum narození osvojence, rozené rodné přijmení, nar. datum, a otci jméno FO, nar. datum (prokázáno rodným listem osvojenky). Otec osvojenky jméno FO dne datum zemřel (prokázáno úmrtním listem). Osvojitel byl manželem matky osvojenky a z jejich manželství se narodila dcera jméno FO, dále má navrhovatel dceru jméno FO. Obě dcery osvojitele souhlasily s osvojením s vědomím o důsledcích takového rozhodnutí (prokázáno jejich vyjádřeními datovanými datum). Rovněž matka osvojenky tituly před jménem jméno FO vyslovila s návrhem podáním ze dne datum adresovaným soudu souhlas. I manžel osvojenky vyjádřil s osvojením souhlas (prokázáno jeho vyjádřeními ze dne datum a datum). Ze shodných vyjádření účastníků vzal soud za prokázané, že mají vztah otce a dcery, osvojenka jej považuje za svého otce, za toho, kdo ji vychoval a poskytoval ji oporu a nikdy neupřednostňoval své biologické potomky, je mezi nimi silné pouto, které trvá dosud, to se týká i dalších dvou dcer osvojitele. právnická osoba řízení tak bylo postaveno najisto, že všichni účastníci si jsou vědomi povahy a důsledků osvojení včetně dosahů do jejich vlastních rodin, a že je jejich vyslovený souhlas s osvojením míněn vážně při vědomí všech důsledků takového rozhodnutí. Prokázáno bylo, že osvojitel byl manželem matky osvojenky, o kterou pečoval jako o vlastní minimálně od jejich sňatku a jejich blízký vztah a pouto trvá a promítá se i do širších rodinných vztahů, do vlastní rodiny osvojenky. Biologický otec osvojenky zemřel, matka s osvojením souhlasí.

5. Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o. z.). Zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. (§ 847 odst. 1 písm. c), d) o.z.). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§ 847 odst. 2 o. z.). O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o. z.).

6. V projednávané věci jde o obdobu osvojení nezletilého, neboť osvojitel pečovala o osvojence jako o vlastní již v době její nezletilosti. Mezi osvojitelem a osvojenkou se tak vytvořilo citové pouto obdobné jako mezi rodiči právnická osoba (§ 847 odst. 3 a § 795 o. z.). V řízení nevyšla najevo žádná okolnost, pro niž by osvojení mohlo odporovat dobrým mravům, ani žádný odůvodněný zájem rodičů osvojenky, jenž by osvojení překážel. Osvojenka se k návrhu na osvojení připojila, souhlasila s ním (§ 796 odst. 2 o.z.), její matka vyslovila rovněž souhlas. Souhlas manžela osvojence dán je (§ 852 odst. 2 věta první o. z.).

7. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že je na místě návrhu vyhovět. Osvojenci a osvojitel mají vztah, který je svou povahou vztahem rodiče a dítěte a rozhodnutím soudu tak budou uvedeny do souladu citové a právních vazby. O příjmení nebylo třeba rozhodovat (§ 451 odst. 2 z. ř. s.). Toto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem promítne v zápisu v knize narozených (§ 847 odst. 3 a § 797 o. z.).

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v této věci nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci, když obdobně ve věcech statusových účastníci zásadně nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení; nehledě na to, že účastníci žádné náklady nepožadovali. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ.